ÚvodČeská nejMezinárodní a významné dnySvětový den dárců krve a Světový den krve
Mezinárodní a významné dny

Světový den dárců krve a Světový den krve

Krev nelze uměle vyrobit a dárců krve není nikdy dost. Právě proto má její dárcovství pro zdravotnictví takový význam. Světový den dárců krve si připomínáme každoročně 14. června od roku 2005, kdy byl zaveden z iniciativy Světové zdravotní organizace (WHO) a Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce. 14. června 1868 se totiž narodil rakouský biolog a lékař Karl Landsteiner, který za výzkumy typů lidské krve získal Nobelovu cenu.
Titul objevitele krevních skupin nese společně s Karlem Landsteinerem (1868–1943) i český lékař Jan Janský (1873–1921). Oba se ke stejným výsledkům dělení krevních skupin dobrali téměř ve stejnou dobu, aniž o sobě věděli. Každopádně zachránili mnoho životů: díky jejich objevům lidé přestali umírat při transfuzích a ze světa se rázem stalo bezpečnější místo pro život. Kdyby Janský v roce 1930 ještě žil, patrně by Nobelovu cenu převzali společně, ale bohužel jako silný kuřák trpěl anginou pectoris a předčasně zemřel v pouhých osmačtyřiceti letech.
Poselstvím Světového dne dárců krve je upozornit na pacienty, kteří celý život potřebují transfuzní přípravky, poděkovat dárcům krve a povzbudit další, aby se dárci stali. V České republice daruje krev každoročně přibližně 225 tisíc dárců a ročně přibude asi 30 tisíc nových.

Co možná nevíte o krvi?
  • Krev tvoří 8 % hmotnosti člověka.
  • Cévní systém dospělého člověka měří asi 100 000 kilometrů.
  • V lidském těle najdeme 0,2 miligramů zlata, většina je právě v krvi.
  • Novorozeně má v těle přibližně jeden šálek krve.
  • Červená krvinka projde celým krevním oběhem člověka za 30 sekund.
  • Naše srdce za celý život přečerpá až 238 milionů litrů krve, což je asi 138 naplněných padesátimetrových bazénů.
  • V České republice je nejrozšířenější krevní skupina A+ (asi 40 % lidí), nejméně lidí má skupinu AB.
  • Krev sají lidem pouze komáří samičky (a preferují skupinu 0), samci jsou vegetariáni.
  • K vysátí krve z jednoho člověka by bylo zapotřebí 1 200 000 komárů.
7 věcí, které nevíte… o Českém červeném kříži

7 věcí, které nevíte… o Českém červeném kříži

Myšlenka nestranné pomoci všem vojákům zraněným ve válkách a dalším, kdo ji potřebují, se zrodila v polovině 19. století. Dnes, po více než 160 letech, je Červený kříž mezinárodní humanitární hnutí s 300 tisíci zaměstnanci a 90 miliony dobrovolnými členy ve více než 190 národních pobočkách po celém světě. Pojďte se na Kudy z nudy seznámit s historií i současností mezinárodního i Českého červeného kříže a dalšími zajímavostmi.

Český červený kříž – nejstarší české humanitární hnutí

Český červený kříž – nejstarší české humanitární hnutí

Český červený kříž je humanitární společnost, která působí v oblasti civilní obrany a ochrany obyvatelstva. Má 15 tisíc členů a dobrovolníků a poskytuje pomoc v případech katastrof a jiných mimořádných událostí, poskytuje zdravotnické, záchranné, sociální a další humanitární služby a působí jako výlučně uznaná pomocná organizace vojenské zdravotnické služby. Kromě toho působí v oblasti zdravotně-výchovné, spolupracuje s poskytovateli zdravotní péče a šíří znalost Ženevských úmluv.

Věda a historie není nuda: přehlídka (ne)známých českých lékařů a vědců a jejich pozoruhodných objevů

Věda a historie není nuda: přehlídka (ne)známých českých lékařů a vědců a jejich pozoruhodných objevů

Z českých zemí pocházela řada lékařů, biologů, vědců a experimentátorů, kteří se zasloužili o rozvoj medicíny. Na mnohé z nich zapomněli i v jejich rodných městech, a to přesto, že v cizině jsou po nich pojmenované ulice i náměstí a na univerzitách stojí jejich sochy. Všechny vyjmenovat nedokážeme, ale některé ano.

Věda a historie není nuda: Nobelovy ceny pro Česko, kdo je má a kdo je mohl mít?

Věda a historie není nuda: Nobelovy ceny pro Česko, kdo je má a kdo je mohl mít?

V didaktickém testu z češtiny mají maturanti uvést příjmení českého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Mnozí si na Jaroslava Seiferta nevzpomenou, a tak tipují Čapka, Kafku, Máchu nebo Nerudu. Anebo Heyrovského, i když ten ji získal za chemii. Kolik Nobelových cen ale vlastně do Česka putovalo a čí jméno se objevilo mezi nominovanými?

Věda a historie není nuda: deset fascinujících objevů české vědy

Věda a historie není nuda: deset fascinujících objevů české vědy

Česká věda není Popelka, která by posledních sto let seděla v koutě. Úspěchů dosáhla zejména v technických a přírodovědných oborech – a možná vás překvapí, které objevy a vynálezy mají české kořeny.

Věda a historie není nuda: doktor Janský a tajemství krevních skupin

Věda a historie není nuda: doktor Janský a tajemství krevních skupin

Současná medicína zná čtyři krevní skupiny (jsou označovány jako 0, A, B, AB). Jejich objevitelem je český neurolog a psychiatr Jan Janský, který výsledky svých výzkumů zveřejnil v roce 1907. Jan Janský jako první zjistil, že lidská krev se dá rozdělit do čtyř skupin. Díky němu lidé přestali umírat při transfuzích a ze světa se rázem stalo bezpečnější místo pro život.

7 věcí, které nevíte o... mozku

7 věcí, které nevíte o... mozku

Nejsložitější skládačka na Zemi je lidský mozek. Roste, pamatuje si i zapomíná, sní, vnímá, učí se, dá se trénovat a prý se blíží doba, kdy bude možná jeho transplantace. Nepředstavitelné? To je vlastně i jeho veličenstvo mozek jako celek. Pojďte se s ním seznámit!

Desatero rad a tipů pro výlety do přírody: tiše, ohleduplně a s pokorou

Desatero rad a tipů pro výlety do přírody: tiše, ohleduplně a s pokorou

Chystáte se do přírody? Svou trasu lesem, loukami a skalními městy si během pěkných dní najdou jak nároční turisté, tak pohodáři nebo rodiny s dětmi. Přinášíme vám přehled základních pravidel, jak se na takových výletech chovat – nejenom v přírodě a k přírodě, ale také k druhým lidem a k divokým zvířatům.