ÚvodAktualityVelká jména a události našich dějin: 100 let od atentátu na ministra financí Aloise Rašína
Památky

Velká jména a události našich dějin: 100 let od atentátu na ministra financí Aloise Rašína

  • 13. prosince 2022
Ráno ve čtvrtek 5. ledna 2023 to bude právě 100 let od okamžiku, kdy byl spáchán atentát na Aloise Rašína. Šlo o první úspěšný atentát v dějinách mladého Československa, ale nebyl to první pokus. Už v roce 1919 se stejnému osudu jen náhodou vyhnul tehdejší předseda vlády Karel Kramář.
Atentát: zvláštní slovo, které se v našich dějinách nejčastěji objevuje ve spojení se smrtí následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este v Sarajevu 1914 nebo v roce 1942, kdy se jeho obětí stal nenáviděný prominentní nacista a zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich.
 

Rašínova smrt

Vše se odehrálo kolem deváté hodiny ráno 5. ledna 1923, když přední český politik a ministr financí Alois Rašín vycházel ze svého bytu v Žitné ulici 10 v Praze. Svědci uvedli, že se ozvaly dva rychlé výstřely; jedna z kulek uvízla Rašínovi v páteři a poranila mu míchu. Ačkoli ochrnul, přesto ještě několik týdnu bojoval o život v nemocnici v Podolí. Přes veškerou péči lékařů atentát nakonec nepřežil a zemřel po několika týdnech 18. února.

Vrahem byl levicový radikál Josef Šoupal, tehdy sotva dvacetiletý zaměstnanec pojišťovny a rodák z Havlíčkova Brodu. Zjistilo se, že o atentát se pokoušel už v prosinci, ale tehdy se k Rašínovi nedostal. U výslechu uvedl, že chtěl zabít to, co reprezentovalo kapitalismus. Rašínova měnová politika totiž sice pomohla mladému Československu, ale tvrdě dopadla zejména na chudší vrstvy obyvatel, už beztak vyždímané válečnými útrapami.

Rašín byl nejméně populárním členem vlády, na kterého kvůli rostoucí nezaměstnanosti a dalším problémům soustavně útočil tisk, výhrady měl i prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Servítky si nebrala komunistická propaganda, která Rašína označila za hlavního nepřítele lidu – a tak se Josef Šoupal rozhodl jednat. Z pohledu tehdejších zákonů nebyl plnoletý, a tak místo trestu smrti dostal za svůj zločin „jen“ osmnáct let těžkého žaláře. Ty si odpykával v Kartouzích u Jičína, nicméně za špatné chování si odseděl o dva roky víc. Za protektorátu byl propuštěn, změnil si jméno na Ilja Pravda (variantu Ilja Dněprostroj mu úřady neschválily) a zemřel v roce 1959.
 

Proč bychom měli znát Aloise Rašína?

Alois Rašín se narodil 18. října 1867 v Nechanicích. Jako nejnadanější z devíti dětí pekaře a rolníka studoval na gymnáziích v Novém Bydžově, Broumově a Hradci Králové. Už během vysokoškolských studií se angažoval v politice, v roce 1891 ukončil studium práv. Roku 1894 byl odsouzen v procesu s takzvanou Omladinou a byl vězněn v Plzni-Borech. Už o rok později ale byl amnestován a dostal zpět i titul doktora práv. Znovu o něj přišel za první světové války, kdy se zapojil se do protirakouského odboje, byl zatčen za vlastizradu a odsouzen k trestu smrti. Osvobodila jej amnestie vyhlášená po smrti Františka Josefa I. nastupujícím císařem Karlem I. a po návratu z vězení mu byl již podruhé vrácen titul doktora práv.

Nebyl by to Rašín, kdyby se opět po hlavě nevrhnul do politiky; stal se jedním z mužů 28. října, tedy těch, kteří v Obecním doměPraze vyhlásili vznik republiky a první československý zákon, který sám vytvořil. V první Švehlově vládě nové republiky, jmenované 14. listopadu 1918, Alois Rašín zasedl jako ministr financí a cílem ekonomicky stabilizovat československou ekonomiku. Času měl pramálo; když první parlamentní volby v roce 1920 vyhrála levice, Rašín musel z ministerstva odejít a do křesla ministra financí se vrátil v říjnu 1922. Heslem „Blaho republiky budiž nejvyšším zákonem“ se však mohl řídit už jen několik týdnů…
 

Co připomíná Aloise Rašína?

  • V Žitné 10Praze 2, na domě, ve kterém Alois Rašín žil a před kterým byl postřelen, jeho osudy připomíná pamětní deska.
  • Praze nese Rašínovo jméno část vltavského nábřeží a v několika městech jej připomínají názvy ulic.
  • Alois Rašín je pohřbený v Praze-Dejvicích na hřbitově Šárka u kostela sv. Matěje. Jeho smrt posloužila jako podnět k přijetí nepopulárního zákona na ochranu republiky, který čekal již delší dobu na své schválení.
  • V září 1899 se Alois Rašín oženil s Karlou Janskou. Je vám její jméno povědomé? Není divu, jejím bratrem byl Jan Janský, pozdější objevitel krevních skupin.
  • Na dvacetikorunové bankovce z roku 1926 byl na jedné straně Alois Rašín, na druhé Milan Rastislav Štefánik. Na podzim 2017 vypsala Česká národní banka soutěž na návrh nové stokoruny, kterou tentokrát Rašín měl sám pro sebe. Stávající stokorunu ale bankovka nenahradila, šlo jen o speciální edici k výročí sta let budování československé měny. .
  • Po stopách Aloise Rašína Prahou se můžete vydat třeba při jedné z vlastivědných vycházek Prahou.
  • Za zmínku stojí i to, že sídlem první československé vlády byl Pražský hrad, Ministerstvo financí tehdy nesídlilo na Letné, ale v Clam-Gallasově paláci na Starém Městě, sídlem národního shromáždění bývalo dnešní Rudolfinum a advokátní kancelář Aloise Rašína měla adresu Křemencova 1. Kousek odtud ve stejné ulici láká k zastavení známý pivovar U Fleků.
Objeveno redakcí: Kudy z nudy stovková výročí roku 2023

Objeveno redakcí: Kudy z nudy stovková výročí roku 2023

Čím byly významné roky, zakončené číslicí 23? Na portálu Kudy z nudy vám připomeneme například 800 let od postavení prvních jesliček a první zmínky o městě Orlová, 700 let od založení kláštera na Starém Brně, rozkvět jihočeského rybníkářství i rok 1623, kdy Komenský dokončil knihu Labyrint světa a ráj srdce. Uplyne také 300 let od prvního osvětlení Prahy a smrti Jana Blažeje Santiniho, 200 let od dokončení kolonády na Reistně v Lednicko-valtickém areálu a sto let od narození a úmrtí řady slavných osobností. Počítejte, cestujte s námi a užívejte si!

Masarykova věž samostatnosti s hvězdářskou kupolí v Hořicích Příroda

Masarykova věž samostatnosti s hvězdářskou kupolí v Hořicích

Dominanta východočeského města Hořice stojí na hřebeni Hořického chlumu v nadmořské výšce 408 metrů. Z vyhlídkového ochozu je možné za dobré viditelnosti spatřit celé panorama Krkonoš.

Podskalská celnice na Výtoni Kultura

Podskalská celnice na Výtoni

Budova bývalé celnice na Výtoni čp. 412, na dnešním Rašínově nábřeží, je vedle raně barokního původního farního kostelíka sv. Kosmy a Damiána posledním zachovaným zbytkem starobylé osady Podskalí.

Koruna česká – oficiální měna České republiky

Koruna česká – oficiální měna České republiky

Československo bylo po zániku Rakouska-Uherska jedinou nástupnickou zemí, která si ponechala název měny po zaniklé monarchii, jen místo rakouské koruny měla korunu československou. Leckomu se tehdy v roce 1919 název koruna jako symbol monarchie, království či císařství nelíbil. Kdyby ovšem došlo na některý z tehdejších návrhů, mohli jsme platit sokoly, hřivnami, rašíny nebo dokonce řepou.

Největší zlatá mince – největší mince světa, vyrobená gravírováním

Největší zlatá mince – největší mince světa, vyrobená gravírováním

Unikátní zlatá mince o váze 130 kilogramů,. Vyrobena byla v roce 2019 při příležitosti 100. výročí samostatné československé měny.

Modřanská cyklostezka A2 Vltavská – okolo Vltavy z Prahy do Vraného nad Vltavou Letní sporty

Modřanská cyklostezka A2 Vltavská – okolo Vltavy z Prahy do Vraného nad Vltavou

Jedna z nejoblíbenějších pražských cyklostezek, kde si lze také skvěle zajezdit na kolečkových bruslích vede po pravém pravém břehu Vltavy z Mánesa okolo Podolské vodárny, nádraží Praha – Modřany, ke Zbraslavskému mostu a dále přes osadu Jarov do Vraného nad Vltavou.

Tančící dům v Praze Památky

Tančící dům v Praze

Tančící dům je nepřehlédnutelná a skvostná stavba, která se stala nedílnou součástí Prahy. Své pojmenování stavba získala díky svým věžím, které připomínají postavy tanečníků Ginger Rogersové a Freda Astaira.

Kovařovicova vila pod Vyšehradem Památky

Kovařovicova vila pod Vyšehradem

Třípodlažní Kovařovicova vila byla postavena na místě zbořené schwarzenberské cihelny. Autorem projektu je architekt Josef Chochol, který využil půdorysně zvláštní, nepravidelnou parcelu a dům zasadil do kubisticky projektované zahrady. Majitelem byl stavitel Bedřich Kovařovic.

Výtoňská náplavka na Rašínově nábřeží Památky

Výtoňská náplavka na Rašínově nábřeží

Rašínovo nábřeží je v současné době nejatraktivnější, nejceněnější a společensky nejživější prostor u řeky Vltavy. Nachází se v úseku mezi výběžkem vyšehradské skály u Výtoně a Jiráskovým mostem u Žofína. Je zde krásný prostor na procházky, jízdu na kole konají se zde velmi oblíbené Farmářské trhy.

Usedlost Kotlářka v Košířích Gurmánská turistika

Usedlost Kotlářka v Košířích

Kotlářka v pražských Košířích je stylová, nově zrekonstruovaná viniční usedlost, jejíž historie se traduje již od 15. století, kdy zde zakořenila rodinná vinice po dobu více než tří staletí.

Vycházky v Hořicích – procházka do Svatogothardské Lhotky Zážitky

Vycházky v Hořicích – procházka do Svatogothardské Lhotky

Jedním z cílů při návštěvě Hořic může být procházka do Svatogothardské Lhotky, která je na velmi krátkém úseku přímo nabitá zajímavostmi. Vycházku lze začít na Gothardě u památníku s reliéfem prvního československého ministra financí Dr. Aloise Rašína, pravděpodobně díla Marie Wagnerové-Kulhánkové.