ÚvodAktualityVěda a historie není nuda: nobelovky zábavně aneb Ig Nobelovy ceny
Věda a historie není nuda: nobelovky zábavně aneb Ig Nobelovy ceny
"> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Zážitky

Věda a historie není nuda: nobelovky zábavně aneb Ig Nobelovy ceny

Poslechněte si audio verzi článku
Ohrožuje vlastnictví koček duševní zdraví? A jak na tom je magnetická levitace živé žáby, výzkum zaměřený na umístění holubů v raketách anebo zkoumání plaveckých schopností mrtvých pstruhů? To je jen malý výběr z projektů, které získaly Ig Nobelovu cenu, bizarní obdobu serióznějších i lukrativnějších Nobelových cen. Pojďte je prozkoumat s Kudy z nudy!
Ig Nobelovy ceny jsou ocenění pro nejbizarnější, nejkomičtější a nejpodivnější výzkumy roku. Například jednu z cen za matematiku získal Robert Faid z Greenville v Jižní Karolíně za výpočet přesné pravděpodobnosti (710609175188282000 : 1), že Michail Gorbačov je Antikrist. S peklem si zahrávali i další vítězové: spolek The Southern Baptist Church of Alabama získal cenu za výpočet odhadu kolik občanů Alabamy půjde do pekla, pokud nebudou činit pokání. Obdiv (i cenu) si zasloužil i statečný veterinář Robert A. Lopez z Westportu za sérii experimentů při získávání ušních roztočů od koček, jejich vkládání do vlastního ucha a pečlivé pozorování a analyzování výsledků. Cena za literaturu putovala do rukou vědkyně, která publikovala „poučnou zprávu“ nazvanou Prdění jako obrana proti nevyslovitelnému děsu. Jednu z Ig Nobelových cen za mír pak získal Jacques Chirac, bývalý prezident Francie, který světu připomněl padesáté výročí Hirošimy pomocí testů atomových bomb v Pacifiku.
 

Prosím, přestaň! Nudím se! aneb bizarní obdoba Nobelových cen

Zatímco předávání Nobelových cen bere celý svět velmi vážně, předávání Ig Nobelových cen naopak nebere vážně vůbec nikdo. Sálem Massachusetts Institute of Technology létají papírové vlaštovky, což patří k dlouholetým tradicím, a vedle řady dalších vtípků předávání cen občas přerušuje volání malé holčičky alias Sweetie Poo, která – pokud projevy trvají příliš dlouho – vysokým hláskem křičí „prosím, přestaň, nudím se“. Slavnostní večer tradičně zakončují slova „Pokud jste cenu nezískali – a zvláště pokud ano – hodně štěstí v příštím roce!“



Co vlastně je Ig Nobelova cena? Ocenění pro nejbizarnější, nejkomičtější a nejpodivnější výzkumy roku každoročně uděluje redakce vědeckého humoristického časopisu Annals of Improbable Research. Předávají se měsíc před vyhlášením Nobelových cen, a ačkoli jsou Ig Nobelovy ceny brány jako nadsázka, pomáhají popularizovat vědu a také oceňují neobvyklé oblasti výzkumu, které lidi nejprve rozesmějí, ale pak přimějí k zamyšlení. Navíc ceny předávají skuteční držitelé Nobelových cen a pár „nobelistů“ se najde i mezi vědci oceněnými Ig Nobelovou cenou.
 

Zábavné, zajímavé a fascinující výzkumy

Ig Nobelovu cenu tak například získali autoři studií o využití mrtvých pavouků k uchopení předmětů, výzkumu podivného pocitu, který vzniká, když se stejné slovo píše stále dokola, nebo analýzy toho, proč geologové olizují kameny. Oceněn byl i tým japonských vědců, který po sérii testů na myších, krysách a prasatech zjistil, že zvířata dokážou absorbovat kyslík přes konečník, anebo americký výzkum zaměřený na umístění holubů v raketách, kteří mohou pomáhat s navigací k cílům. Cenu za medicínu získala skupina vědců ze Švýcarska, Německa a Belgie: prokázali, že falešný lék, který způsobuje bolestivé vedlejší účinky, bývá u pacientů účinnější než falešný lék, který bolestivé účinky nezpůsobuje. Další cenu za medicínu získal Peter Barss z McGill University za působivou lékařskou zprávu Zranění způsobená padajícími kokosy.

Zatímco cenu za fyziku získala Floridská univerzita, kde se jeden z vědců věnoval zkoumání plaveckých schopností mrtvého pstruha, anebo David Schmidt z University of Massachusetts za částečné řešení otázky, proč sprchové závěsy vlají dovnitř, cena za chemii putovala do Nizozemska: tým v Amsterdamu používá chromatografii k oddělení opilých a střízlivých červů, vše ve jménu vědy o polymerech. Cenu za komunikaci si odnesli domů vědci, kteří zkoumali lidi schopné bez větších problémů mluvit pozpátku, a cenu za pedagogiku získal tým zkoumající, jestli se ve škole nudí víc žáci nebo učitelé. Zajímavý je i vynález podprsenky, kterou lze rychle přeměnit na pár ochranných obličejových masek.



Fascinující je i Ig Nobelova cena za biologii, udělená posmrtně dvěma vědcům za výzkum z roku 1940. Týkal se faktorů ovlivňujících produkci mléka u stád dojnic. V časopise Journal of Animal Science dvojice vyprávěla o umístění kočky na hřbet krávy a opakovaném vybuchování papírových sáčků, aby zjistili, zda se změnil tok mléka. Zdálo se, že vyděšené krávy vydávají méně mléka. „Zpočátku krávy děsilo umístění kočky na hřbet a explodování papírových sáčků každých 10 sekund po dobu dvou minut,“ napsali vědci. „Později byla kočka odstraněna jako nepotřebná.“
 

České úspěchy

Mezi laureáty Ig Nobelových cen najdete i české vědce. Například v roce 2022 si cenu odnesla česká neurovědkyně Eliška Procházková za hledání a nacházení důkazů, že když se noví romantičtí partneři poprvé setkají, a cítí se navzájem přitahováni, jejich srdeční frekvence se synchronizuje.

Úspěšný pro českou vědu byl rok 2014, kdy jednu z Ig Nobelových cen získali Jaroslav Flegr, Jan Havlíček a Jitka Hanušová-Lindová za výzkum toxoplazmózy. Porota tehdy ocenila jejich práci na téma, jestli vlastnictví koček ohrožuje duševní zdraví. Ve stejném roce získal Ig Nobelovu cenu také tým českých výzkumníků za práci, v níž zjišťovali statistické souvislosti mezi postavením pasoucích se krav a orientací magnetického pole Země. Sledovali rovněž postavení psů k magnetickému poli během „úlevy“. Podle výsledků jejich průzkumu se psi orientují ve větší než náhodné míře ve směru k magnetickému severu či jihu.

Ačkoli Ig Nobelovy ceny byly původně zamýšleny jako posměšné ocenění, podobné Zlaté malině za nejhorší filmové počiny roku, postupně se změnily a na vědu nahlížejí přívětivěji než dřív. Dál sice upozorňují na vtipné, zbytečné či směšné bádání, ale zároveň umožňují bližší pohled na neobvyklé výzkumy a vědu, jak jste si ji nedovedli představit ani v těch nejdivočejších snech. Například Lal Bihari z Indie získal Ig Nobelovu cenu za mír hned za tři úspěšné – a neuvěřitelné – projekty najednou: za prvé za vedení aktivního života, i když byl prohlášen za mrtvého. Za druhé za vedení živé posmrtné kampaně proti byrokracii a chamtivým příbuzným, a za třetí za vytvoření Sdružení mrtvých lidí.
 

A co skutečné Nobelovy ceny?



Od roku 1902 se ceremoniál předávání Nobelových cen odehrává každoročně 10. prosince v den výročí Nobelovy smrti ve Stockholmu. Většinu cen předává švédský král, ve stejný den se na ceremoniálu v Oslu předává Nobelova cena za mír. Jména držitelů cen ale v té chvíli už zná celý svět, jednotlivé komise je zveřejňují v průběhu října. Podívejte se na Kudy z nudy, kteří čeští autoři byli na Nobelovu cenu za literaturu nominováni, ale proklouzla jim mezi prsty a kteří držitelé Nobelových cen mají české kořeny!
Česko mezi řádky: čeští spisovatelé, kteří mohli získat Nobelovu cenu a nikdy ji nedostali

Česko mezi řádky: čeští spisovatelé, kteří mohli získat Nobelovu cenu a nikdy ji nedostali

Každý rok na podzim čeká celý svět na ohlášení laureátů Nobelových cen za literaturu. Od roku 1901, kdy se ceny předávaly poprvé, ji získalo už víc než sto spisovatelů. Ještě víc ale je těch, kteří k ocenění měli velmi blízko, ale nakonec jim Nobelova cena proklouzla mezi prsty. Seznamte se s nimi na Kudy z nudy!

Věda a historie není nuda: Nobelovy ceny pro Česko, kdo je má a kdo je mohl mít?

Věda a historie není nuda: Nobelovy ceny pro Česko, kdo je má a kdo je mohl mít?

V didaktickém testu z češtiny mají maturanti uvést příjmení českého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Mnozí si na Jaroslava Seiferta nevzpomenou, a tak tipují Čapka, Kafku, Máchu nebo Nerudu. Anebo Heyrovského, i když ten ji získal za chemii. Kolik Nobelových cen ale vlastně do Česka putovalo a čí jméno se objevilo mezi nominovanými?

Evropa v Česku: proč máme rádi Nizozemsko?

Evropa v Česku: proč máme rádi Nizozemsko?

Amsterdam, Rijksmuseum s Rembrandtovou Noční hlídkou, sýry, tulipány, světoznámá květinová burza v Aalsmeer, delftský modrý porcelán, větrné mlýny, vodní kanály, rybí speciality anebo Naarden, místo s českou stopou, kde je pochovaný Jan Amos Komenský: je tolik věcí, které máme rádi na Nizozemsku! Se seriálem o evropských zemích tentokrát navštívíme zemi na pobřeží Severního moře. Poznejte s Kudy z nudy Nizozemsko!

Evropa v Česku: proč máme rádi Francii?

Evropa v Česku: proč máme rádi Francii?

Gurmánské speciality od cibulačky až po crème brûlée a makronky, víno, sýry, Cannes a nejslavnější filmový festival na světě, Paříž, Le Mont Saint Michel, zámky na Loiře, cyklistický závod Tour de France, Azurové pobřeží, Bretaň a Provence provoněná levandulí: je tolik věcí, které máme rádi ve Francii! Seriál o evropských zemích pokračuje na západě Evropy. Pojďte s Kudy z nudy poznat Francii!

Evropa v Česku: proč máme rádi Švédsko?

Evropa v Česku: proč máme rádi Švédsko?

Masové kuličky köttbullar, heboučké vlněné svetry, fantastická jezera, Vasův běh aneb Vasaloppet, polární záře, letní slunovrat, Stockholm, ostrovy Gotland a Öland, nejstarší skanzen na světě anebo Pipi Dlouhá punčocha a další knížky Astrid Lindgrenové: je tolik věcí, které máme rádi ve Švédsku! Seriál o evropských zemích pokračuje ve Skandinávii. Pojďte s Kudy z nudy poznat Švédsko!

Televizní věž, Švejk, Kafka a Nobelova cena: poznejte žižkovská zákoutí

Televizní věž, Švejk, Kafka a Nobelova cena: poznejte žižkovská zákoutí

Jak dobře znáte Žižkov, jednu z nejznámějších pražských čtvrtí? Víte, že se můžete projít po starém popravišti, že z několika míst se otevírají fantastické výhledy na centrum města a že Žižkov má dodnes bohémské srdce? Například jedna stará tančírna se stala domovem divadla Járy Cimrmana.

Evropa v Česku: proč máme rádi Belgii?

Evropa v Česku: proč máme rádi Belgii?

Belgické pralinky, čokoláda a vafle, nádherná historická města Bruggy a Gent, Atomium, panenská příroda pohoří Ardeny, Brusel coby hlavní město Evropské unie, belgické pivo, bitva u Waterloo anebo Rubensovo město Antverpy: je tolik věcí, které máme rádi v Belgii! Seriál o evropských zemích pokračuje v zemi na pobřeží Severního moře. Pojďte s Kudy z nudy poznat Belgii!

Evropa v Česku: proč máme rádi Německo?

Evropa v Česku: proč máme rádi Německo?

Snový zámek Neuschwanstein v Bavorských Alpách, hrad Eltz, řeka Rýn, pohádka Brémští muzikanti, překrásná historická městečka s čele s bavorským Rothenburgem ob der Tauber, mnichovský Oktoberfest, buřty a klobásy se zelím, marcipán z Lübecku, adventní trhy, drážďanská štola anebo Saské Švýcarsko, malý kousek ráje hned za hranicemi: je tolik věcí, které máme rádi na Německu! Seriál o evropských zemích pokračuje u našich dalších sousedů. Pojďte s Kudy z nudy poznat Německo!

Věda a historie není nuda: doktor Janský a tajemství krevních skupin

Věda a historie není nuda: doktor Janský a tajemství krevních skupin

Současná medicína zná čtyři krevní skupiny (jsou označovány jako 0, A, B, AB). Jejich objevitelem je český neurolog a psychiatr Jan Janský, který výsledky svých výzkumů zveřejnil v roce 1907. Jan Janský jako první zjistil, že lidská krev se dá rozdělit do čtyř skupin. Díky němu lidé přestali umírat při transfuzích a ze světa se rázem stalo bezpečnější místo pro život.