Život je jen náhoda, zpívá se ve známé písničce
Jana Wericha, Jiřího Voskovce a
Jaroslava Ježka. Stejnou náhodou jsou i
Nobelovy ceny za literaturu. Udělují se na základě závěti
Alfreda Nobela (1833–1896), bohatého švédského průmyslníka. Vynálezce, podnikatel a geniální chemik ohlásil stovky patentů a v pouhých třiatřiceti letech vynalezl dynamit. Díky němu se nejenom proslavil, ale také zbohatl. Nikdy se neoženil, zůstal bezdětný a svůj majetek odkázal fondu, ze kterého se každý rok vyplácí
Nobelovy ceny za medicínu, fyziku, chemii, literaturu a mír. Poprvé byly uděleny v roce 1901, tedy pět let po Nobelově smrti. V současnosti se jedná o nejprestižnější ocenění na světě.
Sedm Nobelových cen pro Seiferta
Jediným českým spisovatelem, který
Nobelovu cenu za literaturu obdržel, byl
Jaroslav Seifert. Ani on ale neuspěl napoprvé: poprvé byl na Nobelovu cenu za literaturu nominován v roce 1953, kdy ho navrhl literární historik
Albert Pražák, a podruhé v roce 1968, kdy ho nominoval
francouzský spisovatel Louis Aragon. Návrh tehdy podpořil
lingvista a profesor Harvardské univerzity Roman Jakobson. Návrh na Nobelovu cenu pro Seiferta se opakoval ještě čtyřikrát, naposledy v roce 1979. Sečteno a podtrženo, Jaroslav Seifert uspěl teprve po sedmé nominaci, v roce 1984, cenu ve
Stockholmu za něj ovšem kvůli špatnému zdravotnímu stavu přebírala jeho dcera.
Nominovaní čeští autoři
K
Nobelově ceně za literaturu ale měla blízko řada dalších českých básníků a spisovatelů. Vůbec prvním Čechem, který byl na
Nobelovu cenu za literaturu nominován, byl
Jaroslav Vrchlický. Autor čítankové
básně Za trochu lásky byl nominován pravidelně od roku 1901 až do své smrti v roce 1912. Po něm následovali
Josef Svatopluk Machar, Otokar Březina,
Alois Jirásek,
Marie von Ebner-Eschenbach nebo
Karel Čapek. V roce 1968 nominoval
Svaz československých spisovatelů na Nobelovu cenu za literaturu básníka
Vladimíra Holana. Ani ten ale neuspěl, cenu ten rok získal
Samuel Beckett. Nominaci neproměnil ani spisovatel
Arnošt Lustig, který se ve svých dílech zabýval tematikou
holocaustu. Mezi nominovanými autory, kteří Nobelovu cenu nikdy nezískali, ovšem najdete i autory se světovým renomé: namátkou to byli
Lev Nikolajevič Tolstoj nebo
Henrik Ibsen.
Dva vítězové Nobelovu cenu odmítli, a to ruský spisovatel
Boris Pasternak, který cenu získal v roce 1958, ale musel se jí zříct na nátlak sovětského režimu, a francouzský spisovatel a filozof
Jean-Paul Sartre. Ten ignoroval všechny oficiální pocty a v odmítacím dopise napsal, že spisovatel by ze sebe neměl nechat udělat instituci. Také
Milan Kundera, který měl k přebírání ocenění podobně odmítavý přístup, cenu nikdy nezískal. Nezbytnou součástí slavnostního ceremoniálu předávání Nobelových cen je totiž osobní přítomnost oceněných i jejich proslov.
Nobelovy ceny s českými kořeny
- První ženou, která získala Nobelovu cenu míru, byla rodačka z Prahy Bertha von Suttnerová, rozená hraběnka Kinská. Po vydání románu Odzbrojte! se začala angažovat v mírovém hnutí, účastnila se řady mírových kongresů, zakládala mírové spolky a byla aktivní v boji proti antisemitismu a emancipaci žen.
- Německý spisovatel Thomas Mann, který získal Nobelovu cenu za literaturu v roce 1929, byl v letech 1936–1944 československým občanem. Občanství s právem na azyl ve východočeské obci Proseč ho zachránilo před nucenou deportací zpět do nacistického Německa. V roce 1938 i s rodinou odjel do USA, po válce se vrátil do Evropy a zbytek života strávil ve Švýcarsku.
- Ani deset nominací nestačilo pro získání Nobelovy ceny za mír pro Václava Havla, dramatika a politika, bývalého československého a prvního českého prezidenta.
- České předky má rakouská spisovatelka Elfriede Jelinek (*1946), která obdržela Nobelovu cenu za literaturu v roce 2004. Její otec, chemik Friedrich Jelinek, měl česko-židovské kořeny.