ÚvodAktualityČesko mezi řádky: čeští spisovatelé, kteří mohli získat Nobelovu cenu a nikdy ji nedostali
Zážitky

Česko mezi řádky: čeští spisovatelé, kteří mohli získat Nobelovu cenu a nikdy ji nedostali

Poslechněte si audio verzi článku
Každý rok na podzim čeká celý svět na ohlášení laureátů Nobelových cen za literaturu. Od roku 1901, kdy se ceny předávaly poprvé, ji získalo už víc než sto spisovatelů. Ještě víc ale je těch, kteří k ocenění měli velmi blízko, ale nakonec jim Nobelova cena proklouzla mezi prsty. Seznamte se s nimi na Kudy z nudy!
Život je jen náhoda, zpívá se ve známé písničce Jana Wericha, Jiřího Voskovce a Jaroslava Ježka. Stejnou náhodou jsou i Nobelovy ceny za literaturu. Udělují se na základě závěti Alfreda Nobela (1833–1896), bohatého švédského průmyslníka. Vynálezce, podnikatel a geniální chemik ohlásil stovky patentů a v pouhých třiatřiceti letech vynalezl dynamit. Díky němu se nejenom proslavil, ale také zbohatl. Nikdy se neoženil, zůstal bezdětný a svůj majetek odkázal fondu, ze kterého se každý rok vyplácí Nobelovy ceny za medicínu, fyziku, chemii, literaturu a mír. Poprvé byly uděleny v roce 1901, tedy pět let po Nobelově smrti. V současnosti se jedná o nejprestižnější ocenění na světě.
 

Sedm Nobelových cen pro Seiferta

Jediným českým spisovatelem, který Nobelovu cenu za literaturu obdržel, byl Jaroslav Seifert. Ani on ale neuspěl napoprvé: poprvé byl na Nobelovu cenu za literaturu nominován v roce 1953, kdy ho navrhl literární historik Albert Pražák, a podruhé v roce 1968, kdy ho nominoval francouzský spisovatel Louis Aragon. Návrh tehdy podpořil lingvista a profesor Harvardské univerzity Roman Jakobson. Návrh na Nobelovu cenu pro Seiferta se opakoval ještě čtyřikrát, naposledy v roce 1979. Sečteno a podtrženo, Jaroslav Seifert uspěl teprve po sedmé nominaci, v roce 1984, cenu ve Stockholmu za něj ovšem kvůli špatnému zdravotnímu stavu přebírala jeho dcera.
 

Nominovaní čeští autoři

Nobelově ceně za literaturu ale měla blízko řada dalších českých básníků a spisovatelů. Vůbec prvním Čechem, který byl na Nobelovu cenu za literaturu nominován, byl Jaroslav Vrchlický. Autor čítankové básně Za trochu lásky byl nominován pravidelně od roku 1901 až do své smrti v roce 1912. Po něm následovali Josef Svatopluk Machar, Otokar Březina, Alois Jirásek, Marie von Ebner-Eschenbach nebo Karel Čapek. V roce 1968 nominoval Svaz československých spisovatelů na Nobelovu cenu za literaturu básníka Vladimíra Holana. Ani ten ale neuspěl, cenu ten rok získal Samuel Beckett. Nominaci neproměnil ani spisovatel Arnošt Lustig, který se ve svých dílech zabýval tematikou holocaustu. Mezi nominovanými autory, kteří Nobelovu cenu nikdy nezískali, ovšem najdete i autory se světovým renomé: namátkou to byli Lev Nikolajevič Tolstoj nebo Henrik Ibsen.

Dva vítězové Nobelovu cenu odmítli, a to ruský spisovatel Boris Pasternak, který cenu získal v roce 1958, ale musel se jí zříct na nátlak sovětského režimu, a francouzský spisovatel a filozof Jean-Paul Sartre. Ten ignoroval všechny oficiální pocty a v odmítacím dopise napsal, že spisovatel by ze sebe neměl nechat udělat instituci. Také Milan Kundera, který měl k přebírání ocenění podobně odmítavý přístup, cenu nikdy nezískal. Nezbytnou součástí slavnostního ceremoniálu předávání Nobelových cen je totiž osobní přítomnost oceněných i jejich proslov.


 

Nobelovy ceny s českými kořeny

  • První ženou, která získala Nobelovu cenu míru, byla rodačka z Prahy Bertha von Suttnerová, rozená hraběnka Kinská. Po vydání románu Odzbrojte! se začala angažovat v mírovém hnutí, účastnila se řady mírových kongresů, zakládala mírové spolky a byla aktivní v boji proti antisemitismu a emancipaci žen.
  • Německý spisovatel Thomas Mann, který získal Nobelovu cenu za literaturu v roce 1929, byl v letech 1936–1944 československým občanem. Občanství s právem na azyl ve východočeské obci Proseč ho zachránilo před nucenou deportací zpět do nacistického Německa. V roce 1938 i s rodinou odjel do USA, po válce se vrátil do Evropy a zbytek života strávil ve Švýcarsku.
  • Ani deset nominací nestačilo pro získání Nobelovy ceny za mír pro Václava Havla, dramatika a politika, bývalého československého a prvního českého prezidenta. 
  • České předky má rakouská spisovatelka Elfriede Jelinek (*1946), která obdržela Nobelovu cenu za literaturu v roce 2004. Její otec, chemik Friedrich Jelinek, měl česko-židovské kořeny.
Jaroslav Vrchlický – první český básník a spisovatel, nominovaný na Nobelovu cenu za literaturu

Jaroslav Vrchlický – první český básník a spisovatel, nominovaný na Nobelovu cenu za literaturu

Jaroslava Vrchlického, vlastním jménem Emila Jakuba Fridu (17. února 1853, Louny – 9. září 1912, Domažlice) známe jako básníka a spisovatele, ale proslavil se také jako překladatel. Jeho dílo obsahující všechny žánry literární tvorby patří k jednomu z nejbohatších a nejvšestrannějších v české literatuře. Byl také prvním českým autorem, nominovaným na Nobelovu cenu za literaturu.

Alois Jirásek – zakladatel českého historického románu

Alois Jirásek – zakladatel českého historického románu

Alois Jirásek (23. srpna 1851, Hronov – 12. března 1930, Praha) nebyl jen spisovatel, považovaný za zakladatele českého historického románu, ale také autor řady divadelních her a středoškolský učitel. Celý život pracoval jako učitel dějepisu na gymnáziu, nejprve v Litomyšli, poté v Praze.

Věda a historie není nuda: Nobelovy ceny pro Česko, kdo je má a kdo je mohl mít?

Věda a historie není nuda: Nobelovy ceny pro Česko, kdo je má a kdo je mohl mít?

V didaktickém testu z češtiny mají maturanti uvést příjmení českého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Mnozí si na Jaroslava Seiferta nevzpomenou, a tak tipují Čapka, Kafku, Máchu nebo Nerudu. Anebo Heyrovského, i když ten ji získal za chemii. Kolik Nobelových cen ale vlastně do Česka putovalo a čí jméno se objevilo mezi nominovanými?

7 věcí, které nevíte o… knihách a knihovnách

7 věcí, které nevíte o… knihách a knihovnách

Vydejte se s Kudy z nudy do světa krásných knih, chytrých knihoven, knihovních rarit a kuriozit! Zjistíme, jak vznikla tradice března coby Měsíce knihy, společně se podíváme do nejkrásnější knihovny na světě, odhalíme tajemství knih držených na řetězech a vydáme se i po stopách zajímavého knižního objevu.

Knihobot – největší knižní secondhand

Knihobot – největší knižní secondhand

Knihobot je originální knižní secondhand, který vrací knížky do oběhu a dává jim další šanci. Seženete tak knížky, které už nikde nejsou k sehnání, či naopak aktuální novinky za zlomek běžné ceny. Knihobot vám také pomůže s přeplněnou knihovnou, a hlavně zařídí všechno kolem prodeje. Funguje po celém Česku, Slovensku, Rakousku a Německu, kde knihy dokáže vyzvednout na jakékoliv adrese a stejně tak je kamkoli zaslat. Knihobot směřuje stát se knižním gigantem v celé Evropě.

7 věcí, které nevíte… o filozofii a filozofech

7 věcí, které nevíte… o filozofii a filozofech

Co spojuje osobnosti a jména Aristoteles, Tomáš Garrigue Masaryk, Jan Amos Komenský, František Palacký, Petr Chelčický, Erazim Kohák, Jan Patočka nebo Tomáš Halík? Patří mezi uznávané a respektované filozofy. S prastarou vědou si dnes leckdo neví rady, ale i filozofie může být zábavná a zajímavá, zvlášť když budete po jejích tajemstvích a zajímavostech pátrat s Kudy z nudy.

Česko mezi řádky: 10 literárních inspirací pro výlety po Česku

Česko mezi řádky: 10 literárních inspirací pro výlety po Česku

Místa popisovaná v následujících deseti knížkách jsou různá, společné však mají jedno: jejich autory okouzlila města, krajina a dechberoucí historie země v srdci Evropy. Nadpřirozené, filosofické i satirické romány světové literatury mohou posloužit jako neobvyklí průvodci na vašich cestách po Česku.

Ďáblova bible – největší ručně psaná kniha na světě

Ďáblova bible – největší ručně psaná kniha na světě

Největší rukopisná kniha světa se nazývá Codex gigas anebo Ďáblova bible: to podle vyobrazení ďábla na jedné z jejích stran. Podle legendy rukopis vznikl během 13. století v zaniklém klášteře ve východočeských Podlažicích, dnes je uložen v Královské knihovně ve švédském Stockholmu.

Národní knihovna České republiky Kultura

Národní knihovna České republiky

V areálu Klementina sídlí Národní knihovna ČR. Rozsahem svých fondů je NK ČR největší a zároveň jednou z nejstarších veřejných knihoven v České republice, řadí se mezi nejvýznamnější evropské i světové knihovny.

Evropa v Česku: proč máme rádi Švédsko?

Evropa v Česku: proč máme rádi Švédsko?

Masové kuličky köttbullar, heboučké vlněné svetry, fantastická jezera, Vasův běh aneb Vasaloppet, polární záře, letní slunovrat, Stockholm, ostrovy Gotland a Öland, nejstarší skanzen na světě anebo Pipi Dlouhá punčocha a další knížky Astrid Lindgrenové: je tolik věcí, které máme rádi ve Švédsku! Seriál o evropských zemích pokračuje ve Skandinávii. Pojďte s Kudy z nudy poznat Švédsko!

Česko mezi řádky: Směšné lásky, Brno a Milan Kundera

Česko mezi řádky: Směšné lásky, Brno a Milan Kundera

Deset románů, z toho čtyři napsané francouzsky, povídky, dramata a čtyři svazky esejů: to je dílo Milana Kundery. Se seriálem Česko mezi řádky se vrátíme do jeho rodného města Brna. Právě tam, v kavárně Bellevue, se odehrávají jeho povídky, shrnuté do tří sešitů Směšných lásek.

Kam v Česku za knihami?

Kam v Česku za knihami?

Kam vyrazit, když milujete knihy? Nejen do knihovny a knihkupectví... Můžete se vydat do muzeí, expozic a klášterních knihoven se spousty starých zajímavých svazků. Víte, že 23. duben je Světovým dnem knihy a autorských práv? Objevujte s námi radost a požitek z četby i poznávání. Vyberte si ze zajímavých výletů: například do benediktinského kláštera v Rajhradě, kde najdete Památník písemnictví na Moravě nebo do Památníku národního písemnictví v bubenečské Petschkově vile. Víte, že jeden z nejosobitějších českých spisovatelů, Bohumil Hrabal, má expozici v Nymburce a ve vile ve Strži na Příbramsku naleznete muzeum Karla Čapka?

Věda a historie není nuda: Prahou po stopách Alberta Einsteina

Věda a historie není nuda: Prahou po stopách Alberta Einsteina

K největším hvězdám, které vyučovaly na Univerzitě Karlově v Praze, patřil Albert Einstein (1879–1955). Přijel na jaře 1911 a v Praze působil tři semestry. Pojďte se s portálem Kudy z nudy vypravit po jeho stopách a podívat se, kde bydlel a kde pracoval jeden z nejslavnějších vědců všech dob.

Evropa v Česku: proč máme rádi Rakousko?

Evropa v Česku: proč máme rádi Rakousko?

Alpy a Grossglockner, krásná jezera, horské túry, Dunaj, Vídeň, Salcburk, Hallstatt a klášter v Melku, vídeňský řízek, sýrové špecle a kaiserschmarrn, dort Sacher, Prátr a adventní trhy: je tolik věcí, které máme rádi na Rakousku! Seriál o evropských zemích pokračuje u našich jižních sousedů. Pojďte s Kudy z nudy poznat Rakousko!

Milan Kundera – nejpřekládanější český spisovatel

Milan Kundera – nejpřekládanější český spisovatel

Milan Kundera (1. dubna 1929 Brno – 11. července 2023 Paříž) český spisovatel světového významu, psal básně, dramata, prózu i eseje. Brněnský rodák žil dlouhodobě ve Francii. Svá díla psal jak česky, tak francouzsky a také byl překladatelem. V roce 1979 byl zbaven československého státního občanství a jeho dílo bylo v Československu až do Sametové revoluce zakázáno.

Klementinum Praha – druhý největší komplex v metropoli Památky

Klementinum Praha – druhý největší komplex v metropoli

Monumentální stavební komplex Klementina, po Pražském hradě druhý největší komplex v Praze, byl vždy živým centrem vzdělanosti a kultury. V areálu sídlí již přes dvě stě let Národní knihovna. Jsou zde uloženy nejcennější rukopisy a všechny knihy, vydané od roku 1807 na území Čech.

Bohumil Hrabal – jeden z nejznámějších a nejpřekládanějších českých spisovatelů 20. století

Bohumil Hrabal – jeden z nejznámějších a nejpřekládanějších českých spisovatelů 20. století

Bohumil Hrabal (28. března 1914, Brno-Židenice – 3. února 1997, Praha) byl jedním z nejznámějších českých spisovatelů druhé poloviny 20. století. Několikrát byl navržen na Nobelovu cenu za literaturu. Jeho osudy jsou spojené zejména s Prahou, Nymburkem a lesní osadou Kersko, známou z Menzelova filmu Slavnosti Sněženek.

Karel Čapek – jeden z nejvýznamnějších českých spisovatelů

Karel Čapek – jeden z nejvýznamnějších českých spisovatelů

Díky Karlu Čapkovi (9. ledna 1890 Malé Svatoňovice – 25. prosince 1938 Praha) přišlo na svět slovo "robot", které poprvé použil ve své hře R.U.R. Ve svých utopicko-fantastických dramatech alegoricky poukazoval na nebezpečí zneužití techniky a vědy proti základním hodnotám lidské existence.

Připomeňte si Světový den laskavosti: přehled dobrých zpráv aneb v čem jsme skvělí

Připomeňte si Světový den laskavosti: přehled dobrých zpráv aneb v čem jsme skvělí

Buďte na sebe i na ostatní hodní: to je nejlepší rada, jak si užít Světový den dobrosrdečnosti anebo Světový den laskavosti. Je jedno, jak mu budeme říkat, jisté ale je, že právě laskavost má svůj svátek každoročně 13. listopadu.

Výlet do pražského paláce Kinských za Bertou von Suttnerovou

Výlet do pražského paláce Kinských za Bertou von Suttnerovou

Bertha Sophia Felicita von Suttnerová, rozená hraběnka Kinská ze Vchynic a Tetova (9. června 1843 Praha – 21. června 1914 Vídeň), spisovatelka a pacifistka, první nositelka Nobelovy ceny za mír. Berta Suttnerová byla označována za nejproslulejší ženu světa před první světovou válkou. Svou literární prací a činností pro zachování míru se řadí do čela obránců humanistických idejí v Evropě druhé poloviny devatenáctého století.

10 tipů na dušičkové výlety za významnými osobnostmi a místy jejich posledního odpočinku aneb ve stínu i na výsluní

10 tipů na dušičkové výlety za významnými osobnostmi a místy jejich posledního odpočinku aneb ve stínu i na výsluní

Každý rok 2. listopadu si připomínáme Památku zesnulých aneb Dušičky. Na blízké, přátele a kamarády se dá vzpomínat tradičně, tedy návštěvou hřbitova, položením věnce nebo květiny, tichou vzpomínkou a zapálením svíčky, anebo originálně: třeba při keltském svátku Samhain, v mexickém stylu na Den mrtvých anebo třeba výletem k hrobu některé slavné osobnosti.

Pamětní síň Jaroslava Seiferta v Městském muzeu Kralupy nad Vltavou Kultura

Pamětní síň Jaroslava Seiferta v Městském muzeu Kralupy nad Vltavou

Pamětní síň Jaroslava Seiferta byla slavnostně otevřena v září roku 2008 za spolupráce s dcerou Janou Seifertovou-Plichtovou.

Archiv Leoše Janáčka – Paměť světa UNESCO

Archiv Leoše Janáčka – Paměť světa UNESCO

Archiv Leoše Janáčka je dokumentační fond, zaměřený na život a dílo jednoho z nejvýznamnějších hudebních skladatelů 20. století. Spravuje ho Moravské zemské muzeum, pod které taktéž spadá Památník Leoše Janáčka. V roce 2017 byl archiv zapsán na seznam Paměť světa UNESCO.

Jan Skácel – jeden z nejslavnějších moravských básníků

Jan Skácel – jeden z nejslavnějších moravských básníků

Verše básníka Jana Skácela (7. února 1922, Vnorovy – 7. listopadu 1989, Brno) jsou obrazem jižní Moravy. Najdete v nich to, co v krásných lidových písničkách: lásku a radost, dětství i stárnutí, venkovskou krajinu, tekoucí vodu, víno, vítr, samotu i stesk. Básník milovaný a zakázaný odešel deset dnů před sametovou revolucí v nedožitých 67 letech.

Jaroslav Seifert – jediný český držitel Nobelovy ceny za literaturu

Jaroslav Seifert – jediný český držitel Nobelovy ceny za literaturu

Město v slzách, Samá láska, Šel malíř chudě do světa, Píseň o Viktorce, Maminka a Chlapec a hvězdy – to je jen část básnických sbírek Jaroslava Seiferta (23. září 1901, Praha-Žižkov – 10. ledna 1986, Praha). Básník, spisovatel, novinář a překladatel je jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu.

Literární stezky Prahou Příroda

Literární stezky Prahou

Literární stezky vás provedou Prahou tak, jak ji neznáte. Na podzim 2011 bylo za souhlasu památkářů a magistrátu napsáno několik krátkých úryvků z děl českých spisovatelů na známá frekventovaná místa. Sto metrů dlouhé texty byly umístěny vzhledem ke vztahu autora nebo díla k místu.