Marie Terezie – jediná vládnoucí žena na českém trůně

Také jste si oblíbili historickou minisérii Marie Terezie? Úspěšný seriál se natáčel na řadě českých a moravských historických sídel. Možná jste některá z nich poznali a možná vám přijde vhod náš přehled míst, kde se některé scény uskutečnily. Mimo to vám přinášíme i stručný přehled staveb a zajímavostí, které s jedinou vládkyní na českém trůně úzce souvisí. Ať už se jedná o budovy, které kázala postavit nebo zámky, které navštívila během svých „inspekčních“ cest po Čechách a Moravě.

Kdyby se uherská a česká královna Marie Terezie zastavila na jeden jediný den v každém městě svého království, strávila by na cestách celý život. Zatímco někde přišli zkrátka, jinam se panovnice podívala opakovaně. Mezi města, kterým věnovala svou pozornost pravidelně, patřila Olomouc. A olomoučtí měšťané za to svou Marii Terezii milovali. Říkali jí láskyplně Mütterchen, matička. Pojmenovali po ní jednu z bran a ulici. Její iniciály ozdobily městský znak, její tvář shlížela na město z proslulého radničního orloje. Jak se zrodil tak vřelý vztah?

Baron František von Trenck, plukovník rakouské armády, se proslavil svou neobyčejnou odvahou, velitelskou zdatností a neobvyklou bojovou strategií. Povahou nesmírně vznětlivý, výbušný, nedisciplinovaný, obzvlášť krutý a bezohledný muž díky těmto vlastnostem slavil úspěchy na všech frontách. Jeho ostatky jsou vystaveny v kapucínské hrobce v Brně.

Rádi byste navštívili Moravu, ale tlačí vás čas? Poradíme vám, která místa můžete poznat během jediného dne. Tentokrát vám představíme Olomouc, hanáckou metropoli, jejíž prohlídku lze zvládnout za několik hodin, ale může se protáhnout i na celý den – záleží jen na vás. Rozhodně byste však neměli vynechat Sloup Nejsvětější Trojice, radnici s unikátním dělnickým orlojem, krásné olomoucké kašny, mauzoleum biskupů nebo Pevnost poznání.

Zámek Brandýs nad Labem byl oblíbeným sídlem habsburských panovníků. Významná renesanční památka s dochovanou sgrafitovou výzdobou je otevřena pro veřejnost a zrestaurované sály a interiérové expozice podávají svědectví o pobytech všech císařů monarchie, kterým zámek patřil až do roku 1918.

Barokní 32 metrů vysoký sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí v Olomouci je nejvelkolepější a nejvyšší stavba svého druhu v České republice.

Pevnost poznání Olomouc je první interaktivní muzeum popularizace vědy na střední Moravě. Patří do kategorie tzv. science center, poskytujících neformální prostředí pro hravé objevování přírodních a společenských jevů.

Někdejší Pidíkův, dnes Kvítkův dvůr se nachází západně od krumlovského zámku na východním svahu masivu Liščího doupěte, u staré poutní cesty do Kájova. Vznikl zřejmě ve 13. – 14. století. Současná podoba objektu pochází z barokní přestavby, prováděné po roce 1750.

Co nás napadne, když se řekne škola? Jan Amos Komenský, rčení škola základ života, a spousty vzpomínek z dětství a mládí. Spolužáci, kamarádi a báječný život o přestávkách. Obchody plné aktovek a školních batohů, pastelek, penálů, pravítek a dalších předmětů, bez kterých se žádný školák neobejde. A datum prvního září, protože právě to je klíčový den, kdy to každý rok vypukne nanovo. Hola, škola volá! Pojďte se do ní znovu vrátit s Kudy z nudy!

Zveme vás na příjemnou ochutnávku města Olomouc, kde na vás čekají monumentální památky, zajímavé festivaly, domácí pivo i tradiční olomoucké tvarůžky.

Čeští králové rozšiřovali svou moc nejen na území Čech, ale také v dalších zemích koruny české, na území Moravy a Slezska (tj. v Markrabství moravském a na území Vévodství slezského). Zde se středobody panovníkovy vlády stávala právě královská města. Někdy jsou označována také jako markrabská, což má jednoduché vysvětlení – jestliže byl panovníkem Moravy člověk, který neměl žádný jiný titul než markrabě, byla jemu podřízená města označována jako markrabská, pokud však měl zároveň i titul českého krále, byla pak města označována jako královská. Poznejte s námi opěrné body mocných panovníků českého středověku.

Přestože nejkrvavější masakry v dějinách lidstva se českým zemím vyhnuly, bitev se u nás přesto odehrálo víc než dost. Které se zapsaly do dějin tím, že v nich došlo k největším ztrátám na životech? Možná vás překvapí, že to nebyla ani bitva u Sudoměře, ani bitva na Vítkově, ani ta na Bílé hoře.

Oficiální sídlo olomouckých biskupů a arcibiskupů, místo, kudy kráčely dějiny, i budova, která hostila mnoho významných osobností – to vše je Arcibiskupský palác v Olomouci, významný příklad barokní palácové architektury na Moravě.

Barokní zámek rodiny Chotků z první poloviny 18. století, který byl později klasicistně upraven, stojí uprostřed krajinářského parku s romantickými stavbami.

Čtyřkřídlá jednopatrová budova je typickou ukázkou tereziánské vojenské architektury. Byla vystavěna za Marie Terezie v letech 1771-1778, naproti vchodu arcibiskupské rezidence, aby dle pověsti bránila slavostním výjezdům arcibiskupa, kterého panovnice neměla v oblibě.

Historie zámku ve Slavkově u Brna byla více než 400 let spojená se starobylým moravským rodem Kouniců. Nejvýznamnějším členem rodu byl Václav Antonín kníže z Kounic a Rietbergu (1711–1794), kancléř čtyř habsburských panovníků – Marie Terezie, Josefa II., Leopolda II. a Františka II.

Kníže Metternich, plným jménem Clemens Wenzel Lothar Johann Nepomuk, druhý kníže von Metternich-Winneburg (15. května 1773, Koblenz, Německo – 11. června 1859, Vídeň, Rakousko) byl jednou z nejvýraznějších osobností evropské politiky 19. století. Podle dochovaných svědectví charismatický a pohledný muž oplýval přirozenou autoritou. Byl rovněž vynikající řečník, který se dokázal rychle vcítit do druhých a uměl s nimi navázat dialog.

Zakládaly kostely a kláštery, pečovaly o královská věnná města. Milovaly i nenáviděly, jejich manželství byla šťastná i nešťastná. Lámaly meče, byly korunovány českými královnami a vládly českým zemím: seznamte se s našimi nejznámějšími kněžnami, královnami a císařovnami.

Kdyby se rakouský císař Ferdinand Dobrotivý (1793–1875) v roce 1848 nevzdal trůnu, dějiny mohly vypadat jinak. Společně s ním se role císařovny zřekla i jeho manželka Marie Anna Karolína Savojská (19. září 1803, Řím – 4. května 1884, Praha). Byla poslední českou královnou, na jejíž hlavu byla při korunovaci v katedrále sv. Víta na Pražském hradě vložena svatováclavská koruna.

Seznamte se s nejznámějšími českými panovníky, knížaty a králi! Všechny v naší řadě nenajdete, ale ty nejznámější ano. Prozradíme vám i to, který vládl nejdéle, který se dožil nejvyššího věku, anebo kdo začal Zikmundovi Lucemburskému říkat Liška ryšavá.

Univerzita Palackého v Olomouci je po Univerzitě Karlově v Praze druhou nejstarší univerzitou v českých zemích a nejstarší na Moravě. Za datum jejího vzniku se považuje 22. prosinec 1573, kdy bylo tehdejší olomoucké jezuitské akademii přiznáno promoční právo, vysokoškolská výuka začala o tři roky později. V současnosti má osm fakult a studuje na ní přibližně 22 000 studentů.

Karolinum je národní kulturní památkou, symbolem Univerzity Karlovy. Od 14. století se zde nacházelo sídlo nejstaršího domu pražské univerzity – Karlovy neboli Veliké koleje (Collegium Caroli), kterou založil Karel IV. pro dvanáct mistrů pražského vysokého učení.

Patříte k příznivcům dobového seriálu Marie Terezie? Série výpravných historických filmů, zachycujících nejdůležitější motivy ze života významné panovnice, se natáčela na řadě českých a moravských historických sídel. Možná jste některá z nich poznali a možná vám přijde vhod náš přehled míst, kde se některé scény uskutečnily.

Největší zachovanou pevností je fortifikační pevnost Terezín, pojmenovaná po Marii Terezii. O její stavbě bylo rozhodnuto v roce 1780. Stavebním typem se řadí k tzv. mezierské fortifikační škole. Při výstavbě musely být vystěhovany dvě vesnice a dokonce přesunuto ústí řeky Ohře.

Historické město Olomouc se může chlubit mnoha cennými památkami. Skutečné skvosty se, ale nenacházejí jen v jeho centru. Fortová pevnost Olomouc je součástí opevnění města a byla vytvořena postupně jako doplnění a rozšíření stávajícího opevnění Olomouce, tzv. barokní pevnosti. Je tvořena relativně samostatnými pevnůstkami (forty) v kruhu kolem města. V prostorách fortu XVII se nachází zájezdní hostinec a vojenské muzeum se stálou expozicí, která je tematicky zaměřena na pevnostní stavitelství a vojenskou historii 19. století.

Fantastický výhled, ideální cíl pro výlet pěšky anebo na kole, spousty zajímavostí v okolí, a hlavně stavba, která vypadá pohádkový šperk, zasazený v nádherné krajině: to je kolonáda na návrší Reistna nad Valticemi. Široko daleko se rozprostírá parkově upravený Lednicko-valtický areál, vinice a lesy protkané sítí pohodlných cest. Zkrátka ráj na zemi!

Okružní třída: už samotný název slibuje eleganci, noblesu a starosvětskou nostalgii. Svou Ringstrasse nemá jen Vídeň, okružní třídy na místě zbořených hradeb vznikly v řadě měst bývalého Rakouska-Uherska. Patří k nim i Opava, bílá perla Slezska.

Byl brutální, rychlý a mezi 14. až 18. stoletím dokázal zabít třetinu až polovinu Evropanů: to byl mor aneb černá smrt. Od současných pandemií se v lecčems lišil a i lidé se s ním vyrovnávali jinak. Na znamení vděčnosti a díků například stavěli morové sloupy: honosné, zlacené a čím větší, tím lepší – to aby prosby či poděkování donesly až do nebes. Ten vůbec největší na světě stojí v centru Olomouce a je zapsaný mezi památkami UNESCO.

Když se mluví o luxusních sídlech habsburských panovníků, leckoho napadne vídeňský zámek Schönbrunn. Proč ale jezdit tak daleko, když rezidence císařů a následníků trůnu najdete i v Česku? Jak příběhy je provázejí a co objevíte v jejich interiérech?

Park u Prašného mostu v Praze 6 zdobí první tuzemská socha habsburské panovnice Marie Terezie, rakouské arcivévodkyně a české královny. Autorem sochy je Jan Kovářík.

Socha císaře Josefa II. v nadživotní velikosti vznikla v roce 2009. Jedná se o bronzový odlitek původní sochy, která stála na náměstí v letech 1886-1923. Socha je 2,2 m vysoká. Císař byl v tomto kraji velmi oblíben a několikrát ho i navštívil.

Na fasádu radniční budovy na Horním náměstí v Olomouci se vrátily rohové sluneční hodiny, které na radnici bývaly odedávna. Obnoveny jsou v původní podobě i s iniciálami slavných habsburských panovníků a císařským orlem.

Zajímavé místo nedaleko Týna nad Vltavou připomíná výcvikový tábor rakouských dělostřelců nazývaný Velký Depot. Tábor fungoval v letech 1749 – 1866. Sousoší připomíná katastrofu, která se odehrála 21. 6. 1753, kdy došlo v dělostřeleckých laboratoří k explozi, jenž zabila více než 80 osob.