ÚvodAktualityNa skok přes hranice: 10 + 1 tip pro výlet na Šumavu a do Bavorského lesa
Na skok přes hranice: 10 + 1 tip pro výlet na Šumavu a do Bavorského lesa
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Příroda

Na skok přes hranice: 10 + 1 tip pro výlet na Šumavu a do Bavorského lesa

Poslechněte si audio verzi článku
Šumava, to jsou stovky kilometrů tras pro pěší i cyklisty, naučných stezek i cest, na kterých vás žádné značky provázet nebudou. A také fantastická příroda jako z jiného světa, nouzová nocoviště, kilometry plavebních kanálů a sjízdných řek, zaniklé obce a tisíce zajímavostí. Přitažlivé jsou všechny, ale některé z nich vás přesto spolehlivě přilákají, ať už jedete na Šumavu poprvé nebo posté. Které to jsou?

1. Ledovcová jezera



Každý národní park má svůj symbol. Pro celou Šumavu, tedy českou i německou část zvanou Bavorský les / Bayerischer Wald, to jsou ledovcová jezera. Dohromady jich na obou stranách hranice napočítáte osm. Nekorunovaným jezerním králem je Černé jezero, s rozlohou 18,4 hektarů a hloubkou 40 metrů největší a nejhlubší, a také ze všech pěti jezer na české straně Šumavy nejlépe dostupné. Ze Špičáckého sedla mezi Hojsovou Stráží a Špičákem k němu vede zhruba čtyři kilometry dlouhá asfaltka. Od Černého jezera je to jen kousek k Čertovu jezeru, a když půjdete po červené, v sedle mezi Jezerní horou a Malým Špičákem překročíte hlavní evropské rozvodí. Z Prášil můžete podniknout hezký výlet k Prášilskému jezeru a jezeru Laka, kousek od Lipna pak leží Plešné jezero. Pro úplnost si k nim rovnou připočítejte tři jezera v Bavorsku: Roklanské / Rachelsee a Velké / Großer Arbersee a Malé Javorské / Kleiner Arbersee.
 

2. Rozhledny a vyhlídky



Výhledů na hory, pastviny a lesy si na cestách i klikatých silničkách užijete až až, přesto málokdo odolá výšlapům na některou z pověstných šumavských rozhleden. Dokonalý kruhový výhled nabízí například rozhledna „uprostřed pralesa“ na Boubíně, Klostermannova rozhledna na Javorníku anebo rozhledna Špičák na stejnojmenném vrcholu nedaleko Železné Rudy; vstup je zdarma, ale platí se za lanovku, která vás vyveze až nahoru. Tím to zdaleka nekončí: někteří návštěvníci Šumavy nedají dopustit na rozhlednu na Svatoboru u Sušice, jiní si zamilovali Sedlo u Albrechtic anebo maličkou dřevěnou rozhlednu přímo na vrcholu Knížecí Stolec (1236 m) ve vojenském újezdu Boletice – tady ovšem pozor: rozhledna je od roku 2023 přístupná jen o letních prázdninách a svátcích!
 

3. Kuriozity: skokanský můstek, dveře, orloj a sklo



Milovníkům kuriozit doporučíme rozhlednu na starém skokanském můstku na Churáňově a dřevěné dveře na vrcholu Pancíře. Skvostný výhled odtud sice je i bez dveří, ale zase to vypadá skvěle na fotkách. A víte, že v Hojsově Stráži mají zvláštní orloj? Anebo že na mnoha místech objevíte úžasné skleněné sochy nebo oltář z lesního skla?
 

4. Šumavská rašeliniště



Vedle ledovcových jezer jsou dalším fenoménem národního parku Šumava rašeliniště, jimž se zde říká slatě. Nikde jinde u nás jich není tolik, mají typickou a velmi specifickou skladbu fauny a flory a mnohem víc než těch upravených pro volný pohyb návštěvníků je těch, do kterých se podíváte jedině s průvodci národního parku nebo z určitých úseků turistických tras. Kvůli ochraně přírody ale i v přístupných slatích najdete jen krátké dřevěné chodníčky, někde doplněné vyhlídkami či věží. Rozhledny stojí na Soumarském rašeliništi a na Jezerní slati, přístupná je rovněž Cikánská, Tříjezerní a Chalupská slať a také Malý Polec nedaleko lyžařského centra Zadov. Legendární jsou ale i nepřístupná místa, která občas můžete obdivovat z leteckých fotografií, například Modravské slatě nebo Mrtvý luh u Volar.
 

5. Legenda jménem Povydří



Jednou z téměř povinných zastávek při dovolené na Šumavě je Povydří, údolí plné kamenných moří a skal, po jehož dně se mezi mohutnými balvany prodírá řeka Vydra. Pokud chcete Povydří vidět celé, musíte začít na Modravě, ovšem nejhezčí, nejdivočejší a také nejfrekventovanější úsek začíná až pod Antýglem, což je rozložitý a prastarý královácký dvorec s autokempem. Během sedm kilometrů dlouhé cesty na Čeňkovu Pilu toho uvidíte hodně: obří hrnce vymleté v obrovských balvanech, rozeklané skalní věže zvané Hrádky (které první turistické průvodce přirovnávaly k Adršpašským skalám), kamenná moře a také Turnerovu chatu, oblíbenou občerstvovací zastávku. Pozor, cesta Povydřím je určena výhradně pro pěší a nesmí se po ní jezdit na kole.
 

6. Šumavské plavební kanály



Skutečnou laskominou při fanoušky technických památek jsou dva plavební kanály pro třídění a přepravu dřeva z těžko dostupných šumavských lesů. Projekty obou vypracoval schwarzenberský lesní inženýr Josef Rosenauer, s jehož dílem i životními osudy se můžete seznámit například v expozici na Jeleních Vrších anebo v muzeu ve Chvalšinách. Pokud máte dostatek času, vydejte se na putování podél Schwarzenberského kanálu, který začíná nedaleko Nového Údolí a v dobách své největší slávy měřil přes padesát kilometrů. Vchynicko-tetovský kanál, mladší a kratší (cca 14 km) bratr Schwarzenberského plavebního kanálu, umožnil těžbu v lesích kolem Modravy a Březníku. Začíná asi 2 km pod Modravou u hradlového mostu a zároveň bývalé dřevařské osady Vchynice-Tetov, a obchází kamenité koryto Vydry, pro plavení dřeva nepoužitelné. Cesty podél kanálů jsou ideální pro nenáročnou cyklistiku i výlety s kočárkem, a když budete mít štěstí, můžete zažít akce spojené s ukázkovým plavením dřeva.
 

7. Čerstvý chléb z Lenory



Máte rádi voňavý čerstvě upečený domácí chléb? Pak se při toulkách Šumavou zastavte v Lenoře, kde se každou poslední sobotu v měsíci od dubna do konce prosince roztápí obecní pec. Takové pece dřív bývaly v obcích a osadách prakticky po celé Evropě a někde se v nich peklo ještě na začátku druhé poloviny 20. století; lidé společným pečením chleba šetřili palivo. Jen v Lenoře jich stávalo pět, tu poslední zachránila skupina místních nadšenců. Peněženky potřebovat nebudete, pečivo je neprodejné a rozdává se zdarma. Další z malých šumavských zázraků.
 

8. Kostel z pohádky Anděl Páně



Prastarý kostel nad ohbím Otavy zvaný Mouřenec patří k nejstarším na Šumavě. Vznikl přibližně kolem roku 1220, tedy v době, kdy se v okolí těžilo zlato a údolím vedla obchodní stezka. Před lety prožil zázračné znovuzrození a ze zanedbané ruiny se znovu stalo malebné místo, vyhledávané turisty i filmaři. Na románských základech stojí nádherný kostelík s původními freskami a portály, objevenými a pečlivě restaurovanými po roce 1993, zvláštní atmosféru místu dodává malý hřbitov a barokní kostnice. Kostel si společně s nedalekým hradem Kašperkem zahrál ve filmové pohádce Anděl Páně, spolek Přátelé Mouřence organizuje pravidelné prohlídky a pořádají se tu koncerty a další akce. Poblíž objevíte další krásné místo, obnovenou kapli Panny Marie Bolestné ve Vatěticích.
 

9. Vzhůru na šumavské hrady!

Máte rádi středověké památky, legendy a tajemství? Pak byste měli do svých šumavských plánů zařadit alespoň jeden ze zdejších hradů – třeba Velhartice, Rabí, Kašperk, Švihov anebo Vítkův Hrádek. Který je nejkrásnější? Vybrat si musíte sami podle vlastní chuti. Všechny nabízejí krásné výhledy, pohádkovou atmosféru, jedinečnou architekturu a také program pro deštivé dny.
 

10. Březník a Luzenské údolí



Vůbec nemusíte znát šumavské romány Karla Klostermanna, abyste si stejně jako on zamilovali Březník. Mimořádně odlehlé místo se zvláštní melancholickou atmosférou a s oslnivým výhledem do Luzenského údolí a na horu Luzný, kam spisovatel umístil děj románu Ze světa lesních samot, bylo po dlouhá desetiletí pevně uzavřeno za železnou oponou. Není divu: Březník totiž leží téměř u česko-bavorských hranic, sedm kilometrů od Modravy v širokém údolí Luzenského potoka. Na kole se sem smí, ale autem ne, takže pro méně zdatné turisty je nedosažitelný.
 

Malé nahlédnutí za hranice: Bavorský les



Na vrcholek Luzného / Lusen (1 373 metrů), který leží asi 400 metrů od státní hranice na německé straně, vedou přístupové cesty jen z Německa, a tak je pro nás vhodnou pozvánkou na toulky národním parkem Bavorský les / Bayerischer Wald. Mezi hlavní lákadla patří Baumwipfelpfad, obdoba našich stezek korunami stromů u obce Neuschönau s 1300 metrů dlouhou trasou a perfektní vyhlídkou ve výšce až 44 metrů, z níž uvidíte i Alpy. Ta je dobře dosažitelná od hraničního přechodu Strážný. Výlet můžete spojit s prohlídkou skanzenu Freilichtmuseum ve Finsterau; ten leží necelých šest kilometrů od turistického hraničního přechodu Bučina. Milovníci cyklistiky ocení cyklostezku Adalbert Stifter Radweg; její velká část vede po bývalém náspu železnice Volary–Waldkirchen, takže vás čeká pohodová jízda bez velkých převýšení. Dětem uděláte radost návštěvou velké indoorové herny Babalu Funpark v Grafenau.
Národní park Šumava – zelené srdce Evropy Příroda

Národní park Šumava – zelené srdce Evropy

Šumava je lákavým cílem pro ty, kteří hledají majestát a velebnost přírody, fyzické i psychické zotavení. Na území NP se nachází 7 obcí (Srní, Kvilda, Horská Kvilda, Modrava, Stožec, České Žleby a Prášily) a několik menších osad (Filipova Huť, Dobrá, Jelení).

Naučná stezka Povydří – procházka okolo Vydry nejkrásnější trasou Šumavy Příroda

Naučná stezka Povydří – procházka okolo Vydry nejkrásnější trasou Šumavy

Jedna z nejkrásnějších tras Šumavskou přírodou je naučná stezka Povydří vedoucí z osady Antýgl do Čeňkovy Pily. Je pouze pro pěší, ale projít si ji můžete i se sportovním kočárkem. Kdo nikdy nešel kaňonem říčky Vydry, ten jako by snad na Šumavě ani nebyl!

Schwarzenberský plavební kanál Památky

Schwarzenberský plavební kanál

Schwarzenberský plavební kanál byl postaven na česko-rakousko-bavorském trojmezí před zhruba 220 lety. Dílo bylo vybudováno pro splavování polenového dříví z nepřístupných šumavských hvozdů k řece Große Mühl, odkud následně po Dunaji putovalo až do císařského hlavního města a odbytiště Vídně.

Soví voliéra na Borových Ladech – největší voliéra v Česku Příroda

Soví voliéra na Borových Ladech – největší voliéra v Česku

Venkovní voliéry pro pěvce a skupinu sov běžně žijících na Šumavě. Nad hlavami vám tu bude poletovat dvacet různých sov. Součástí jsou expoziční panely a pozorovací kukátka. Sovy jsou bezplatně zapůjčeny ze zoologických zahrad v Hluboké nad Vltavou a v Plzni.

Vltava – česká vodácká klasika Letní sporty

Vltava – česká vodácká klasika

Česká vodácká klasika, nejnavštěvovanější řeka splavná pod Lipnem po celý rok. Řeka příjemně teče krajinou a zkouší zručnost kormidelníků v četných peřejkách, které však nepřekročí obtížnost WW I. Na jezech jsou vorové propusti, které zaručují sjízdnost a oživují plavbu.

Cikánská slať – jedno z nejcennějších míst šumavského parku Příroda

Cikánská slať – jedno z nejcennějších míst šumavského parku

Cikánská slať je vrchovištní rašeliniště v Národním parku Šumava asi 2 km jihozápadně od obce Modrava, na jižním svahu Modravské hory v nadmořské výšce 1103 m.

Naučná stezka Vchynicko-tetovský plavební kanál – za historií plavení dřeva Příroda

Naučná stezka Vchynicko-tetovský plavební kanál – za historií plavení dřeva

Projít se podél vodního toku, který v minulosti sloužil pro plavení hojného šumavského dřeva, můžete nedaleko Antýglu na Šumavě. Vchynico-tetovský plavební kanál obchází nesplavný úsek Vydry pod Antýglem. Vodní cesta o celkové délce 13,6 km spojovala řečiště Vydry s říčkou Křemelná.

Česko ve filmu: putování Šumavou po stopách seriálu Policie Modrava

Česko ve filmu: putování Šumavou po stopách seriálu Policie Modrava

Také patříte mezi fanoušky seriálu Policie Modrava? Pro televizi Nova šlo o jeden z nejúspěšnějších seriálů posledních dob. Milovníci Šumavy si u televizních obrazovek užívají nádherné záběry přírody a do míst, kde se seriál natáčel, jezdí turisté z celé České republiky. Podívejte se s Kudy z nudy na místa, kde se procházely seriálové hvězdy.

Hauswaldská kaple poblíž Srní Zážitky

Hauswaldská kaple poblíž Srní

Prožijte zajímavý víkend nebo jen výlet za poznáním starého poutního místa zvaného Hauswaldská kaple poblíž šumavského letoviska Srní.

Česko-bavorské informační centrum národních parků Šumava Zážitky

Česko-bavorské informační centrum národních parků Šumava

Česko-bavorské informační středisko Národních a přírodních parků Šumavy je umístěno v historické budově hraničního nádraží Železná Ruda – Bayerischer Eisenstahl.

Meandry Teplé a Studené Vltavy nad Novou Pecí Příroda

Meandry Teplé a Studené Vltavy nad Novou Pecí

Meandry Teplé a Studené Vltavy vlévající se do Lipna tvoří unikátní přírodní rezervaci. Jsou vyhlášeným rájem pro rybáře a pro vodáky se jedná o poslední bod sjízdné trasy horní Vltavy od Lenory a Soumarského mostu. Žije zde řada vzácných živočichů a rostlin.

Amálino údolí na Šumavě Příroda

Amálino údolí na Šumavě

Kaňonovité údolí Zlatého potoka včetně rozsáhlého prameniště na svazích Ždánova je přírodní rezervace ležící jihovýchodně od Kašperských Hor a v CHKO Šumava. Oblast byla vyhlášena přírodní rezervací v roce 1994.

Luzenské údolí na Šumavě Příroda

Luzenské údolí na Šumavě

Jedno z nejpůsobivějších šumavských údolí rozprostírající se mezi horami Velká Mokrůvka, Luzný, Hraniční hora a Špičník, se nachází přibližně 8 km jižně od Modravy. Vstupní branou do údolí je Březník, zakončuje ho impozantní kuželovitý vrchol Luzného.

Řeka Vydra – nespoutaná perla Šumavy Příroda

Řeka Vydra – nespoutaná perla Šumavy

Vydra patří mezi nejkrásnější šumavské horské říčky s peřejnatým řečištěm a obřími hrnci vymletými v žulových balvanech. Protéká malebnou krajinou přírodní rezervace Povydří a její tok dosahuje délky 23 km.

Jezerní slať s vyhlídkovou věží v národním parku Šumava Příroda

Jezerní slať s vyhlídkovou věží v národním parku Šumava

Jezerní slať patří mezi vrchovištní rašeliniště ležící na náhorní plošině Šumavských plání mezi osadami Kvildou a Horskou Kvildou. Průměrná hloubka rašeliny je 2,5 m, nejvyšší mocnost 7,6 m je v severozápadní neporušené části.

Dostupná Šumava – celodenní autobusové zájezdy s průvodcem pro seniory a osoby se sníženou mobilitou Zážitky

Dostupná Šumava – celodenní autobusové zájezdy s průvodcem pro seniory a osoby se sníženou mobilitou

Program Dostupná Šumava je určen pouze pro osoby v důchodovém věku, držitele průkazu ZTP a ZTPP a pro vozíčkáře a jejich doprovod. Vypravte se znovu do míst, která jste si na Šumavě oblíbili!

Kudy chodil Karel Klostermann? Projděte si Šumavu podle jeho románů!

Kudy chodil Karel Klostermann? Projděte si Šumavu podle jeho románů!

"Jsem synem svých domovských lesů, miluji jejich drsnou přírodu … a to celou silou své duše", vylíčil kdysi spisovatel Karel Klostermann svůj vztah k Šumavě, kde prožil šťastné dětství a čerpal inspiraci pro svou tvorbu. Jako nikdo jiný dokázal vylíčit drsný život šumavských obyvatel přelomu 19. a 20. století a popsat jejich vztah k horám. Jeho jméno zůstane navěky spojeno s okolím Javorníku, Vacova, Stach, Kašperských Hor, Srní a Modravy. Se jménem tohoto "básníka Šumavy" se v těchto místech setkáte téměř na každém kroku.

Návštěvnické centrum Srní – výběh s vlky Příroda

Návštěvnické centrum Srní – výběh s vlky

Centrum prezentuje původní druhy volně žijících zvířat v jejich přirozeném biotopu, reintrodukované a nebo dříve vyhynulé druhy. Bezpochyby největším lákadlem je výběh s vlky na rozloze 3 hektary, napříč kterým vede visutá pozorovací stezka.

Rozhledna Svatobor u Sušice s horskou chatou Příroda

Rozhledna Svatobor u Sušice s horskou chatou

Kamenná rozhledna leží na mystické hoře Svatobor asi hodinu pěší chůze od Sušice. Ten, kdo vyšplhá nahoru bude odměněn krásným kruhovým výhledem na zříceninu hradu Rabí, Javorník, Boubín, Sušici a Velký Javor. Chata Svatobor s poctivou českou kuchyní je otevřena celoročně.

Národní geopark Královská Šumava – geotoulky zapomenutými cestami Šumavy Příroda

Národní geopark Královská Šumava – geotoulky zapomenutými cestami Šumavy

Objevte Šumavu tak, jak ji znají jen ti, co tu žijí. Jděte tam, kam davy nechodí a pochopte ji v souvislostech. V malých skupinkách – s osobním doprovodem – o krajině, zvířatech, stromech, lidech a jejich příbězích – cestou necestou, starými lesy.

Březník v Luzenském údolí – místo z románu Ze světa lesních samot Památky

Březník v Luzenském údolí – místo z románu Ze světa lesních samot

Březník je šumavská samota a bývalá hájovna nedaleko státní hranice. Toto vyhlídkové místo poskytuje úchvatný pohled do Luzenského údolí a na horu Luzný, jehož vrchol se nachází ve výšce 1373 m n.m.

Nouzová nocoviště v Národním parku Šumava Ubytování

Nouzová nocoviště v Národním parku Šumava

Slunce už se dávno sklonilo k západu a vy už byste rádi někde složili batoh, rozdělali stan a natáhli nohy k odpočinku. Jenže jste v Národním parku Šumava, kde lze legálně stanovat pouze na několika tábořištích, která jsou pro vás na kilometry vzdálená…

Šumavská rašeliniště – nejcennější poklad šumavské přírody Příroda

Šumavská rašeliniště – nejcennější poklad šumavské přírody

Jedním ze symbolů Šumavy jsou rašeliniště, kterým se v centrální části národního parku říká slatě. Rašeliniště se vyvinula na přelomu poslední doby ledové a meziledové (před 9 000 až 10 000 lety). Přístupných slatí je v NP pouze pět – Jezerní, Cikánská, Tříjezerní, Chalupská a Malý Polec.

Karel Klostermann – nejznámější spisovatel Šumavy

Karel Klostermann – nejznámější spisovatel Šumavy

Nikdo jiný nedokázal vylíčit drsný život šumavských obyvatel přelomu 19. a 20. století a popsat jejich vztah k horám tak, jako to uměl Karel Klostermann (13. února 1848 Haag am Hausruck, – 16. července 1923 Štěkeň). Narodil se v Horním Rakousku, v obci Haag am Hausruck. Koncem května 1849 se rodina přestěhovala do Sušice, kde Karlův otec nastoupil jako praktický lékař. O svém radostném dětství na břehu Otavy píše Klostermann v knize Červánky mého mládí.

Tříjezerní slať – naučná stezka po Tříjezerní slati na Šumavě Příroda

Tříjezerní slať – naučná stezka po Tříjezerní slati na Šumavě

Pod jihovýchodním svahem Oblíku asi 3 km od Modravy v I. zóně Národního parku Šumava leží malé vrchovištní rašeliniště Tříjezerní slať. Rašeliniště je pojmenované podle tří rašelinných jezírek a je nejlépe dostupné od geoparku a informačního centra NP Šumava na Rokytě.

Hora Smrčina – nejrozsáhlejší horský smíšený les na Šumavě Příroda

Hora Smrčina – nejrozsáhlejší horský smíšený les na Šumavě

Mohutný horský masiv Smrčiny (1332 m) se nachází v Národním parku Šumava, 5 km severozápadně od Zadní Zvonkové, v nadmořské výšce 850-1332 metrů. Vrchol leží přímo na česko-rakouské hranici. Jedná se o jedny z nejcennějších lesních porostů na Šumavě.