1. Ledovcová jezera
Každý
národní park má svůj symbol. Pro celou
Šumavu, tedy českou i německou část zvanou
Bavorský les / Bayerischer Wald, to jsou
ledovcová jezera. Dohromady jich na obou stranách hranice napočítáte osm. Nekorunovaným jezerním králem je
Černé jezero, s rozlohou 18,4 hektarů a hloubkou 40 metrů největší a nejhlubší, a také ze všech pěti jezer na české straně Šumavy nejlépe dostupné. Ze
Špičáckého sedla mezi
Hojsovou Stráží a
Špičákem k němu vede zhruba čtyři kilometry dlouhá asfaltka. Od
Černého jezera je to jen kousek k
Čertovu jezeru, a když půjdete po červené, v sedle mezi Jezerní horou a Malým Špičákem překročíte hlavní evropské rozvodí. Z
Prášil můžete podniknout hezký výlet k
Prášilskému jezeru a
jezeru Laka, kousek od
Lipna pak leží
Plešné jezero. Pro úplnost si k nim rovnou připočítejte tři jezera v Bavorsku:
Roklanské / Rachelsee a
Velké / Großer Arbersee a
Malé Javorské / Kleiner Arbersee.
2. Rozhledny a vyhlídky
Výhledů na hory, pastviny a lesy si na cestách i klikatých silničkách užijete až až, přesto málokdo odolá výšlapům na
některou z pověstných šumavských rozhleden. Dokonalý kruhový výhled nabízí například
rozhledna „uprostřed
pralesa“ na Boubíně,
Klostermannova rozhledna na Javorníku anebo
rozhledna Špičák na stejnojmenném vrcholu nedaleko
Železné Rudy; vstup je zdarma, ale platí se za
lanovku, která vás vyveze až nahoru. Tím to zdaleka nekončí: někteří návštěvníci Šumavy nedají dopustit na
rozhlednu na Svatoboru u
Sušice, jiní si zamilovali
Sedlo u Albrechtic anebo
maličkou dřevěnou rozhlednu přímo na vrcholu Knížecí Stolec (1236 m) ve
vojenském újezdu Boletice – tady ovšem pozor: rozhledna je
od roku 2023 přístupná jen o letních prázdninách a svátcích!
3. Kuriozity: skokanský můstek, dveře, orloj a sklo
Milovníkům kuriozit doporučíme
rozhlednu na starém skokanském můstku na Churáňově a
dřevěné dveře na vrcholu Pancíře. Skvostný výhled odtud sice je i bez dveří, ale zase to vypadá skvěle na fotkách. A víte, že v
Hojsově Stráži mají zvláštní orloj? Anebo že na mnoha místech objevíte
úžasné skleněné sochy nebo oltář z lesního skla?
4. Šumavská rašeliniště
Vedle ledovcových jezer jsou dalším fenoménem
národního parku Šumava rašeliniště, jimž se zde říká slatě. Nikde jinde u nás jich není tolik, mají typickou a velmi specifickou skladbu fauny a flory a mnohem víc než těch upravených pro volný pohyb návštěvníků je těch, do kterých se podíváte jedině
s průvodci národního parku nebo z
určitých úseků turistických tras. Kvůli ochraně přírody ale i v přístupných slatích najdete jen krátké dřevěné chodníčky, někde doplněné vyhlídkami či věží.
Rozhledny stojí na
Soumarském rašeliništi a na
Jezerní slati, přístupná je rovněž
Cikánská,
Tříjezerní a
Chalupská slať a také
Malý Polec nedaleko
lyžařského centra Zadov. Legendární jsou ale i nepřístupná místa, která občas můžete obdivovat z leteckých fotografií, například
Modravské slatě nebo
Mrtvý luh u
Volar.
5. Legenda jménem Povydří
Jednou z téměř povinných zastávek při dovolené na
Šumavě je
Povydří, údolí plné kamenných moří a skal, po jehož dně se mezi mohutnými balvany prodírá
řeka Vydra. Pokud chcete Povydří vidět celé, musíte začít na
Modravě, ovšem nejhezčí, nejdivočejší a také nejfrekventovanější úsek začíná až pod
Antýglem, což je
rozložitý a prastarý královácký dvorec s autokempem. Během sedm kilometrů dlouhé cesty na
Čeňkovu Pilu toho uvidíte hodně:
obří hrnce vymleté v obrovských balvanech, rozeklané
skalní věže zvané Hrádky (které první turistické průvodce přirovnávaly k
Adršpašským skalám), kamenná moře a také
Turnerovu chatu, oblíbenou občerstvovací zastávku. Pozor,
cesta Povydřím je určena výhradně pro pěší a
nesmí se po ní jezdit na kole.
6. Šumavské plavební kanály
Skutečnou laskominou při fanoušky technických památek jsou
dva plavební kanály pro třídění a přepravu dřeva z těžko dostupných šumavských lesů. Projekty obou vypracoval
schwarzenberský lesní inženýr Josef Rosenauer, s jehož dílem i životními osudy se můžete seznámit například v
expozici na Jeleních Vrších anebo v
muzeu ve Chvalšinách. Pokud máte dostatek času, vydejte se na putování podél
Schwarzenberského kanálu, který začíná nedaleko
Nového Údolí a v dobách své největší slávy měřil přes padesát kilometrů.
Vchynicko-tetovský kanál, mladší a kratší (cca 14 km) bratr Schwarzenberského plavebního kanálu, umožnil těžbu v lesích kolem
Modravy a
Březníku. Začíná asi 2 km pod
Modravou u
hradlového mostu a zároveň
bývalé dřevařské osady Vchynice-Tetov, a obchází
kamenité koryto Vydry, pro plavení dřeva nepoužitelné. Cesty podél kanálů jsou ideální pro
nenáročnou cyklistiku i výlety s kočárkem, a když budete mít štěstí, můžete zažít
akce spojené s ukázkovým plavením dřeva.
7. Čerstvý chléb z Lenory
Máte rádi
voňavý čerstvě upečený domácí chléb? Pak se při toulkách
Šumavou zastavte v
Lenoře, kde se každou poslední sobotu v měsíci od dubna do konce prosince roztápí
obecní pec. Takové pece dřív bývaly v obcích a osadách prakticky po celé Evropě a někde se v nich peklo ještě na začátku druhé poloviny 20. století; lidé společným pečením chleba šetřili palivo. Jen v Lenoře jich stávalo pět, tu poslední zachránila skupina místních nadšenců. Peněženky potřebovat nebudete,
pečivo je neprodejné a rozdává se zdarma. Další z malých šumavských zázraků.
8. Kostel z pohádky Anděl Páně
Prastarý kostel nad ohbím
Otavy zvaný
Mouřenec patří k nejstarším na
Šumavě. Vznikl přibližně kolem roku 1220, tedy v době, kdy se v okolí těžilo zlato a údolím vedla obchodní stezka. Před lety prožil zázračné znovuzrození a ze zanedbané ruiny se znovu stalo malebné místo, vyhledávané turisty i filmaři. Na románských základech stojí nádherný kostelík s původními freskami a portály, objevenými a pečlivě restaurovanými po roce 1993, zvláštní atmosféru místu dodává malý hřbitov a barokní kostnice. Kostel si společně s nedalekým
hradem Kašperkem zahrál ve
filmové pohádce Anděl Páně, spolek Přátelé Mouřence organizuje
pravidelné prohlídky a pořádají se tu koncerty a další akce. Poblíž objevíte další krásné místo,
obnovenou kapli Panny Marie Bolestné ve Vatěticích.
9. Vzhůru na šumavské hrady!
Máte rádi středověké památky, legendy a tajemství? Pak byste měli do svých
šumavských plánů zařadit alespoň jeden ze zdejších hradů – třeba
Velhartice,
Rabí,
Kašperk,
Švihov anebo
Vítkův Hrádek. Který je nejkrásnější? Vybrat si musíte sami podle vlastní chuti. Všechny nabízejí krásné výhledy, pohádkovou atmosféru, jedinečnou architekturu a také program pro deštivé dny.
10. Březník a Luzenské údolí
Vůbec nemusíte znát
šumavské romány Karla Klostermanna, abyste si stejně jako on zamilovali
Březník. Mimořádně odlehlé místo se zvláštní melancholickou atmosférou a s oslnivým výhledem do
Luzenského údolí a na horu Luzný, kam spisovatel umístil
děj románu Ze světa lesních samot, bylo po dlouhá desetiletí pevně uzavřeno za železnou oponou. Není divu: Březník totiž leží téměř u česko-bavorských hranic, sedm kilometrů od
Modravy v širokém údolí Luzenského potoka. Na kole se sem smí, ale autem ne, takže pro méně zdatné turisty je nedosažitelný.
Malé nahlédnutí za hranice: Bavorský les
Na
vrcholek Luzného / Lusen (1 373 metrů), který leží asi 400 metrů od státní hranice na německé straně, vedou přístupové cesty jen z Německa, a tak je pro nás vhodnou pozvánkou na toulky
národním parkem Bavorský les / Bayerischer Wald. Mezi hlavní lákadla patří
Baumwipfelpfad, obdoba našich stezek korunami stromů u obce Neuschönau s 1300 metrů dlouhou trasou a perfektní vyhlídkou ve výšce až 44 metrů, z níž uvidíte i Alpy. Ta je dobře dosažitelná od
hraničního přechodu Strážný. Výlet můžete spojit s prohlídkou
skanzenu Freilichtmuseum ve
Finsterau; ten leží necelých šest kilometrů od
turistického hraničního přechodu Bučina. Milovníci cyklistiky ocení
cyklostezku Adalbert Stifter Radweg; její velká část vede po
bývalém náspu železnice Volary–Waldkirchen, takže vás čeká pohodová jízda bez velkých převýšení. Dětem uděláte radost návštěvou velké
indoorové herny Babalu Funpark v Grafenau.