Česká Poštovna na vrcholu Sněžky (1603 m)
Jednou z nejvíce zkoušených staveb v extrémních podmínkách je bezesporu
Česká Poštovna na
Sněžce. V nadmořské výšce 1603 m je
nejvýše položenou budovou na území České republiky. Vůbec první bouda stávala na vrcholu naší nejvyšší hory již v roce 1899, současná stavba byla postavena podle návrhu architektů
Martina Rajniše a Patrika Hoffmana v roce
2008. Turistům a výletníkům nabízí
občerstvení, služby
poštovny, informace o
Krkonoších a za pěkného počasí i výstup na vyhlídkovou terasu na střeše. Nutno ovšem dodat, že se vrchol
Sněžky potýká většinu roku s ne zrovna ideálním počasím.
Obvykle zde panují
velmi nevlídné klimatické podmínky, které připomínají poměry za polárním kruhem:
nízké teploty,
nárazový vítr (až 216 km/h) a prudké dešťové a sněhové
srážky. Charakteristickým prvkem je i
mlha, která se zde vyskytuje více než
300 dní v roce.
Sněžka je také nejchladnějším místem České republiky – průměrná roční teplota je zde
0,2°C. V roce
2019 dokonce extrémní počasí doslova vyhnalo zdejší personál. V lednu toho roku zde došlo k velkým přívalům sněhu, které doprovázel silný vítr. Pracovníkům se podařilo ze
Sněžky dostat doslova na poslední chvíli, než
pětimetrová závěj zavalila vchodové dveře. Buďte při svých cestách opatrní i vy –
lanovka jezdí na vrchol v zimě sporadicky kvůli silnému větru. Ověřte si proto před cestou, jestli skutečně jede.
Luční bouda na Bílé louce v Krkonoších (1410 m)
Jen několik kilometrů pod vrcholem
Sněžky stojí další rarita našich hor –
Luční bouda, a to v nadmořské výšce 1410 m. Chata je
nejvýše položená horská chata ve střední Evropě a už
300 let poskytuje přístřeší, bezpečí a pohodu turistům v Krkonoších. Můžete se tu schovat před nepřízní počasí, dobít energii v restauraci anebo se tu rovnou ubytovat. Bouda se může také pochlubit vlastnoruční výrobou piva! V
nejvýše položeném minipivovaru svého druhu v Evropě se vaří klasickou technologií pivo Paroháč. Častou komplikací v zimních měsících jsou na cestě k
Luční boudě časté a silné sněhové bouře a
úporná mlha. Někdy bývá tak hustá, že není vidno, kde se chata vůbec nachází.
Památník obětem hor v Lučním sedle připomíná tragickou událost z roku 1798, kdy tehdejší nájemce
Luční boudy Václav Renner v mlze a špatném počasí
umrznul jen několik metrů od ní.
Hotel Praděd na nejvyšší hoře Moravy (1491 m)
Hotel a restaurace Praděd na nejvyšší hoře Moravy je nejvýše položeným celoročně provozovaným zařízením v České republice. Celkově jde o pátou nejvyšší horu Česka. Také tady je drsné horské podnebí,
průměrná roční teplota nepřevyšuje
1 °C. Na slezské části vrcholu stojí 146,5 m vysoký televizní
vysílač s rozhlednou, jehož horní plošina je nejvyšším (byť umělým) bodem v ČR. Za pěkného počasí je
výhled skutečně do daleka, a to na Pradědskou a Keprnickou hornatinu,
Jeseník,
Bruntál,
Králický Sněžník a za zvlášť příznivých podmínek na
Krkonoše anebo i Vysoké Tatry. Turisty oblíbená je zdejší
restaurace s nabídkou
české kuchyně. Pokud se vydaří počasí, mají návštěvníci k dispozici k dobrému jídlu i jedinečnou vyhlídku na ostatní horské vrcholy i do údolí Jeseníků. Otevírací doba pro veřejnost je každý den od 9:00 do 20:00, pro hotelové hosty i ve večerních hodinách.
Jeseníky poskytují zpravidla
nejlepší sněhové podmínky z celé republiky, což je dáno nejenom vysokou nadmořskou výškou, ale hlavně specifickými mikroklimatickými podmínkami. Sníh tu padá nejenom z front přicházejících od severozápadu, ale vydatně tu sněží i z tlakových níží od jihovýchodu, které do hor v Čechách zpravidla již nedosáhnou.
Běžně zde bývá
přes dva metry sněhu. Vůbec nejmocnější vrstva sněhu pak vždycky leží v terénní depresi mezi Pradědem a Petrovými kameny u chaty Ovčárna. Rekordním rokem byl rok
2017, kdy v dubnu napadlo
nevídané množství sněhu a
hotel Praděd zůstal naprosto
odříznutý od světa. Navíc foukal silný vítr, který vytvářel
čtyřmetrové návěje sněhu. Při pokusu vyprostit
Praděd ze sněhového sevření zapadla do několikametrové závěje čtyřkolka i rolba.
Chaty Emil Zátopek a Petr Bezruč na Lysé (1324 m)
Na vrcholu
Lysé hory, královny Beskyd, se nachází okouzlující horská chata, která nese název
Emil Zátopek – Maratón. Najdete zde příjemné zázemí s možností občerstvení, ubytování anebo jen
posezení s výhledem na vrcholky
Vysokých Tater. Chata stojí na nejvyšší hoře
Moravskoslezských Beskyd od roku 2016, na místě někdejší zbourané chaty Plesnivka. Autorem projektu je architekt Antonín Závada a jeho Arstav ateliér.
Lysá hora už na svém vrcholu
dvě turistické chaty měla. Slezský dům z roku 1880 vyhořel v roce 1972 a o šest let později podlehla plamenům i Bezručova chata z roku 1935. Poté zde stály provizorní boudy.
Starou
Bezručovu chatu nahradila nová krásná budova v roce 2015. Nový objekt je replikou původní chaty a stojí za ním ostravský architekt Josef Havlíček z atelieru Arkos. Chata patří Klubu českých turistů. Na vrcholku
Lysé hory stojí mimo jiné i
meteorologická stanice. Podle dlouhodobých měření je roční
průměrná teplota na vrcholu
2,6 °C a průměrné roční srážky přes 1 500 mm.
Lysá hora patří k nejchladnějším a největrnějším místům v Česku, přívaly
sněhu tu proto nikoho nepřekvapí. Rekordní je údaj z března
1911, kdy sněhová pokrývka dosáhla až
510 centimetrů! V letech 1952 a
1953 zase napadlo přes
3 metry sněhu za jeden den. A přes tři metry sněhu leželo na
Lysé hoře i v roce
2005. Tento údaj překonal rok
2013, kdy zde napadlo
430 cm. Průměrně tu sněží 108 dnů v roce, ovšem v sezóně
1974/1975 sněžilo celých
213 dnů. Průměrná sněhová pokrývka Lysé hory činí 182 cm.
Šumavská Alpská vyhlídka na Bučině (1162 m)
Na Šumavské
Bučině nedaleko
Kvildy ležela až do 50. let minulého století nejvýše položená osada na
Šumavě. Do dnešních dnů se zde dochovala mohutná
horská chata Hotel Alpská vyhlídka. Nachází se 1162 m nad mořem a nabízí nejen krásné
ubytování, ale všem turistům také posezení a
vynikající česko-bavorská jídla ve stylové restauraci. Za pěkného počasí uvidíte z terasy i vzdálené Alpy. Přesto si však jedno prvenství uchovala – jedná se totiž o
nejdeštivější šumavské místo, ročně tady spadne 1600 mm srážek. Nejdeštivějším měsícem je červenec, nejsušším pak březen. Časté a příjemné jsou podzimní a zimní inverze, kdy je na
Bučině a
Kvildě slunečno, zatímco ve vnitrozemí panuje mlha.
Zimy zde bývají pořádně tuhé, tak například v sezóně 1969/1970 sníh napadl již dne 26. listopadu 1969 a zůstal ležet až do začátku dubna 1970 nepřetržitě. Na Bučině, Kvildě a Strážném leželo
2,5 m sněhu a mráz dosahoval
-12 až -13 °C. Na začátku roku 1987 napadlo množství sněhu a mrazy dosahovaly až -25°C. V roce 1995 začala zima v lednu a trvala až do dubna. V okolí
Kvildy padl rekord pro říjen: dne
12. 10. 2015 bylo naměřeno
– 12,3 °C. Na blízkém
Březníku napadlo na konci května 2013 mezi 20 a 30 cm sněhu, sníh pokryl také
Bučinu. Jen asi 9 km od
Bučiny se nachází známá měřící stanice Perla. Tam se
11. 1. 2021 podařilo naměřit
– 25,9 °C. Rekord z 30. 1. 1987, kdy bylo naměřeno je −41,6 °C dosud nebyl překonán.
Restaurace Hranice Boží Dar (1075 m)
Nejvýše položeným městem u nás a v celé střední Evropě je
Boží Dar (1028 m). V roce 2021 vyrostla nad městečkem ve skiareálu Boží Dar – Hranice v nadmořské výšce 1075 m
restaurace Na Hranici architekta a podnikatele Antona Jurici. Samoobslužná restaurace s barem se nachází v samém srdci
Krušných hor a je ideálním cílem či odpočinkovým místem pro rodiny s dětmi, zbloudilé běžkaře i výletníky s pejskem. Všichni tu jsou srdečně vítáni, a kromě
poctivé české kuchyně a dobře ošetřeného plzeňského piva se mohou těšit na krásný výhled. Architektonicky nápaditá budova ze dřeva, skla, kamene a ocele se nachází v lyžařském areálu Boží Dar – Hranice a slouží jako jeho
zázemí a centrum služeb. Hlavní prostor
restaurace s
panoramatickým výhledem, barem, otevřenou kuchyní a přilehlou terasou jsou rozprostřeny v prvním podlaží. Hmotu objektu tvoří podesta z božídarského svorového kamene, na němž leží dva do sebe zapadající bloky – jeden s dřevěnou fasádou a druhý jako černé oko z falcovaného antracitového plechu. Střecha je řešena jako vegetační, tzn. vegetaci na ni tvoří
rostliny s vysokou regenerační schopností a schopné se přizpůsobit extrémním podmínkám.
Bílá tma, silný vítr a přívaly sněhu nejsou na
Božím Daru nic neobvyklého. S velkou sněhovou nadílkou zde bojovali například v roce
2017. Roku
2019 byl
Boží Dar na několik týdnů zcela odříznutý od okolního světa,
napadlo zde přes 4 metry sněhu, které zavalily nejen silnici, ale i okna a dveře domů místních obyvatel. Závěje dosahovaly až po střechu. Vše je ale relativní – pozorovatel počasí pan Rudolf Kovařík ze stanice v Šindelové vypočítal, že ze stovky zdejších zim je jich přes 30 takzvaně zelených, zbytek pak bílých. Z vyprávění ale slyšel také o zimě v roce
1919, kdy na statku v Bludné
nezahnali vůbec krávy, protože za
celou zimu nenapadl ani centimetr sněhu a všude byla tráva.
Hotel Ještěd nad Libercem (1012 m)
Vydejte se na výlet na vrchol
Ještědu v nadmořské výšce 1012 m, kde stojí slavná věž ukrývající vysílač a horský hotel s restaurací. Lanovka sice na vrchol kvůli rekonstrukci nejezdí, o to větší dobrodružství ale dobytí vrcholu bude! Najdete zde denně otevřenou
restauraci nebo bistro, využít lze také ubytovací služby. Výjimečná stavba na vrcholu hory nad Libercem byla postavena v letech 1966-1973 podle projektu
architekta Karla Hubáčka, který za ni obdržel Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů. Vrchol hory bývá často v mlze, ale když se vyčasí, je odtud
skvělý výhled na nedaleké
Jizerské hory,
Liberec, ale také i
Krkonoše. Průměrná roční teplota vrcholu dosahuje 3,9 °C a průměrné roční srážky činní 850 mm.
Observatoř Milešovka alias Hromová hora (837 m)
Jednou z extrémních staveb na našem území je observatoř na
Milešovce. Ačkoli hora nemá ani tisíc metrů nad mořem, může se chlubit mnoha rekordy. Například představuje největrnější místo v České republice, kde
bezvětří bývá průměrně pouze
8 dní v roce. Průměrná rychlost větru je 8,5 m/s (30,5 km/hod). Na vrcholu je každoročně zaznamenáno
nejvíce bouří na našem území, proto se mu také často přezdívá Hromová hora. Výskyt
bouřkového počasí na
Milešovce meteorologové zaznamenávají až
30 dní v roce.
Milešovka převyšuje okolní krajinu o více než 350 m a nabízí tak ideální
rozhledové místo. V roce 2019 byl po mnoha letech obnoven unikátní
360stupňový výhled z rozhledny, který již před 200 lety prohlásil velký cestovatel a přírodovědec Alexander von Humboldt za jeden ze tří nejkrásnějších na světě. Za dobré viditelnosti lze dohlédnout na
Krkonoše,
Šumavu,
Krušné hory,
Prahu, výjimečně až na 300 km vzdálené vrcholky Alp. Nádherné
panoramatické pohledy do všech světových stran se návštěvníkům naskytnou i z meteorologické stanice, která bývá několikrát do roka otevřená veřejnosti.