ÚvodČeská nejArchitektonickéKarel Prager – vůdčí osobnost poválečné architektury
Architektonické

Karel Prager – vůdčí osobnost poválečné architektury

Karel Prager (24. srpna 1923, Kroměříž – 31. května 2001, Praha) byl významný český architekt 2. poloviny 20. století. Jeho stavby dodnes v mnohých vzbuzují rozporuplné pocity, architekti je považují za klenoty. Karel Prager je autorem památkově chráněných staveb Ústavu makromolekulární chemie, budovy Federálního shromáždění a Nové scény Národního divadla.
Karel Prager se narodil 23. srpna 1923 v Kroměříži. Vyšší průmyslovou školu absolvoval v Brně, v Praze pak vystudoval architekturu na Českém vysokém učení technickém. Po vojně v roce 1952, stejně jako většina absolventů architektury, nastoupil do Stavoprojektu, kde pracoval na přidělených zakázkách. Zde navrhl přibližně desítku projektů, mezi prvními byly ve spolupráci se zkušenějšími architekty bytové domy v Ostravě-Porubě či experimentální dům v Otrokovicích. Vysoce ceněnou stavbou z toho období, která byla v roce 2000 prohlášena za kulturní památku, je Ústav makromolekulární chemie Akademie věd z roku 1958.
 
Ústavem makromolekulární chemie Prager vybočil z řady. Železobetonová konstrukce s posunutými sloupy byla prvním krokem k flexibilitě, trendu, který se objevoval na Západě a který se u nás Prager a jeho kolegové snažili prosadit. Prager se vždy soustředil i na ty nejmenší detaily. Spolu s ředitelem ústavu, Ottou Wichterlem, promyslel pečlivě funkce celého areálu. Stavba měla lehký obvodový plášť ze závěsných stěn ze skleněných panelů. V interiéru použil přestavitelné příčky a skříňky, obsluhovatelné z kanceláře, laboratoře i z chodby, které položily základy jeho pozdějšího patentu stavebních dílců Gama.
 
Ve Stavoprojektu Prager spolupracoval s Václavem Hilským, Zdeňkem Stupkou či Janem Pilařem, položeny zde byly i počátky spolupráce s Jiřím Albrechtem a Jiřím Kadeřábkem. Členy týmu zde byli i manželé Machoninovi.
 
Uvolněnější atmosféra 60. let dovolila architektům vystoupit ze závislosti na státně řízeném plánování a vytvořit samostatné architektonické skupiny. V červenci 1966 založil Prager Sdružení projektových ateliérů, v němž prvním ateliérem byl jeho ateliér Gama. Následovaly ateliéry Alfa Vladimíra a Věry Machoninových, Beta Jana Šrámka, Delta Jiřího Klena a později Zdeňka Jakubce, Epsilon Karla Filsaka a Omicron Jiřího Kadeřábka.

V témže roce autorský kolektiv Karel Prager, Jiří Kadeřábek a Jiří Albrecht zvítězil v soutěži na rekonstrukci a dostavbu Národního (později Federálního) shromáždění. Idea dostavby stávající burzy ve stylu moderního klasicismu (1936 – 37) spočívala v přístavbě "domu nad domem" na samostatné nosné konstrukci. Dvoupodlažní nástavbu s kancelářemi, sálem a s dalšími klubovnami vynášejí nad původní budovu čtyři samostatné sloupy. Zde již byly naplno použity flexibilní typizované prvky a dílce. V objektu je také dochována řada uměleckých děl. Skleněné plastiky S. Libenského a J. Brychtové, gobelíny C. Boudy a V. Drnkové – Zářecké aj. V současnosti slouží tato památkově chráněná budova jako Nová budova Národního muzea.

Dalším projektem budov vznášejících se nad svým okolím je částečně nedokončený soubor pavilonů určených pro Sdružení projektových ateliérů v Emauzích z let 1969 – 1973. Nosníky prvního patra přesahují hmotu přízemí na všechny strany o šest metrů a tři objekty s prosklenou fasádou tak vytváří dojem, že levitují. Areál, ve kterém nyní sídlí Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy a Centrum architektury a městského plánování projde v roce 2024 generální rekonstrukcí.

Po srpnové okupaci v roce 1968 bylo Sdružení projektových ateliérů začleněno pod Projektový ústav hl. m. Prahy. Vedoucí ateliérů nebyli odvoláni, ale architekti byli v anonymitě a bylo jim odebráno autorské právo. Jako autor byl uváděn název projektového ústavu. Pod svým jménem nemohl až do počátku 90. let projektovat ani Karel Prager. V 70. letech vyprojektoval řadu odvážných urbanistických projektů, které zůstaly jen na papíře. Z plánované přestavby Smíchova byla zrealizována jen solitérní bankovní budova v brutalistickém stylu s prvky skulpturalismu.
 
Asi pro všechny Čechy nejznámější a nejdiskutovanější projekt přišel počátkem 80. let, kdy byl Pragerův ateliér Gama povolán k dostavbě Nové scény Národního divadla. Budova, která je od roku 2021 památkově chráněna, vyniká použitím exkluzivních materiálů a autorských interiérů. Silná skleněná fasáda izolující budovu od ruchu Národní třídy je řešena jako architektonicko-sochařské dílo a je složená ze 4 306 foukaných dutých obrazovek. Prager zde spolupracoval se sklářskými umělci Jaroslavou Brychtovou a Stanislavem Libenským. Hlavní vstup z Národní třídy umístěný v hladké transparentní části doplňuje kovový emblém od Zdeňka Kolářského a O. Patery. Celý objekt má působit jako monumentální skleněný krystal.
 
Krátce před svou smrtí, v roce 2001, obdržel Karel Prager čestnou cenu za celoživotní dílo a přínos architektuře od správní rady Obce architektů.
Ústav makromolekulární chemie Památky

Ústav makromolekulární chemie

Ústav makromolekulární chemie Akademie věd ČR v Praze na Břevnově je významný nejen výzkumem, který v něm probíhá. Budova navržená architektem Karlem Pragerem je od roku 2000 památkově chráněna.

Kulturní dům Březnice Kultura

Kulturní dům Březnice

Kulturní dům z přelomu 70. a 80. let 20. století, postavený kompletně podle projektu Karla Pragera, je výjimečné a trochu opomíjené architektonické dílo.

Centrum architektury a městského plánování v Praze Památky

Centrum architektury a městského plánování v Praze

Centrum architektury a městského plánování je součástí Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy a je základním zdrojem přehledných a dostupných informací o hlavním městě. Je tu pro každého, kdo má zájem o společné plánování a fungování Prahy.

Nová budova Národního muzea Kultura

Nová budova Národního muzea

Nová budova Národního muzea tvoří výrazný architektonický kontrast k Historické budově Národního muzea na Václavském náměstí, s níž byla trvale spojena podzemní chodbou do jednoho muzejního komplexu. Najdete zde expozice dějin 20. století a Dětské muzeum.

Brutalismus – architektura drsného betonu

Brutalismus – architektura drsného betonu

Stavby ve stylu brutalismu jsou považovány za nejošklivější budovy moderní éry. Brutalismus se dá zjednodušeně charakterizovat jako “beton, beton a zase beton“, a to beton neopracovaný, hrubý a brutální.

7 věcí, které nevíte o… zajímavých stavbách z betonu

7 věcí, které nevíte o… zajímavých stavbách z betonu

Beton je fascinující stavební materiál: praktický a současně mnohotvárný, pevný i krásný, vyhovující současnému životnímu stylu. Kudy z nudy vás zve na přehlídku betonových zajímavostí, kde lze obdivovat barvy, tvary, provedení i estetickou hodnotu – a můžete se vsadit, že některé místo si zapíšete do svých výletních plánů. Na beton!

1956⁠–⁠1989: Architektura všem – expozice NG ve Veletržním paláci

1. 1.31. 12.
1956⁠–⁠1989: Architektura všem – expozice NG ve Veletržním paláci

Ve Veletržním paláci si prohlédnete novou expozice s názvem 1956⁠–⁠1989: Architektura všem. Cílem výstavy je překonat binární pohled Východ⁠–⁠Západ, uměle udržovaný od pádu železné opony před 30 lety, a učinit ji srozumitelnou v evropském kontextu. 

Rudolfinum – sídlo České filharmonie a galerie současného umění Kultura

Rudolfinum – sídlo České filharmonie a galerie současného umění

V 19. století postrádala Praha opravdu reprezentativní i kapacitou vyhovující prostory pro potřeby symfonického orchestru a pro umístění obrazárny. Proto vznikl záměr postavit budovu, která by tyto dvě potřeby uspokojila a zároveň by ilustrovala ekonomický i kulturní rozvoj českého národa.

Dům U Černé Matky Boží s expozicí Český kubismus Kultura

Dům U Černé Matky Boží s expozicí Český kubismus

Dům U Černé Matky Boží je vrcholné dílo české kubistické architektury. Vystavěn byl v letech 1911–1912 podle návrhu českého architekta Josefa Gočára. Expozice Uměleckoprůmyslového musea v Praze zde představuje český kubismus jako styl ideově propojující volné i užité umění a architekturu.

Tajný pomník Jana Palacha u Národního muzea v Praze Památky

Tajný pomník Jana Palacha u Národního muzea v Praze

Údajný „Palachův pomník“ vyvstává z chodníku před bývalým Federálním shromážděním, na dohled od místa, kde se student v roce 1969 upálil. Desítky let byl všem na očích, a přece o něm nikdo nevěděl.

Nová scéna Národního divadla Kultura

Nová scéna Národního divadla

Novodobá divadelní budova Nová scéna, která je unikátním příkladem specifického využití skla, patří pod správu Národního divadla a funguje jako moderní divadlo všech forem a žánrů.