Pražské metro – jediné v České republice

První oficiální projekt na stavbu podzemní dráhy v Praze vznikl zřejmě v roce 1898. Hlavní linka měla vést z Karlína přes centrum města do Podolí, druhá trasa pak z Malé Strany na Vinohrady. Plány na výstavbu metra nebo podpovrchové tramvaje se objevovaly i za první republiky a záhy po druhé světové válce, nakonec ale uspěl až návrh ze 60. let.

Metro se nakonec začalo stavět 6. ledna 1966, první vlaky se po trati C mezi stanicemi Florenc a Kačerov rozjely 9. května 1974. Praha se podzemní dráhy údajně dočkala jako čtyřicátá čtvrtá světová metropole. V létě 1978 byl zprovozněn první úsek linky A a současně vznikla první přestupní stanice, Muzeum. Trasa B byla uvedena do provozu v roce 1985. V následujících desetiletích se všechny linky postupně prodlužovaly do okrajových částí rozrůstajícího se hlavního města. Plánovaná trasa D, s jejímž uvedením do provozu se počítá v roce 2029, má být v Praze první a zatím jediná řízená počítačem a bez strojvedoucích. Řeší propojení sídlišť na jihu města s centrem Prahy při případné výluce Nuselského mostu. Začíná u stanice Náměstí Míru na trase A, kříží trasu C ve stanici Pankrác a pokračuje až na jižní okraj města do Písnice.

Jak vypadalo první metro můžete vidět v Muzeu MHD ve vozovně Střešovice, kde je vystaven jeden vůz. Další tři Dopravní podnik hlavního města Prahy uchovává jako historickou soupravu a zařazuje ji do provozu na trase C při různých výročích. Podle průzkumu, který provedl vydavatel turistických průvodců Time Out, má Praha hned po Berlíně druhý nejlepší systém městské hromadné dopravy na světě. Pražské metro pokrývá přehlednými linkami téměř celé město. Každá linka má svůj vlastní estetický charakter, od fotogenických bublinkových fasád na lince A až po futuristický design na konci linky C. Žlutá linka B se rozprostírá mezi nimi a pro každého, kdo se o toto období zajímá, má několik kuriózních komunistických pozůstatků.
 

Metro Praha – trasy

Síť pražského metra se skládá ze tří linek A, B, C, na kterých jezdí soupravy každé 2–4 minuty ve špičkách, každých 5–10 minut v ostatních obdobích. Všechny linky metra jsou v provozu od 5:00 do 24:00 hodin. Dopravcem na všech linkách metra je Dopravní podnik hl. m. Prahy a.s.
 

• A Nemocnice Motol – Skalka – Depo Hostivař: Depo Hostivař, Skalka, Strašnická, Želivského, Flora, Jiřího z Poděbrad, Náměstí Míru, Muzeum, Můstek, Staroměstská, Malostranská, Hradčanská, Dejvická, Bořislavka, Nádraží Veleslavín, Petřiny, Nemocnice Motol. Výstavba linky započala v roce 1973 a svého otevření se dočkala o pět let později. Je přibližně 17 kilometrů dlouhá a podzemní dráha stihne svou trasu projet za 34 minut.
• B Zličín – Černý Most: Černý Most, Rajská zahrada, Hloubětín, Kolbenova, Vysočanská, Českomoravská, Palmovka, Invalidovna, Křižíkova, Náměstí Republiky, Můstek, Národní třída, Karlovo náměstí, Anděl, Smíchovské nádraží, Radlická, Jinonice, Nové Butovice, Hůrka, Lužiny, Luka, Stodůlky, Zličín, Zličín – Depo. Stavební práce na lince B byly zahájeny roku 1979 a veřejnosti se otevřela na konci roku 1985. Má největší počet stanic a zároveň je také nejdelší. Její absolutní délka je 25,6 kilometru a za ideálních podmínek ji souprava zvládne projet za 41 minut.
• C Háje – Letňany: Háje, Opatov, Chodov, Roztyly, Kačerov, Kačerov – Depo, Budějovická, Pankrác, Pražského povstání, Vyšehrad, I.P.Pavlova, Muzeum, Hlavní nádraží, Florenc, Vltavská, Nádraží Holešovice, Kobylisy, Ládví, Střížkov, Prosek, Letňany. Její provoz byl zahájen roku 1974 po osm let trvající výstavbě. Trasa má 20 stanic, dlouhá je 22,7 kilometru a vlaková souprava ji stihne projet za 38 minut. Jedná se o nejvytíženější trať s největší přepravní kapacitou jezdící ve špičce v intervalech okolo jedné minuty.

Pro snadnější přístup do stanic metra můžete využít výtahů či plošin. Bezbariérová zařízení usnadňují cestování zejména vozíčkářům, nevidomým, seniorům, cestujícím s kočárky, zavazadly či jízdními koly.
 

10 NEJ pražského metra

1. Nejdelší a na zastávky nejpočetnější je trasa B, jejíž délka je takřka 26 kilometrů a má 24 zastávek. Po ní následuje trasa C (23 kilometrů, 20 zastávek).
2. Nejkratší je trasa A (17 kilometrů, 17 zastávek).
3. Nejhlubší stanice je Náměstí Míru, kde jsou koleje 53 m pod zemí; má také nejdelší, 87 metrů dlouhý eskalátor.
4. Nejkratší vzdálenost mezi dvěma stanicemi je 425 metrů dlouhý úsek mezi stanicemi Hlavní nádraží a Muzeum.
5. Nejdelší mezistaniční úsek metra měří 2 748 metrů a je mezi Nádražím Holešovice a stanicí Kobylisy.
6. Rajská zahrada na sídlišti Černý Most se stala první stanicí, kde jsou nástupiště ve dvou úrovních: vlaky z centra přijíždějí do prvního nadzemního podlaží, vlaky směřující do města na druhé podlaží. Stanice získala titul Stavba roku 1999.
7. Nejvytíženějšími stanicemi jsou I. P. Pavlova a Dejvická.
8. Nejvytíženější úsek metra je I. P. Pavlova – Vyšehrad – Pražského povstání.
9. Mezi nejméně využívané stanice patří Kolbenova a Radlická. U ní mělo stát sídliště, ale po roce 1989 ze stavby sešlo.
10. Otevření pražského metra inspirovalo vznik sladkého Metro dezertu, který tvarem i počtem čtyř kusů v balení připomíná první robustní sovětské soupravy.

Jak si koupit lístek na metro

Jízdenku na MHD v Praze si zakoupíte snadno v automatech na výdej jízdenek PID, které naleznete ve všech stanicích metra a ve vybraných zastávkách povrchové dopravy. Také je lze pořídit v informačních střediscích DPP nebo v trafikách. A samozřejmě si můžete koupit i elektronickou jízdenku pomocí SMS do svého mobilu na 30 a 90 minut (za 31 a 42 Kč) a také 24 a 72 hodin. Stačí napsat na číslo 90206 ve tvaru DPT31 (30 min.), DPT42 (90 min.), DPT120 (24 hod.) nebo DPT330 (72 hod.). SMS s kódem jízdenky dostanete za 3 minuty a je třeba ji mít platnou už při nástupu do spoje.