Menu
 
+ Vložit článek
ÚvodČeská nejHistorickéHrobka v katedrále sv. Víta v Praze – největší pohřebiště českých panovníků
Historické

Hrobka v katedrále sv. Víta v Praze – největší pohřebiště českých panovníků

hrobka Katedrála svatého Víta Pražský hrad Jiří z Poděbrad Praha chrám sarkofág Rudolf II. Svatý Václav Ladislav Pohrobek Anna Falcká český král Karel I. Karel IV. Lucemburský Václav IV. Český
V katedrále sv. Víta v Praze je pohřbeno celkem 14 knížat a králů. Z Kaple sv. Kříže vedou schody do podzemních prostor chrámu, kde se nalézá královská hrobka se sarkofágy Karla IV., jeho dětí, čtyř manželek a dalších českých králů; Václava IV., Ladislava Pohrobka, Jiřího z Poděbrad a Rudolfa II.
Uložit
Navštívit
3,8 z 5 (15x hodnoceno)
1 nejméně / 5 nejvíce
Popularita článku: 82 %
</> Embedovat
V katedrále svatého Víta na Pražském hradě je v prostorách Colinova mauzolea a Královské hrobky, která je umístěna v podzemí, pohřbeno celkem 14 českých knížat a králů. Svatý Václav je pohřben v podzemí kaple svatého Václava. V podzemí chrámu se nacházejí i zbytky zdiva románské rotundy z 10. století a románské baziliky z 11. století.

Čeští panovníci jsou pohřbeni částečně v katedrále, v Královském mauzoleu, více ostatků však spočívá přímo pod ním v suterénu v Královské hrobce. Další čeští panovníci jsou pohřbeni v chóru katedrály. Poslední odpočinek zde našla česká knížata: Svatý Václav, Břetislav I., Spytihněv II., Břetislav II., Bořivoj II. a králové Přemysl Otakar I. a Přemysl Otakar II.

Zaklenutému prostrou hrobky zdobenému zlatou mozaikou dominuje bronzový sarkofág Karla IV., po jeho boku jsou společně uloženy Karlovy manželky (Blanka z Valois, Anna Falcká, Anna Svídnická, Alžběta Pomořanská). Dále je zde Václav IV. a jeho první manželka Johana Bavorská. Mezi deseti sarkofágy jsou ještě ostatky Jiřího z Poděbrad, Ladislava Pohrobka, Jana Zhořeleckého a Václava (1350–1351 – 1. syna Karla IV. a Anny Falcké).

Nechybí ani panovníci z rodu Habsburků: Rudolf II. Habsburský, Rudolf Habsburský (1306–1307), Rudolf II. Švábský (syn Rudolfa I.), Eleonora Habsburská (sestra Rufolfa II.) a Marie Amálie Habsbursko-Lotrinská (4. dcera královny Marie Terezie).

Hrobka českých králů byla do současné podoby upravena Kamilem Hilbertem v letech 1928 až 1933. O několik let později byla znovu předělána podle návrhů Kamila Roškota. Z období první republiky pochází také kamenné sarkofágy nebo mozaika hrobky.

Královská hrobka  je z technických důvodů trvale uzavřena.
Památník krále Jiřího z Poděbrad na Zámku Poděbrady Kultura

Památník krále Jiřího z Poděbrad na Zámku Poděbrady

Památník krále Jiřího z Poděbrad byl znovuotevřen po náročné rekonstrukci. Prezentovány jsou tu nově dějinné události související s českým králem Jiřím z Poděbrad, jeho mírovými snahami a životem ve středověku na Poděbradsku.

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury Památky

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex Památky

Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Největší hradní komplex na světě – Pražský hrad

Největší hradní komplex na světě – Pražský hrad

Podle Guinessovy knihy rekordů je Pražský hrad se svou plochou téměř 70 000 m²; největším souvislým hradním komplexem na světě. Součástí komplexu je katedrála sv. Víta, největší chrám v zemi a hrobka českých králů. Rozsáhlý soubor paláců a církevních staveb, které jsou z velké části přístupné veřejnosti, byl tvořen v průběhu jedenácti století v rozmanitých architektonických slozích – od románských staveb z 10. století po high-tech oranžerii česko-britské architektky Evy Jiřičné v Královské zahradě.

Toulky Prahou s Karlem IV.

Toulky Prahou s Karlem IV.

Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha), narozen jako Václav, byl jedenáctý český král vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Karel IV. byl římsko-německý král od července 1346 a od roku 1355 císař římský. Vydejte se s námi po stopách jedné z nejvýznamnějších osobností evropských dějin. Která místa v Praze by vám jeho veličenstvo ukázalo, kdyby se ujalo role vašeho průvodce?

Karel IV. – největší osobnost v českých dějinách

Karel IV. – největší osobnost v českých dějinách

Karlova univerzita, Karlův most, Karlštejn – slavné české památky nesou jméno svého zakladatele, nejvýznamnějšího evropského panovníka pozdního středověku. Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha) byl jedenáctý český král, vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Římsko-německým králem se stal od července 1346 a od roku 1355 císařem římským. Byl také italský (lombardský) král od roku 1355, burgundský (arelatský) král od roku 1365, moravský markrabě v letech 1333 až 1349 a lucemburský hrabě v období let 1346 až 1353. Byl to první český král, který se stal také císařem Svaté říše římské, a byl posledním korunovaným burgundským králem. Stal se tak osobním vládcem všech království Svaté říše římské.