Největší barokní chrám v Česku – Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje ve Velehradě

Kostely a kláštery jsou od pradávna vyhledávaným cílem nejen věřících, tím spíše pak poutní místa, jež jsou obvykle vystavěna v místech, které se staly díky některému z tradovaných zázraků cílem náboženských poutí. K nejnavštěvovanějším sakrálním památkám patří bezesporu poutní areál Svatá Hora v Příbrami, Velehrad nebo areál Sedlec – katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele a kostnice v Kutné Hoře.

Stejně rozmanité jako Česko, země plná klášterů, kostelů, kapliček a dalších církevních památek, jsou i poutní cesty. Nejsou jen duchovním odkazem na život našich předků, ale připomínají i křesťanskou historii naší země. Při cestování s Kudy z nudy po poutních stezkách můžete poznávat jak významná poutní místa, tak malebná města, další historické památky i kouzelná místa naší přírody. Putování po místech ticha a důstojnosti vám pomůže najít klid, vnitřní mír i prostor, kam uniknout od všedních dnů, naplněných stresem a hektickým životním stylem.

Silentium, tedy přísné noční mlčení, vstávání ve tři čtvrtě na tři ráno a vzápětí ve tři hodiny noční vigilie, to je jen část denního řádu, který se už dlouhá staletí udržuje v cisterciáckém opatství Naší milé Paní ve Vyšším Brodě. Z celé řady cisterciáckých klášterů v Česku dnes zbyl jako jediný fungující mužský klášter.

Co spojuje chrám svaté Markéty v Praze-Břevnově, kostel Nanebevzetí Panny Marie na Svaté Hoře v Příbrami či baziliku Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku v Olomouci? Patří mezi šestnáct církevních památek České republiky, oceněných čestným papežským titulem basilica minor. Nejnovějším přírůstkem v seznamu českých bazilik menších je chrám sv. Ludmily na pražských Vinohradech.

Velehrad je dnes místem, kam směřují kroky turistů, kteří chtějí vidět jeden ze skvostů moravské barokní architektury, i poutníků, kteří hledají duchovní povzbuzení a touží nasát „genia loci“, který je s tímto historickým místem neodmyslitelně spjatý. A kdy jindy by se měl člověk na chvíli zastavit, než na Vánoce.

Poutní cesta růžence začíná u železničního přejezdu ve Starém Městě, které je od Velehradu vzdáleno asi 4 km. Cesta, značená šipkami s nápisem „Poutní cesta“, pokračuje údolní nivou potoka Salašky.

V prostorách pod bazilikou a klášterními objekty se nachází základy původního cisterciáckého kláštera ze 13. století do nichž je umístěna nová expozice Martyrion – svědkové víry 20. století.

Vydejte se na cestu spojující dvě nejvýznamnější poutní místa Moravy – Svatý Hostýn a Velehrad, poznejte dávnou historii naší země. Putování zahájíte v Kroměříži, městě památek UNESCO. Po sedmi dnech můžete putování zakončit na Velehradě, odkud bylo Slovanům před mnoha věky přineseno křesťanství.

Velehrad patří k nejvýznamnějším poutním místům v České republice. Chloubou farnosti je barokní bazilika s přilehlými budovami bývalého cisterciáckého kláštera. V roce 1927 byl udělen zdejšímu chrámu titul a výsady menší baziliky (bazilika minor).

Víte, kolik máme českých svatých patronů? Všichni bychom nejspíš vyjmenovali sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Anežku Českou nebo sv. Ludmilu. Celkem je jich sedmnáct – znáte například sv. Radima nebo sv. Kosmu? Vydejte se spolu s námi po místech spojených historií i legendami s českými svatými patrony, známými i neznámými.

Na významném poutním místě ve Velehradu je ohradní zeď, která tvoří základ pro galerii světců.

4. a 5. červenec patří na Velehradě již tradičně lidem dobré vůle. Sjíždí se sem ze všech koutů nejen České republiky, aby oslavili Den slovanských věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje. Zatímco 4. července organizátoři chystají bohatý program pro všechny věkové kategorie – návštěvníci se mohou těšit mimo jiné na koncerty, fotografický workshop, soutěž ve fotbalových dovednostech nebo celou řadu zajímavých výstav či aktivit pro děti. Následující den, 5. červenec, patří tradičně Národní poutní mši svaté.

Jedno z nejvýznamnějších poutních míst v České republice je úzce spojeno s cyrilometodějskou tradicí; právě tady možná sídlil první velkomoravský arcibiskup sv. Metoděj. Když tu v roce 1205 vznikl první cisterciácký klášter na Moravě, pojmenovali jej podle nedaleké osady Veligrad – Velehrad.

Velkomoravská říše byla evropská velmoc, která na přelomu 9. a 10. století oslnila tehdejší svět leskem bohatství, moci a pozoruhodného kulturního rozkvětu. Existovala necelých sto let, ale českým zemím zanechala významný odkaz: první křesťanské svatyně na našem území a bohoslužby, při nichž bůh promlouval k věřícím v jejich vlastním jazyce. Zasloužili se o to svatí Konstantin (827 – 14. února 869) a Metoděj (813 – 6. dubna 885), bratři ze Soluně a slovanští věrozvěstové.

Klenot moravského baroka, bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje na Velehradě, je významné duchovní centrum, místo církevních poutí a cyrilometodějských oslav. Místo, v němž se setkává duchovní, náboženské a kulturní dědictví, je oblíbeným cílem poutníků i poutních cest.

Centrum Slováckých tradic se nachází v obci Modrá u Velehradu. Návštěvníci se mohou nejen seznámit s procesem pálení ovoce a historií vinařství, ale zároveň mohou ochutnat produkty typické pro místní kraj – ovocné destiláty a víno. Centrum dále doplňuje prodejna regionálních produktů a kavárna.