Mezi
církevními památkami ve světě i u nás se chrámy oceněné čestným titulem
basilica minor těší zvláštní úctě. Většinou jde o známá
poutní místa,
katedrály nebo
kostely, které ve svém okolí šířily víru a vzdělanost. Takzvané
baziliky menší jsou pod přímou patronací papeže, takže obvykle nad portálem nebo na jiném významnějším místě najdete tradiční a nejstarší heraldický papežský symbol,
dva zkřížené svatopetrské klíče. Někdy je doplňuje znak úřadujícího papeže nebo toho, který titul udělil.
Jaký je rozdíl mezi kostelem, chrámem, katedrálou a bazilikou?
Než se pustíme do historie bazilik, měli bychom si vysvětlit rozdíly mezi pojmy
chrám, kostel, katedrála či
bazilika. Vesměs jde o budovy, kde se konají mše a další obřady, například křty, svatby nebo pohřby. Zatímco ale
kostel je budova křesťanská, jako
chrám můžeme označit nejenom katedrálu či baziliku, ale i synagogu, mešitu nebo jinou kultovní stavbu.
Čeština používá výrazy
chrám a
kostel jako slova se stejným významem. Jako chrámy se ale většinou označují jen větší a významnější kostely (
Týnský chrám v Praze,
chrám sv. Víta na
Pražském hradě).
Hlavní chrámy diecézí nebo sídelní kostely biskupů jsou
katedrály, a nemusí jít o velké a významné chrámy. Protože v architektuře se označení katedrála užívá pro kostely s více loděmi, příčnou lodí a několika kaplemi, můžete se setkat s výrazem katedrála pro kostel, který oficiálně jako katedrála neslouží. V České republice je ale takových staveb málo, jde například o
chrám sv. Barbory nebo
kostel sedleckého kláštera v
Kutné Hoře, charakter katedrály má i
kostel sv. Bartoloměje v
Kolíně.
Mírný zmatek v systému katedrál, chrámů a kostelů dělá ještě
konkatedrála, což je vedlejší, doplňující kostel katedrály. V České republice má takový status jediný chrám, a to
kostel Nanebevzetí Panny Marie v Opavě coby konkatedrála ostravsko-opavského biskupství.
Podobně jako katedrála i
bazilika má řadu typických architektonických prvků, například snížené střechy bočních lodí a okna z hlavní lodě, vedoucí na jejich střechy. Dobře jsou vidět na snímcích
baziliky sv. Jiří a
katedrály sv. Víta na
Pražském hradě,
baziliky sv. Václava ve
Staré Boleslavi nebo
baziliky sv. Prokopa v
Třebíči. Slovo bazilika se ale užívá také pro kostely, oceněné čestným papežským titulem basilica minor – a takové baziliky nemusí mít s bazilikami z architektonického hlediska společného vůbec nic.
První baziliky menší v České republice
Titul
basilica minor se používá od 18. století. Po celém světě jich podle údajů z roku 2021 existuje 1862. Nejvíc (584) jich je v Itálii, následuje 174 ve Francii, 156 v Polsku a 129 ve Španělsku. V České republice jich napočítáte šestnáct, podobně jako v Maďarsku a na Slovensku.
První titul udělil papež
Pius X. roku 1905
poutnímu kostelu Nanebevzetí Panny Marie na Svaté Hoře u
Příbrami, jednomu z nejznámějších mariánských poutních míst v celé střední Evropě. Traduje se, že sošku Panny Marie Svatohorské vyřezal z hruškového dřeva v polovině 14. století sám arcibiskup
Arnošt z Pardubic.
Na další baziliku menší si Češi museli počkat téměř dvacet let. V roce 1924 titul z rukou papeže
Pia XI. získal
kostel Panny Marie Bolestné v Bohosudově, části města
Krupka, a to k 500. výročí vzniku poutního místa. Před vznikem baziliky ve
Filipově u
Rumburku byl bohosudovský kostel nejnavštěvovanější mariánskou svatyní v severních Čechách.
Třetí českou bazilikou menší se roku 1926 stala právě
filipovská bazilika Panny Marie Pomocnice křesťanů, postavená v místě jediného církví oficiálně potvrzeného mariánského zázraku, který se v Čechách odehrál v 19. století. O rok později papež
Pius XI. povýšil na baziliku menší barokní
kostel Všech svatých v
České Lípě, další rok pak následovala
bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje na
Velehradě; udělením titulu papež vyzdvihl cyrilometodějský a unionistický význam známého poutního místa.
Baziliky menší v Praze
Významným dnem v historii
chrámu sv. Markéty v
Praze-Břevnově byl 8. duben 1948, kdy papež
Pius XII. udělil čestný titul bazilika menší svatomarkétskému kostelu. Ani to ale
břevnovský klášter nezachránilo před komunistickými represemi: o dva roky později v dubnu 1950 byly všechny mužské kláštery v Československu zabaveny státem a mniši byli internováni v rámci takzvané
Akce K.
K povýšení dalšího chrámu došlo až po 26 letech, když v roce 1974 papež
Pavel VI. titulem ocenil
chrám sv. Jakuba v
Praze na
Starém Městě.
Baziliky menší a papež Jan Pavel II.
V roce 1982, tedy již v době pontifikátu papeže
Jana Pavla II., následovala
bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Svatém Hostýně, jeden z nejvýznamnějších mariánský poutních kostelů na Moravě. Roku 1987 papež povýšil gotickou
baziliku Nanebevzetí Panny Marie v areálu starobrněnského kláštera v
Brně, v roce 1991 následovala
bazilika Nanebevzetí Panny Marie v
Praze v areálu
Strahovského kláštera. Krátce před svou návštěvou České republiky v roce 1995 papež
Jan Pavel II. udělil čestný titul
bazilice Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku v
Olomouci.
V roce 1996 následovala
bazilika svatého Vavřince a svaté Zdislavy v
Jablonném v Podještědí, kostel, v němž je pochována
sv. Zdislava. Jako významné poutní místo se v roce 1999 titulu dočkala
bazilika Navštívení Panny Marie ve
Frýdku-Místku, přezdívaná Slezské Lurdy.
Posledním místem, které vyznamenal papež
Jan Pavel II., byla
bazilika svatých Petra a Pavla v
Praze na
Vyšehradě, významná církevní a kulturní památka, kde už v době vzniku kostela roku 1070 byla založena
kolegiátní kapitula.
Baziliky menší ve Žďáru nad Sázavou a v Praze
Jedním z oficiálních míst kultu
sv. Zdislavy je od roku 2008
bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše ve
Žďáru nad Sázavou; na baziliku minor ji papež
Benedikt XVI. povýšil o rok později. Zatím poslední
církevní památkou, povýšenou rozhodnutím papeže
Františka na baziliku minor, se stal
kostel sv. Ludmily v
Praze na
Vinohradech v
srpnu 2022. Povýšení jednoho z největších chrámů na světě zasvěcených této světici je připomínkou roku 2021 a
výročí 1100 let od úmrtí svaté Ludmily, nejstarší české patronky.
Basilica maior aneb bazilika větší
Kromě bazilik menších existují i
baziliky větší, latinsky basilica maior. Kostelů, které mají tento čestný titul, je konečný počet. Patří mezi ně především čtyři velké papežské baziliky v Římě, a to
bazilika sv. Petra ve Vatikánu,
kostel sv. Jana v Lateránu / San Giovanni in Laterano,
bazilika sv. Pavla za hradbami / San Paolo fuori le Mura a
bazilika Panny Marie Sněžné / Santa Maria Maggiore. Další dvě baziliky větší najdete v Assisi, a to
baziliku sv. Františka a
Panny Marie Andělské.