Jedna z nejvýznamnějších a nejslavnějších českých operních pěvkyň
Ema Destinnová se narodila v
Praze jako
Emilie Paulina Jindřiška Kittlová. Byla všestranně nadaná: malovala, psala, učila se hře na housle. Jako třináctiletá začala navštěvovat hodiny zpěvu u profesorky
Marie Loewe-Destinnové, jejíž jméno si později zvolila za umělecký pseudonym. Studovala též herectví v dramatické škole při
Národním divadle v Praze.
V roce 1897 úspěšně debutovala v
drážďanské dvorní opeře a po fenomenálním úspěchu ji přijali do
Berlínské státní opery, kde během deseti let vystoupila v padesáti různých rolích. V sedmadvaceti se přesunula do
Londýna, a po úspěšných hostováních v
Praze, Vídni a
Paříži několik let zpívala v
newyorské Metropolitní opeře. Za první světové války se zapojila do odboje, než ji při návratu ze zahraničí rakouská policie zadržela na hranicích. I když případ nikdy nebyl objasněn, Destinnová přišla o pas a až do konce první světové války zůstala pod policejním dohledem.
V roce 1928 u příležitostí 10. výročí vzniku Československé republiky odzpívala poslední pražský koncert v
Lucerně a uskutečnila turné po dvaceti městech Československa. Poslední roky svého života prožila na
zámku ve
Stráži nad Nežárkou, který koupila v roce 1914. V lednu 1930 podstoupila v
Českých Budějovicích operaci očí, po níž se její stav prudce zhoršil, patrně vinou mozkové mrtvice. Přála si být pochována v parku strážského zámku, ale tohle přání se jí nesplnilo. Její hrob najdete na
hřbitově českých velikánů na pražském
Vyšehradě.
Příběh Emy Destinnové mapuje film
Božská Ema. Ten se sice původně měl natáčet ve Stráži nad Nežárkou, ale protože v té době sloužil jako ústav sociální péče pro mentálně postiženou mládež, nakonec jej nahradil
zámek Štiřín nedaleko
Prahy.
Postava operní divy se rovněž objevuje v pentalogii
Sňatky z rozumu Vladimíra Neffa o rodinách Bornů a Nedobylů, a to ve čtvrtém dílu
Veselá vdova. Jméno Emy Destinové nesou školy, ulice, festivaly, nadace, kluby, a dokonce i planetka mezi Zemí a Marsem. Od roku 1996 je rovněž v oběhu bankovka v hodnotě 2000 korun s jejím portrétem od
Oldřicha Kulhánka.