ÚvodČeská nejKulturníKde domov můj – česká státní hymna
Kulturní

Kde domov můj – česká státní hymna

Vedle malého a velkého státního znaku, státních barev, vlajky, prezidentské standarty a státní pečetě patří k sedmi státním symbolům hymna, slavnostní skladba, která se hraje při významných příležitostech. Tvoří ji první sloka písně Kde domov můj, která poprvé zazněla v divadelní hře Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka.
Fidlovačka, divadelní hra Josefa Kajetána Tyla, měla premiéru 21. prosince 1834 ve Stavovském divadle v Praze. Píseň Kde domov můj, která se později stala českou hymnou, ale měla mnohem větší úspěch než hra samotná. Autorem hudby byl uznávaný hudebník a skladatel František Škroup, který také mírně upravil Tylův původní text. Hra se po premiéře dočkala jediné reprízy, zato píseň Kde domov můj se hlavně kvůli závěru první sloky „…a to je ta krásná země – země česká – domov můj…“ lidem líbila a záhy se zpívala po celé Praze. Do svého repertoáru ji převzali slavní soudobí pěvci Karel Strakatý a Jan Křtitel Píšek, a napomohli jejímu rozšíření dál do světa.

Zatímco Tyla prý k veršům písně inspirovaly procházky údolím Vrchlice u jeho rodné Kutné Hory, literární historik Ferdinand Strejček se ve svém rozboru zaměřil na skutečné dějiště Fidlovačky. Oblíbená jarní slavnost pražských ševců se konala každoročně po Velikonocích v Nuselském údolí, a tak by podle Strejčka „vodou hučící po lučinách“ mohla být říčka Botič, „bory šumící po skalinách“ možná jsou skaliska porostlá borovicemi na strmých svazích, a sady, v nichž se „skví jara květ“ v době Fidlovačky začínaly u tehdy ještě neexistující historické budovy Národního muzea a dalo se jimi dojít až do Nuslí – třeba přes dnešní Folimanku.

Fidlovačka se už dnes neslaví, ale v Nuslích stojí stejnojmenné divadlo a stejné jméno má i dobový nástroj, který ševci používali k hlazení neboli fidlování kůže.

Píseň Kde domov můj se oficiální státní hymnou stala v roce 1918, v roce 1930 se k první sloce připojila coby druhá sloka slovenská hymna Nad Tatrou sa blýska. Po vzniku České republiky v roce 1993 zůstala pouze první sloka. Původní Tylova píseň ale má sloky čtyři, a ty rozhodně každý Čech nezná.
 
Kde domov můj, kde domov můj
Voda hučí po lučinách
Bory šumí po skalinách
V sadě skví se jara květ
Zemský ráj to na pohled
A to je ta krásná země
/: země česká, domov můj :/
 
Kde domov můj, kde domov můj
V zemi kde náš kníže svatý
Vírou v Krista v duši vzňatý
Krev svou v oběť za vlast lil
Český národ vykoupil
V zemi slavné, otcům drahé
/: V české zemi, domov můj :/
 
Kde domov můj, kde domov můj
V kraji znáš-li bohumilém
Duše útle v těle čilém
Mysl jasnou vznik a zdar
A tu sílu vzdoru zmar
To jest Čechů slavné plémě
/: Mezi Čechy domov můj :/
 
Kde domov můj, kde domov můj
Bože velký Hospodine
Ruka Tvoje světům kyne
Tebe vzývá národ můj
Věčný bože při něm stůj
Světovládný Hospodine
/: chraň vždy český, domov můj :/
Stavovské divadlo v Praze Kultura

Stavovské divadlo v Praze

Stavovské divadlo je jednou z nejkrásnějších historických divadelních staveb v Evropě. Jeho historie je nerozlučně spjata s postavou geniálního hudebního skladatele W. A. Mozarta, který zde osobně zažil úspěch svojí Figarovy svatby a pod tímto dojmem napsal pro Prahu operu oper, Dona Giovanniho.

Kde bydlí múzy aneb přehlídka našich nejkrásnějších operních a koncertních sálů

Kde bydlí múzy aneb přehlídka našich nejkrásnějších operních a koncertních sálů

Múzy známe z řecké mytologie jako bohyně všech múzických umění, od poezie přes komedie a tragédie až po tanec a zpěv. Myslíte si, že svůj domov mají na bájném Olympu? Kdepak, žijí hlavně tam, kde se jim daří: v těch nejkrásnějších operních, divadelních a koncertních sálech po celém Česku. Které to jsou?

7 věcí, které nevíte o… cyklu symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast

7 věcí, které nevíte o… cyklu symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast

Žádná česká hudba tak dokonale nevystihuje krásu české krajiny jako Má vlast, cyklus šesti symfonických básní hudebního skladatele Bedřicha Smetany. Poprvé byla uvedena 5. listopadu 1882 na Žofíně a premiéry se tehdy zúčastnil i její autor. Teď si Mou vlast můžete vychutnat i na portálu Kudy z nudy se všemi zajímavostmi, pikanteriemi a překvapivými detaily z hudebního zákulisí.

Příběh české národní hymny

Příběh české národní hymny

Josef Kajetán Tyl (4. února 1808 Kutná Hora – 11. července 1856 Plzeň) byl český dramatik, režisér, herec, překladatel, divadelní kritik, spisovatel a novinář. Muž, který svůj život zasvětil divadlu I jeho život leckdy připomínal divadelní hru – někdy drama, jindy komedii či frašku. Třeba takovou, jakou byla Fidlovačka, Tylova hra, poprvé hraná v prosinci 1834 ve Stavovském divadle v Praze.

Divadlo Na Fidlovačce Kultura

Divadlo Na Fidlovačce

Divadlo Na Fidlovačce (původně Tylovo divadlo v Nuslích, později též Hudební divadlo v Nuslích) funguje od roku 1921, kdy bylo poprvé otevřeno.

Památník Kalich na vrchu Žalově – Jevišovice Památky

Památník Kalich na vrchu Žalově – Jevišovice

V čase husitství byly Jevišovice baštou hnutí na Znojemsku, a proto na místním kopci Žalově byl vybudován pomník s typickým symbolem husitů-kalich.

Věda a historie není nuda: příběh naší národní vlajky

Věda a historie není nuda: příběh naší národní vlajky

Víte, že naši národní vlajku řadí světoví odborníci mezi nejlepší? Podle nich je jedinečná, nedá se zaměnit s žádnou jinou a navíc barevně ladí. Zrodila se v roce 1920, podobně jako ústava a další státní symboly. Jaká tajemství ukrývá?