Menu
 
+ Vložit článek
ÚvodČeská nejOsobnostBertha von Suttnerová – první žena, která získala Nobelovu cenu za mír
Osobnost

Bertha von Suttnerová – první žena, která získala Nobelovu cenu za mír

Bertha von Suttner Nobelova cena válka Vídeň František Josef Kinský Vchynice Tetov Alfred Nobel první světová válka časopis Praha muzeum palác Národní galerie v Praze Muzeum města Ústí nad Labem
Bertha Sophia Felicita von Suttnerová, rozená hraběnka Kinská ze Vchynic a Tetova (9. června 1843, Praha – 21. června 1914, Vídeň), byla radikální pacifistka, publicistka a spisovatelka. V dnešním jazyce by se dala označit za aktivistku: razila odvážný názor, že mír je lepší než válka, a veškeré úsilí věnovala do boje za porozumění mezi národy. V roce 1905 se stala první ženou, jíž byla udělena Nobelova cena za mír.
Uložit
Navštívit
5 z 5 (1x hodnoceno)
1 nejméně / 5 nejvíce
Popularita článku: 20 %
</> Embedovat
Bertha se narodila se roku 1843 v Praze. Její otec hrabě František Josef Kinský zemřel ještě před jejím narozením, s matkou měla komplikovaný vztah. Vyrůstala v Brně a ve Vídni, kde začala pracovat jako guvernantka v rodině velkoprůmyslníka Karla von Suttnera. Tam se sblížila s jeho synem Arturem (1850–1902), tajně se vzali a na pozvání Berthiny přítelkyně, kněžny Jekateriny Dadiani z Mingrelie, odjeli do Gruzie. Tam Bertha na vlastní oči poznala rusko-tureckou válku a začala o ní, zbytečném utrpení, exotickém prostředí i o zlu, kterému je třeba se postavit, psát články a reportáže pro vídeňské a německé časopisy.

Když se v roce 1885 vrátili zpět do Vídně, Bertha se zařadila mezi čelní představitele mírového hnutí. Mnozí se jí vysmívali, ale šíře jejího záběru brala dech. V roce 1889 vydala román Die Waffen nieder! (v českých překladech Odzbrojte! nebo Složte zbraně!), fiktivní příběh rakouské šlechtičny na pozadí reálných evropských konfliktů druhé poloviny 19. století. Část děje se odehrává v Čechách, kde Suttnerová popisuje katastrofální humanitární dopady bitvy u Hradce Králové v roce 1866. Román, který ve své době zpochybnil představy o ušlechtilosti války a vojenské profese, je protkaný filozofickými úvahami o absurditě válek a mocenské politiky, ale také argumenty podporujícími rodící se mírové hnutí. Suttnerová se v následujících letech angažovala v protiválečných aktivitách, byla členkou výborů několika mírových organizací, účastnila se jejich setkání a prvních mírových mezinárodních kongresů.

Propagovala založení mezinárodního smírčího soudu v Haagu a dalších organizací, obhajujících práva žen a národnostních menšin, vyjadřovala svůj odpor k antisemitismu a vydávala pacifistický časopis. Mezi její přátele patřili Jaroslav Vrchlický, Svatopluk Čech či Alfred Nobel (1833–1896), z jehož závěti jsou každoročně udělovány Nobelovy ceny. Právě Bertha von Suttnerová jej patrně inspirovala k myšlence udělovat cenu těm, kteří se zaslouží o světový mír a porozumění mezi národy.

V prosinci 1905 Bertha von Suttnerová jako první žena na světě získala Nobelovu cenu za mír. Zemřela ve svých 71 letech, 21. června 1914 ve Vídni, krátce před osudovým atentátem na následníka habsburského trůnu Ferdinanda d´Este a vypuknutím první světové války. Její jméno nese řada ulic a náměstí zejména rakouských měst. V Praze ji připomíná pamětní deska v paláci Kinských na Staroměstském náměstí, narodila se ovšem jinde, na Novém Městě, v domě na nároží Vodičkovy ulice a ulice V Jámě.
 
Dovolená s dětmi – Praha – 5denní program

Dovolená s dětmi – Praha – 5denní program

Praha je považovaná za jedno z nejkrásnějších měst na světě. Přezdívá se jí srdce Evropy, matka měst, zlaté a stověžaté město (i když popravdě těch věží je mnohonásobně víc) a dospělým i dětem nabízí nespočet atrakcí. Řadu z nich navštívíme společně, na další určitě narazíte cestou.

Věda a historie není nuda: Nobelovy ceny pro Česko, kdo je má a kdo je mohl mít?

Věda a historie není nuda: Nobelovy ceny pro Česko, kdo je má a kdo je mohl mít?

V didaktickém testu z češtiny mají maturanti uvést příjmení českého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Mnozí si na Jaroslava Seiferta nevzpomenou, a tak tipují Čapka, Kafku, Máchu nebo Nerudu. Anebo Heyrovského, i když ten ji získal za chemii. Kolik Nobelových cen ale vlastně do Česka putovalo a čí jméno se objevilo mezi nominovanými?

Připomeňte si Světový den laskavosti: přehled dobrých zpráv aneb v čem jsme skvělí

Připomeňte si Světový den laskavosti: přehled dobrých zpráv aneb v čem jsme skvělí

Buďte na sebe i na ostatní hodní: to je nejlepší rada, jak si užít Světový den dobrosrdečnosti anebo Světový den laskavosti. Je jedno, jak mu budeme říkat, jisté ale je, že právě laskavost má svůj svátek každoročně 13. listopadu.

Výlet do pražského paláce Kinských za Bertou von Suttnerovou

Výlet do pražského paláce Kinských za Bertou von Suttnerovou

Bertha Sophia Felicita von Suttnerová, rozená hraběnka Kinská ze Vchynic a Tetova (9. června 1843 Praha – 21. června 1914 Vídeň), spisovatelka a pacifistka, první nositelka Nobelovy ceny za mír. Berta Suttnerová byla označována za nejproslulejší ženu světa před první světovou válkou. Svou literární prací a činností pro zachování míru se řadí do čela obránců humanistických idejí v Evropě druhé poloviny devatenáctého století.

Hradiště Šárka – národní kulturní památka Příroda

Hradiště Šárka – národní kulturní památka

Archeologická památka je součástí rozsáhlého přírodního komplexu Divoká Šárka a Šárecké údolí. Lokalita je tvořena dvěma výraznými skalními polohami po obou stranách soutěsky Džbán.

Městská památková rezervace Praha Památky

Městská památková rezervace Praha

Pražská památková rezervace patří k největším rezervacím světa. Vyhlášena byla v roce 1971 na území o rozloze 863 ha, kde se nachází 1322 památkových objektů všech architektonických stylů. Zahrnuje historické části Starého Města, Malé Strany, Hradčan a Pražského hradu, Nového Města a Vyšehradu.

Palác Kinských v Praze Kultura

Palác Kinských v Praze

Budova paláce Kinských je ve správě Národní galerie Praha od roku 1949. V prostorách paláce je po jeho rekonstrukci otevřeno Kafkovo knihkupectví. Vzniklo zde také informační centrum Národní galerie, kavárna a muzejní obchod.

Clam-Gallasové – šlechtický rod, který otevřel první hradní muzeum střední Evropy

Clam-Gallasové – šlechtický rod, který otevřel první hradní muzeum střední Evropy

Klenotem pražského baroka je barokní Clam-Gallasův palác, známý je i klasicistní Clam-Gallasovský palác ve Vídni. Obě místa připomínají rod Gallasů a posléze Clam-Gallasů, který měl svá panství především v severních Čechách. Kristián Kryštof Clam-Gallas (1771–1838) v roce 1801 pro veřejnost otevřel na zámku ve Frýdlantě rodové muzeum, první hradní muzeum ve střední Evropě.

Naši Němci – expozice v Muzeu města Ústí nad Labem Kultura

Naši Němci – expozice v Muzeu města Ústí nad Labem

V budově Muzea města Ústí nad Labem vznikla expozice Naši Němci, přibližující historii a kulturu německojazyčného obyvatelstva českých zemí. Výstava obsahuje řadu moderních a multimediálních prvků, jako jsou filmové projekce, animace, vizualizace či interaktivní digitální mapy.