Den, kdy se dobrosrdečnost a laskavost mají šířit do celého světa, byl vyhlášený na konferenci Světového hnutí dobrosrdečnosti v Singapuru v roce 2000. Má nás inspirovat k větší laskavosti, učit překonávat hranice své kultury, rasy i náboženství a spojovat národy k vytvoření lepšího světa. Příliš velké cíle na jeden malý svátek, říkáte si? Začněte proto u sebe, laskavost může mít řadu podob. Můžeme být laskaví nejenom ke svým blízkým, ale i sami k sobě, ke svému tělu, domovu, přírodě a životnímu prostředí. Usmějte se na svět kolem sebe, dělejte malé drobné dobré skutky, častěji říkejte prosím a děkuju, pomáhejte ostatním a každý den hledejte v životě jen to dobré. A třeba si udělejte výlet inspirovaný sedmi ctnostmi – kam jinam než do Kuksu, k sochám Matyáše Bernarda Brauna. Laskavost mezi nimi sice není, ale kousek si od ní určitě půjčily jiné ctnosti, od Víry, Naděje a Lásky přes Trpělivost až po Štědrost.
Svět není temný a zlý. I v době, kdy se na vás ze všech stran valí vysoká inflace, rostoucí ceny energií a nedostatek surovin, se dají najít světlejší místa a zářivé okraje mraků. Náš přehled největších, nejstarších a nejkrásnějších tipů z celé České republiky vás sice nezvedne ze židle a nepřiměje protančit den, ale svět možná díky nim uvidíte méně černě. Zábavněji a laskavěji, s trochou optimismu a naděje.
1. Miss pravěk a nejchytřejší holky
Ví to všichni a
české holky zná celý svět. Světovou senzací se stala už ta nejstarší, jedenáct centimetrů vysoká a 30 tisíc let stará
Věstonická venuše. Doma je na
jižní Moravě: vyhrabali ji (a to doslova!) v roce 1925 v Dolních
Věstonicích, uložena je ve sbírkách
Moravského zemského muzea v Brně v
ústavu Anthropos. Až do konce února 2024 ji můžete spatřít na výstavě N
ejstarší šperky a ozdoby těla v Národním muzeu.
Ukázek umění našich pravěkých předků se dochovalo víc, od
Landecké venuše nalezené v roce 1953 na
ostravském vrchu Landek až po vůbec nejstarší figurku světa,
Švábskou venuši vyřezanou z mamutí kosti. Věstonická venuše vyrobená z hlíny ale je proslulá nejstarším známým použitím pálené hlíny, a je tedy i
nejstarším uměleckým předmětem z keramiky na světě.
2. Země nejkrásnějších hradů a zámků
Ani Francie, ani Německo, ani Anglie, ale
Česká republika: podle
amerického webu Traveltipy jsme zemí hradů a zámků. Nejoblíbenější místa byste zřejmě dokázali odhadnout sami: pohádkové hrady a
zámky Hluboká nad Vltavou,
Bouzov a
Pernštejn, slavný
hrad Karla IV. Karlštejn, romantický
zámek Sychrov anebo
zámky Dobříš a
Veltrusy: první s nádhernou
francouzskou zahradou, druhý s
rozsáhlým přírodním krajinářským parkem. Jestli nevíte, kam vyrazit na dlouhou procházku plnou báječných překvapení,
Veltrusy jsou zárukou skvělých zážitků.
3. Nejnavštěvovanější místa Česka: památky UNESCO
Jaká místa k nám jezdí objevovat lidé z celého světa? Přece
památky UNESCO! A kolik jich vlastně máme? Počítejte s námi:
17 hmotných památek UNESCO, nejnovější přírůstek je
Žatec a chmelařská krajina, zapsaná září 2023 a
osm nehmotných. Jestli jste se tedy dopočetli k číslu 25, tak nejenže umíte dobře počítat, ale hlavně perfektně znáte naší krásnou zemi. Ve skutečnosti jich ale je ještě o něco víc, protože například pod
názvem Velké lázně Evropy je zahrnutý
trojlístek našich lázeňských měst –
Mariánské Lázně,
Karlovy Vary a
Františkovy Lázně. Které místo nebo tradice bude mít číslo 26? Nechme se překvapit, kandidátů je poměrně dost!
4. Praha, nejkrásnější město světa
Bez ohledu na nejrůznější mezinárodní ankety a žebříčky všichni víme, že
Praha je
nejkrásnější město na světě. Proč patří k
nejoblíbenějším cílům při cestách Evropou? V jejích ulicích totiž je skvěle vidět, jak šel čas – postupně a krok za krokem se před žasnoucíma očima návštěvníků odvíjí barevné fantastické představení všech stavebních slohů a epoch. Pražské ulice, náměstí a nábřeží včetně slavné
Královské cesty představují působivý
koktejl gotiky, renesance, baroka, klasicismu a secese. Víte, že
Pražský hrad je
podle Guinessovy knihy rekordů s délkou asi 570 metrů a šířkou 128 metrů považován za největší starobylý hrad na světě? Projděte se s
Karlem IV. po
Karlově mostě, zastavte se u
pražského orloje a nechte na sebe působit fantastickou atmosféru
starého židovského města.
Pro rok 2024 známý turistický průvodce
Lonely Planet zařadil Prahu mezi nejlepší turistické destinace. Praha se dostala v žebříčku deseti měst světa na osmou příčku, první patří keňskému hlavnímu městu Nairobi.
5. Nejkrásnější Vánoce a vánoční trhy
Máme rádi
tradiční české Vánoce, a to hlavně ty od
Josefa Lady: vánoční pohlednice s „Ladovskou zimou“, ponocným a
zasněženými Hrusicemi, anebo kreslený
Ladův Betlém. Vychutnejte si také voňavé a zářící
Vánoční trhy na Staroměstském náměstí, jejichž krása a atmosféra jim pravidelně vynese některou z čelních příček
žebříčku nejkrásnějších vánočních trhů na světě.
6. Karel IV., nejznámější český král
Nejoblíbenější český panovník a
vítěz ankety Největší Čech je
Karel IV. (1316–1378). Jako svou sídelní rezidenci si
český král a císař Svaté říše římské vybral rodnou
Prahu a i po staletích nás uchvacuje jeho stavitelské úsilí. V roce 1344 společně s
otcem Janem Lucemburským položili základní kámen ke stavbě
katedrály sv. Víta na
Pražském hradě. Když v roce 1346 Karel IV. nastoupil na trůn, dal zhotovit
Svatováclavskou korunovační korunu. O dva roky později pak založil
Pražské vysoké učení, dnešní Karlovu univerzitu, a také rozsáhlou novou část Prahy,
Nové Město pražské. Dal postavit
Karlův most, hrady
Karlštejn,
Kašperk a
Radyně a také
řadu kostelů a klášterů. Karel IV. také hraje hlavní roli v legendě o
vzniku lázní Karlovy Vary, hezká pověst provází i
Hladovou zeď na Petříně, a dokonce i v zahradách u
zámku Loučeň v
rozsáhlé kolekci bludišť a labyrintů připomíná Otce vlasti
Královský labyrint krále Karla IV.
7. Klementinum, nejkrásnější knihovna světa
Když jezuité v 18. století zakládali
barokní knihovnu v
pražském Klementinu, nemohli tušit, že po stovkách let se za prvé téměř nezmění, a za druhé bude mnohokrát označena za
nejkrásnější knihovnu světa. Postavil ji
mistr barokní architektury Kilián Ignác Dientzenhofer a kromě knih stojí za povšimnutí sbírka historických glóbů, mezi nimiž jsou rozmístěny astronomické hodiny. Jezuité dbající na vzdělání by měli radost i z
průzkumu Nadace Billa a Melindy Gatesových, podle něhož
má Česká republika má nejhustší síť knihoven na světě. Je jich tu víc než základních škol a jsou v nich ukryté
neuvěřitelné historické unikáty.
Lidé, čtěte!
8. Nejkrásnější a nejznámější česká hudba
Česká republika je pojem i v hudebním světě. Ať hraje! Rok 2024 bude
Rok české hudby, přinese celou řadu
hudebních výročí a zážitků. Stačí vzpomenout
Bedřicha Smetanu, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a
Bohuslava Martinů, tedy
klasickou čtveřici doma i ve světě nejhranějších českých hudebních skladatelů. Dobré jméno dělají naší zemi i české hudební nástroje od
klavírů Petrof přes
akordeony a heligonky z Hořovic,
dechové hudební nástroje a
foukací harmoniky z Kraslic až po
strunné nástroje značky Strunal. A nebylo by fér zapomenou na
varhany: víte, že ty
největší v Česku a v celé střední Evropě uslyšíte v
chrámu sv. Mořice v Olomouci?
A jaká je
nejznámější česká skladba? Mohla by to být
Dvořákova Novosvětská symfonie, která provázela první kroky amerických astronautů Neila Armstronga a Buzze Aldrina po povrchu Měsíce. Je to ale jinak: nejslavnější česká píseň je
polka Škoda lásky od
zbraslavského kapelníka Jaromíra Vejvody (1902–1988). Během druhé světové války byla přeložena do mnoha jazyků a také vyletěla do vesmíru: v roce 1995 ji jako budíček používala posádka raketoplánu Discovery. Až jednou doletí Elon Musk na Mars, třeba si k tomu pustí
druhou nejhranější českou písničku, Lady Carneval Karla Svobody. Anebo nějaký šlágr
Karla Gotta?
9. České sklo a nejznámější tradice
Staré i moderní, drobné kousky i obří skleněné instalace:
české sklo má nepřeberné množství podob a tvarů. S tradičním řemeslem se můžete seznámit ve
sklářských a šperkařských dílnách, v
muzeích skla a bižuterie i v manufakturách, kde se rodí
křehké vánoční ozdoby zařazené mezi památky UNESCO. Procestujte
Křišťálové údolí, nahlédněte do
sklářských hutí, prohlédněte si
stavby se skleněnými stěnami i střechami a poznejte sklo jako fascinující materiál, ze kterého se vyrábí dokonce
oltáře a
sochy.
10. České lázně, wellness a nejlepší odpočinek
Odpočiňte si v
lázních a užijte si blahodárné
wellness programy,
sauny a masáže! Staletími prověřené přírodní zdroje i nejmodernější lázeňské postupy si vychutnáte v
desítkách lázeňských míst po celém Česku. Nejznámější jsou
lázeňská města s puncem UNESCO, tedy
Mariánské Lázně,
Karlovy Vary a
Františkovy Lázně, zajímavé příběhy nabízejí také
další lázně s nej: nejmladší i nejstarší, s nejteplejšími i nejstudenějšími prameny.
11. Nejlepší české pivo: Plzeňský Prazdroj
Náš národní nápoj je
pivo. V
českých zemích se vaří přes tisíc let a v roce 2010 bylo v celonárodní anketě zařazeno
mezi sedm divů Česka. Dřív se vařilo téměř v každém městě, dnes u nás existuje
téměř 500 minipivovarů a desítky velkých podniků. K tomu připočítejte spousty pivních zajímavostí –
pivovarská muzea a
stylové pivovarské restaurace,
pivní stezky a další atraktivní lákadla. Královstvím piva je především
Plzeň, kde vás s historií vaření
piva značky Pilsner Urquell seznámí
prohlídka pivovaru Plzeňský Prazdroj a
Pivovarského muzea.
12. Příběhy nejznámějších českých značek
Portál
Kudy z nudy pravidelně nabízí
příběhy tradičních českých značek. Víte například, jak se původně měla jmenovat
slavná a ryze česká Kofola? Že
Technická univerzita v Liberci je centrem
nanotechnologií a nanovláken? Znáte historii
antivirové firmy Avast? Víte, jak vzniklo jméno
kosmetické firmy Ryor? Kde se vyrábějí
nejznámější klobouky? Proč z Eiffelovky vyhazovali
slavné židle Thonetky, jaké sklo vyrábí
sklárna Rückl, že
světový obuvnický koncern Baťa začínal v docela obyčejné ševcovské dílně anebo že
mladoboleslavská Škodovka je splněným snem dvou dávných vizionářů, pánů Laurina & Klementa?
13. Nejznámější hrdinové
Městská část
Praha-Libeň, nenápadná
křižovatka kousek od nemocnice Na Bulovce,
27. května 1942 několik minut po půl jedenácté: právě tady atentátem na českého kata alias říšského protektora Reinharda Heydricha vyvrcholila
operace Anthropoid. Byla úspěšná, Heydrich na následky zranění 4. června 1942 zemřel, ale
výsadkáři Jozef Gabčík, Jan Kubiš, Adolf Opálka, Josef Valčík, Josef Bublík, Jan Hrubý a Jaroslav Švarc za svůj čin zaplatili životem. Odstrašujícím případem pomsty na nevinných lidech se stala
likvidace obce Lidice 10. června 1942. S válkou souvisí i další činy, které by neměly být zapomenuty: na prvním nástupišti
pražského Hlavního nádraží spatříte
sousoší Nicholase Wintona se dvěma dětmi, které „čekají na vlak“.
Sir Nicholas George Winton v roce 1939 zachránil 669 převážně židovských dětí tím, že jim zajistil odjezd vlakem do Anglie.
Spielbergův film Schindlerův seznam je inspirovaný osudy
Oskara Schindlera, který před jistou smrtí v koncentračních táborech zachránil přes tisíc lidí.
14. Nejlepší síť turistických značek na světě
Geniálně jednoduché, dobře promyšlené a už přes 130 let staré: takové jsou
české turistické značky, svou metodikou a kvalitou nejlepší na světě. První trasa
Klubu českých turistů (KČT) byla vyznačena v roce 1889 ze
Štěchovic ke
Svatojánským proudům. Dnes Českou republiku křižuje více než 43 tisíc kilometrů turistických tras s 67 tisíci směrovkami a více než 38 tisíc kilometrů cyklotras. Díky
Klubu českých turistů jsou trasy jednotně značené, pravidelně udržované a aktualizované – a díky
Kudy z nudy k nim máte
skvělý manuál dálkových i krátkých pěších tras,
naučných stezek i tisíců dalších turistických zajímavostí.
15. Nejnavštěvovanější české rozhledny
Česko patří mezi
rozhlednové velmoci: aktuálně u nás stojí
téměř 500 vyhlídkových věží. Které si vyberete?
Nejnavštěvovanější a nejznámější rozhledny,
stezky v oblacích i v korunách stromů anebo nenápadné vyvýšené plošiny? Na
portálu Kudy z nudy máme tipy pro všechny:
pro ty, kteří cestují autem, pro milovníky
obtížně přístupných míst i pro
fanoušky kuriozit všeho druhu. Pojďte, rozhledny čekají!
16. Češi a Nobelovy ceny
Když měli maturanti v testu z češtiny uvést jméno
českého držitele Nobelovy ceny za literaturu, tipovali
Kafku, Máchu nebo
Nerudu. Anebo
Jaroslava Heyrovského, i když ten ji získal za
chemii. Kolik Nobelových cen ale vlastně do Česka putovalo? Básník
Jaroslav Seifert byl na
Nobelovu cenu za literaturu navržen šestkrát a v roce 1984 ji na sedmý pokus skutečně získal.
Karel Čapek takové štěstí neměl, i když nominován byl také sedmkrát. Rodačka z
Prahy Berta von Suttner (1843–1914) v roce 1905 obdržela jako
první žena Nobelovu cenu míru. Blízko k získání prestižního ocenění měli také
Tomáš Garrigue Masaryk,
Edvard Beneš a
Václav Havel, nominovaní na
Nobelovu cenu míru, nebo
Otto Wichterle: tomu překvapivě
vynález kontaktních čoček Nobelovu cenu nepřinesl.
17. Rarity a rekordy českých železnic
Máte rádi vlaky? My na
portálu Kudy z nudy ano. Železnice k cestování zkrátka patří a kromě 9500 kilometrů kolejí a asi 2800 železničních stanic a zastávek nabízí
spousty zajímavých míst k objevování. S námi můžete třeba hledat stopy po
nejstarší kontinentální železnici z roku 1832,
koněspřežce z Českých Budějovic do Lince, svézt se
po nejklikatější železnici v Česku, po naší
nejstrmější trati se sklonem 57 ‰ z Tanvaldu do Harrachova anebo navštívit
nejvýše položené železniční stanice. Anebo můžete zůstat doma a jen si třeba listovat v knížce –
pro fandy železnice máme vhodný výběr zábavné literatury!
18. Jára Cimrman, největší Čech
Máte rádi
Járu Cimrmana? Zbytečný dotaz v kriminalistice, že? Mimořádná
popularita Největšího Čecha vedla ke vzniku řady zajímavých turistických míst a památníků. Díky jejich oblibě mezi výletníky je pečlivě a svědomitě mapujeme na
portálu Kudy z nudy, takže pro výlety za Cimrmanem nabízíme spolehlivý doprovod! Ukážeme vám třeba
železniční zastávku Kaproun na
trati úzkokolejky z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice – v místě, kde byl Cimrman vyhozen z vlaku, najdete jednu z mnoha neobyčejných
soch Největšího Čecha, dramatika, básníka, hudebníka, učitele, cestovatele, filozofa, vynálezce, kriminalisty, sportovce a průkopníka slepých uliček.
19. Pražská zoo: jedna z nejlepších zoo na světě
Prestižní cestovatelský server TripAdvisor.com každý rok sestavuje žebříček
nejoblíbenějších zoologických zahrad. Vedle San Diego Zoo či St Louis Zoo, španělské Loro Parque na ostrově Tenerife a zoo v Singapuru pravidelně boduje i
zoo Praha. Kromě toho je proslulá
chovem koní Převalského a hraje už řadu desetiletí klíčovou roli v jejich návratu do volné přírody. Jako
jediná zoo světa uskutečnila ve spolupráci s Armádou ČR již řadu
transportů posledních divokých koní do mongolských stepí.
20. Nejhezčí přehrada České republiky
Přehrada, která zdálky vypadá jako zámek pro princeznu, má dokonce pohádkové jméno:
Les Království. 218 metrů dlouhá a 41 metrů vysoká hráz stojí kousek od
Dvora Králové nad Labem, je postavená z místního pískovce a hýří romantickými prvky. Elegantní obloukovou hráz s kamenným obkladem zdobí dvě brány s ozdobnými věžičkami, opodál stojí šoupátkové věže pro regulaci odtoku vody z nádrže a dům hrázného. Také ten vypadá jako pohádkový hrádek – zkrátka
ideální cíl pro výlet za každého počasí.
21. Nejkrásnější kousky přírody: jeskyně, skalní brány a propasti
Má dno nebo nemá? Zatím ne:
Hranická propast, která je zároveň
nejhlubší propastí v České republice, zatím není změřená. Posledním ověřeným údajem je 519,5 metru, odborníci ale odhadují, že se může vyhoupnout až na úctyhodných 800 metrů. To je ale jen malý kousek z
mozaiky nepřeberných přírodních krás Česka. Objevujte také
skalní brány a mosty v čele s
Pravčickou bránou, tajuplné
jeskyně,
národní parky a chráněná území,
hory,
botanické zahrady a parky,
skalní města,
řeky, jezera a
vodopády!
22. Nejoblíbenější české koníčky: houbaření a chalupaření
Bedly a hříbky, žampiony, hlívy, klouzky, kozáci, lišky, lakovky, křemenáče, muchomůrky, ryzce, babky, holubinky, václavky nebo
pýchavky: bohatá a libozvučná čeština potvrzuje, že
houbaření je česká vášeň a celonárodní koníček
. Alespoň jednou ročně prý vyrazí na houby přes sedmdesát procent obyvatel Čechů, třetina z nás navíc vlastní
chatu, chalupu nebo jinou rekreační nemovitost. Chalupaření a houbaření se dá skvěle kombinovat – i když se podle některých mykologů Češi mění v národ hazardérů. Z lesa nosí vše, co houby byť jen vzdáleně připomíná, neznají ani základní druhy, o kterých se učí děti na základní škole, a jsou schopni sníst vše. Paradoxně nejvíc otrav pochází z jedlých hub, ze kterých špatným zacházením vyrábíme houby nejedlé.