Lidice

Jméno středočeské obce poblíž Buštěhradu a Kladna se za druhé světové války stalo symbolem fašistického běsnění. Staré Lidice byly v noci 10. června 1942 vyhlazeny, nová vesnice začala po válce vyrůstat asi 300 metrů od té původní. Tragédii připomíná památník s muzeem, růžový sad a několik expozic.

Lidice: obec vymazaná z map

Vyhlazení Lidic bylo pomstou za atentát na tehdejšího zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Všichni přítomní muži byli popraveni, ženy s dětmi byly převezeny do Kladna a posléze do koncentračních táborů. Z původních 503 obyvatel zahynulo 340, vesnice byla vypálena a místo, kde stála, mělo být navždy vymazáno z map. Nacisté zničili i kostel sv. Martina s místním hřbitovem, zasypali rybník a Lidice úředně zrušili. V roce 1943 zbyla po živé obci jen holá mlčící pláň a nápisy, zakazující vstup.
 

Věčná památka nevinných

Nová moderní vesnice vyrostla jen kousek od té původní, která se proměnila v pietní území a Památník Lidice. Nevinné oběti připomíná několik soch a pomníků včetně sousoší dvaaosmdesáti zavražděných lidických dětí od akademické sochařky Marie Uchytilové, odkryté základy kostela, školy a několika statků, společný hrob lidických mužů, muzeum s audiovizuální expozicí, interiér rodinného domu upravený jako poválečná lidická domácnost a výstavní síň, věnovaná historii obce. Mezi pietním územím a novou vesnicí se rozkládá sad, kde jsou vysázeny tisíce keřů růží z různých částí světa.
 

Lidice ve světě

Zpráva o zničení Lidic obletěla celý svět a setkala se s obrovskou vlnou solidarity. Osud středočeské vesnice svým jménem připomínají například Lidice v Brazílii, Panamě nebo v Mexiku, několik Lidic existuje i ve Spojených státech. Jmenují se tak městské čtvrtě nebo ulice v peruánské Limě, ve venezuelském Caracasu či v izraelském městě Gan Yaoneh, jinde stojí památníky a také rodiče v celém světě tak tehdy pojmenovávali své dcery. Podobný osud jako Lidice postihl i další místa ve světě i u nás, například Ležáky na Chrudimsku.