Na přelomu 19. a 20. století patřil
Leopold Bauer k předním představitelům moderní architektury ve střední Evropě. Pocházel z
Krnova, studoval stavební technickou školu v
Brně a Akademii výtvarných umění ve
Vídni u
Karla von Hasenauera a
Otty Wagnera. Ten učil řadu dalších známých architektů první poloviny 20. století. Bauerovým spolužákem byl například
Jan Kotěra, na škole se setkal také s
Jože Plečnikem,
Josefem Hoffmannem a dalšími osobnostmi vídeňské secese. Bauer se neproslavil jen jako architekt, navrhoval také nábytek, vázy, koberce a další umělecké předměty a na kontě má přibližně dva tisíce návrhů interiérů.
Knihovna Petra Bezruče v Opavě
Pozornost vyvolaly už jeho první stavby. Například o
Reissigově vile v
Brně v Pisárkách z let 1901–1903 se i díky přepychovému vybavení mluvilo jako o prvním moderním domě v habsburské monarchii. Ve
Střeleckém domě v rodném
Krnově z let 1904–1909 použil prvek, který je podle odborníků pro Bauerovy stavby typický, a to monumentální halu se schodištěm. Podílel se rovněž na úpravách
zámku v nedalekých
Linhartovech a v roce 1908 vyhrál jeho návrh v soutěži na stavbu
budovy Obchodní a živnostenské komory v
Opavě.
Původní projekt sice musel přepracovat, protože členům komory se nelíbila přílišná zdobnost, ale působivá schodišťová hala s vitrážemi, geometrickým dekorem a mramorovým dvoukřídlým schodištěm předznamenala další vývoj architektury a designu po první světové válce. Kromě toho architekt navrhl bohatě zdobené
vstupní dveře, svítidla, kování, ozdobné mříže, a dokonce parkové úpravy okolí.
Budova patřila k soudobým klenotům
opavské okružní třídy a až do roku 1949 sloužila opavské obchodní a živnostenské komoře, pak se proměnila v
Městský dům kultury Petra Bezruče s
knihovnou.
Obchodní dům Breda: kdysi největší obchodní dům v Československu
Sám Bauer za své největší a nejprestižnější dílo pokládal
budovu Národní banky ve
Vídni z roku 1918, v českých zemích ovšem v popularitě vede
Obchodní dům Breda & Weinstein na
opavském Náměstí Republiky. Cesta je jednoduchá: od
knihovny Petra Bezruče půjdete přes
Sady Svobody s
Ptačím vrchem a kolem
Obecního domu. Matiční ulicí odbočíte k Rybímu trhu a
konkatedrále Nanebevzetí Panny Marie, projdete kolem
Slezského divadla a v ulici U Jaktařské brány najdete další Bauerovu stavbu, rozlehlý
obchodní dům Breda & Weinstein. Podle architekta
Zdeňka Lukeše představuje cenný příklad moderního obchodního paláce ve stylu expresionismu s jasným vlivem architektury takzvané Chicagské školy. Nezaměnitelný bauerovský rukopis nese rozlehlá centrální hala s dvouramenným dřevěným schodištěm, krytá skleněnou kopulí.
Kdysi nejmodernější a do 60. let 20. století také
největší obchodní dům v Československu řadu let chátral a nebyl přístupný veřejnosti. Situaci změnil až
Spolek na záchranu obchodního domu Breda, který v roce 2021 založila skupina lidí v čele s výtvarníkem
Kurtem Gebauerem. Uspořádali sbírku na nejnutnější opravy a zorganizovali
rozsvícení Bredy, akci, která upozornila na žalostný stav cenné památky. O Bredu je zájem: jeden díl do
cyklu Překvapivé stavby o ní natočil
Adam Gebrian, a přestože opravy teprve začínají, už se objevují nejrůznější zajímavé nápady na konečné využití.
Kostel sv. Hedviky v Opavě
Poslední zastávkou naší procházky je symbolicky
poslední velké Bauerovo dílo,
kostel sv. Hedviky. Samotná stavba probíhala v letech 1933–1938, za druhé světové války pak nedokončený kostel sloužil jako skladiště vojenského materiálu a věž kostela se proměnila v pozorovatelnu Luftwaffe. Skladiště tu zůstalo až do roku 1989, nakonec byl chrám vysvěcen až v roce 1993 u příležitosti
750. výročí úmrtí sv. Hedviky, patronky Slezska, více než šedesát let po položení základního kamene.
Další stavby pro rodný kraj už Bauer navrhnout nestačil, vůbec posledním kouskem byla
letní vila Hany Larischové v
Krnově z roku 1936. Zemřel 7. října 1938 ve Vídni ve věku 66 let.