Architekt
Leopold Bauer pocházel z
Krnova, studoval stavební technickou školu v
Brně a Akademii výtvarných umění ve
Vídni u
Karla von Hasenauera a
Otty Wagnera. Ten učil řadu dalších známých architektů první poloviny 20. století. Bauerovým spolužákem byl například
Jan Kotěra, na škole se setkal také s
Jože Plečnikem,
Josefem Hoffmannem a dalšími osobnostmi vídeňské secese.
Tvořit začínal na přelomu století. O
Reissigově vile v
Brně v Pisárkách z let 1901–1903 se mluví jako o prvním moderním domě v habsburské monarchii, v podobném duchu navrhl na
Šumavě v
Rejštejně vilu pro Maxe von Spauna, majitele sklárny v Klášterském Mlýně, ve
Ždánicích projektoval
Seidlovu vilu. Ve
Střeleckém domě v rodném
Krnově z let 1904–1909 použil prvek, typický pro většinu jeho staveb, a to monumentální halu se schodištěm. Podílel se rovněž na úpravách
zámku v
Linhartovech a v roce 1908 vyhrál soutěž na stavbu dnešního
Městského domu kultury Petra Bezruče s
knihovnou v
Opavě. V letech 1908 až 1910 se stavěla také
největší Bauerova budova,
Priessnitzovo sanatorium v
lázních Jeseník.
Sám architekt za své největší a nejprestižnější dílo pokládal
budovu Národní banky ve
Vídni z roku 1918, v českých zemích ovšem v popularitě vede
Obchodní dům Breda & Weinstein na opavském Náměstí Republiky. Rozlehlý a až do 60. let 20. století
největší obchodní dům v Československu je moderní obchodní palác inspirovaný soudobou americkou architekturou.
V
Opavě najdete také
poslední velké Bauerovo dílo,
kostel sv. Hedviky z let 1933–1938. Kostel ovšem dlouhá desetiletí sloužil jako skladiště, dokončen a vysvěcen byl teprve v roce 1993 více než šedesát let po položení základního kamene.
Další stavby pro rodné Slezsko už Bauer navrhnout nestačil, vůbec posledním kouskem byla
letní vila Hany Larischové v
Krnově z roku 1936. Zemřel 7. října 1938 ve Vídni ve věku 66 let.