Původně eneolitické hradiště (opevněné sídliště) se stalo v raném středověku naším největším hradištěm. Nachází se jihovýchodně od města Kouřimi, na terénním bloku nad říčkou Kouřimkou. Po zbytcích hradiště vás provede naučná stezka.
Jedno z nejrozlehlejších opevněných míst od pravěku (pozdní doby kamenné) až do raného středověku o rozloze 44 ha se rozkládá
na mohutném terénním bloku rulového návrší nad ohybem Kouřimky, nad kterou vystupují skalnaté svahy až do výšky 60 metrů. Podle pověsti hradiště založil
bratr legendárního praotce Čecha – Lech, který se vydal na východ od
Řípu a došel až na návrší s podivným obrovským
kamenem. Na něm
zapálil oheň a dal znamení svým příbuzným u Řípu. Odtud prý pochází název Kouřim.
Hradiště je na severovýchodní straně
opevněno třemi pásy valů, z nichž ten vnější, nejníže položený val, má délku 1320 m (dodnes dosahuje výšky 3 – 4 metry), střední val 820 m a vnitřní val 400 m.
Nejstarší osídlení bylo zaznamenáno v prostoru Libušina jezírka, kde byly odkryty nálezy z eneolitu (4 800 př. n. l., dům sloupové konstrukce, palisádová hradba, vypíchaná keramika, nálevkovité poháry řivnáčské kultury). Bylo zde také
pohřebiště lidu šňůrové keramiky (2 800 př. n. l), osídlení
kultur doby bronzové – unětické, lužické a štítarské (2 000 – 1000 př. n. l., sloupové obytné stavby a pohřby) a doby
raně halštatské (750 př. n. l., obytné polozemnice, keramika a stříbrná mince hexadrachma "bratislavského typu" s nápisem TITTO o váze 17 g.).
První Slované se na ostrožně
usídlili již v 6. století a postupně opevnili celý areál s využitím starších, neolitických prvků opevnění. V 1. polovině 9. století vzniklo v nejjižnější části areálu
hradiště Zličanů, z něhož zlická knížata udělala jedno z nejmocnějších hrazených center střední Evropy, které dosáhlo největšího rozkvětu ve 2. pol. 9. století. Vstup do hradiště chránila
velkolepá, 15 metrů široká dvojitá brána s věží a úzkými průchody po stranách, před kterou byl 5 metrů hluboký a 12 metrů široký příkop. Aby bylo zamezeno čelnímu útoku, bylo zkonstruováno trojúhelníkovité těleso vytvářející
v bráně dva samostatné úzké vstupy. Na počátku
10 stol. došlo k požáru, po kterém bylo hradiště v letech 910 – 930 nebo 940 znovu opevněno a celé přestavěno.
Na akropoli vzniklo na místě starší halové stavby
sídlo místní elity – velké srubové stavby, pro které by se lépe hodilo slovo dvorec. Zánik hradiště je spojován se
snahou Boleslava I. o likvidaci nepřemyslovských knížat ve středních Čechách. Po dobytí Staré Kouřimi vzniklo přemyslovské správní centrum v podobě
hradiště U sv. Jiří na protější ostrožně přes říčku Kouřimku.
Archeologické nálezy si můžete prohlédnout v
kouřimském muzeu. Pro zájemce o putování po těchto místech opředených tajemstvím a pověstmi je vydán
kapesní průvodce, který zdarma získáte
na informačních místech Podlipanska.