Hradiště Stará Kouřim

Jedno z nejrozlehlejších opevněných míst od pravěku (pozdní doby kamenné) až do raného středověku o rozloze 44 ha se rozkládá na mohutném terénním bloku rulového návrší nad ohybem Kouřimky, nad kterou vystupují skalnaté svahy až do výšky 60 metrů. Podle pověsti hradiště založil bratr legendárního praotce Čecha – Lech, který se vydal na východ od Řípu a došel až na návrší s podivným obrovským kamenem. Na něm zapálil oheň a dal znamení svým příbuzným u Řípu. Odtud prý pochází název Kouřim.

Hradiště je na severovýchodní straně opevněno třemi pásy valů, z nichž ten vnější, nejníže položený val, má délku 1320 m (dodnes dosahuje výšky 3 – 4 metry), střední val 820 m a vnitřní val 400 m. Nejstarší osídlení bylo zaznamenáno v prostoru Libušina jezírka, kde byly odkryty nálezy z eneolitu (4 800 př. n. l., dům sloupové konstrukce, palisádová hradba, vypíchaná keramika, nálevkovité poháry řivnáčské kultury). Bylo zde také pohřebiště lidu šňůrové keramiky (2 800 př. n. l), osídlení kultur doby bronzové – unětické, lužické a štítarské (2 000 – 1000 př. n. l., sloupové obytné stavby a pohřby) a doby raně halštatské (750 př. n. l., obytné polozemnice, keramika a stříbrná mince hexadrachma "bratislavského typu" s nápisem TITTO o váze 17 g.).

První Slované se na ostrožně usídlili již v 6. století a postupně opevnili celý areál s využitím starších, neolitických prvků opevnění. V 1. polovině 9. století vzniklo v nejjižnější části areálu hradiště Zličanů, z něhož zlická knížata udělala jedno z nejmocnějších hrazených center střední Evropy, které dosáhlo největšího rozkvětu ve 2. pol. 9. století. Vstup do hradiště chránila velkolepá, 15 metrů široká dvojitá brána s věží a úzkými průchody po stranách, před kterou byl 5 metrů hluboký a 12 metrů široký příkop. Aby bylo zamezeno čelnímu útoku, bylo zkonstruováno trojúhelníkovité těleso vytvářející v bráně dva samostatné úzké vstupy. Na počátku 10 stol. došlo k požáru, po kterém bylo hradiště v letech 910 – 930 nebo 940 znovu opevněno a celé přestavěno. Na akropoli vzniklo na místě starší halové stavby sídlo místní elity – velké srubové stavby, pro které by se lépe hodilo slovo dvorec. Zánik hradiště je spojován se snahou Boleslava I. o likvidaci nepřemyslovských knížat ve středních Čechách. Po dobytí Staré Kouřimi vzniklo přemyslovské správní centrum v podobě hradiště U sv. Jiří na protější ostrožně přes říčku Kouřimku.

Archeologické nálezy si můžete prohlédnout v kouřimském muzeu. Pro zájemce o putování po těchto místech opředených tajemstvím a pověstmi je vydán kapesní průvodce, který zdarma získáte na informačních místech Podlipanska.