Klášterní zahrady Augustiniánského opatství v Brně v sobě skrývají skleník, ve kterém opat Gregor Johann Mendel v polovině 19. století křížil zelený a žlutý hrách, a na základě svého experimentu položil základy světové genetiky.
Z tohoto historií nabitého objektu se ale dochovalo pouhé torzo, neboť skleník již v
70. letech 19. století smetla bouře (přesněji řečeno tornádo, které
Mendel jako první člověk na světě popsal) a od té doby z něj zbyly pouze základy. Opatství Staré Brno se přesto rozhodlo neuspokojivou situaci napravit, a to ve spolupráci s renomovanými architekty
studia Chybík+Krištof. Objekt v klášterní zahradě
znovu vyrostl v listopadu 2022.
Ve skleníku
opatství bude
pěstovat hrách, jako „za starých časů“. Luštěnina vyroste v truhlících zavěšených u stropu nad procházejícími návštěvníky. Rostliny půjdou spustit k zemi a utržený hrášek se tak může stát cennou odměnou nebo suvenýrem pro účastníky akcí ve skleníku. Skleník má sloužit jako prostor
pro kulturní akce, vzdělávání a
šíření Mendelova odkazu. Architekti ze studia Chybík+Krištof Mendelovy genetické zákony zakomponovali i do podoby obnoveného skleníku. Jejich návrh čerpá z archivních materiálů, kopíruje originální půdorys budovy a má totožné tělo s výraznou střechou. Konstrukce je však speciálně vyvinutá na základě tří genetických principů Gregora Johanna Mendela.
Slavný
vědec se narodil ve Slezsku v tehdejším Rakousko-Uhersku jako Němec. Cítil se však být spíš německy mluvícím Moravanem. Je paradox, že v zahraničí je mnohem slavnější než u nás. Za první republiky se mu totiž nedostalo velkého uznání pro jeho původ, za totality zase vadil jeho kněžský stav.
Od roku 2023 usiluje Mendelův skleník o zápis na seznam UNESCO, když půjde vše podle plánu, mohl by se zápis povést okolo roku 2030.