Přestože olomoucké podzemí zůstává z velké části nepřístupné, je to lákavá pokladnice historie. Běžným lidem jsou brány olomouckého podzemí otevřeny jen několikrát do roka.
Většina větších historických sídel má kromě nadzemních budov i středověký větší či menší labyrint podzemních chodeb, které zpravidla vznikaly spojením sklepních prostor. A tak se i
Olomouc může chlubit zajímavým podzemím – jen v
historickém jádru je
pod měšťanskými domy na
dvě stě sklepů. Na
Horním a Dolním náměstí jsou krásné sklepy ze 14 a 15. století. Lidé se tam však nedostanou, většina je v soukromých rukou. Mezi nejkrásnější se řadí sklep v Denisově ulici s dochovanou mramorovou podlahou a křišťálovými lustry.
Podzemní chodby se nacházejí také pod
kostelem svatého Mořice,
svatého Michala nebo pod domem
U Zlatého jelena. Tato místa jsou přístupná jen několikrát za rok, pravidelné prohlídky město
Olomouc nepořádá. Mapa olomouckého podzemí z roku 2019 uvádí mezi patnácti nejzajímavějšími lokalitami kromě domu U Černého psa, lapidária pod kostelem Panny Marie Sněžné a konviktu i
Sarkandrovu kapli,
kryptu v
dómu svatého Václava, podzemí Masných krámů nebo Klášterní Hradisko. Tato místa jsou však veřejnosti zcela nepřístupná.
Minérské naslouchací chodby
Velkou raritou je nejen pro fanoušky vojenské historie spletitý systém podzemních naslouchacích minérských chodeb, které byly
vybudovány v 18. století a jejichž velká část dodnes existuje
pod Čechovými a
Smetanovými sady. Stavěli se na nejvíce zranitelném místě
olomouckého opevnění, v předpolí. Aby nepřítel nedobyl pevnost tím, že by se prokopal podzemím, případně někde tímto způsobem nenastražil výbušninu, vznikla
síť chodeb, kam chodili vojáci poslouchat, jestli se protivník nesnaží prohrabat – slyšet je v podzemí na vzdálenost dvaceti metrů. Za protektorátu vznikly v chodbách kryty, elektřina sem byla zavedena v padesátých letech.