Od soutoku se
Studenou Vltavou se nazývána jen „
Vltava“. Po pár kilometrech se tok zastaví na vzdutí naší největší nádrže
Lipno. Pod přehradou protéká přes vyhlášené
Čertovy proudy, které patří k nejobtížnějším vodáckým úsekům u nás. Poté řeka protéká
Vyšším Brodem,
Rožmberkem nad Vltavou a historickým jádrem
Českého Krumlova. Meandruje na okraji
Blanského lesa a skrz
České Budějovice vtéká do Budějovické pánve. Od
Hluboké nad Vltavou pak začíná tzv.
Vltavská kaskáda – řada vodních nadrží
Hněvkovice,
Kořensko,
Orlík,
Kamýk,
Slapy. Pod vodní nádrží
Vrané, protéká Vltava
Prahou a
Kralupy nad Vltavou a u
Mělníka se vlévá do
Labe v nadmořské výšce 155 m.
Horní tok Vltavy: od pramene do Týna
Za jeden ze dvou hlavních
pramenů Vltavy je považována řeka
Teplá Vltava pramenící na svahu Černé hory na
Šumavě. Za
Lenorou se rozprostírá
nejrozsáhlejší údolní rašeliniště v České republiky, zvané také jako
Vltavský luh (právě rašelina způsobuje charakteristickou hnědou barvu vody). Vyskytuje se zde například masožravá rosnatka okrouhlolistá. Druhý hlavní pramen se nazývá
Studená Vltava pramenící za hranicemi v Bavorsku.
Soutok obou pramenů se nachází u
osady Chlum. Dále se řeka nazývá už jen
Vltava. Typickým zástupcem tohoto úseku je pstruh obecný.
U
Nové Pece se řeka rozlévá do přehradní nádrže
Lipno, která je zakončena přehradou s vodní elektrárnou. Minimální průtok přehrady je 2 krychlové metry za sekundu. Jedná se o
největší přehradní nádrž (rozlohou 48,7 km²) u nás a v nejširším místě má až 10 km. Maximální hloubka
Lipna dosahuje 21,5 m. Zajímavé je také místo známé jako
Srdce Vltavy. Vědci z ČVUT zjistili, že meandr řeky, který při pohledu z ptačí perspektivy vypadal jako srdce a v 50. letech minulého století zmizel pod hladinou
Lipenské přehrady, na dně nádrže stále existuje. Úsek za přehradou nazývaný Čertovy proudy patří mezi
nejtěžší vodácké slalomové trasy na světě. Dále řeka postupuje k severu, kde u
Českých Budějovic přibírá řeku
Malši. Následuje
Hněvkovická přehrada zajišťující vodu pro
Jadernou elektrárnu Temelín. Za
Týnem nad Vltavou přitéká řeka
Lužnice.
Střední Povltaví: od Týna po Slapy
Od
Týna nad Vltavou pokračuje řeka Táborskou a Benešovskou pahorkatinou už jako
Vodní nádrž Orlík. Vzdutí
Orlíka začíná za přehradou
Kořensko (asi 1,5 km za soutokem
Vltavy a
Lužnice). Přehrada
Orlík je
dlouhá 68 km, v
nejhlubších místech má až
74 m.
Střední Povltaví v dlouhém úseku
Vltavy přibližně od
Týna nad Vltavou po
Slapy reprezentuje v podmínkách Česka i celé střední Evropy unikátní fenomén úzkého zaříznutého údolí poměrně velké řeky, které po roce
1950 nevratně zmizelo pod hladinou dvou
velkých přehradních nádrží Orlík a
Slapy. S ním zanikl nejen svérázný typ říční krajiny, ale i ekonomická činnost a život lidí s řekou po staletí spojených jako jsou
voraři, mlynáři, rybáři, vorařské hospody atd. Po vybudování vodních děl na
Vltavě, vltavské přehradní kaskády, v období budování socialismu v 50. a 60. letech 20. století (
Slapy roku 1954) vznikl nový,
vodohospodářský typ krajiny s jiným využitím. Říční krajina zde ztratila původní funkci a krajinný ráz, získala však na atraktivitě jako skvělé místo k
rekreaci a vodním sportům, u nichž jsou zapotřebí velké vodní plochy. Na březích
Orlíka a
Slapské přehrady byly postupně postaveny rekreační areály (největší z nich je na
Živohošti), chaty, tábořiště, přístaviště a na vodě kotví řada hausbotů.
Ve
Středním Povltaví se nachází hned
patero přehrad:
Orlík (68 km),
Kamýk nad Vltavou (10 km),
Slapy (43 km),
Štěchovice (9 km) a
Vrané nad Vltavou (13,5 km). Okolní krajina je dost zvlněná, na přehradách bývá v letním období živo – plují zde
lodě a plavidla všech možných druhů, od šlapadel, motorových člunů přes kajutové říční lodě, hausboty, jachty a parníky. K oblíbeným vodním sportům zde patří
paddleboarding,
windsurfing i jízda na vodním skútru. Zapomínat nesmíme ani na populární místa na
koupání a kempování, jako je například
Podskalí,
Trhovky,
Popelíky, Županovice,
Cholín,
Nová Živohošť,
Měřín,
Ždáň či Nová Rabyně.
Lodnímu provozu a rekreační plavbě jsou přizpůsobeny i
přehrady, kterými je možno v určité časy od dubna do konce října
proplouvat.
Vltavské kaskády tak tvoří tzv.
Vltavskou vodní cestu.
Vltava v Praze a okolí
Za přehradou Slapy se nachází menší
Štěchovická přehrada s ikonickou
vyhlídkou Máj. U
Davle, poblíž
mostu, se vlévá řeka
Sázava. Posledním stupněm vltavské kaskády vybudované v letech 1930–35 je
přehrada Vrané. Ta slouží kromě výroby elektrické energie opět i k rekreačním účelům. Nechybí
plavební komory a těsně pod přehradou
přívoz Vrané – Strnady. Pod
Vraným řeka směřuje ku
Praze, okolo vody se soustředí rekreační osada
Jarov a od
Zbraslavského mostu uvidíte sportu-milovné Pražáky na
cyklostezce A2 sportovat na kole nebo běhat. Břehy řeky patří nejen divokým zvířatům z řad labutí, kachen a nutrií, ale i rybářům. Za
Lahovickým mostem se do Vltavy vlévá Berounka.
V
Praze se na
Vltavě nachází spousta
přívozů a kupodivu i
přírodních míst ke koupání. Podél říčního toku je na
jihu Prahy spousta sportovišť, včetně
dostihového závodiště Chuchle, golfového hřiště
Golf & Country Club Hodkovičky, Lanového centra Vltavanů 229, jezdeckého oddílu TJ Orion v ulici U Ledáren,
půjčoven sportovního vybavení,
motorových loděk a vodáckých klubů pro mládež a
sportovních oddílů vysokých škol i sportovních klubů
veslování a jachtaření. K oblíbeným koupacím místům patří
Branická pláž i
Žluté lázně. V
Podolském přístavu kotví jachty a nachází se zde
loděnice Českého Yacht Klubu. Na projíždějící lodě
centrem hlavního města shlíží památný
Vyšehrad,
Karlův most a z dáli i
Pražský hrad. Zakotvit je možné na
pražských náplavkách nebo u přístaviště
Rašínovo nábřeží. Pod
Jiráskovým mostem se nachází při levém břehu u
Dětského ostrova plavební komora s krásnou Malostranskou vodárnou.
Plavební dráha v centru se drží
při levém břehu a za
Střeleckým ostrovem překonává jez u
ostrova Kampa. Zde vám zamávají
Žlutí tučňáci a čeká vás průjezd pod
Karlovým,
Mánesovým a
Čechovým mostem. Zakotvit můžete v
přístavišti Čechův most a
Na Františku. Zážitkem je i
plavební komora na ostrově Štvanice, kde se mimo jiné nachází také
cvičný kanál sportovního centra Dukla – vodní slalom a
umělá vlna na surfování. Poté se ocitnete v
Karlíně a
Holešovicích (kde se nachází největší
pražský přístav) a s
Prahou se řeka rozloučí v
Troji, kam míří vodní sportovci z celého světa, aby závodili na Mistrovství Evropy i světa na
Trojském kanále a zdejší slalomové dráze. Vodní doprava je však vedena v těsné blízkosti
parku Stromovka a
Císařského ostrova, kde se nachází oblíbený
jezdecký areál. Na pravém břehu můžeme tušit zoologickou zahradu
Zoo Praha, lodě však čeká plavební komora Podbaba.
Pražské rekordy řeky Vltavy
- délka toku na území Prahy měří téměř 31 kilometrů.
- v Praze spojuje pravý a levý břeh Vltavy 18 mostů a lávek.
- nejužší místo Vltavy v Praze se nachází v Modřanské úžině, kde je její šířka pouhých 40 metrů.
- nejhlubší místo Vltavy v Praze se nachází pod Vyšehradskou skálou, kde hloubka dosahuje 8 až 10 metrů. Další hluboká místa jsou pod zříceninou Baba (více než 5 metrů) a místo mezi Žofínem a Střeleckým ostrovem (6 metrů).
- nejméně hluboká je Vltava u vltavských břehů, v místech, kde se nacházejí pražské ostrovy. Vltavští kapitáni pražských parníků považují za rizikové místo pod druhým pilířem Karlova mostu, u staroměstského břehu, kde dosahuje hloubka vody jen necelý 1 metr.
Dolní Vltava: od Prahy po soutok s Labem
Jako dolní
Vltava se uvádí tok řeky buď od
Prahy po
Mělník anebo také od hráze
Slapské přehrady po
Mělník. Ať tak či tak, tato vodní cesta se využívala od pradávna pro intenzivní voroplavbu a od poloviny 16. století i
plavbu lodí.
Vltava zde vede
hlubokým údolím lemovaným z jedné strany skalami a ze strany druhé železničním koridorem
Praha –
Kralupy nad Vltavou –
Ústí nad Labem – Drážďany. Cestou se můžete pokochat
spoustou přírodních krás: je zde Přírodní rezervace Podhoří,
Přírodní památka Zámky, Kaňon Vltavy u Sedlce,
Přírodní park Dolní Povltaví,
Větrušické rokle. Cestou potkáte několik
přívozů (
Podbaba – Podhoří,
Sedlec – Zámky,
Klecánky – Roztoky,
Úholičky – Husinec,
Libčice nad Vltavou – Máslovice) a
plavebních komor (Klecany, Roztoky, Dolánky). Přistát můžete v
Kralupech nad Vltavou, ve zdejším
přístavišti.
Vltava pak ubíhá okolo
zámku Nelahozeves a slalomového kanálu Veltrusy plavební komorou
Miřejovice. Před
zdymadlem Vraňany lodě odbočí na tzv.
laterální kanál, který rozdvojí řeku, až k
soutoku s Labem. Kanálem řeka míjí Lužec, Chramostek a
Zelčín, kde naleznou lodníci
přístaviště a pěkný
zoopark. Vltava končí u
Mělníka na
soutoku s Labem, jejíž tok je paradoxně méně mohutný. Délka Vltavy je úctihodných
430,2 km. A za krásným
zdymadlem Hořín se
Vraňansko-hořínský plavební kanál opět spojí s řekou, tentokrát však už s
Labem.