Romantické a tajemné Krušné hory
Málokterá oblast Česka je tak romantická a tajemná jako
Krušné hory.
Pohraniční pohoří je lemováno turistickými stezkami a cyklotrasami, nespočtu turistických tras však dominuje
242 km dlouhá Krušnohorská magistrála, spojující
Cheb až s dalekým
Sněžníkem. V zimním období láká na perfektně upravené běžkařské stopy.
Při návštěvě Krušných hor by žádný milovník pěší turistiky neměl vynechat
Božídarské rašeliniště,
přírodní park Přebuz, Novodomské rašeliniště, Rolavská vrchoviště, Haar, Velké jeřábí jezero či daleké výhledy z mnoha rozhleden. Těmi nejkrásnějšími pohledy na Krušné hory vás potěší rozhledna
Komáří Vížka, rozhledna na
Blatenském vrchu,
Plešivec,
Pajndl na Tisovském vrchu či
Bleiberg u Bublavy. Krásný rozhled je také z
rozhledny na Klínovci.
Ostrov zeleně lázeňského trojúhelníku Slavkovský les
Chráněnou krajinnou oblast
Slavkovský les je možné přirovnat k hornatému ostrovu zeleně, klidu a dosud málo narušené přírody v geografickém trojúhelníku
Karlových Varů,
Mariánských a
Františkových Lázní. Oblast je osobitým krajinným celkem s
loukami, rašeliništi a vývěry mnoha
minerálních pramenů.
Celá oblast je protkána
sítí dobře značených turistických cest, nejzajímavější je zde
naučná stezka na Kladské a naučná stezka
Smraďoch. Součástí chráněnné krajinné oblasti je také
přírodní rezervace Soos, známá svými „bahenními sopkami“, mofetami. Z minerálních pramenů zde vyvěrá
Magnesia,
Kynžvartské kyselky, Novoveská kyselka, Giselin a Rudolfův pramen v obci Prameny,
Siardův pramen u obce Mnichov, Farská kyselka poblíž
Smraďochu a všechny
prameny Mariánských Lázní (k nejznámějším patří
Ferdinandův pramen,
Křížový,
Rudolfův,
Karolinin,
Lesní,
Medvědí a Ambrožův pramen).
Nejmladší česká sopka Komorní hůrka
Komorní hůrka nedalo měst
Cheb a
Františkovy Lázně je
nejmladší sopkou na území Českého masivu. I když nejmladší, byla
naposledy činná na počátku čtvrtohor, (cca před 2,6 miliony lety). Sopka vznikla na dně již vysychajícího slaného jezera, které se rozkládalo v dnešní Chebské a Sokolovské pánvi, dlouho se ale nevědělo, jak vlastně kdysi nezalesněný kopec vznikl.
O její
průzkum se zasloužil také německý
básník Johann Wolfgang Goethe. Několikrát navštívil
Komorní Hůrku, účastnil se sporu o jejím původu a navrhl prokopat kopec a získat tak odpověď na otázku vzniku hornin sopečnou činností. V okolí
sopky vede krátká
naučná stezka o délce 1 km. Cestou na vrchol, který dnes není kromě vyšlapané cestičky tak úplně jednoduché najít, uvidíte charakteristickou
ztuhlou lávu v podobě skal. Na první pohled p je patrné, že jde o „trochu jinou skálu“ – má v sobě totiž bublinky.
Téměř neznámé Smrčiny
Smrčiny jsou pohraničním pohořím, které na českém
území tvoří dva cípy – jeden vyplňuje
Ašský výběžek, druhý sahá
od hranic k Chebu. Nejvyšším vrcholem je
Háj (758 m n. m.), nedaleko
Aše.
Smrčiny však nekončí státní hranicí, nýbrž pokračují dále do Německa, kde pohoří nazývají Fichtelgebirge. Představují
členitou pahorkatinu až hornatinu poměrně
hustě pokrytou lesy a pastvinami.
Z přírodních zajímavostí tu najdete například
přírodní rezervaci Bystřina (těsně u hranic s Německem v západním cípu Ašského výběžku),
nejzápadnější bod České republiky,
Rybářskou kyselku a několik krásných
starobylých rozhleden. Vyšplhat můžete například na
Háj u Aše nebo
Bismarckovu rozhlednu u
Chebu.
Skalky skřítků v Doupovských horách
Doupovské hory jsou jedním z významných území České republiky z hlediska výskytu řady
zvláště chráněných a ohrožených druhů ptáků. Větší část hor je však veřejnosti uzavřena, nachází se zde totiž vojenský újezd Hradiště.
Na západním okraji hor ale objevíte přístupnou přírodní zajímavost,
Skalky skřítků. Jedná se o unikátní seskupení několika desítek
pseudokrasových dutin, které jsou hluboké od několika desítek centimetrů až k přibližně pěti metrům, nejširší má průměr okolo jednoho metru. Nezvyklá
pravidelnost „chodbiček“ o kruhovém či oválném průřezu vedla k řadě dohadů o jejich vzniku. První a nejstarší je vysvětlení mytologické, které zahrnuje početný, leč běžným smrtelníkům neviditelný,
národ skřítků hlídajících poklad. Další vysvětlení jsou méně poetická. Jedna teorie říká, že se jedná o dutiny po kmenech vyvrácených
třetihorních stromů, které překryla směs sopečného popela a úlomků lávy. V současnosti více uznávaná teorie vysvětluje vznik těchto jeskyněk selektivním
zvětráváním hornin.
Český Yellowstone v rezervaci Soos u Františkových Lázní
Prazvláštní měsíční krajina, rozbrázděná
erozí a pokrytá žlutou a bílou vrstvou vysrážených minerálních solí. Tak vypadá evropská rarita –
národní přírodní rezervace Soos, rozlehlé rašeliniště s řadou minerálních pramenů, přezdívaná český Yellowstone. Jedná se vlastně o vyschlé jezero, které mělo slanou (minerální) vodu
Najdete tu
pozůstatky vulkanické činnosti, kterou ilustrují
mofety - bahenní vývěry CO
2 a také četné minerální prameny. V nevšedních biotopech, kterých je tu celá řada, najdeme spoustu chráněných živočichů a mokřadních či slanomilných rostlin.
NPR Soos je otevřena od dubna do listopadu. V areálu je také přírodní
geologický park, muzeum,
expozice paleontologie i záchranná stanice živočichů.
Podhůří Krušných hor v přírodním parku Stráž nad Ohří
Přírodní park Stráž nad Ohří se rozkládá po obou březích řeky
Ohře v severozápadní části
Doupovských hor, kde levý údolní svah je geograficky pojímán již jako součást
Krušných hor. Převažující zde
bukové lesy s mimořádným výskytem rostlin a živočichů. Velkou raritou je zde
čedičová žíla Boč, která vystupuje na povrch.
V kaňonu Pekelského potoka nedaleko Stráže se nachází Údolí hadů, kde žijí
všechny druhy českých plazů, i např.
kriticky ohrožené užovky podplamaté, stromové, obojkové nebo hladké. Poblíž města můžete ochutnat jeden z
pramenů Korunní kyselky.
Vysoký kámen u Kraslic
Přírodní památka Vysoký kámen se rozprostírá na skalnatém hřbetě nad obcí Kámen v přírodním parku Leopoldovy Hamry. Jedná se o
impozantní křemencové skály, tyčící se nad okolními lesy
při státní hranicí s Německem.
Skály připomínají zříceninu hradu a byly již na přelomu 19. a 20. století oblíbeným cílem výletů. Poblíž stávala výletní restaurace, která však již dávno vzala zasvé.
Nejvyšší skalní věží je Vyhlídková skála a hřeben uzavírá další skalní věž Větrná skála. Na vrcholu Vysokého kamene je upravená
vyhlídka, která poskytuje nádherný výhled kolem dokola. Dohlédnete odtud na
Smrčiny a kopec
Háj s rozhlednou,
Slavkovský les,
Český les s vrchem
Dyleň nebo
Krušné hory s
Klínovcem.
Svatošské skály u Lokte
Mezi
Loktem a
Karlovými Vary, v údolí řeky
Ohře, se nachází nádherné skalní útvary, tzv.
Svatošské skály. Svým tvarem připomínají
svatební procesí, které zde podle pověsti zkamenělo. Bizarní tvary žuly byly roku
1933 vyhlášeny chráněným přírodním výtvorem, později za přírodní památku.
Územím prochází
naučná stezka Doubí – Svatošské skály. Tu můžete projet
na kole nebo pěšky. Skály nepřehlédnou ani
vodáci, kteří se plaví z
Lokte do
Varů. V zimě, pokud napadne velké množství sněhu, se dá
z Doubí (od parkoviště ve Svatošské ulici) ke skalám vyrazit i
na běžkách.
Za motýly k Cechu svatého Víta
Naopak zcela jarním tipem je výlet do bývalého vojenského cvičiště a zaniklé hornické osady
Cech sv. Víta poblíž obce Drmoul u
Mariánských Lázní. V chráněné lokalitě se vyskytuje například
jeden z nejvzácnějších evropských motýlů – hnědásek chrastavcový. Dále tu žije hned sedm druhů obojživelníků, mezi které patří čolci, skokani nebo ropuchy.
Velká část návštěvního
3 km dlouhého okruhu vede vzhledem k zamokřenému území po dřevěném povalovém chodníku. Na okruhu jsou hned tři místa, kde si můžete odpočinout a posedět pod krytými altány. Nechybí ani
vyhlídka na rybník.