ÚvodČeská nejHistorickéKoruna česká – oficiální měna České republiky
Historické

Koruna česká – oficiální měna České republiky

Československo bylo po zániku Rakouska-Uherska jedinou nástupnickou zemí, která si ponechala název měny po zaniklé monarchii, jen místo rakouské koruny měla korunu československou. Leckomu se tehdy v roce 1919 název koruna jako symbol monarchie, království či císařství nelíbil. Kdyby ovšem došlo na některý z tehdejších návrhů, mohli jsme platit sokoly, hřivnami, rašíny nebo dokonce řepou.
Koruně ale její název zůstal, a dokonce první soubor bankovek nově založené republiky se řadil mezi nejkrásnější platidla na světě. Spolupracovali na nich například Alfons Mucha, Max Švabinský, Otto Gutfreund a další významní umělci. Kromě krásy ovšem bankovky vynikaly i tím, že se daly snadno padělat.

První československou bankovku vydala Národní banka Československá 1. října 1926 a sešli se na ní dva tragicky zesnulí ministři první československé vlády premiéra Karla Kramáře: lícová strana zobrazovala prvního československého ministra vojenství Milana Rastislava Štefánika, rubová ministra financí Aloise Rašína. Oba státníci se na dvacetikoruny, tentokrát již kovové, znovu vrátili ve zvláštní emisi pamětních dvacetikorun v říjnu 2018 (Štefánik) a v lednu 2019 (Rašín).

Na bankovkách se také objevoval první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk či Jan Žižka. Husitský vojevůdce byl zobrazen například na bankovce v hodnotě 25 Kč v druhé polovině 50. let, autora Karla Svolinského ale kritizoval prezident Zápotocký, že jeho Žižka „vypadal jako tulák“. Nejčastěji zobrazovaný motiv na našich bankovkách je Pražský hrad s katedrálou sv. Víta a panorama Prahy; na současných platidlech zdobí padesátikorunové mince i rubovou stranu pětitisícovky, kde seskupení nejznámějších pražských gotických a barokních staveb doplňují domovní znamení a náhrobní kameny ze starého židovského hřbitova.

Po rozdělení Československa a měnové odluce v roce 1993 je naším platidlem místo koruny československé koruna česká. Slovo pochází z latinského slova corona, které označuje korunu či věnec na hlavě, je také symbolem vlády panovníka nad určitým územím. Korunami se platí také v Dánsku, na Faerských ostrovech a v Grónsku, na Islandu, v Norsku a Švédsku. Před přijetím Eura ji používali i na Slovensku a v Estonsku.

Autorem současných bankovek z roku 1993 je grafik Oldřich Kulhánek. Tisícikoruna s Františkem Palackým a s novými ochrannými prvky získala ocenění Světová bankovka roku 2008, udělované Mezinárodní asociací odborníků zabývajících se hotovostí (IACA).
 
Největší zlatá mince – největší mince světa, vyrobená gravírováním

Největší zlatá mince – největší mince světa, vyrobená gravírováním

Unikátní zlatá mince o váze 130 kilogramů,. Vyrobena byla v roce 2019 při příležitosti 100. výročí samostatné československé měny.

7 věcí, které nevíte o… bankách

7 věcí, které nevíte o… bankách

PIN, číslo účtu, bezpečnostní schránka, čerpání půjčky nebo hypotéka – tahle slova známe víc než dobře. Další položky bankovního slovníku ale zní trochu tajemně, namátkou akreditiv, anuita, kontokorent, likvidita nebo phising. Dokonale se v nich vyznají banky a bankéři, ostatně proto je máme. Co o bankách ale víme a nevíme? Jak stará je Česká národní banka? Která banka je nejstarší, nejkrásnější, nejpohádkovější nebo nejtajemnější?

#světovéČesko a královská mincovna v Kutné Hoře: místo, kde vzniklo středověké Euro

#světovéČesko a královská mincovna v Kutné Hoře: místo, kde vzniklo středověké Euro

Až pojedete do Kutné Hory, zařaďte do programu návštěvu Vlašského dvora. Stojí tu sice už 700 let, ale docela nedávno skončila nákladná rekonstrukce, která vám bývalou královskou mincovnu s královským palácem představí tak, jak jste je dosud neviděli. Těšit se můžete například na interaktivní expozici mincovnictví anebo nový park s hornickou skluzavkou a vodními hříčkami.

Bankovní expozice Lidé a peníze v Brně Zážitky

Bankovní expozice Lidé a peníze v Brně

Expozice "Lidé a peníze" v Brně se nalézá v budově dřívější Hypoteční banky markrabství Moravského a dnes České národní banky. Nabízí unikátní pohled na historii vývoje peněz a prezentuje ucelený vývoj měny v českých zemích s důrazem na odlišná specifika tohoto fenoménu na Moravě.

ČNB – expozice České národní banky Lidé a peníze a Za měnou v Praze Kultura

ČNB – expozice České národní banky Lidé a peníze a Za měnou v Praze

Expozici Lidé a peníze připravila Česká národní banka pro veřejnost v krásných prostorách bývalého trezoru ve své budově v centru Prahy. Expozice prezentuje ucelený vývoj měny a financí v ČR, včetně vývoje České národní banky od jejího založení.

Krása ve skle a kovu v Brně – expozice československých a českých mincí Jiřího Harcuby Kultura

Krása ve skle a kovu v Brně – expozice československých a českých mincí Jiřího Harcuby

Výstava „Krása ve skle a kovu“ představuje dílo jednoho z nejvýznamnějších tvůrců československých a českých mincí Jiřího Harcuby (1928–2013), které odkázal ČNB.