Iniciátorem zápisu
ruční výroby skla na seznam
UNESCO byla
Francie, vedle
České republiky se k iniciativě připojilo také
Německo, Maďarsko, Finsko a
Španělsko.
Na
portálu Kudy z nudy samozřejmě sklo milujeme už řadu let, a to všech tvarech, barvách a podobách: stačí se podívat na speciální stránku věnovanou
českému sklu. Najdete na ní všechno, co máte rádi, tedy
zajímavosti, aktuality ze skleněného světa i
tipy na sklářské akce. Zkrátka
české tradiční i moderní sklo je něco, nad čím budete společně s námi žasnout.
Ať žije sklenička!
Bez skla by nezískali své jméno staří benátští mistři a neškrtla by si bez něj ani moderní věda. Stačí připomenout
žárovky, kdy sklo proměnilo a osvětlilo svět,
optická vlákna, skleněné čočky do astronomických dalekohledů a také
brýlí,
letecký a automobilový průmysl,
informační a komunikační technologie, energetiku i zdravotnictví. Bez skla by náš moderní svět za moc nestál, a tak ho budeme slavit a připomínat nejenom letos, ale i napřesrok a další roky. A to je něco, na co můžeme všichni pozvednout sklenici:
zkrátka ať žije sklo!
Sklo všude kolem nás
Sklo provází lidstvo už dlouhá tisíciletí: archeologové vykopali
pravěké nástroje z obsidiánu, druhu sopečného skla, i
skleněné korálky, rozšířené od doby bronzové po celém Středním východě, Indii a Číně. První skutečné sklo zřejmě vyrobili na pobřeží severní Sýrie, Mezopotámie nebo ve starověkém Egyptě, v antickém Římě se začalo používat v architektuře a postupně se s ním seznámili i Keltové a Slované.
Mezinárodní rok skla oslavuje
sklo ve všech jeho podobách: od
vzniku sklářských tradic a nejstarších sklářských hutí přes
precizní ruční sklářskou výrobu a umění tavení, rytí, broušení a malování až po
širokou škálu výrobků z průzračně čistého stolního skla. Své místo má ve sklářském světě také
bižuterie, obří křišťálové lustry a
moderní umělecké objekty.
A kde se se sklem seznámíte podrobněji? Třeba v
Muzeu skla ve sklárně Novosad v
Harrachově, ve
Sklářském muzeu v
Novém Boru, v
Pavilonu skla v
Klatovech anebo v
Muzeu skla a bižuterie v
Jablonci nad Nisou.
Zajímá vás spíš
jak to chodí ve sklářských hutích, kde slyšíte hučící plynové pece, sklo praskající v chladících pecích i charakteristický zvuk strojů v brusírně? Podívejte se na naše tipy, určitě si vyberete.
České sklo a UNESCO
V roce 2020 slavily
úspěšný zápis do UNESCO vánoční ozdoby z foukaných skleněných perlí, jejichž ruční výroba se dochovala ve
firmě Rautis v
Poniklé na Semilsku. Zápis ruční výroby skla ale má širší záběr, od
těžby sklářského písku a výroby sklářské suroviny přes
všechny techniky ručního zpracování, jako je broušení, malování, vinuté perle, výroba trubiček či bižuterních tyčinek až po
stylové představení finálních výrobků.
Z pohledu UNESCO má Česko výjimečné postavení: v ostatních zemích jde vždy pouze o některou z technik, zatímco
v Česku jsou dosud zastoupené všechny. Nejlepší příležitost k jejich podrobnému prozkoumání máte na
sklářských akcích, například na
výstavě skla a bižuterie Křehká krása; koná se každoročně
v srpnu v areálu jabloneckého výstaviště.
Kouzla českých sklářů
Čeští skláři už dokázali, že umí kouzla. Třeba
Lasvit už více než deset let vyrábí
trofeje, které dostávají vítězové cyklistického závodu Tour de France. Pozornost celého světa přitahují
dva padesátimetroví křišťáloví draci od Lasvitu na ostrově Saipan v Tichomoří. Pyšní se hned dvěma tituly – největšího svítidla i šperku planety.
Skláři ze Železnobrodska zase vyrobili největší tavený kus skla na světě,
sedmitunový sarkofág pro dánskou královnu Margaretu II.
A kde můžete originální kousky od českých sklářů vidět u nás? Například
umělecký sklář z Kunratic u Cvikova Jiří Pačinek zřídil u
své sklárny překrásnou skleněnou zahradu.
Skláři z Polevska dokázali oživit staré sklářské techniky a vyrobit
přesné kopie zničených lustrů Wieserova domu v Terezíně.
Maxim Velčovský je autorem
instalace Ledovec, největšího evropského díla sklárny Lasvit: tvoří ji 1 503 dřevěných desek, v nichž je vsazeno 110 křišťálových panelů v různých ostře řezaných tvarech. Panely z plochého slinutého skla se postupně rozsvěcují a vytvářejí tak dojem živého organismu. Ledovec je k vidění ve
vstupní hale pražského Bořislavka Centrum.
Preciosa zase rozzářila
atrium budovy bývalých Elektrických podniků na Bubenské ulici v
pražských Holešovicích: světelná instalace je složená ze 797 ručně foukaných skleněných koulí.
České značky a výlety za sklem
Chcete vidět a vědět víc? Na stránce
České sklo najdete vedle
přehlídky sklářských muzeí a
návštěvnických center, sklářských skanzenů a
galerií skla také
profily nejznámějších sklářských značek, například
sklárny Moser,
sklárny Rückl,
sázavské sklárny Kavalierglass,
jablonecké bižuterie a firmy Swarovski či
poděbradských skláren Crystal Bohemia. S českým sklem vás pozveme i na zajímavé výlety do
Křišťálového údolí coby místa zrodu českého křišťálu,
po šumavských sklárnách, ke
stavbám se skleněnými stopy a stěnami, případně
ke skleněným oltářům a
za skleněnými sochami.