7 věcí, které nevíte o… 11. listopadu a Dni válečných veteránů

Hospital Kuks naleznete ve stejnojmenné obci Kuks nedaleko městečka Jaroměř. V malebném údolí Labe na začátku 18. století nechal postavit František Antonín Špork (Sporck – 1662 – 1738) nejprve lázeňské budovy se zámkem a panským hostincem, a to díky léčivému pramenu, který zde vyvěral.

„Válku přežil ten, kdo měl štěstí. A já ho tedy asi měl,“ říká Emil Boček (25. únor 1923, Brno-Tuřany -25. březen 2023, Brno), válečný veterán, příslušník československého letectva ve Velké Británii za druhé světové války. Je držitelem vysokých českých a britských válečných vyznamenání a nositelem Řádu Bílého lva za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu a vynikající bojovou činnost.

Mistr vrcholného baroka, geniální architekt a autor nejkrásnějších sakrálních staveb v Čechách, to byl Kilián Ignác Dientzenhofer (1. září 1689, Praha – 18. prosince 1751, Praha). Nejtalentovanější a nejproduktivnější člen věhlasného stavitelského rodu Dientzenhoferů byl jedním z těch, kdo české krajině vtiskl její originální barokní ráz.

Areál zámku Valeč na Karlovarsku tvoří ojedinělou ukázku vrcholně barokního stavitelství a krajinného urbanismu. V zámeckém parku můžete obdivovat Teatron, letohrádek, skleník a sochy M. B. Brauna. Navštívit můžete dvě audiovizuální expozice. Zpestřením jsou víkendové noční prohlídky s lucernou.

Den válečných veteránů je svátek věnovaný památce ukončení první světové války. Slaví se každý rok 11. listopadu zejména v západní Evropě, v USA a v zemích Commonwealthu jako Den památky, Den příměří nebo Den veteránů. Česká republika se k oslavám připojila v roce 2004.

Parta nadšenců z litvínovského Spolku Veteránů o víkendech zpřístupňuje své garáže, respektive klubovnu veřejnosti. Vždy v sobotu a v neděli od 10 do 16 hodin můžete navštívit jejich muzeum veteránů a podívat se, jak se jim jejich koníček daří.

Některé hrady a zámky povstaly z popela, jiné z vody. Pojďte se podívat na ty, které poničily požáry či povodně, a přesto je uvidíte ještě hezčí než dřív. Podíváme se rovněž do míst, která se znovu narodila, i když v to doufal už jen málokdo.

Patříte k fanouškům vojenské techniky, ale prohlížet si ji v muzeu vás nebaví? Podívejte se, jak dodnes funguje vojenská technika a taktika v akci. Portál Kudy z nudy přináší tipy na některé zajímavé akce, které proběhnou v průběhu léta a podzimu tohoto roku.

Zatímco Oscar aneb Cena Akademie (Academy Award) se v USA poprvé uděloval v roce 1929, zahraniční filmy začali Američané oceňovat až od roku 1948; tu první získal de Sicův film Děti ulice. Samostatná kategorie pro filmy v jiném než anglickém jazyce ale vznikla až v roce 1956. Oscara za nejlepší cizojazyčný film se dosud podařilo získat dvěma československým a jednomu českému filmu: v roce 1965 to byl Obchod na korze Jána Kadára a Elmara Klose, roku 1967 zvítězily Ostře sledované vlaky Jiřího Menzela a v roce 1996 Kolja Jana Svěráka.

Procházka pražskou čtvrtí Vinohrady sice nevede do vinic, ale o jeden z nejoblíbenějších parků hlavního města vás rozhodně nepřipravíme. Zastavíme se také v bývalé tržnici a u vodárenské věže, představíme vám pár známých kostelů a nezapomeneme ani na milovníky farmářských trhů!

Patříte k příznivcům dobového seriálu Marie Terezie? Série výpravných historických filmů, zachycujících nejdůležitější motivy ze života významné panovnice, se natáčela na řadě českých a moravských historických sídel. Možná jste některá z nich poznali a možná vám přijde vhod náš přehled míst, kde se některé scény uskutečnily.

Muzeum v obci Česká Ves s několika expozicemi od I. sv. války až po současné válečné veterány AČR.

Naučná stezka okolím České Vsi má 25 zastavení. Osmikilometrová stezka vede z lokality Krajník přes centrum České Vsi do okolí Čertových kamenů. V téměř celé své délce vede po turistické cestě značené modrou barvou, územím CHKO Jeseníky.

Patton Memorial Pilsen jako jediné muzeum v Česku mapuje postup spojeneckých vojsk od vylodění v Normandii až po osvobození Plzně a západu Čech americkou armádou. V nově otevřené expozici uvidíte také řadu artefaktů z bojišť i osobních předmětů vojáků.

Za druhé světové války bojovala řada československých letců ve službách britského vojenského letectva Royal Air Force (RAF). Stíhací i bombardovací peruť zasáhly krátce po svém založení do letecké bitvy o Británii. Celkem prošlo československými perutěmi RAF 2500 mužů, pětina z nich v bojích zahynula.

Pokroucené stromy, mlžná smutná krajina hnědouhelných pánví, rozostřené obrazy za okny v dešti, mlze a v noci, a především Praha: město ze všech úhlů a ve všech podobách, a také zátiší na hradčanském okně, viděná tisíckrát a pokaždé jinak. To byly hlavní motivy fotografa Josefa Sudka (17. března 1896 Kolín – 15. září 1976 Praha).

V dobách baroka bylo venkovské sídlo obrazem moci i vkusu. A pokud šlo o okázalý areál, jehož podobu určili nejlepší architekti, zahradníci a umělci té doby, tím lépe: svět žasnul a majitel té krásy se mohl radovat. Platilo to pro Krále Slunce Ludvíka XIV. a jeho Versailles stejně jako pro hraběte Šporka a jeho Kuks.

Na mosteckém hřbitově se nachází stavba starého krematoria, ve které naleznete Památníku obětem II. světové války. Expozice dokumentuje válečné události let 1938–45 na Mostecku. Připomíná tisíce obětí války a lidí, kteří prošli zdejšími pracovními a zajateckými tábory.

Karlínská Invalidovna je jednou z nejstarších staveb této pražské městské části. Pro potřeby válečných veteránů ji začal stavět hrabě Petr Strozzi. Základní kámen Invalidovny byl položen za osobní účasti císaře Karla VI. dne 15. srpna 1732.