ÚvodAktuality7 věcí, které nevíte o… pravěkých venuších
Památky

7 věcí, které nevíte o… pravěkých venuších

Poslechněte si audio verzi článku
Znáte venuše? Venuše s velkým V může být římská bohyně smyslnosti, krásy a lásky nebo planeta sluneční soustavy. Jako venuše s malým v se však označují ženské figurky, vyrobené z kamene, hlíny, mamutoviny, kostí či paroží. Pravěké krásky okouzlily svět už před tisíci lety a fascinují nás dosud.
Sošky žen staré 20 až 30 tisíc let nás fascinují dodnes. Jejich původ a smysl je ale pro odborníky stále záhadou. Vědci je považují za pravěké symboly plodnosti nebo krásy, pro naše předky ale mohly mít úplně jiný význam. Jsou výjimečné a vzácné, a coby nejstarší keramické sošky a umělecké artefakty na světě mají nevyčíslitelnou hodnotu. Podle nejnovějších studií vznikaly figurky žen s největší nadváhou v době, kdy se měnilo klima a planeta se začala výrazně ochlazovat. Jak teploty klesaly, plochy ledovce postupovaly ze severu na jih. Pro tehdejší lidi to byla katastrofa. Jejich kořist mizela, ubývalo i rostlin, které znali a uměli zpracovávat.

venušeA právě v těchto zoufalých časech se zřejmě poprvé objevily figurky prostorově výrazných žen. Nová studie potvrzuje, že sošky, které pocházejí z oblastí nejblíže ledovcům, jsou v porovnání s těmi, které vznikly od ledovců dále, nejvíc obézní. A naopak – proporce žen se zmenšovaly, jak se klima oteplovalo a ledovce ustupovaly. Zvýšené množství tuku poskytovalo zdroje energie během těhotenství i kojení dítěte a také ženě poskytovalo izolaci. Jedná se nejspíše o idealizovaný typ těla adaptovaný pro těžké životní podmínky. Podle toho, že některé sošky jsou značně "ohmatané" se usuzuje, že mohly být předávány z generace na generaci jako talisman mladým dívkám.
 

1. Věstonická venuše je doma na jižní Moravě

Nejslavnější tuzemská soška stará šestadvacet tisíc let je Věstonická venuše. Tým profesora Karla Absolona ji objevil roku 1925 na archeologickém nalezišti mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem pod Pálavou, původně rozlomenou na dva kusy. Ve své době byla teprve druhým nálezem paleolitické lidské plastiky ve střední Evropě. Výška sošky je 11,5 cm, šířka 4,4 cm a tloušťka 2,8 cm. Věstonická venuše je nejstarším (asi 29 tisíc let) a současně velmi hodnotným uměleckým předmětem z keramiky na světě. Neznámý autor ji vyrobil ze spraše obsahující úlomky hornin a drobné jurské fosilie. Materiál na výrobu zřejmě získal v prostoru pravěkého sídliště. Celá venuše je vyrobena z jednoho kusu keramického těsta, což značí, že dotyčný musel být mimořádně zručný a měl výtvarné cítění. V současnosti je soška Věstonické venuše v držení Moravského zemského muzea v Brně v ústavu Anthropos.
 

2. Dolní Věstonice a Dům přírody Pálavy

šamanVzácná soška byla nalezena v Dolních Věstonicích, kde si můžete prohlédnout Dům přírody Pálavy a navštívit i blízký Arechopak Pavlov. Trvalý domov ale našla Věstonická venuše jinde, a to ve sbírkách Moravského zemského muzeaBrně. Její originál se vystavuje obvykle jen jednou za pár let při speciálních příležitostech.
 

3. Z čeho je Věstonická venuše vyrobena?

Od objevu Věstonické venuše nás dělí téměř sto let. Za tu dobu urazila věda pořádný kus cesty a zdokonalují se i metody zkoumání pravěké sošky. Po složení materiálu, z něhož byla uhnětena, se pídili už její objevitelé a nechali do sošky vyvrtat sondy. Současná věda si se složením Věstonické venuše samozřejmě poradila lépe. Ukázalo se, že byla vytvořena ze spraše, běžně dostupné na tehdejším sídlišti. Hmota obsahuje různé příměsi – kosti, mamutovinu, uhlíky, zrnka vápence nebo dokonce zlomky zkamenělin.
 

4. Proč nesmí Věstonická venuše do letadla?

Když vědci z technologického centra firmy FEI / Thermo Fisher Scientific, zaměřené na vývoj mikroskopů a CT tomografů s vysokým rozlišením, použili na Věstonickou venuši mikrotomograf, zjistili, že v jejím nitru jsou nebezpečné praskliny, a to víc, než se čekalo. Vznikly při výpalu, kdy se smršťovala hlína. Na povrchu sice nejsou viditelné, ale při prudké změně tlaku by vzduch v prasklinách mohl způsobit její roztržení – třeba právě při přepravě letadlem. Kromě toho se vystavuje ve speciální krabičce, aby se zabránilo poškození při náhodném pádu sošky při převozech.
 

5. Návrat na naleziště

Na archeologické naleziště u Dolních Věstonic, kde byla Věstonická venuše objevena, se badatelé pravidelně vrací. V létě 2022 tu odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd v Brně společně s kolegy z Rakouska, Německa, Švédska a Velké Británie zkoumali skládku kostí. Objevena byla již v roce 1966, ale její okraje nebyly nikdy prozkoumány. Mezinárodní projekt má pomocí nových vědeckých metod objasnit, jak takové skládky vznikaly, jaký byl vztah mezi lovci a jejich kořistí, pochopit, jak zvířata migrovala i jak populace mamutů ve střední Evropě vymizela. Skládka v Dolních Věstonicích má rozměry asi 20x40 metrů, kromě kostí mamutů se v ní nacházejí i kosti praturů, koní, sobů a vlků.
 

6. Jedná štíhlá venuše v Evropě

Landecká venušeNecelých pět centimetrů vysoká, bezhlavá a navíc mnohem hubenější než řada jejích kolegyň je Landecká venuše, zvaná též Petřkovická. Soška vyřezaná z krevele je také o několik tisíc let mladší a hlavně jde o jedinou dosud objevenou štíhlou venuši v Evropě. Na vrchu LandekOstravě ji v červenci 1953 objevil tým archeologů pod vedením Bohuslava Klímy. Poslední výzkumy se na Landeku prováděly v 90. letech, dnes tu můžete navštívit třeba Hornické muzeum či rozhlednu. Landecká venuše má svůj  trvalý domov v Archeologickém ústavu v Brně. Místo naleziště si můžete prohlédnout po značené stezce z areálu Hornického muzea OKD v Petřkovicích. Její grafické zobrazení či napodobeniny pak uvidíte přímo v muzeu. Na místě nálezu pak stojí socha v podobě nalezené venuše.
 

7. Přehlídka nejslavnějších venuší v Evropě

Willendorfská venušeSídliště lovců mamutů ze starší doby kamenné, která se táhnou od rakouského Willendorfu přes Dolní Věstonice, Předmostí u Přerova a Ostravu až do Polska, archeologové označují za pravěké civilizační centrum Evropy. Dosud nejstarší známá figurka člověka na světě ale pochází odjinud: Švábská venuše, šesticentimetrová soška ženy z mamutí kosti, byla objevena v září 2008 v jeskyni Hohle Fels u německého Schelklingenu. Její stáří se odhaduje na 40 000 let. Přibližně stejně stará jako Věstonická venuše, ale objevená ve Wachau již v roce 1908, je slavná Willendorfská venuše. Téměř jedenáct centimetrů vysoká figurka ze světlého vápence je vystavená v Přírodovědeckém muzeu ve Vídni. Pro naše sousedy na Slovensku hraje roli pravěké Miss Moravanská venuše, kterou v dobách první republiky objevili na tábořišti lovců mamutů v Moravanech nad Váhom poblíž Piešťan. Dnes ji uchovává Ponitranské muzeum v Nitře.
Věstonická venuše – nejstarší umělecký předmět z keramiky na světě

Věstonická venuše – nejstarší umělecký předmět z keramiky na světě

Za jednu z nejkrásnějších ukázek pravěkého umění považují znalci kyprou hliněnou krasavici nalezenou roku 1925 v bývalém sídlišti lovců mamutů na jižní Moravě. V současnosti je soška Věstonické venuše v držení Moravského zemského muzea v Brně v pavilonu Anthropos.

Moravské zemské muzeum Kultura

Moravské zemské muzeum

Moravské zemské muzeum je pamětí Moravy. Již více než 200 let zkoumá, uchovává a prostřednictvím výstav návštěvníkům zprostředkovává kulturní a přírodní bohatství, utvářené miliony let až po současnost. Ve sbírkách muzea se nyní nachází přes 6 a půl miliónu exponátů z různých oborů.

Dům přírody Pálavy v Dolních Věstonicích Kultura

Dům přírody Pálavy v Dolních Věstonicích

Dům přírody Pálavy v Dolních Věstonicích je návštěvnickým střediskem chráněné krajinné oblasti Pálava. Moderní expozice představuje druhovou pestrost vzácných rostlin i živočichů oblasti a ukazuje, jak lidé po tisíciletí utvářeli zdejší krajinu svým hospodařením.

Jeskyně Pekárna – pravěké sídliště lovců sobů Příroda

Jeskyně Pekárna – pravěké sídliště lovců sobů

Na skalním ostrohu nad soutokem Říčky a Ochozského potoka se nachází známá archeologická lokalita, tunelovitá jeskyně Pekárna, proslulá nálezy pravěkých kamenných i kostěných nástrojů a hlavně rytin na kostech zvířat.

Věda a historie není nuda: kde si prohlédnete nejstarší a nejvzácnější archeologické nálezy

Věda a historie není nuda: kde si prohlédnete nejstarší a nejvzácnější archeologické nálezy

Venuše, hlava Kelta, kel z Pavlova, náušnice z Velké Moravy, mumie egyptské princezny anebo meteorit z Opavy: muzea v České republice pečují o řady archeologických skvostů. Podívejte se na Kudy z nudy na prastaré skvosty archeologie, které si můžete prohlédnout v muzeích, archeoparcích či v místech, kde byly poklady nalezeny. Některé z nich jsou starší více než 10 000 let!

Chráněná krajinná oblast Pálava Příroda

Chráněná krajinná oblast Pálava

V severozápadním výběžku Panonské nížiny, v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti České republiky, se nachází Pavlovské vrchy. Zdejší zem dodnes střeží dávná tajemství lovců mamutu, Keltů i zapomenuté osudy vojáků X. římské legie, kteří tu podle legendy začali s pěstováním vinné révy.

Objevte perly kraje pod Pálavou: Mikulov, Venuše a vynikající víno

Objevte perly kraje pod Pálavou: Mikulov, Venuše a vynikající víno

Věstonickou Venuši není třeba představovat. Zato místo, kde byla pravěká keramická soška objevena, zná málokdo. Dolní Věstonice nedaleko Mikulova jsou obyčejná moravská ves, kam se turisti nehrnou. Přitom okolí nabízí mnoho: krásnou přírodu, hradní zříceniny a hlavně nekonečné vinice.

Mezinárodní den archeologie

Mezinárodní den archeologie

Každoročně třetí sobotu v říjnu nabízejí archeologické organizace napříč celým světem odborný program a aktivity pro veřejnost. Archeologické lokality v Česku se pravidelně zapojují do této akce pořádáním komentovaných prohlídek v terénu a dalších programem v muzeích a výzkumných insitucích. Organizací Mezinárodního dne archeologie usilují badatelé o zvýšení povědomí o archeologii. Nabízejí veřejnosti možnost zapojit se do mnoha různorodých aktivit. Především je ale Mezinárodní den archeologie oslavou oboru , neboť zdůrazňuje myšlenku, že archeologie je všude kolem nás.

Jeskyně, oppida, hradiště a archeoparky: 10 míst, kde se podíváte do pravěku

Jeskyně, oppida, hradiště a archeoparky: 10 míst, kde se podíváte do pravěku

Pravěké lovce znáte z obrazů Zdeňka Buriana i z muzeí. Co takhle se ale na jejich život podívat zblízka, přímo v místech, kde naši předkové žili? Portál Kudy z nudy pro vás nachystal několik výletů na místa, která patří k významných archeologickým nalezištím dokládajícím způsob života našich předků anebo do archeoparků, kde názorně uvidíte modely staveb a rekonstrukce života dávných obyvatel na našem území.

Mikulov, Pavlov, Dolní Věstonice – archeoparky, muzea a památky v krajině lovců mamutů se o víkendu otevírají

Mikulov, Pavlov, Dolní Věstonice – archeoparky, muzea a památky v krajině lovců mamutů se o víkendu otevírají

Spolu s astronomickým jarem ožívají pro návštěvníky expozice a památky Regionálního muzea v Mikulově. Plán pro letošek je přitom jasný – překonat loňskou rekordní sezónu. Hned na otevírací víkend 25. a 26. března si proto muzeum připravilo pro své první hosty celou řadu novinek. Hlavním turistickým tahákem bude kromě mikulovského zámku a synagogy opět unikátní Archeopark v Pavlově, který do svých itinerářů mohou vůbec poprvé zařadit i jarní výletníci.

Dolní Věstonice

Dolní Věstonice

Malou obec na úpatí Pálavy a na břehu Novomlýnských nádrží proslavil nález světoznámé Věstonické venuše. Nejvýznamnější tábořiště člověka na Zemi z doby ledové připomíná archeopark v nedalekém Pavlově.

Pravěká sídliště u Pavlova a Dolních Věstonic – největší pravěká sídliště v České republice

Pravěká sídliště u Pavlova a Dolních Věstonic – největší pravěká sídliště v České republice

Světové prvenství mají pravěká sídliště u Pavlova a Dolních Věstonic, kde žili naši předkové před 25 000 lety. Jsou zde četné nálezy hlavně z doby lovců mamutů, mezi nimi i jeden z nejvýznamnějších Věstonická venuše.

Petřkovická venuše – jedná štíhlá venuše v Evropě

Petřkovická venuše – jedná štíhlá venuše v Evropě

Petřkovická venuše nebo také Landecká venuše čii Červená venuše byla nalezena na vrchu Landek v Ostravě v roce 1953 při výzkumu Bohuslava Klímy. Archeologové ji objevili pod mamutí stoličkou poblíž ohniště a plochy pokryté červeným barvivem.

#světovéČesko: Středomoří i Bílé útesy doverské na jižní Moravě

#světovéČesko: Středomoří i Bílé útesy doverské na jižní Moravě

Cyklisté, pěší turisté i milovníci památek, vína a historie: ti všichni mají rádi Pálavu. Bílá vápencová skaliska uvidíte z okolní z rovinaté krajiny z obrovské dálky a přitáhnou vaši pozornost jako spolehlivý magnet. A rozhodně nebudete litovat!

#světovéČesko a Karel Absolon: nejslavnější československý archeolog

#světovéČesko a Karel Absolon: nejslavnější československý archeolog

Karel Absolon: archeolog, geograf a speleolog, badatel a skvělý manažer. Jeho jméno bude navždy spojené s objevováním jeskyní, zpřístupněním dna propasti Macocha a vodní trasy po ponorné říčce Punkvě, nálezem Věstonické venuše či vybudováním Pavilonu Anthropos v Brně. Muž, který objevil řadu jeskyní a zasloužil se o vznik turistického ruchu v Moravském krasu, rozhodně stojí za seznámení zblízka!

Archeostezka Pavlov – Naučná stezka z archeoparku v Pavlově do Dolních Věstonic Příroda

Archeostezka Pavlov – Naučná stezka z archeoparku v Pavlově do Dolních Věstonic

Naučná stezka z archeoparku v Pavlově do Dolních Věstonic vás provede po nejvýznamnějších lokalitách spojených s lovci mamutů. Na pěti informačních panelech uvidíte, kde lovci tábořili a jaké nálezy jejich pobyt dokládají.

Archeologické naleziště v Dolních Věstonicích – místo nálezu Věstonické venuše Památky

Archeologické naleziště v Dolních Věstonicích – místo nálezu Věstonické venuše

Obec Dolní Věstonice se proslavila nálezem 11 centimetrů vysoké sošky Věstonické venuše. I dnes se můžete podívat na vykopávky (základy sídlišť) na nalezišti Vysoká zahrada.

Karel Absolon – nejslavnější český archeolog a objevitel Punkevních jeskyní

Karel Absolon – nejslavnější český archeolog a objevitel Punkevních jeskyní

Karel Absolon (16. června 1877, Boskovice – 6. října 1960, Brno) byl krasový badatel a jedna z velkých postav evropské archeologie první poloviny 20. století. Jeho jméno je spojené s objevováním jeskyní Moravského krasu, zpřístupněním dna propasti Macocha a vodní trasy po ponorné říčce Punkvě, nálezem Věstonické venuše či vybudováním Pavilonu Anthropos v Brně.

#světovéČesko a pravěká umělecká galerie v Kateřinské jeskyni a další jeskynní rekordy

#světovéČesko a pravěká umělecká galerie v Kateřinské jeskyni a další jeskynní rekordy

O francouzské jeskyni Lascaux se mluví jako o Sixtinské kapli prehistorie: její stěny jsou přehlídkou pravěkých maleb a rytin. Podobnou uměleckou galerii máme i v Česku, a to v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu. Nejstarší kresbě u nás je asi sedm tisíc let.

Další aktuality

Podzimní Festival otevřených sklepů odzátkuje lahve na Podluží

Podzimní Festival otevřených sklepů odzátkuje lahve na Podluží

30. říjen 2024 6:00
Gurmánská turistika, Jihomoravský kraj
Gourmet Brno 2024: Poznejte špičku brněnské gastronomie

Gourmet Brno 2024: Poznejte špičku brněnské gastronomie

21. říjen 2024 14:15
Gurmánská turistika, Jihomoravský kraj
Vydejte se za podzimní romantikou do Lednicko-valtického areálu

Vydejte se za podzimní romantikou do Lednicko-valtického areálu

13. říjen 2024 10:38
Památky, Jihomoravský kraj
Mamuti v Česku: kde si je prohlédnete pěkně zblízka?

Mamuti v Česku: kde si je prohlédnete pěkně zblízka?

12. říjen 2024 5:27
Památky, Jihomoravský kraj