ÚvodAktuality7 věcí, které nevíte… o zatmění Slunce
Zážitky

7 věcí, které nevíte… o zatmění Slunce

Poslechněte si audio verzi článku
Dění na obloze nabízí řadu překrásných zážitků včetně nejpozoruhodnějších úkazů, jaké můžeme jednou za čas vidět i bez speciálního vybavení: zatmění Měsíce a zatmění Slunce. Astronomický jev, který nastane, když Měsíc vstoupí mezi Zemi a Slunce, takže jej částečně nebo zcela zakryje, se nazývá zatmění Slunce. Taková situace může nastat, pouze pokud je Měsíc v novu. Jakou mají tato nebeská představení historii, kdy lidstvo pochopilo jejich zákonitosti a co kouzelná nebeská představení provází?
 Na Kudy z nudy se mimo jiné dozvíte, co nás čeká v roce 2024 na hvězdné obloze.
 

1. První písemný záznam o zatmění Slunce

Zatmění Slunce a Měsíce pozorují lidé už od pravěku, ale vykládali si je různě. Zatímco ve starověkém Řecku dobře věděli, proč a jak k zatmění dochází, staří Číňané sice zatmění pečlivě pozorovali, a dokonce dokázali odhadnout, kdy nastane, ale neměli úplně jasno v tom, proč k němu dochází.

Přesto se kvůli zatmění Slunce popravovalo, a to v roce 2138 před Kristem. Dva dvorní astronomové tehdy měli upozornit císaře na blížící se úplné zatmění, jenže se opili a na Slunce i císaře zapomněli. Trestu smrti neunikli, ale alespoň po nich zůstal první písemný záznam o slunečním zatmění.
 

2. Druhy zatmění Slunce: úplné, částečné a prstencové

Proč k zatmění Slunce dochází? Měsíc na své dráze prochází mezi Zemí a Sluncem a na zemský povrch dopadne jeho stín. Podle toho se také rozlišuje několik druhů zatmění. Úplné zatmění nastává, když Měsíc zcela zakryje Slunce, částečné zatmění se dá pozorovat v místech dopadajícího polostínu. Vzácné je prstencové zatmění: k němu dochází, když jsou Slunce a Měsíc v jedné přímce a Slunce uvidíte jako zářivý prstenec okolo Měsíce.
 

3. Pás totality

Pojem, který zní pro země bývalého východního bloku výhružně, ve skutečnosti pouze označuje úzký pás, v němž se zatmění dá pozorovat jako úplné. Dosahuje šířky od stovky přibližně do 270 kilometrů a na jednom konkrétním místě Země se opakuje přibližně jednou za 360 let.

V českých zemích bylo úplné zatmění Slunce 29. října 878 za vlády knížete Svatopluka, o zatmění 7. června 1415 se říkalo, že předpovědělo upálení Mistra Jana Husa. V Praze došlo k poslednímu úplnému zatmění Slunce 12. května 1706, v roce 1842 se pak úplné zatmění Slunce dalo pozorovat z moravsko-slovenského pomezí. Moc zpráv se o něm ale nedochovalo, možná bylo zataženo a zatmění tak uniklo pozornosti.
 

4. Kdy bude zatmění Slunce?

Do roku 2030 se u nás dočkáme pěti částečných zatmění. To nejbližší bude 29. března 2025, maximální zakrytí okolo 22 procent bude nejlépe viditelné na severozápadě Čech v Ústeckém a Karlovarském kraji. Nejvýraznější zatmění s 88% zakrytím slunečního disku se odehraje 12. srpna 2026, další tři pak 2. srpna 2027 (52 %), 12. června 2029 a částečné prstencové zatmění Slunce 1. června 2030.
 

5. Kdy a kam se jet podívat na další úplné zatmění Slunce?

Za každým úplným zatměním Slunce do pásu totality vyjíždí lidé z celého světa: astronomové, běžní cestovatelé i expedice, které pořádají hvězdárny, astronomické ústavy, univerzity i cestovní kanceláře. Pro všechny případné zájemce máme dobrou zprávu: za úplným zatměním Slunce v srpnu 2026 stačí dojet do Španělska nebo na Island. Další zatmění v srpnu 2027 bude jako úplné viditelné ze severní Afriky a Egypta.
 

6. Jak je důležité počasí?

Hodně. Stačí, aby bylo zataženo, a z krásného přírodního úkazu není nic. Přesto v daleké budoucnosti zatmění Slunce navždy skončí, a to až se Měsíc od Země vzdálí natolik, že úplná zatmění přestanou být pozorovatelná. Neděláme si z vás blázny, Měsíc se od Země skutečně vzdaluje, a to rychlostí asi 3,75 cm za rok. Pokud nezpomalí, bude s pozorováním zatmění konec asi tak za jednu miliardu let.
 

7. Jak a čím pozorovat zatmění Slunce?

S pozorováním zatmění Měsíce si nemusíme lámat hlavu, se zatměním Slunce je to ale horší. Jak správně tušíte, při přímém pohledu na Slunce hrozí vážné či dokonce trvalé poškození zraku. Ať už je zatmění částečné nebo úplné, budete potřebovat speciální filtr, které ztlumí nebezpečný sluneční svit a ochrání vaše oči.

Nejlepší jsou speciální brýle nebo fólie, vyrobené přímo pro pozorovatele Slunce, svářečské filtry stupně 13 a vyšší, anebo jakékoliv brýle či filtry zakoupené na nejbližší hvězdárně. Použít také můžete osvícený rentgenový snímek a pozorovat Slunce přes jeho neozářenou, tmavou část. Pokud jste ho už ale někdy použili, dejte si pozor, aby nebyl poškrábaný a nepropouštěl víc světla než je bezpečné.

Naopak nevhodná jsou doma vyrobená sklíčka zanesená sazemi, jakékoliv sluneční brýle i hojně doporučovaný magnetický kotouč z diskety; ten neodfiltruje nebezpečné infračervené záření. Nepoužívejte ani náhodně objevené barevné fólie: nikdy nevíte, jakou složku slunečního záření propouští a jakou ne.
 

Zážitky na hvězdárnách aneb kosmický podzim ve velkém stylu

Podívejte se na portál Kudy z nudy a přečtěte si, co nás na hvězdné obloze v roce 2024 čeká. Speciální programy a pozorvání oblohy chystají v průběhu roku všechny tuzemské hvězdárny a planetária.

Na podzim se v Česku pravidelně pořádají dvě významné kosmické akce: říjnový EU Space Week a v listopadu tradično Czech Space Week, festival plný kosmických akcí. Akci podporuje Hvězdárna a planetárium Brno a Planetum / Planetárium Praha.
Hvězdárna města Mladá Boleslav Zážitky

Hvězdárna města Mladá Boleslav

Mladoboleslavská observatoř je typickou lidovou hvězdárnou a byla poprvé otevřena společně s 9. základní školou Pastelka v roce 1995. Kopule s průměrem 6 metrů se nachází na proskleném tubusu ve výšce 25 metrů nad zemí a tvoří tak stavební dominantu v širokém okolí.

Hvězdárna Ondřejov – pohled na hvězdy v Ondřejově Životní styl

Hvězdárna Ondřejov – pohled na hvězdy v Ondřejově

Nad obcí Ondřejov na vrcholku Žalov nedaleko Mnichovic u Prahy stojí hvězdárna založená roku 1905 J. Fričem. Místní observatoř patří Astronomickému ústavu Akademie věd České republiky (AVČR).

Věda a historie není nuda: kdy a kde zažijeme nejbližší zatmění Měsíce a Slunce?

Věda a historie není nuda: kdy a kde zažijeme nejbližší zatmění Měsíce a Slunce?

Už jste zažili zatmění Slunce? Je to fascinující představení, při němž se svět ponoří do zvláštního šera a Slunce na chvíli zmizí z oblohy. Není divu, že naše předky taková podívaná děsila a zatmění Slunce považovali za předzvěst válek, hladomorů a dalších hrůz. Letos úplné zatmění Slunce nastane 8. dubna 2024, ovšem vidět bude pouze v Severní Americe. Na evropské zatmění si budeme muset nějakou dobu počkat...

Petr Horálek – úspěšný fotograf, cestovatel a popularizátor astronomie

Petr Horálek – úspěšný fotograf, cestovatel a popularizátor astronomie

Petr Horálek (* 21. července 1986, Pardubice) cestuje po světě za vzácnými nebeskými úkazy a noční oblohou. Jeho snímky opakovaně vybírá NASA jako prestižní Astronomické snímky dne, další znáte jako české astrofotografie měsíce.

Kamenný pastýř u Klobuk – největší starobylý menhir u nás Příroda

Kamenný pastýř u Klobuk – největší starobylý menhir u nás

U vesnice Klobuky stojí na poli tři a půl metru vysoký červenohnědý pískovec, štíhlý, osamělý a v rovinaté krajině velmi nápadný. Jedná se o největší český menhir vztyčený v pravěku, němý svědek dávné minulosti o níž se jen dohadujeme.

Co uvidíme v roce 2024 na hvězdné obloze?

Co uvidíme v roce 2024 na hvězdné obloze?

Koho fascinují astronomické jevy a pozorování hvězdné oblohy, ten by si neměl nechat ujít ty nejzajímavější nebeské úkazy, jaké se nám v roce 2024 naskytnou. Bude mezi nimi setkání planet s Měsícem, polární záře viditelná z našeho území a v neposlední řadě také částečné zatmění „velkého“ Měsíce. Nebudou chybět ani pravidelné meteorologické roje Kvadrantidy, Perseidy, Tauridy a Geminidy.

Věda a historie není nuda: Česko jako vesmírná velmoc a ikonické fotografie hvězd a vzdálených galaxií

Věda a historie není nuda: Česko jako vesmírná velmoc a ikonické fotografie hvězd a vzdálených galaxií

Česká republika sice nemá moře ani flotilu zaoceánských lodí, ale zato otevírá pro celý svět bránu do vesmíru. České firmy se v Evropské kosmické agentuře (ESA) aktivně podílejí na stovkách projektů a chystají se další. Jaké to byly a budou, a jak pomáhají Češi objevovat vesmír jsme pátrali na Kudy z nudy.

Hvězdárna a planetárium Teplice Zážitky

Hvězdárna a planetárium Teplice

Hlavním úkolem hvězdárny a planetária v Teplicích je popularizovat poznatky z astronomie a příbuzných vědních oborů mezi nejširší veřejnost. Důležitou složkou činnosti je spolupráce se školami a pořádání přednášek pro školy. Hvězdárna prošla v roce 2018 rozsáhlou modernizací.

Meteorický roj Geminidy

6. 12.17. 12.
Meteorický roj Geminidy

Prosincové Geminidy patří k nejaktivnějším meteorickým rojům v roce. Adiant Geminid se nachází východně od dvou nejjasnějších hvězd souhvězdí Blíženců, hvězd Castor a Pollux.

Seznamte se: výročí roku 2024 aneb zajímavá výročí od ledna do prosince

Seznamte se: výročí roku 2024 aneb zajímavá výročí od ledna do prosince

Čím byly významné roky zakončené číslicí 24 a jaká výročí vám na portálu Kudy z nudy připomeneme v roce 2024? Kulatiny budou slavit města, čekají nás spousty hudebních výročí a také rovných 100 let od rozsvícení prvního velkého vánočního stromu na náměstí našich měst. Pojďte společně s námi prozkoumat, co budeme slavit!

Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové Zážitky

Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové

Hvězdárna a planetárium kromě tradičních projekcí hvězdné oblohy nabízí ukázky objektů večerní oblohy. Pro děti je připraven program s astronomickou pohádkou. Projít se můžete i po naučné Planetární stezce.

Hvězdárna a planetárium Brno – dotkněte se hvězd Zážitky

Hvězdárna a planetárium Brno – dotkněte se hvězd

Přímo v centru Brna, v malebném parku Kraví hory, leží Hvězdárna a stereoskopické planetárium. Po celý rok nabízí řadu poutavých pořadů pro veřejnost a romantikou dýchají i večerní pozorování skutečné hvězdné oblohy dalekohledy. Zdejší digitárium je jedno z nejmodernějších v Evropě.

Největší sluneční hodiny na světě – sluneční hodiny v Bezvěrově

Největší sluneční hodiny na světě – sluneční hodiny v Bezvěrově

Nedaleko obce Bezvěrov na Plzeňsku stojí nepřehlédnutelná dominanta vysílač Krašov, který je se svou výškou 342 metrů nejvyšší stavbou Plzeňského kraje a zároveň druhou nejvyšší stavbou v ČR. Samotný areál vysílače je sice uzavřený, ale i tak se tato dominanta stává vyhledávaným místem turistů.

Praha Rudolfa II. a historická detektivka: jak zemřel astronom Tycho Brahe?

Praha Rudolfa II. a historická detektivka: jak zemřel astronom Tycho Brahe?

Když padne zmínka o dánském astronomovi, který žil a pracoval na dvoře císaře Rudolfa II., víte, že tím mužem byl slavný Tycho Brahe. Jinak ovšem většina z toho, co jste o něm kdy slyšeli, jsou jen lži a drby. Včetně důvodů, proč náhle zemřel 24. října 1601 a kdo ho tehdy sprovodil ze světa. Byl to zánět močového měchýře, otrava anebo nadměrné hodování při opulentní rožmberské hostině? Rozluštěte tuhle starou záhadu s Kudy z nudy!

Renesanční armilární sféra – jediná ze své doby u nás dochovaná

Renesanční armilární sféra – jediná ze své doby u nás dochovaná

Ve sbírkách Národního technického muzea se nachází vzácný exponát – renesanční armilární sféra, jediná ze své doby u nás dochovaná. Jedná se o zjednodušený model nebe, pozorovací a měřicí přístroj geocentrického typu z let 1560–1580.