Družice
Magion, první
kosmonaut Vladimír Remek, fascinující
úspěchy naší vědy a objevy našich astronomů z
hvězdáren a planetárií prozrazují, že objevování vesmíru u nás má dlouhou tradici. Pokud se rádi díváte na hvězdy a lákají vás tajemství vesmíru, mohly by vás zajímat i zajímavosti spojené s jeho pozorováním. Víte například, že už v polovině 18. století byla
Astronomická věž Klementina v
Praze osazena astronomickými přístroji a začala se v ní odehrávat
astronomická a meteorologická měření? Kvůli poloze uprostřed města sice Klementinum záhy astronomickým pozorováním přestalo vyhovovat, ale slavná
observatoř v Ondřejově si na svůj vznik musela počkat až na začátek 20. století.
Vesmír jako velké české moře
Dobývání vesmíru už dávno není spojeno jen s novými objevy planet, a český průmysl to dobře ví. Do vesmírného podnikání se pustily jak firmy s leteckou tradicí, tak zbrusu nové technologické společnosti zaměřené přímo na vesmír. Podle
Václava Kobery, ředitele Odboru inteligentních dopravních systémů, kosmických aktivit a výzkumu, vývoje a inovací Ministerstva dopravy, se nyní opakuje situace z 15. a 16. století. Kdo se tehdy pustil do zámořských výprav, neuvěřitelně zbohatl. Vesmír se tak pomyslně stal i českým mořem: Česko je na špičce kosmického průmyslu a vědy. Vede mezinárodní vesmírné mise, dodává součástky do raket, staví vlastní družice a stává se uznávaným centrem analogových misí.
České projekty, které pomáhají objevovat vesmír
Zatímco v roce 2008, kdy se Česká republika stala členem
Evropské kosmické agentury (ESA), se vesmírných projektů účastnilo pouze 15 tuzemských firem, o deset let jich bylo víc než šedesát, a jejich počet stále roste. Několik společností a vědeckých týmů se například podílelo na vývoji a výrobě přístrojů v
raketě Atlas V 411, která v roce 2020 vynesla z Mysu Canaveral do vesmíru sondu Evropské kosmické agentury (ESA)
Solar Orbiter pro výzkum Slunce. Brněnská společnost
S.A.B. Aerospace se podílí na vývoji a výrobě pokročilého typu zařízení pro hladké vypouštění družic do vesmíru. Firma
G.L. Electronic vyrábí kabelové svazky a takzvané Hi-Rel elektronické přístroje pro celou řadu vesmírných projektů. Společnosti
Startech a
Frentech Aerospace zase vyvíjí komponenty pro vesmírné sondy, a přes 300 milionů lidí po celém světě využívá novou generaci digitálních map od společnosti
MapTiler, vytvářených pomocí satelitních snímků.
Dalším brněnským úspěchem je nový studijní program zaměřený na vesmírný průmysl.
Obor Space Applications, který nabízí
Vysoké technické učení v
Brně, je první a jediný svého druhu v České republice. V rámci studia se studenti mohou zúčastnit prestižních programů a také mají přístup do světových vesmírných center. Mohou ale zůstat také přímo v
Brně, kde už úspěšné firmy dlouho jsou a stále vznikají nové – ostatně i díky jejich poptávce po kvalitně připravených lidech studijní program Space Applications vznikl.
Brněnský startup
GroundCom.space navrhuje a vyvíjí pozemní stanice pro satelitní komunikaci. Kosmickému průmyslu se v České republice aktivně věnuje také
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského; vyvíjí měřicí zařízení, které by mohlo pomoci při budoucích pokusech o těžbu asteroidů ve vesmíru.
Na obzoru nové Země
Čeští vědci z
Univerzity Palackého v
Olomouci a
Fyzikálního ústavu Akademie věd vyvinuli první tuzemský
fluorescenční teleskop E-ELT. Po testování v
Ondřejově odcestoval do Jižní Ameriky, a po dokončení v roce 2024 bude největším optickým pozorovacím zařízením na světě. Umožní mimo jiné i potvrzení či vyvrácení domněnky o existenci vody, a tedy i možnosti života na třech planetách ve slunečním systému Trappist-1. Ty byly objeveny v rámci projektu na observatořích mezinárodní organizace ESO (Evropská jižní observatoř). Sedm planet, vzdálených přibližně 40 světelných let od Země, velikostí a atmosférou připomíná Zemi. Teplota na jejich povrchu je srovnatelná s naší planetou, a umožňuje tak přežití buněčného života. Nejméně šest z nich má pevný, skalnatý povrch, na třech z nich se může nacházet voda. Podaří se objevit novou vzdálenou Zemi?
Nejkrásnější fotografie vesmíru
Už přes sto let je stará patrně nejslavnější česká fotografie vesmíru. V noci z 12. na 13. září 1923 exponoval astrofotograf a zakládající člen České astronomické společnosti
Josef Klepešta na skleněnou desku 8palcovým astrografem
hvězdárny v Ondřejově Velkou mlhovinu v Andromedě (jde o starší název, jedná se o blízkou galaxii M31). Ve 22:55 záznam zkazil prolétající bolid, čímž ale podle vznikla patrně nejslavnější astrofotografie českého původu.
Klepeštův snímek se stal ikonou naší astronomické fotografie a najdete ho ve všech odborných československých publikacích o astronomii. Na jeho slávu navázal
Petr Horálek (*1986), fotograf a popularizátor astronomie, který cestuje po světě za vzácnými nebeskými úkazy anebo noční oblohou. Jeho snímky opakovaně publikuje NASA jako prestižní
Astronomické snímky dne, další znáte jako
české astrofotografie měsíce.
V březnu 2024 vyhlásil americký úřad NASA astronomickým snímkem dne
Horálkovu fotografii komety 12P/Pons-Brooks, která se do blízkosti slunce vrátila po 70 letech. Podle webu České astronomické společnosti šlo o již 65. fotografii českého autora, kterou NASA ocenila.
Rok 2024 na obloze
Dnes je vesmír nedílnou součástí života každého z nás. Jen málokdo se obejde bez navigace, předpovědi počasí, telekomunikací a dalších oborů. Na
Kudy z nudy se mimo jiné dozvíte,
co nás čeká v roce 2024 na hvězdné obloze, ale zkuste se podívat ještě výš a dál. Letos to totiž bude ve vesmíru lítat – a pořádně.
Dočkáme se premiéry
evropské rakety Ariane 6 nebo
rakety New Glenn od společnosti
Blue Origin. V dubnu by po mnoha odkladech konečně měla odstartovat s astronauty
loď Starliner od
Boeingu. Počítá se také s prvním letem
raketoplánu Dream Chaser od společnosti
Sierra Space, který bude dopravovat zásoby na Mezinárodní vesmírnou stanici.
V říjnu má odstartovat
evropská sonda Hera. Na konci roku 2026 má dorazit k planetce
Didymos a jejímu měsíci
Dimorphos, který objevil český astronom
Petr Pravec. Ve stejném měsíci se na svůj let vydá
sonda Europa Clipper, která v dubnu 2030 začne mapovat
Europu, jeden z měsíců planety
Jupiter.
Možná už na konci roku odstartuje
mise Artemis II a poprvé od roku 1972 se čtyři astronauti vydají na oblet Měsíce. Na přelomu roku 2024 a 2025 by rovněž mohly odstartovat nové sondy na Měsíc, a to
lander Peregrine od společnosti
Astrobotic a
lander Nova-C od společnosti
Intuitive Machines. Její součástí bude detektor MiniPIX TPX3 od české firmy
Advacam, která spolupracuje s
ČVUT a slavným
centrem pro výzkum částic CERN ve Švýcarsku.
Tipy pro milovníky vesmíru
Vydejte se na
observatoř v Ondřejově. Historické kopule hvězdárny slouží jako muzea. Raritou je tubus Fričova dalekohledu, jehož optika, více než 150 let stará, slouží dále ve Slunečním oddělení k pozorování slunečních skvrn. Jsou zde také vystaveny přístroje vyrobené převážně
Josefem Janem Fričem, dobové fotografie ze stavby hvězdárny a z návštěvnické galerie uvidíte také
největší český dalekohled se zrcadlem o průměru 2 m. Hvězdárna je koncipována jako arboretum se vzácnými keři a dřevinami a je tak zároveň pěkným místem pro výlet.
Jednu z nejlepších příležitostí, jak se seznámit s úspěchy České republiky na poli kosmického průmyslu nabízí
festival Czech Space Week, který se koná každoročně koncem listopadu.