ÚvodAktualityČeská příroda a její podivuhodnosti
Příroda

Česká příroda a její podivuhodnosti

  • 27. července 2023
My Češi sice nemáme moře, ale jinak naše krajina patří k těm nejrozmanitějším v celé Evropě. Z toho důvodu u nás najdeme i mnoho přírodních unikátů, které stojí za to vidět a poznat blíže. Nenechte se proto pobízet, obujte trekové boty a vydejte se poznávat krásy české a moravské přírody. Zcela jistě nebudete zklamáni, ale nadšeni podobně jako generace turistů před vámi. Česká příroda má co nabídnout, tak se přestaňte trmácet po dalekých zemích a poznejte nejprve tu naši.
Ať si říká, kdo chce, co chce, nejkrásnější tvůrce a architekt je stejně matka příroda. Člověk se o tom může přesvědčovat znovu a znovu od té doby, co se tu jednoho dne náhodně vyskytl a rozhlédl se poprvé kolem sebe.
 

Do skalního města na vyhlídku

Hrubá skálaVíce než 400 věží, z nichž nejvyšší měří padesát metrů, se rozkládá mezi hradem Valdštejn a zámkem Hrubá Skála nedaleko Turnova v Českém ráji. Skalní město Skalák je rozděleno do tří hlavních oblastí: Dračí skály a Zámecká rokle, Kapelník, Maják a Údolíčka. Tyto oblasti jsou propojeny sítí značených turistických cest. Nejznámější z nich je vrcholová cesta zvaná Zlatá stezka Českého ráje.

Hruboskalské skalní město je opředeno legendami a bájemi, které tu můžete zkoumat stejně dobře jako fantastické skalní útvary, jež tu příroda vytvořila. Navštívit můžete i arboretum Bukovina.
 

Nejvyšší vodopád našich zemí

Pančavský vodopádPokud se vydáte na túru jižně z Labské boudy, můžete se už po jednom kilometru chůze dostat k našemu nejvyššímu vodopádu, který padá skalnatým srázem z hrany Pančavské louky na dno Labského dolu. Pančavský vodopád měří 140 metrů a můžete si od něj užít Ambrožovy vyhlídky do širého okolí.

Název vodopádu pochází z německého výrazu pantschen šplouchat. v minulosti patřil vodopád k nejnavštěvovanějším místům v Krkonoších a kvůli turistům byl dokonce uměle navyšován jeho průtok – majitel nedaleké Labské boudy, Josef Schier zřídil nad horní hranou malou nádržku se stavidlem a budku pro úkryt obsluhy i poskytování skromného občerstvení a vyhlídkovou terasu se zábradlím. Na dně údolí pod vodopádem byla při turistické cestě druhá, jednoduchá bouda, kterou Schier získal také.

I zde bylo podáváno občerstvení, a když se nashromáždilo dostatečné množství platících turistů (za cenu 10 krejcarů nebo 15 feniků za osobu), dal zdejší personál trubkou signál pro obsluhu nahoře ke zvednutí stavidla. Návštěvníci tak viděli "vylepšený" vodopád i v letní sezoně v podobě, jakou má dlouhodoběji jen na jaře v době tání sněhu. Tato atrakce však zanikla ve 30. letech minulého století a spolu s ní i budka a vyhlídková terasa.
 

Pod Pravčickou bránou

Pravčická bránaNejmladším národním parkem je České Švýcarsko. Leží v Ústeckém kraji a přiléhá ke státní hranici, kde na něj navazuje Národní park Saské Švýcarsko (Nationalpark Sächsische Schweiz). Pozoruhodné je nejen zdejší geologické podloží, ale také nejrozmanitější živočišné druhy, které tu můžete spatřit. Hitmakerem parku je Pravčická brána, která si zahrála v nejednom filmu.

Již od druhé poloviny 19. století se území stalo velmi vyhledávaným, k čemuž přispěli tehdejší vlastníci panství Kinští a Clary-Aldringenové zpřístupněním turisticky nejzajímavějších míst, jako např. soutěsek Kamenice (letos je otevřena pouze Divoká/Tichá soutěska), vyhlídek u Jetřichovic nebo Dolský mlýn. Nejvyšší horou NP České Švýcarsko je Růžovský vrch (619 m.n.m., národní přírodní rezervace) s pralesovitými ekosystémy. Nedaleko něj v obci Růžová na Pastevním vrchu byla otevřena rozhledna Růženka netradičního vzezření s fantastickým výhledem do okolí.
 

Tajemství kounovských řad

Kamenné řadyTady sice musel přírodě pomoci člověk, ale člověk tak cizí, že o něm nic nevíme. Kounovské řady ležící na náhorní plošině nedaleko stejnojmenné vesnice jsou naší největší megalitickou památkou a nikdo jistě neví, k čemu sloužily (nejspíše byly pravěkým kalendářem). Čtrnáct stovky metrů dlouhých kamenných řad v krásné přírodě si vás podmaní svou magií.

Řady ukryté v lese jsou obrovské – byly rozprostřené na ploše několika hektarů a podle jeho odhadu je tvořilo několik tisíc kamenů, některé tak mohutné, že si nikdo nedokázal představit sílu, která by s nimi dokázala pohnout. Celkem obsahují zhruba 2000 křemencových kamenů, nejčastěji o průměru 80 cm. Řady se táhnou v délce až několik set metrů a co je nejpodivnější – v nepravidelných rozestupech běží vedle sebe téměř rovnoběžně a téměř přesně ve směru od severu k jihu.
 

Za pramenem Bílého Labe do rašeliny

Úpské rašeliništěVypravte se za drsnou krásou největšího krkonošského rašeliniště. Vypadá to tu jako v severské tundře, která sem zasahovala v době ledové. Úpské rašeliniště leží mezi Luční boudou, Hraničním hřebenem, Obří boudou a Studniční horou ve výšce okolo 1400 m.

V Úpské rašelině pramení Úpa a Bílé Labe. Mocnost rašeliny je 0,40-1,20 metru. Jsou tu vodou vyplněné pukliny i větší rašelinná jezírka, hluboká až 1 m a také rašelinné kopečky zvané bulty. Ostrůvky klečovitých porostů vytvářejí stolové formy. Kosodřevina se tu prolíná s porosty šáchorovitých rostlin, zejména suchopýry (zvané také Krakonošovy vousy), jejichž bílé ostrůvky v době zrání semen dodaleka září. Najdete zde i některé vzácné rostliny jako ostružiník moruška, všivec sudetský, běloprstka bělavá aj. Severní částí rašeliniště prochází prochází turistická cesta od Luční boudy k bývalé Obří boudě. Jinak není vstup do chráněného území dovolen.
 

Střecha Evropy na Moravě

Kralický SněžníkKrálický Sněžník je hora evropského významu. Právě na něm se stýkají dvě rozvodí našeho kontinentu. Morava, která zde pramení, směřuje do Černého moře, řeky severně od Sněžníku tečou přes Polsko do Baltu.

Vystoupejte na hřebeny a rozhlédněte se do kraje. Odměnou, kterou zde najdete, bude království ticha. To zůstane ve vašem srdci i po návratu zpět k všedním starostem běžného života, kam se budete vždy moct vracet pro novou energii. Socha slůněte je umístěna těsně pod vrcholem Králického Sněžníku už od roku 1932. V chráněném území se vyskytují některé vzácné druhy rostlin a živočichů.
 

Masožravé květiny a rašelina

Tříjezerní slaťPokud se vydáte na Šumavu, mohli byste si udělat výlet třeba na naučnou stezku po Tříjezerní slati. Texty seznamují návštěvníky s místní vegetací, povrchovými útvary rašelinišť, vznikem rašeliny a jejím složením. V okolí slatě se vyskytují typické vrchovištní rostliny jako např. kyhanka sivolistá, klikva bahenní a rosnatka okrouhlolistá. Zejména ta poslední patří k legendám české flory.

Slať je přístupná pro cyklisty i pěší od parkoviště pod Antýglem. Najdete zde vše, co by správné horské vrchoviště mělo mít: v centrální živé části jezírka, pás klečoviny, který ji obklopuje a podmáčené smrčiny kolem otevřené plochy vrchoviště.
 

Velká i Malá Amerika, romantika pro vás

Velká AmerikaKdo by alespoň neslyšel o lomu Velká Amerika, kde se natáčel Limonádový Joe? Kdysi se tu těžil vápenec, ale také se sem uklízeli političtí vězni, které asi příliš netěšilo, že jsou v jednom z nejromantičtějších míst Česka. Karlštejn je nedaleko a výletu sem rozhodně nebudete litovat.

Český Grand Canyon je vápencový, asi 800 m dlouhý, 200 m široký, až 100 m hluboký zatopený lom. Na jeho dně se nachází dvě navzájem propojená jezírka s průzračnou vodou, kterí zejména v létě lákají ke koupání. Bohužel brána do lomu je trvale zavřená a tak i přes přísný zákaz řada lidí slézá po skalách na dno Velké Ameriky, což je poměrně nebezpečné a nelze doporučit. Bezpečně si lze lom prohlédnout z vyhlídky přímo u parkoviště, nebo z pěšin vedoucích kolem Velké Ameriky.
 

Skřítčí nory na Karlovarsku

Skalky skřítkůChráněná geologická lokalita a záhadný útvar Skalky skřítků leží u obce Kyselka na Karlovarsku. Podle pověsti tu díry do skal vyhloubili skřítci, kteří tu před dávnými časy žili. Dnes už sice vědci přišli na to, že otvory mají na svědomí stromy, které obtekla chladnoucí láva – stromy zetlely, láva zůstala, ale stejně si říkáme, že se věda může mýlit. Skřítci jsou rozhodně zábavnější než láva.

Útvar se nachází ve vrcholové stěně kóty Schwedelberg, kde najdete zhruba šedesát válcovitých dutin o průměru od několika centimetrů po 1,5 metru. Hloubka otvorů činí až 5 metrů. Ke Skalkám skřítků se dostanete nejépe ze vsi Dubiny (asi 2 km) po červené a žluté odbočce, nebo z Kyselky po červené značce (23,5 km), u hájovny pak uvidíte žlutou odbočkou (1km).
 

Lesy vlídného Podyjí

NP PodyjíNa samých česko-rakouských hranicích najdete jedinečný Národní park Podyjí. Tak krásné lesy a přírodu jen tak jinde nenaleznete a počet cílů na nejrůznější výlety jakbysmet. Podívat se můžete i na rakouskou stranu hranice, kde park pokračuje pod názvem Nationalpark Thayatal.

Národní park Podyjí se vyznačuje mimořádnými scenériemi, tvořenými pestrou mozaikou skalních amfiteátrů a srázných stěn, meandry, rozsáhlými suťovými poli a těžko prostupnými stržemi, ale i nivními loukami podél Dyje a prosluněnými lesostepmi s pestrými koberci teplomilných rostlin. Krásně je tu všude.
 

Krásná stezka Bílou Opavou

Vodopády Bílé OpavyNaučná stezka Bílá Opava prochází po mnoha mostcích, schodištích a lávkách po březích Bílé Opavy – nejkrásnější horské bystřiny Jeseníků. Kromě několika vodopádů, četných kaskád a peřejí, skalních útvarů a romantických zákoutí smrkového pralesa vám naučná stezka Bílá Opava na 13 informačních tabulích nabízí i základní informace o přírodě této jedinečné rezervace. Stezka je dlouhá celkem šest kilometrů a prochází těsně kolem vodopádů.

Samotná Bílá Opava pramení na jižním svahu Pradědu. Kromě Pradědského a Ovčárenského potoka do ní přitéká v této nejhořejší části několik drobných bezejmenných potůčků. Největší vodopád se nachází u čtvrtého zastavení. Jeho výška je 7,9 m.
 

Za odlehlými beskydskými osadami

BeskydyV obci Staré Hamry, v místní části zvané Samčanka, na turisty čeká naučná stezka Staré Hamry, která vede přes osadu Němčanka do osady Javořina. Na trase dlouhé skoro 7 kilometrů je několik odpočinkových míst. Stezka využívá stávajících lesních cest a částečně i současných turistických tras vedoucích přes několik odlehlých osad obcí Staré Hamry a Bílá. Prostřednictvím naučných panelů objevíte informace o tom, jak a kdy osady vznikly a jak se v nich kdysi žilo.

Stezka vede rovněž okolo památných stromů a několika křížků. Občasní výletníci se nemusí bát – trasa je nenáročná. Hřeben Javořiny a Kozí hřbety odmění každého turistu nádherným výhledem na okolní krajinu.
Skalky skřítků u Karlových Varů Příroda

Skalky skřítků u Karlových Varů

Tato velmi vzácná geologická lokalita, dnes chráněný přírodní výtvor, se nachází zhruba 3 km jihozápadně od obce Kyselka u Karlových Varů. Ve vrcholové stěně kóty Schwedelberg najdete zhruba šedesát válcovitých dutin o průměru od několika centimetrů po 1,5 metru. Hloubka otvorů činí až 5 metrů.

Hrad Valdštejn – nejstarší hrad Českého ráje Památky

Hrad Valdštejn – nejstarší hrad Českého ráje

Valdštejn je nejstarší hrad Českého ráje. Pro svoji malebnou polohu v pískovcových skalách se stal také druhou nejstarší zpřístupněnou památkou v Čechách. Dnes je oblíbeným výletním místem v Českém ráji a také třetí nejnavštěvovanější památkou Libereckého kraje.

Zámek Hrubá Skála – ubytujte se v historických komnatách a užijte si aktivní dovolenou v přírodě Památky

Zámek Hrubá Skála – ubytujte se v historických komnatách a užijte si aktivní dovolenou v přírodě

Zámecký hotel Hrubá Skála je známý jako romantický zámek, stojící na pískovcové skále asi 6 km jihovýchodně od města Turnov. Nádherný pohled na Skalní město se vám naskytne z Vyhlídkové věže i moderních zrekonstruovaných hotelových apartmánů a luxusních pokojů v historickém stylu.

Národní přírodní rezervace Králický Sněžník a naučná stezka Králický Sněžník Příroda

Národní přírodní rezervace Králický Sněžník a naučná stezka Králický Sněžník

Národní přírodní rezervace Králický Sněžník byla vyhlášena v roce 1990 na ploše 1694,67 ha. Leží v centrální a vrcholové části stejnojmenného pohoří v nadmořské výšce 820 – 1424 m. Znakem naučné stezky je silueta slůněte, která je neoficiálním symbolem Králického Sněžníku.

Národní park České Švýcarsko – patří k nejkrásnějším místům v Evropě Příroda

Národní park České Švýcarsko – patří k nejkrásnějším místům v Evropě

Prozatím nejmladším národním parkem v České republice je Národní park České Švýcarsko, vyhlášený dne 1. 1. 2000 na celkové rozloze 79 km². Leží v Ústeckém kraji a přiléhá ke státní hranici, kde na něj navazuje Národní park Saské Švýcarsko (Nationalpark Sächsische Schweiz).

Kounovské kamenné řady Příroda

Kounovské kamenné řady

Kounovské kamenné řady, kterým se říká nejzáhadnější místo Česka, tvoří až stovky metrů dlouhé řady balvanů na vrchu Rovina, o kterých se už sedm desetiletí vedou spory.

Hruboskalské skalní město Příroda

Hruboskalské skalní město

Mezi hradem Valdštejn a zámkem Hrubá Skála nedaleko Turnova v Českém ráji se nachází oblast zvaná jako Hruboskalské skalní město. Pověstmi opředené skalní město nabízí nevšední zážitky pro horolezce i laiky na více než 400 věžích, jejichž nejvyšší dosahuje až do výše 50 metrů.

Geopark Český ráj Příroda

Geopark Český ráj

Český ráj leží na severovýchodě Čech, necelých sto kilometrů od Prahy. Jako první v republice zde byla v roce 1955 vyhlášena Chráněná krajinná oblast Český ráj, jejíž území bylo v roce 2002 a 2021 rozšířeno. Ojedinělost krajiny spočívá ve spojení přírodních krás s romantikou historických památek.

Národní park Podyjí – pestrá mozaika skalních stěn Příroda

Národní park Podyjí – pestrá mozaika skalních stěn

Ukázkou výjimečně zachovalého říčního údolí v bohatě zalesněné krajině jihozápadní Moravy je Národní park Podyjí, vedoucí podél 40 km dlouhého údolí řeky Dyje mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem. Na rakouské straně navazuje na park Nationalpark Thayatal.

K pramenu řeky Moravy na střechu Evropy Příroda

K pramenu řeky Moravy na střechu Evropy

Králickému Sněžníku, přes nějž přechází hlavní evropské rozvodí, se právem říká střecha Evropy. Pod vrcholem v nadmořské výšce 1 380 m vyvěrá pramen řeky Moravy, upravený jako studánka.

Tříjezerní slať – naučná stezka po Tříjezerní slati na Šumavě Příroda

Tříjezerní slať – naučná stezka po Tříjezerní slati na Šumavě

Pod jihovýchodním svahem Oblíku asi 3 km od Modravy v I. zóně Národního parku Šumava leží malé vrchovištní rašeliniště Tříjezerní slať. Rašeliniště je pojmenované podle tří rašelinných jezírek a je nejlépe dostupné od geoparku a informačního centra NP Šumava na Rokytě.

Přírodní rezervace Úpská rašelina – nejrozsáhlejší vrcholové rašeliniště v Krkonoších Příroda

Přírodní rezervace Úpská rašelina – nejrozsáhlejší vrcholové rašeliniště v Krkonoších

Leží mezi Luční boudou, Hraničním hřebenem, Obří boudou a Studniční horou ve výšce okolo 1400 m. Jeho severní část přechází na polské území. Pramení zde řeky Úpa a Bílé Labe. Plocha přírodní rezervace je 73 ha.

Pančavský vodopád v Krkonoších Příroda

Pančavský vodopád v Krkonoších

Nejvyšší vodopád v České republice, s výškou 148 m, se v několika stupních řítí skalnatým srázem z hrany Pančavské louky na dno Labského dolu. Nachází se v Krkonošském národním parku, přibližně 1 km jižně od Labské boudy.