ÚvodAktualityCesty za uměním: Pieter Bruegel, Senoseč, Pražský hrad a bruegelovský brajgl
Kultura

Cesty za uměním: Pieter Bruegel, Senoseč, Pražský hrad a bruegelovský brajgl

  • 16. srpna 2023
Poslechněte si audio verzi článku
Lovci ve sněhu, Stavba babylónské věže, Dětské hry anebo Zápas masopustu s půstem: to jsou nejznámější obrazy vlámského malíře Pietera Bruegela. Jeho nejcennějším dílem v Česku je obraz Senoseč z cyklu Měsíce, vystavený v Lobkowiczkém paláci na Pražském hradě.
Obrazy vlámského malíře Pietera Bruegela staršího se vám vryjí do paměti. Řada milovníků umění zbožňuje Lovce ve sněhu, jiní nedají dopustit na obraz stavby Babylonské věže, historikové zase rádi pátrají po detailech v bohatě zalidněných výjevech, které díky tomu fungují jako velká ilustrovaná dobová encyklopedie. V překrásných výjevech s fantastickými krajinami Bruegel vypráví o světě a lidech v něm živě a vtipně jako málokdo jiný. Honosné portréty jako jeho vrstevníci nemaloval vůbec, inspirace běžným venkovským životem mu vynesla přízvisko „selský“, a díky překotnému hemžení spousty postav a postaviček jméno Bruegel také stálo u zrodu půvabného českého slova brajgl.
 

Brajgl aneb dětské hry

S ryze českým výrazem brajgl si nevymýšlíme: jeho původ vysvětlil spisovatel Ignát Herrmann poznámkou k povídce Poslední sázka v knížce Z pražských zákoutí. Podle něj výraz vznikl v sedmdesátých letech 19. století na pražské malířské akademii jako vtip a posměšný výraz pro díla, která se podobala obrazům proslulého nizozemského malíře.

Na nich je opravdu vyobrazen nefalšovaný brajgl: hemží se tam desítky, někdy i stovky lidí, všichni něco dělají a často každý něco jiného. Zkuste se podívat třeba na Dětské hry, obraz, kde se přibližně dvě stovky dětí baví na více než sto způsobů. Některé z vyobrazených kratochvílí známe dodnes, třeba jízdu po zábradlí, přetahování, lezení po stromech nebo slepou bábu, ale jiné už odvál čas a zapomnění.
 

Senoseč: poklad Lobkowiczkých sbírek

Obraz Senoseč je jedním z nejcennějších kousků Lobkowiczkých sbírek. Vznikl roku 1565 a původně šlo o součást kolekce šesti obrazů, z nichž každý měl reprezentovat dva měsíce v roce. Senoseč, která představuje červen a červenec, je součástí stálé expozice Lobkowiczkého paláce na Pražském hradě.

Obrazy původně zdobily jídelnu antverpského kupce Niclaese Jongelinka. V roce 1594 město Antverpy celou sérii darovalo arcivévodovi Arnoštovi Rakouskému, místodržiteli ve Španělském Nizozemí. Po jeho smrti si Bruegelovy obrazy vybral jeho starší bratr Rudolf II. Jejich další osudy neznáme, nicméně v roce 1659 bylo ve vídeňském inventáři arcivévody Leopolda Viléma obrazů už jen pět. Kdy a jak Senoseč opustila císařské sbírky a kde se stovky let toulala nevíme; v Lobkowiczké sbírce je uváděna až od roku 1870. Cyklus jako celek už nikdy neuvidíme: tři obrazy z původní série se nachází v Kunsthistorickém muzeu ve Vídni, jeden je v Metropolitním muzeu v New Yorku a poslední se ztratil.

Senoseč ilustruje tvrdou práci venkovanů na pozadí krásné krajiny a městečka. Nejde o vyobrazení Prahy, jak si myslí někteří návštěvníci, ale o typickou vlámskou vesničku. Protože ale vlámská krajina je spíše rovná, překvapivý je alpský masiv v pozadí. Podobné krajiny ale najdete i na jiných Bruegelových obrazech – a my na Kudy z nudy dobře víme, proč Alpy malíř miloval a maloval.
 

Bruegel, Brueghel, Breugel nebo Breughel?

Pieter Bruegel, zakladatel umělecké dynastie, se až do roku 1559 podepisoval Brueghel, pak ale vynechal ze svého příjmení „h“ a začal se podepisovat jako Bruegel. Jeho potomci si však do příjmení „h“ zase vrátili. Různá forma psaní jmen je matoucí, důležité ovšem je, že výslovnost brajgl není správná: jméno se čte jako Brechl či Bröchl.
 

Kdo byl Pieter Bruegel?

Pieter Bruegel se narodil mezi lety 1526 až 1530 poblíž Bredy v Nizozemsku. Podle některých zdrojů se místo, kde se narodil a prožil dětství, jmenovalo Brueghel, mohly to být ale i Antverpy anebo jiné město. Jisté je, že se v roce 1551 připojil k cechu antverpských malířů. Právě podle průměrného věku jeho členů, jimž obvykle bylo přibližně dvacet až pětadvacet let, se také odhaduje letopočet Bruegelova narození.

Podle kreseb víme, že se vydal na cestu do Itálie; na kresbách zachytil Řím, Neapol, Messinu či Palermo. Jeho první životopisec Karl van Mander v roce 1604 napsal, že na umělce nesmírně zapůsobil přechod Alp, a uvedl: „V Alpách do sebe Bruegel pohltil všechny ty hory a skály, a když se vrátil domů, vyvrhl je na svá plátna.“
Něco málo víme i o Bruegelově milostném životě: žil se svou služebnou v Antverpách. Údajně mu však „lhala“ (ať už to znamená cokoliv), takže se v roce 1563 oženil s Mayken, dcerou svého učitele Pietera Coecke van Aelsta. Malování se věnovala celá rodina: jeho tchyně Mayken Verhulst (1518–1599) se proslavila především malbou miniatur a patřila k nejuznávanějším malířům v Nizozemsku.

Pieter Bruegel a Mayken Coecke přidali do malířské dynastie další stupínek: malíři se stali i jejich dva synové Pieter Brueghel zvaný mladší či Pekelný (1564–1638) a Jan Brueghel zvaný starší či Sametový (1568–1625).

Když Pieter Bruegel na podzim roku 1569 zemřel, o Jana, Pietera a jejich sestru Marii se starala už jen maminka. Po její smrti péči o děti převzala jejich ovdovělá babička Mayken Verhulst. Ta je také učila malovat. Oba synové, Pieter i Jan, často malovali vylepšené a mírně pozměněné kopie obrazů svého slavnějšího otce, které se i po desítkách let skvěle prodávaly.
 

Bruegelové a Brueghelové v Národní galerii

Kopií podle dochovaného obrazu svého otce je i obraz Pietera Brueghela mladšího Klanění tří králů, které můžete vidět ve sbírkách Národní galerie ve Šternberském paláci na Hradčanech. Podle Národní galerie je ve světových sbírkách uloženo přes třicet maleb, které vycházejí ze stejného vzoru. Pražská verze má jednu zvláštnost: podobně jako na originálním díle Pietera Bruegela staršího na ní jsou namalovány sněhové vločky, které u ostatních exemplářů s jedinou výjimkou chybí.

Od Pietera Brueghela mladšího vlastní Národní galerie i další díla, namátkou Vlámskou náves nebo další oblíbené téma podle otcovy předlohy, obraz Zimní krajina s pastí na ptáky. Stejné téma má obraz Jana Brueghela, rovněž ve sbírkách Národní galerie.
 

Od Bosche přes Dalího do Vídně

Po celém světě se dochovalo kolem čtyř desítek Bruegelových deskových obrazů. Některé z nich prozrazují, že se Bruegel inspiroval u krajana Hieronyma Bosche. Naopak Bruegelova díla se odrazila po stovkách let v obrazech Salvadora Dalího a dalších mistrů surrealismu.

Máme štěstí: největší a nejvýznamnější světovou sbírku Pietera Bruegela staršího, tedy dvanáct deskových obrazů, vlastní Kunsthistorické muzeum ve Vídni. Z Čech to tam máme jen kousek, a Selskou svatbu, Dětské hry, Lovce ve sněhu nebo Babylonskou věž můžeme vidět celý rok v takzvaném Bruegelově pokoji v muzejní obrazárně.
Cesty za uměním: Tizian, nejslavnější obraz v Česku a zámek Kroměříž

Cesty za uměním: Tizian, nejslavnější obraz v Česku a zámek Kroměříž

Apollon a Marsyas je brutální výjev malovaný v odstínech krve, jedno z posledních děl slavného italského malíře Tiziana a zároveň obraz, o kterém se mluví jako o možná nejlepším Tizianově díle. Pojďte se s Kudy z nudy podívat na nefalšovaný umělecký poklad: je vystavený v Zámecké obrazárně v Kroměříži.

Cesty za uměním: Albrecht Dürer, obraz Růžencová slavnost a moucha na koleně Panny Marie

Cesty za uměním: Albrecht Dürer, obraz Růžencová slavnost a moucha na koleně Panny Marie

Od narození nejslavnějšího německého malíře Albrechta Dürera (1471–1528) uplynulo více než 550 let. Už téměř sto let patří jeho obraz Růžencová slavnost ke klenotům Národní galerie v Praze. Sám autor o něm po jeho dokončení v roce 1506 napsal, řekl, že podle něj v celé zemi není lepší dílo.

Cesty za uměním: Rembrandt, obraz Učenec ve studovně a portrét Jana Amose Komenského

Cesty za uměním: Rembrandt, obraz Učenec ve studovně a portrét Jana Amose Komenského

Učenec ve studovně z roku 1634 je jediný Rembrandtův obraz ve sbírce pražské Národní galerie. Před několika lety byl hvězdou výstavy, věnované portrétu holandského zlatého věku v 17. století, a vy ho můžete vidět ve sbírkách starého umění. Pojďte se s portálem Kudy z nudy vydat po stopách jeho autora, světoznámého nizozemského malíře Rembrandta van Rijna (15. července 1606 Leiden – 4. října 1669 Amsterdam).

Cesty za uměním: Giuseppe Arcimboldo a Rudolf II. aneb císařův malíř a malířův císař

Cesty za uměním: Giuseppe Arcimboldo a Rudolf II. aneb císařův malíř a malířův císař

Při pohledu na obrazy italského malíře Giuseppe Arcimbolda vás napadne, že přesně takhle vypadá barokní umění. Jeho portréty složené z pestrobarevných květin, plodů ovoce i zeleniny a nejrůznějších předmětů okouzlily Prahu v době císaře Rudolfa II. – a právě panovníkův portrét nazvaný Vertumnus z roku 1591 je Arcimboldovým nejznámějším obrazem.

Cesty za uměním: ošklivá vévodkyně Markéta Pyskatá aneb nejošklivější obrazy světa

Cesty za uměním: ošklivá vévodkyně Markéta Pyskatá aneb nejošklivější obrazy světa

Co je ošklivé a co je naopak krásné, když každý máme jiný vkus a líbí se nám jiné věci? Ohledně nejošklivější ženy světa ale panuje vzácná shoda: namaloval ji vlámský malíř Quentin Matsys kolem roku 1513 a obrazu se říká Ošklivá vévodkyně anebo groteskní stará žena.

Cesty za uměním: stopy světoznámého malíře Pabla Picassa v Česku

Cesty za uměním: stopy světoznámého malíře Pabla Picassa v Česku

Rok 2023 byl v uměleckém světě rokem malíře Pabla Picassa (1881–1973). Uplynulo 50 let od jeho úmrtí a muzea na celém světě chystala desítky výstav, věnovaných jeho tvorbě. Jsou díla světoznámého malíře k vidění i u nás v Česku? Jaké příběhy je provázejí a co byste o nich měli vědět?

Národní galerie v Praze – Veletržní palác: Umění 19., 20. a 21. století Kultura

Národní galerie v Praze – Veletržní palác: Umění 19., 20. a 21. století

Veletržní palác je sídlem Národní galerie v Praze od roku 1976. Stálá expozice umění Umění 19., 20. a 21. století seznamuje ve třech podlažích Veletržního paláce s vývojem českého i zahraničního výtvarného umění v kontinuitě posledních třech staletí.

Kam v Praze právě teď za kulturou? Vybrali jsme pro vás deset galerií moderního umění

Kam v Praze právě teď za kulturou? Vybrali jsme pro vás deset galerií moderního umění

Hledáte zajímavé tipy, co dělat v Praze, když počasí výletům nepřeje? Vydejte se do galerií! Tentokrát uděláme radost těm, kteří mají rádi moderní a současné umění: čekají na vás nejenom rozsáhlé a často neobvyklé výstavní prostory, ale i kavárny, galerijní obchody a pozoruhodné instalace.

Staří mistři II: Expozice ve Šternbernském paláci

1. 1.31. 12.
Staří mistři II: Expozice ve Šternbernském paláci

Sbírková expozice Staří mistři II navazuje na expozici Staří mistři nacházející se v protějším Schwarzenberském paláci. Obě se vzájemně doplňují tak, aby utvořily jeden celek, a zároveň představují skvostná umělecká díla v různých souvislostech.

Lobkowiczký palác na Pražském hradě Kultura

Lobkowiczký palác na Pražském hradě

Lobkowiczký palác v areálu Pražského hradu doposud vlastní starobylý panský rod Lobkowiczů. Vystřídalo se zde mnoho členů rodu a několikrát byl palác rodině odebrán. Po jeho navrácení zde Lobkowiczové zřídili rodinné muzeum, které je díky své povaze nejen českým, ale i evropským unikátem.

Výlet do zahrad v Kroměříži aneb za krásami Hanáckých Athén

Výlet do zahrad v Kroměříži aneb za krásami Hanáckých Athén

Kroměříž, „Hanácké Athény“, nádherné historické město se zámkem, galerií, mincovnou, vinnými sklepy a světoznámými zahradami, město s podmanivým geniem loci. Jestliže u jiných míst musíme zrod jejich proslulosti a nádhery rozložit do mnoha století, v Kroměříži to víme na den přesně. Zlomem, od něhož začalo město směřovat k dodnes zachované kráse a výstavnosti, byl 12. březen 1664, kdy byl zvolen olomouckým biskupem Karel II. z Lichtensteinu-Castelkorna, cílevědomý a velmi schopný muž. Jednou z jeho hlavních starostí bylo pozvednout biskupská sídla zle poničená třicetiletou válkou – a právě letní rezidence Kroměříž mezi nimi patřila k nejvýznamnějším.

Národní galerie v Praze – Schwarzenberský palác s expozicí starých mistrů Kultura

Národní galerie v Praze – Schwarzenberský palác s expozicí starých mistrů

Schwarzenberský palác představuje výběr mistrovských děl ze Sbírky starého umění od 16. do 18. století. Prohlédnete si zde například malby Petra Brandla a Karla Škréty, Albrechta Dürera, El Greca, Rembrandta či Lucase Cranacha.

Moravská galerie v Brně – Pražákův palác Kultura

Moravská galerie v Brně – Pražákův palác

Umění od 20. století po současnost, stálé expozice spojené skluzavkou. Krátkodobé výstavní projekty, sochařský park s kavárnou, dětská herna, otevřený depozitář, galerijní knihovna a knihkupectví. To je Pražákův palác Moravské galerie v Brně. Místo pro setkávání s uměním, které žije.

#světovéČesko a Kroměříž: zámek, renesanční libosad a příběhy z celého světa

#světovéČesko a Kroměříž: zámek, renesanční libosad a příběhy z celého světa

Bruegel, van Dyck, Tizian, Angelika, Mozart, Foucault a desítky dalších osobností by vám potvrdily, že Kroměříž je skutečně světová. Ve městě s téměř devítisetletou historií totiž téměř na každém kroku čekají překvapení, inspirovaná příběhy z celé Evropy.