Kuchyně a výtahy na Šternberku
Jak fungovaly kuchyně na velkých šlechtických sídlech? Poznáte to například na morvaském
hradě Šternberku, během prohlídky nazvané
Život na šlechtickém sídle anebo nové trasy
Od kuchyně po půdu, která představuje technické zázemí hradu. Uvidíte napřiklad jedinečný luxusní osobní výtah v podobě, jak jej před sto lety užívali Lichtenštejnové, strojovnu na hradní půdě anebo
jídelní výtah na ruční pohon. Že byl hrad ryze moderním sídlem, kde jste si v
koupelnách mohli pustit horkou vodu, o tom svědčí obrovské zásobníky na teplou vodu, obložené pilinami kvůli izolaci. Prohlídka technických památek neopomíjí rekonstruovanou
Lichtenštejnskou kuchyni, která byla provozním srdcem hradu. Jedinečnou zastávkou na trase Od kuchyně po půdu tvoří rekonstruovaný objekt
Ledovny v areálu hradního parku.
Do kuchyně na zámcích Hluboká a Horšovský Týn
Vedle reprezentačních salonů, soukromých i hostinských pokojů nabízí novogotický
zámek Hluboká také pohled do velkoryse rozvržené
zámecké kuchyně. Víte, že se používala ještě krátce po druhé světové válce a že podobně jako celý zámek je inspirovaná anglickými sídly? Aby provoz kuchyně v bohatém panském domě nerušil život panstva, je
umístěná v suterénu, v části orientované na sever. Nepřekvapí vás jen svou rozlohou, ale i rozdělením podle úprav a
typů jednotlivých pokrmů. Prohlídka trvá asi 35 minut a přes prázdniny je tato prohlídková trasa otevřená denně.
O něco mladší je zámecká kuchyně na
zámku Horšovský Týn; poslední úpravy a modernizace tu proběhly ve dvacátých letech 20. století. Přibližně hodinová prohlídka vede
jídelnou pro zámecké služebnictvo do samotné kuchyně a dál přes sklad nádobí a pekárnu do skladu porcelánu a skla. Až do konce prázdnin se sem můžete podívat denně. Celkem je na tomto prohlídkovém okruhu uvidíte přes 2500 exponátů. Poslední prohlídka začíná se zavírací dobou objektu (tedy v 17. hodin) v případě minimálního počtu 5 platících osob.
Švihov a Jindřichův Hradec zvou do černých kuchyní
Na
vodním hradě Švihově se kromě půvabných interiérů, věže a výstavy palných zbraní podíváte i do
hospodářského zázemí hradu. Co všechno uvidíte? Třeba sklepy, kam se ukládaly rychle se kazící potraviny, mléko a víno,
chlebový sklep, kde jsou k vidění potřeby pro výrobu a uskladňování pečiva, strážnici, hejtmanskou kancelář a
černou kuchyni. Okruh je otevřený denně kromě pondělí, až do konce roku nabídku zpestřuje pohádková výstava
Za tajemstvím Popelčina střevíčku ve čtyřech podlažích Bílé bašty, do které se dostanete samostatným vchodem přímo z velkého hradního nádvoří.
Třicet dva metrů vysoká s průměrem něco málo přes 10 metrů a jednou zdí téměř čtyři metry silnou, to jsou parametry
Černé věže, do které se můžete vypravit na
jindřichohradeckém hradu a zámku. V porovnání s jinými historickými vyhlídkovými věžemi skýtá zdejší Černá věž panoramatický a malebný výhled na celé město a jeho široké okolí. Kromě vyhlídky okruh nabízí nahlédnutí do
pět set let staré Černé kuchyně, kde podle legendy legendární Bílá paní vařila sladkou kaši pro chudé.
Kam do pivovaru?
V původní podobě se dochovala také
Lichtenštejnská kuchyně z počátku 20. století na
zámku Velké Losiny; denně kromě pondělí si ji prohlédnete na trase věnované Lichtenštejnům na
Losinách. Kromě toho byste měli vědět, že ke zdejšímu renesančnímu zámku patřil mlýn a velký hospodářský dvůr s pivovarem. Na jejich místě dnes sice stojí
zámecké křídlo s arkádami, ale pivo se ve
Velkých Losinách vaří i dnes, a to v
pivovaru Zlosin.
Na
hradě Bítově se podíváte do nedávno otevřených
prostory bývalého bítovského hradního pivovaru. Nahlédnete do dobové hospody, podíváte se na půdu, kde se skladoval ječmen, do sladovny i do ležáckých sklepů s chladírnou v hradním sklepení. S historií vaření piva na hradě se seznámíte od první písemné zmínky v roce 1618 až po rok 1893, kdy byl pivovar uzavřen.
Další
hradní pivovar si prohlédnete na dolním nádvoří
hradu Velhartice. Po rekonstrukci v něm sídlí
restaurace U hradního sládka, sklepení a pravý trakt slouží jako výstavní a přednáškové prostory.
Jen pár kroků od
zámku Březnice stojí
Zámecký pivovar Herold, založený roku 1506; v historických barokních prostorách se stále tradiční technologií vaří výtečné pivo. Poměrně známý je rovněž
Zámecký pivovar na
zámku Chyše, v našem výčtu by neměl chybět ani
Knížecí pivovar v
klášteře Plasy. První cisterciácký klášter v Čechách se totiž po josefínských reformách stal rezidencí kancléře Metternicha a jeho rodiny, takže se proměnil v zámek. Metternichové tradici vaření piva obnovili a na ně nyní navázal Knížecí pivovar; najdete ho přímo v areálu kláštera pár kroků od
Centra stavitelského dědictví.
Víte, že…?
Romantický zámek Žleby neláká jen na kouzlo staré Anglie a oboru s bílými jeleny, ale také na návštěvu plně zprovozněné a provoněné zámecké kuchyně. Kuchtíci a kuchtičky v historických kostýmech se při tematických prohlídkách postarají o doprovodný program a vy ochutnáte to, co se v kuchyni běžně vařilo a peklo v dobách, kdy byly Žleby majetkem starého tyrolského rodu Auerspergů. Prohlídky se pořádají nepravidelně, termíny najdete na webových stránkách zámku, doporučuje se rezervace předem.
Příběh o tom, jak byl v roce 1985 nalezen pod podlahou kaple na hradě a zámku v Bečově nad Teplou vzácný relikviář svatého Maura asi znáte, ale víte, že společně s ním bylo objeveno také 133 lahví archivních vín a koňaků? Pocházejí z konce 19. století a nedávno se tekutý poklad dokonce rozrostl o další tři láhve, objevené při archeologickém průzkumu na hradních parkánech. Průzkum ukázal, že většina vín je ve skvělé kondici a jejich cena byla odhadnuta na 20 milionů korun.