Dnes slaví svátek patronka proti epidemii, svatá Korona

14. května 2020

epidemie chrám hrobka Katolická církev Karel IV. Katedrála svatého Víta smrt Rudolf II. Ota III. Ladislav Pohrobek Jiří z Poděbrad Blízký východ Starověký Řím palmy Václav IV.

Jako by v tom jméně bylo spojení – svatá Korona a koronavirus… a možná, že ano. Dnes málo známá svatá Korona bývala křesťanskou mučednicí z dob starého Říma. Po dlouhý čas, hlavně v období středověku, byla v katolické církvi uctívána jako patronka ochrany před epidemiemi. Právě dnes, 14. května, vzpomíná tuto mučednici liturgický kalendář. Pojďme si její osudy připomenout i my.

Uložit

Navštívit

5 z 5 (1x hodnoceno)

1 nejméně / 5 nejvíce

Popularita článku: 13 %

</> Embedovat

Svatá Korona patřila až do nedávna mezi opomíjené, takřka zapomenuté světice. Věřícím a duchovním se v tento čas připomněla svým jménem, které je překvapivě shodné se skupinou RNA virů, způsobujících světovou pandemiii. Zvláštní nádech celé situaci dodává také fakt, že svatá Korona byla uctívána jako patronka před epidemiemi.

Mnoho informací se nám o svaté Koroně nezachovalo. Víme, že se jednalo o římskou občanku v některé z provincií na dnešním Blízkém východě (pravděpodobně v Damašku), která se podle doložených údajů v útlém mládí provdala za římského vojáka Viktora ze Sieny. Oba byli členy křesťanské komunity a ani během pronásledování křesťanů za císaře Antonia Pia nebo Diokleciána se nechtěli vzdát své víry. Ačkoli byl Viktor velmi moudrým a výmluvným řečníkem, nakonec jej roku 176 n.l. sťali. Šestnáctiletou Koronu ovšem čekal daleko krutější osud. Dostala od místního vládce na výběr – buď obětovat pohanským bohům anebo smrt. Korona se králi vysmála a ten ji odsoudil k podivnému trestu. Byla přivázána ke dvěma ohnutým mladým palmám. Poté, co byly palmy narovnány, roztrhly ohromnou silou Koronino tělo.

Právě díky své zvláštní smrti byla Korona nejprve uctívána jako patronka dřevorubců. Kdy a jak se stala patronkou boje proti nákazám, není jasné.

Z Blízkého východu se legenda dostala do Itálie (cca v 6. století) a také ostatky obou manželů spočívají na italské půdě, na pobřeží Jaderského moře nedaleko města Ancona. V roce 997 přinesl císař Otto III. její relikvie do Cách a ve 14. století je císař Karel IV. nechal umístit do chrámu sv. Víta v Praze.

Hrobka v katedrále sv. Víta v Praze – největší pohřebiště českých panovníků

V katedrále sv. Víta v Praze je pohřbeno celkem 14 knížat a králů. Z Kaple sv. Kříže vedou schody do podzemních prostor chrámu, kde se nalézá královská hrobka se sarkofágy Karla IV., jeho dětí, čtyř manželek a dalších českých králů; Václava IV., Ladislava Pohrobka, Jiřího z Poděbrad a Rudolfa II.

Památky

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.