Staroměstská mostecké věž (brána do
Starého Města) byla postavena společně s
Karlovým mostem v
70. a 80. letech 14. století. Kromě funkce obranné byla koncipována zároveň jako symbolický
vítězný oblouk, kterým procházeli čeští králové na své korunovační cestě, která začínala v Královském dvoře (na místě dnešního
Obecního domu) na
Starém Městě a končila v
katedrále svatého Víta.
Vstup na Malou Stranu střeží
Malostranská mostecká věž. Tvoří ji dvě stylově odlišné nestejně vysoké věže
propojené branou. Menší původně románská věž, pochází z 12. století, její dnešní renesanční podoba pochází z roku
1591. Vyšší z obou věží byla postavena v roce 1464 a navazuje svou pozdně gotickou architekturou na Parléřovu
Staroměstskou mosteckou věž. Z jejího ochozu se otevírá nádherný výhled na plynoucí
Vltavu a historické jádro metropole.
Staroměstská věž s magickým zaříkáním přestála švédské vojsko
Staroměstská věž stojí na Křižovnickém náměstí, na pilíři mezi prvním a druhým obloukem
Karlova mostu a je součástí
Starého Města. O výstavbu se postaralaa parléřovská stavební huť v jejímž čele nestál nikdo jiný, než
Petr Parléř. Vznikla při stavbě
Karlova mostu z pískovcových kvádrů. Má tvar hranolu s cimbuřím a střechu doplňují čtyři nárožní věžičky. Od hladiny
Vltavy měří
65 metrů, na ochoz vede 138 schodů. Věží prochází
brána o šířce 8 metrů s typickým gotickým lomeným obloukem. V dobách minulých se dala uzavřít těžkými vraty.
Celá věž je zvenčí i zevnitř krásně zdobná. Kromě
monumentální výzdoby, připomínající dobové osobnosti, svaté patrony, symboly českých králů nebo erby a znaky Království českého či Svaté říše římské, bylo třeba bráně (potažmu celému mostu) zajistit také
magickou ochranu. Na boku věže se tak nacházejí dva nápisy, které nemají mezery mezi slovy a lze je číst stejně zleva do prava a naopak. Podle středověké mystyky se jedná o ochranu před nepřátelskými silami – démoni se mají při jejich čtení
chytit do nekonečné smyčky. Nápisy jsou tohoto znění:
Signate, signate, mere me tangis et angis a Roma, tibi subito motibus ibit amor (Na vědomí tobě znamení, poskvrníš-li mě dotykem, budeš zardoušen; Říme, tobě náhle převraty bude obětována láska). Možná na síle těchto formulí něco bude, protože
Staroměstská mostecká věž odolala švédskému vojsku, které se neúspěšně snažilo probojovat se z Pražského hradu do Starého Města. Další zkouškou prošla v roce 1848, kdy se stala centrem
revolučních bouří a během pouličních nepokojů byla značně poškozena. Na její opravě pracoval v letech 1874 až 1878
Josef Mocker.
Staroměstská věž je
přístupná denně, od 10:00 do 19:00 hodin, v letních měsících od 9:00 do 20:30 hodin. Za vstup dáte 190 Kč. Výhodné kombinované vstupné na obě věže přijde na 280 Kč.
Mostecká dvojvěž jako věznice, celnice i hláska
Vyšší z obou věží stojících na malostranském břehu
Vltavy je nejmladší částí celého
Karlova mostu. Byla postavena po roce
1464 na náklad českého
krále Jiřího z Poděbrad na místě starší věže. Věž z
opuky chránila
Malou Stranu a byla součástí levobřežního opevnění
Prahy. Výška věže je
43,5 m, ochoz byl založen ve výšce 26 m. Původně měla mít zřejmě bohatou sochařskou výzdobu, připravené niky pro umístění soch ale zůstaly prázdné. Během staletí byla využívána jako
sklad a vzhledem ke své dispozici také jako
hláska, tedy podobně jako
věže u sv. Mikuláše nebo na
Staroměstském náměstí. Za třicetileté války nebyla poničena tolik jako věž na druhém břehu, neboť
Švédové ji získali bez většího odporu. Její dnešní podoba pochází z let 1879 až 1883, kdy byla upravena podle návrhů architekta Josefa Mockera.
Nižší mostecká věž zvaná
Juditina je v jádru románská. Pamatuje časy, kdy se v sousedství prvního kamenného mostu přes
Vltavu usídlili johanité (maltézští rytíři). Ti zde poskytovali
útočiště zbožným
poutníkům a strážili jejich bezpečí i s mečem v ruce. Ve 12. století byl areál johanitů první stavbou na tomto konci mostu. Ostatně české
Velkopřevorství maltézských rytířů má své sídlo na
Malé Straně dodnes a je nejstarším velkopřevorstvím na světě. Na začátku 15. století bylo ve věži zřízeno
vězení pro nejtěžší provinilce. Od konce 16. století do roku 1784 sloužila jako
celní úřad. Potom vystřídala několik majitelů a od roku 1893 patří městu. Ve sklepení věže je dochován významný soubor rytin z poloviny 13. století, které zachycují
lidské postavy,
zvířata a
zbraně,
osmicípou hvězdu a několik šlechtických
erbů.
Branou mezi oběma věžemi se vchází na
Malou Stranu. Brána má nadezdívku s
cimbuřím, je opatřená
znaky zemí Václava IV. (lev lucemburský, lev český a moravská orlice, pod nimi znak Starého Města na straně mostní, vratislavská orlice, český lev, dolnolužický znak, pod nimi erb malostranský do Mostecké ulice).
Malostranská mostecká věž je
přístupná denně, od 10:00 do 19:00 hodin, v letních měsících od 9:00 do 21:00 hodin. Vstup stojí 190 Kč, výhodné vstupné nabízí
kombinovaná vstupenka na obě věže za 280 Kč.