Co se vám vybaví, když přijde řeč na
Karpaty? Jedni si představí hlavně
Bílé Karpaty, malý ráj divoké přírody na moravsko-slovenském pomezí, druzí mohutný masiv celého karpatského oblouku. Do Česka Karpaty zasahují vlastně jenom malým kouskem na
jihu Moravy. Vinou se z Rakouska přes Slovensko, Maďarsko a Polsko na Ukrajinu a dál do Rumunska a Srbska v délce 1500 kilometrů, celkovou rozlohou 210 tisíc metrů čtverečních překonávají i Alpy. Celá řada míst v Karpatech je zapsaná na
seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO – namátkou
původní bukové lesy Karpat, dřevěné kostelíky v polských, ukrajinských, rumunských a slovenských vesnicích, opevněné vesnice Sedmihradska, pravoslavné kláštery v bývalé Rumunské Moldávii nebo unikátní jeskyně Slovenského ráje a krasu.
1. Bílé Karpaty, království rostlin a živočichů
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/b0e863b8-ef75-44ea-8cb8-ee75dbffde91/059-03-karpaty.jpg.aspx&width=300&height=200)
„Naše“
Bílé Karpaty si v téhle světové karpatské konkurenci vedou docela dobře, i ony mají svá nej. Například
bělokarpatské květnaté louky se svým bohatým výskytem druhů rostlin řadí mezi nejbohatší biotopy v Evropě, potažmo na celém světě. V chráněné krajinné oblasti také žije víc než polovina druhů zvířat, známých z celého českého území. Odborníci odhadují, že celkem jde asi o 20 tisíc druhů zvířat, z toho zhruba 16 tisíc druhů hmyzu. Žije tu také nejvíc druhů motýlů ze všech oblastí České republiky. Jedinečné pohoří s úžasnou rozmanitostí rostlin i živočichů je současně
biosférická rezervace UNESCO a
chráněná krajinná oblast.
2. Legendární orchidejové louky Bílých Karpat
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/d03ecb66-6ce8-47e1-b2aa-6d24ae03e488/orchideje-Orchis-tridentata-Vstavac-Lisky-R-Rybkova.jpg.aspx&width=300&height=200)
Nemusíte patřit ke znalcům botaniky, aby vás bělokarpatské květnaté louky uchvátily na první pohled. Biologové tu ale najdou skutečný ráj, protože na loukách se vyskytuje přes 800 druhů rostlin, desítky z nich patří mezi ohrožené. Každoročně od konce dubna přibližně do konce července vykvétá v
Bílých Karpatech více než dvacet druhů orchidejí – namátkou vstavače májové, mužské, vojenské i kukačky, prstnatce májové, bezové či pleťové, hlavinky horské, hořečky žlutavé karpatské nebo kruštíky. Zdejší louky s typickými, osaměle stojícími stromy, které vznikly na místě původních lesostepí, teplomilných doubrav, dubohabřin a bučin, jim poskytují ideální podmínky. Chcete se o orchidejích dozvědět víc? Rezervujte si některou z procházek s průvodcem, které pořádá
Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty ve
Veselí nad Moravou.
3. Velká Javořina, královna Bílých Karpat
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/7a2f62f5-8f36-4ceb-96f3-ec1a0b80062e/055-javorina-shutterstock-432247420.jpg.aspx&width=300&height=196)
Kromě několika oblastí nemají Karpaty charakter vysokých hor, spíš jde o nižší a zalesněné kopce – třeba takový, jako je
Velká Javořina, s 970 metry nejvyšší vrchol
Bílých Karpat. Přesto je mohutná a zdaleka viditelná, vede na ni několik turistických cest a otvírá se z ní nádherný kruhový výhled. Běžně bývají vidět
Chřiby s
hradem Buchlovem,
Pálava,
štěrkopísková jezera u Ostrožské Nové Vsi a na Slovensku
Malé Karpaty. Při dobré viditelnosti uvidíte na slovenské straně
Považský Inovec, Strážovské vrchy a
Malou Fatru, na české straně pak další vrcholy
Bílých Karpat s Velkým Lopeníkem,
Beskydy,
Vizovické a
Hostýnské vrchy. Pokud budete mít opravdu štěstí, zahlédnete i
vrcholky rakouských Alp a masiv Schneebergu.
4. Slavnosti bratrství Čechů a Slováků na Javořině
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/4b1ebd7c-32c0-40a7-8a48-cdfb052199fa/velka-javorina-vstavac.jpg.aspx&width=300&height=200)
Když se vyhnete nejznámějším trasám,
Žítkové a dalším oblíbeným turistickým lákadlům, můžete v
Bílých Karpatech prochodit celé dlouhé hodiny o samotě. Pokud naopak máte rádi společnost, měli byste vědět, že právě
Velká Javořina je symbolem sounáležitosti a bratrství Čechů a Slováků. Historie jejich setkávání se odvíjí už od první poloviny 19. století a vy se sem můžete vypravit vždy
poslední červencovou neděli na každoroční
Slavnosti bratrství Čechů a Slováků. Na Velkou Javořinu také míří oblíbené silvestrovské nebo novoroční výšlapy.
5. Národní přírodní rezervace a prales Javorina
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/18702bcd-f0c2-4825-8d09-fa893585c554/270-02-louka-bile-karpaty.jpg.aspx&width=300&height=107)
Jednou z národních přírodních rezervací
Bílých Karpat je
Javorina, rozsáhlé území na severních svazích
Velké Javořiny. Neoficiálně ji vyhlásili už v roce 1907
Lichtenštejnové, tehdejší majitelé panství, v roce 1933 byla vyhlášena chráněným územím a v roce 2008 se zařadila mezi bezzásahová území, s rozlohou 166 hektarů vůbec nejrozsáhlejší bezzásahový kousek přírody u nás. Podobně jako jinde se i tudy smí procházet jen po
značených turistických trasách, ale nemusíte mít obavy, žádné prodírání pralesem vám nehrozí: cesty jsou upravené a stromy, které spadnou na cestu, se odklízejí.
6. Čupec, nejvyšší bod jižní Moravy
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/3e518567-8738-45c3-b47c-d1ad2f08ac47/Bile-Karpaty_1.jpg.aspx&width=300&height=200)
Necelých pět kilometrů od
Velké Javořiny se přímo na česko-slovenské státní hranici tyčí
kopec Čupec. S 819 metry nadmořské výšky to není žádný obr, ani na poměry
Bílých Karpat, ale na kontě má jedno nepřehlédnutelné NEJ: jde o
nejvyšší vrcholek Jihomoravského kraje. Ve skutečnosti ovšem na území kraje leží bod s vyšší nadmořskou výškou, a to 836 metrů. Nejde ale o vrcholek, jen místo na úbočí nedalekého
kopce Durda.
7. Květná a Strání
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/71aa7d3c-bc13-428e-922d-c40694c3f88b/034-tanec-pod-sable-strani2.JPG.aspx&width=300&height=205)
Výlet na
Velkou Javořinu může začít ve
Strání nebo v
Květné. Byla by ale chyba představit si Strání jako zapomenutou vesničku, schoulenou v hlubokém karpatském údolí na konci světa. Vesnice vznikla u takzvané uherské obchodní stezky, která mířila z jihu přes
Uherský Brod a
Olomouc dál na sever k Baltu. Dnes tudy vede hlavní tah směrem na
Nové Mesto nad Váhom, a když si pohlídáte termíny v
kalendáři akcí, můžete se vypravit na Den otevřených dveří do zdejších
skláren.
8. Velký Lopeník, Durch a místa dalekých výhledů
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/fbde25ec-87a3-4003-8f02-9a97d0aa6fc3/vyhlidka-durch.jpg.aspx&width=300&height=198)
Na svazích
Bílých Karpat se střídají louky a hluboké lesy, takže daleké výhledy nabízejí vedle
Velké Javořiny až na výjimky hlavně rozhledny –
rozhledna na Velkém Lopeníku,
Travičná anebo
Královec. Výjimečná výhledem i tvarem je
pozorovatelna Durch, zvláštní vyhlídka na severním okraji
Bílých Karpat u
Valašských Klobouků, kterou někdo vnímá jako rám obrazu a jiný zase jako okno.
9. Větrný mlýn v Kuželově
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/a00b9909-c0f7-40da-a11c-41f87ae9d2b8/038-kuzelov.jpg.aspx&width=300&height=198)
Nad obcí
Kuželov stojí jeden z mála dochovaných
větrných mlýnů takzvaného holandského typu. Byl postaven v roce 1842, mouku mlel více než sto let a po rekonstrukci se proměnil v exponát
Technického muzea v Brně s expozicí větrného mlynářství. Vedle mlýna si v malém muzeu prohlédnete, jak se tu žilo a pracovalo na přelomu 19. a 20. století.
10. Kudy na Velkou Javořinu?
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/59b647d9-ab74-45c5-bd9c-24e184f9df59/270-Brany-Bilych-Karpat-Uhersky-Brod-Zlinsko-a-Luhacovicko.jpg.aspx&width=300&height=199)
Nejvyšším vrcholem Karpat je slovenský Gerlachovský štít s 2655 metry nad mořem. Máme štěstí, tak vysoko šplhat nemusíme, ale přesto výstup na
Velkou Javořinu není nenáročná procházka. Například z
Květné sice zelená značka stoupá jedním směrem na
Velkou Javořinu, druhým na
Velký Lopeník, ale v obou případech vás čeká převýšení 600 až 700 metrů. Cestu si můžete výrazně usnadnit, když místo startu posunete do sedla mezi
Strání a
Horní Němčí: je tu zastávka autobusu i parkoviště, červená značka vede přímo na vrchol Javořiny. Trasa tam a zpátky měří zhruba 15 kilometrů s převýšením 382 metrů.
Na skok přes hranice:
- Pohoří Bílé Karpaty daly jméno Červenokamenské bradlo a Vršatská bradla, tedy mohutné bílé skály, které najdete na slovenské straně pohoří.
- Výletníkům už sto let slouží Holubyho chata na východním svahu Velké Javořiny, tedy na Slovensku. Její základní kámen byl položen 8. července 1923 a je celoročně přístupná.
- Přechod Bílých Karpat z jednoho konce na druhý měří asi 100 kilometrů a zabere přibližně čtyři až pět dní pochodu. Kdo hledá větší výzvy, může se vydat dál na Slovensko po dálkové Cestě hrdinů SNP; vede z hradu Devín u Bratislavy přes část hřebene Bílých Karpat a dál přes Strážovské vrchy, Malou a Velkou Fatru, Nízké Tatry, Slovenské Rudohorie a Volovské vrchy až k Dukelskému průsmyku. Celkem měří přibližně 770 kilometrů.