NP a CHKO Šumava je krajina místy až mystická – nachází se zde rozlehlé
náhorní planiny s horskými smrčinami jako někde na severu Evropy,
zádumčivá rašeliniště – slatě na náhorních plošinách Šumavských Plání, luhy v údolní nivě
Vltavy, ledovcová jezera ve strmých ledovci vymodelovaných karech pod hraničním hřebenem, nabízejícím zase výhled až k alpským ledovcům. Jako jeden z
největších souvislých komplexů lesa ve střední Evropě je nazýván i
Zeleným srdcem Evropy. Ochrana nejcennějších území se datuje k roku 1858, kdy kníže Jan Adolf Schwarzenberg vyčleňuje
Boubínský prales z lesního hospodaření a Vilém Hohenzollern ochraňuje od roku 1911
Černé a
Čertovo jezero. Za první republiky byly vyhlášeny státní přírodní rezervace, např.
Boubínský prales,
Černé a
Čertovo jezero, Rokyteckou slať,
Jezerní slať,
Trojmeznou horu aj. V roce
1963 byla výnosem
Chráněná krajinná oblast Šumava o rozloze 1 630 km², letos tak od této události uplyne již 60 let! Výročí se bude slavit na největší letošní akci Národního parku, kterou je
Den národního parku v sobotu
1. července 2023 na Rokytě.
V roce 1990 bylo území zapsáno do seznamu
UNESCO jako Biosférická rezervace
Šumava. Rozprostírá se na území
Plzeňského a
Jihočeského kraje při jihozápadní hranici s Německem a Rakouskem. Za svoji atraktivitu vděčí
národní park kromě jiného i dlouholeté existenci železné opony, která na několik desetiletí zmrazila působení člověka v hraničních oblastech a dala tak prostor přirozenému vývoji krajiny. Nejcennější část území CHKO byla v roce
1991 vyhlášena
národním parkem. Na území, které se rozkládá v nadmořské výšce od 498 m n. m. do 1362 m n. m. se nachází 7 obcí. Park je rozdělen do čtyřech zón, přičemž I. zóna je přírodně nejhodnotnější.
Vzácné druhy květeny a zvířat na Šumavě
Na území
Šumavy se vyskytuje celá řada významných a vzácných druhů rostlin a živočichů. Tato druhová pestrost je ovlivněna širokou nabídkou nejrůznějších stanovišť:
od údolních niv až po horské smrčiny. Roste zde hořeček mnohotvarý český, hořec šumavský, rosnatka anglická, tučnice obecná, prstnatec májový, blatnice bahenní, oměj šalamounek, kyhanka sivolistá, vratička heřmánkolistá, borovice blatka, bříza trpasličí a mnoho dalších. Součástí
NP a CHKO jsou také
přírodní rezervace a přírodní památky, zajišťující dlouhodobé pozorování a ochranu vzácných biotopů.
Nejvzácnější druhy zvířat jsou na
Šumavě velcí savci, které se postupně daří navracet do přírody. Žije zde
rys ostrovid,
los evropský, kočka divoká a
vlk obecný. Mezi další ohrožené druhy patří
tetřev hlušec,
tetřívek obecný,
bobr evropský,
vydra říční, myšivka horská,
netopýr Brandtův, vrápenec malý a netopýr velkouchý. Z ptáků můžete na
Šumavě pozorovat
chřástala polního,
čápa černého, datlíka tříprstého,
kulíška nejmenšího,
puštíka bělavého, hýla rudého,
jeřábka lesního, strakapouda bělohřbetého, kosa horského. Z plazů a obojživelníkl můžete narazit na zmiji obecnou, ještěrku živorodou a čolka horského. Ve vodních tocích žije
perlorodka říční, vranka obecná, nad hladinou uvidíte šídlo rašelinné nebo slíďáka. Z hmyzu stojí za povšimnutí střevlík Menetriesův, batolec duhový a kobylka horská.
Kam se vydat na šumavskou jarní procházku?
Oslavit významné výročí
NP Šumava můžete pěknou jarní procházkou. Z mnoha chráněných území
Národního parku Šumava mohou turisté navštívit např.
Pramen Vltavy,
Chalupskou slať u Borových Lad,
Jezerní slať mezi
Kvildou a
Horskou Kvildou a nedaleko je i Povydří (
kaňon řeky Vydry),
Stožecká skála nebo
Vltavský luh mezi
Soumarským mostem a
Novou Pecí. Nezapomenutelným zážitkem bude jistě i návštěva některého z
ledovcových jezer: Plešného,
Laky a
Prášilského, známá jezera
Černé a
Čertovo se nacházejí na území
CHKO. Na
Šumavě ovšem najdete i nepřístupná chráněná území, jež jsou součástí
evropské sítě Natura 2000,
šumavská rašeliniště jsou pak chráněna Ramsarskou úmluvou o ochraně mokřadů. Krásná jsou
údolní rašeliniště v údolí Vltavy i ostrůvky pralesovitých zbytků původních smíšených lesů na
Stožci, na Smrčině, na
Plechém atd.