Český svaz ochránců přírody (ČSOP) vyhlásil
letošní rok 2021 Rokem vážek. Cílem je upozornit na tyto pozoruhodné druhy hmyzu a také na prostředí, ve kterém žijí, i na způsoby jejich ochrany.
Vážky naši planetu osídlily již v mladších prvohorách, tedy v době
před 320 miliony lety. Různě velké druhy rozmanitého zbarvení, velikosti, tvaru i způsobu života stihly od té doby osídlit jak tropy, tak mírné a studené oblasti téměř celého světa. Jen u nás
v Česku žije na 70 druhů vážek. Jsou mezi nimi motýlice, šídlatky, šidélka a šídla, klínatky, páskovci, lesklice a samotné vážky. Druhová rozmanitost se promítá i do jejich šatů – setkat se můžete s modrými vážkami, zelenými, žlutými, červenými, modrozelenými i s jedinci zlatavé barvy.
Nejmenší naší vážkou je 20–25 mm dlouhé
šidélko lesklé, naopak samičky
páskovců s délkou těla až 90 mm a rozpětím křídel
105 mm, patří mezi
největší vážky celé Evropy.
Motýlice a šidélka skládají v klidu křídla k sobě nad tělem, létají pomalu, spíše jako motýli. Naopak šídla a vážky jsou zpravidla
velmi dobrými letci. V letu, který dosahuje krátkodobě u některých druhů
až 60 km/h, dokážou stát na místě, náhle měnit směr, a dokonce i couvat. Po dosednutí rozkládají křídla po stranách těla. Nejvíce vyvinutým smyslem vážek jsou jejich
složené oči (mohou se skládat až z 30 000 drobných oček), díky nimž
výtečně vnímají pohyb.
Z příšerky krásnou princeznou
Život vážek začíná
vajíčkem, které samičky nakladou do vody nebo její blízkosti. Z vajíčka se vylíhne
larva, která při růstu opakovaně svléká svou vnější kostru. Některé druhy se mohou
vyvíjet i pět let! Larvičky jsou dravé a
chytají vše, co jim přijde do cesty – od komárů po pulce nebo rybí potěr. Proměna „vodní příšerky“ v krásnou princeznu se děje na souši – larva vyleze z vody, přichytí se k pevnému podkladu a vylíhne se z ní dospělec. Bohužel v našich podmínkách žijí
dospělé vážky pouze dva až deset měsíců. Zimu přečkávají pouze larvy pod vodou. Výjimku tvoří šídlatky rodu Sympecma, které přezimují v úkrytu jako dospělci.
A kdy vážky můžeme pozorovat? Ideální doba právě přichází – aktivita většiny našich druhů je nejvyšší za
teplého, slunečného počasí. Ideální je jasno, bezvětří a teplota
alespoň 17 °C ve stínu. Dospělé vážky jsou stejně jako jejich larvy dravé. Potravu
loví v letu. Některé druhy ji v letu také konzumují, jiné s kořistí nejprve usednou. Lov probíhá obvykle na vhodných místech v blízkosti vody; některé druhy však zaletují daleko od svých mateřských vodních ploch. Pozorovat je můžete například na
zamokřených polích u obce Mořice, na
rybnících v Podtroseckém údolí, u
Třeboňských rybníků, na
šumavských slatích, na
Lednických rybnících, v
Litovelském Pomoraví,
Poodří nebo v
mokřadech dolnícho toku Dyje.
Pomozte zachovat létajícím drahokamům jejich prostředí
Zachovalé vodní plochy a mokřady, pro které jsou vážky symbolem, jsou
nepostradatelnými biotopy v naší krajině, kterých bohužel stále ubývá. Nejen, že se neobnovují dostatečně rychle, ale leckde dosud i mizí, či jsou
nevhodným hospodařením (např. intenzivní chov ryb) poškozovány. Ve snaze upozornit veřejnost na význam mokřadů v krajině ČSOP provozuje
kampaň Naše mokřady (nasemokrady.cz), která si klade za úkol vyhledávání a mapování drobných mokřadů, jejich praktickou ochranu a popularizaci problematiky.
ČSOP by rád, aby si lidé začali mokřadů více vážit;
napomáhali jejich obnově a bránili jejich zániku. Nejen jako míst, ke kterým obracíme své zraky coby k přirozené „klimatizaci“ v dobách letních veder, ale i míst plných života, plných nejrůznějších – mnohdy i velmi
vzácných –
rostlin a živočichů. Právě vážky, tyto létající drahokamy, jsou toho symbolem.
Populaci v přirozeném prostředí lze posílit
obnovou nebo budováním tůněk, rybníčků a dalších vodních ploch, třeba i na zahradě u domu.
Stačí i maličké jezírko na dešťovou vodu a vážky
stoprocentně přiletí samy. Nezapomeňte, že vážka je predátor, který se živí létajícím hmyzem! Mít vážky na zahradě znamená, že vám
budou lovit komáry a veškerý obtížný hmyz.