Pomník Jana Palacha a Jana Zajíce před historickou budovou Národního muzea
Každoročně si 16. ledna si připomínáme památku
Jana Palacha. V
Praze na
Václavském náměstí v dlažbě před
historickou budovou Národního muzea jej připomíná neobvyklý
památník Jana Palacha a Jana Zajíce: z chodníku vystupují dvě nízké kruhové mohyly propojené bronzovým křížem.
Pomník, jehož autory jsou
výtvarnice Barbora Veselá a architekti Čestmír Houska a Jiří Veselý, symbolizuje lidskou postavu jako pochodeň, kříž ale zároveň ukazuje směr, kde zapálený Jan Palach padnul k zemi. Palach a Zajíc se
počátkem roku 1969 upálili na protest proti vzrůstající lhostejnosti lidí po srpnové okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy.
Tajný Palachův pylon před novou budovou Národního muzea
Další
památník Jana Palacha stojí jen o pár desítek metrů dál před budovou bývalého Federálního shromáždění, dnešní
novou budovou Národního muzea, a provází ho téměř neuvěřitelný příběh. Přestože byl dvakrát tak vysoký jako obří a dnes již dávno zbořený
Stalinův pomník na Letné a komunisté ho měli přímo před očima, málokdo věděl, že černý, téměř 30 metrů vysoký kovový pylon navrhl jeho autor,
architekt Karel Prager, jako
památník Jana Palacha.
Pragerův záměr odhalilo teprve nedávné zkoumání architektova archivu; podle původních plánů dokonce měla vrcholek sloupu zdobit
plastika Miloslava Chlupáče nazvaná Plamen. Totalitní režim možná o nápadu věděl, ale pro pylon našel jiné využití: visel na něm státní znak a dvě věty, citované z ústavy. Dnes jde bezpochyby o
největší Palachův památník na světě.
Památník Jana Palacha ve Všetatech v jeho rodném domku
Pietní místo s neuvěřitelně silným geniem loci bylo otevřeno při padesátém výročí smrti Jana Palacha.
Národní muzeum zde novou expozici připravovalo několik let.
Památník Jana Palacha ve Všetatech se nakonec slavnostně otevřel v říjnu 2019. Nenápadný vesnický domek, kde Jan Palach strávil své dětství a mládí, proměnili
Miroslav Cikán a Pavla Melková z MCA atelieru v nadčasový prostor. Palachovo sebeupálení se tu objevuje jako klín, který rozdělil společnost a hluboce zasáhl do osudů celé rodiny – ostatně osobní tragédie rodiny Palachových žije ve Všetatech dodnes.
Součástí Památníku je také
historická expozice, kde si na interaktivních obrazovkách prohlédnete dobové obrazové a zvukové záznamy a
dokument, který speciálně pro expozici natočila režisérka Olga Sommerová. Až bude opět otevřeno, prohlédnete si zde autentické předměty jako státní vlajku, kterou bylo jeho tělo přikryto po smrti, anebo
Janovu posmrtnou masku od sochaře Olbrama Zoubka.
Pietní místa ve školách, kde Palach studoval
Jana Palacha připomínají pamětní desky na obou vysokých školách, kde studoval, tedy jak na
Vysoké škole ekonomické, tak na
Karlově univerzitě.
Náměstí před Filozofickou fakultou v
Praze se na jeho počest jmenuje
Palachovo a už v lednu 1990 byla na budově školy odhalena
pamětní deska od Olbrama Zoubka s reliéfem českého lva a replikou Palachovy posmrtné masky.
A ještě jednou Karlova univerzita: studenta Palacha připomíná také
bronzová pamětní deska, vsazená roku 2019 do dlažby na
nádvoří Karolina na
Ovocném trhu: je přesně
v místech, kde v roce 1969 stála rakev s jeho ostatky.
Zvláštní ježaté sochy na Alšově náměstí
Další památník najdete jen kousek odtud na
Alšově nábřeží: dílo
amerického architekta a sochaře českého původu Johna Hejduka nese název
Dům syna a Dům matky a tvoří ho dvě výrazné geometrické plastiky. Neobvyklé sousoší má zajímavou symbolickou linku: osy obou „domů“ se protínají právě u pamětní desky na stěně budovy Filozofické fakulty.
Dům syna, který má
světlou barvu a stojí blíže k
Vltavě, má znázorňovat samotného Jana Palacha.
Dům matky je tmavší, jakoby
zrezlý a odkazuje k Palachově zoufalé matce. Inspirací Johnovi Hejdukovi, jak je již uvedeno výše, byla báseň amerického básníka Davida Shapira s názvem
Pohřeb Jana Palacha.
Nejodlehlejší pomník
Hluboko v
beskydských lesích, vysoko nad
vodní nádrží Šance a jen kousek pod vrcholem
hory Smrk u Čeladné najdete u cesty několik nenápadných mohyl vyskládaných z kamenů a doplněných obrázky a texty. Vznikly spontánně, čímž připomínají nedalekou
Ivančenu, i když jsou mladší: objevily se tu až v období normalizace.
Jedna z
mohyl je věnovaná památce Jana Palacha a v den výročí jeho narození sem lidé chodí uctít jeho památku, další
mohyla připomíná Johna Lennona.
Ticho za Jana Palacha – záznam koncertu z památníku ve Všetatech
Dne 16. ledna 1969 se horní části
Václavském náměstí v
Praze zapálil Jan Palach. S rozsáhlými popáleninami byl převezen do nemocnice, kde po třech dnech zemřel. Ten samý den
Bohdan Mikolášek napsal
píseň Ticho a po šesti dnech ji zazpíval v
divadle Semafor.
K padesátému výročí Palachova činu 16. ledna 2019 Bohdan Mikolášek se svou ženou Janou v
kostele svatého Martina ve zdi připravili přímo k této příležitosti celý hudební pořad –
Ticho za Jana Palacha. Byl to velice působivý večer. Pak přišel nápad udělat koncert přímo v
rodném domě Jana Palacha ve Všetatech.
Pocta Janu Palachovi v Mělníku
Naproti bývalému gymnáziu v mělnických Jungmannových sadech, kde roku
1966 Jan Palach
maturoval stojí neobvyklý pomník s názvem
Pocta Janu Palachovi. Autorem pomníku je maďarský sochař Andás Beck (1911–1985), který žil od roku 1948 v Paříži. Sochu vytvořil již na konci šedesátých let. Jedná se o stylizovanou
siluetu hořící postavy.
Socha je umístěna na podstavci, kde je nápis v češtině a francouzštině: „Život za svobodu. Une vie pour la liberté. Pocta Janu Palachovi. Hommage a Jan Palach* 11. 8. 1948 † 19. 1. 1969. Česko–francouzský projekt Projet franco–tcheque 19. 1. 2009“.
Palachův hrob na pražských Olšanech
Palachův hrob na
Olšanských hřbitovech byl hojně navštěvován a stal se místem a připomínkou odporu proti okupaci. Ani takovou tichou symboliku nechtěl normalizační režim tolerovat. Záhy poté, kdy byl hrob osazen
bronzovým náhrobkem s motivem ležící postavy, který vytvořil sochař
Olbram Zoubek, byla Palachova matka vyrozuměna, že jej musí dát odstranit, neboť byl údajně zhotoven v rozporu s předloženou dokumentací. Když pozůstalí nereagovali, byla demontáž v létě 1970 provedena úředně. V říjnu 1973 Palachova matka po dlouhém vydírání kapitulovala a svolila k exhumaci a zpopelnění ostatků. U hrobového místa se objevil nový náhrobek se jménem Marie Jedličkové, přesto se zde lidé dál zastavovali. Na jaře
1974 uložila rodina urnu
na hřbitově ve Všetatech do rodinného hrobu.
K obnovení hrobu na pražských Olšanech došlo v roce 1990. Palachovy ostatky sem byly slavnostně
vráceny v říjnu 1990 za účasti prezidenta Václava Havla, který 28. října 1991 udělil Janu Palachovi in memoriam Řád Tomáše Garrigua Masaryka.