Představte si
Broumovské stěny jako zubatý okraj obrovské mísy. Severní okraj tvoří
Ruprechtický Špičák a
Javoří hory, uprostřed pak trůní
město Broumov s překrásným
barokním klášterem.
Broumovsko daroval v roce 1213 král Přemysl Otakar I. benediktinskému řádu, o správu kláštera se staralo
opatství v Praze-Břevnově. Právě v břevnovských klášterních listinách se poprvé objevuje název
Stěny. Je přiléhavý: dvanáct kilometrů dlouhý hřeben
Broumovských stěn se skutečně zvedá z ploché krajiny jako stěna a u
Božanovského Špičáku a
Koruny se dokonce vypíná do výšky až 300 metrů nad Broumovskou kotlinou. Za státními hranicemi pak stěny přechází v
polský národní park Stolové hory (Góry Stolowe).
Hvězda: kaple, vyhlídky a turistická chata
Protože výletníky cestou z
Broumovské kotliny na hřeben
Broumovských stěn čeká až třísetmetrové převýšení, oblíbenější jsou přístupové trasy z opačné strany, od
Honského sedla a
Honského Špičáku,
Slavného,
Machova a hlavně od
Hvězdy.
Ikonickým místem
Broumovských stěn je
kaple Panny Marie Sněžné na Hvězdě, dílo mistra českého baroka
Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Pojmenování Hvězda ale je starší než kaple samotná, vzniklo nejpozději kolem roku 1670. Tehdy prý byl vysoko na skalách vztyčen vysoký dřevěný kříž se zlacenou hvězdou, která příchozím zdaleka ukazovala směr jejich cesty. Samotná kaple vznikla roku 1733 a dnes ji doplňuje kamenný vyhlídkový ochoz a nedaleká
chata Hvězda; byla postavena v polovině 19. století v alpském stylu a dodnes slouží jako výletní restaurace.
V okolí
Hvězdy a
Supího hnízda objevíte kolmé či převislé skalní svahy vysoké několik desítek metrů, jejichž horní okraje lemuje řada
skalních vyhlídek. Směrem k
Polici nad Metují naopak krajinu brázdí hluboké rokle, například
Kovářova, spojená s pověstmi o dávné penězokazecké dílně. Hluboká zalesněná rokle je dva kilometry dlouhá, lemovaná až stometrovými skalami, cestou navíc objevíte
Mariánskou jeskyni nebo
jeskyni Kovárna, spíše jeskynní výklenek s protékajícím potůčkem.
Koruna a kamenná zoo
Nejvyšší vrcholky
Broumovských stěn,
Božanovský Špičák (773 m) a výraznou
Korunu (769 m) najdete v jejich jihovýchodní části. Cestou k nim si můžete prohlédnout další symbol stěn, pět metrů širokou a pět metrů vysokou
pískovcovou kamennou bránu, jejíž stáří se odhaduje na několik milionů let. Celkem dobře je dostupná z
osady Slavný, v jejíž blízkosti také objevíte
spousty kamenných hřibů; nejlepší naleziště je v lese kolem červeně značené Hřebenovky mezi Slavným a odbočkou k
vyhlídce na Čertovu tchyni. Ke kamenné bráně se z rozcestí Nad Slavným vydáte naopak po žluté značce do
Zaječí rokle a dál po strmém východním svahu Broumovských stěn až k
Velké kupě; až ke skalní bráně vede odbočka ze značené cesty.
Asi o 1,5 kilometru dál můžete odbočit k vrchu
Koruna (769 m). Druhému nejvyššímu vrcholu Stěn chybí k prvenství necelé čtyři výškové metry. Na vrcholu čeká skalní vyhlídka se zábradlím a jedinečnými výhledy na
Broumovsko a
Javoří hory.
O kousek dál si pak výlet můžete zpestřit ještě v
kamenné zoo. Říká se tak
okružní, žlutě značené trase kolem Božanovského Špičáku, protože cestu lemuje řada skalních útvarů se zvířecími jmény. Objevíte tu třeba
Veverku, Velblouda, Želvu nebo
Kočku, ale i exotického
Varana.
Víte, že…?
O vrcholu Koruny koluje pověst o kamenné panně šijící košili. Každý rok na ní udělá jeden steh a až ji došije, nastane konec světa. Mimo to panna střeží ohromný poklad, který prý bývá vidět jen jednou do roka, a to na květnou neděli.
- Suchý vrch, Lopota anebo Bílá skála už vlastně patří ke Stolovým horám; je to nefalšovaný poslední kout světa zastrčený za Broumovskými stěnami, kam nevedou turistické značky a kde se nedá úplně věřit cestám. V prudkém svahu nad Božanovem se nacházejí zbytky hrádku Raubschloss. Po českém jménu nepátrejte, neexistuje, podobně jako jakékoliv zmínky a zprávy o jeho historii. Zřejmě nebyla dlouhá, podle archeologického průzkumu hrad zanikl už někdy v 15. století. Anebo zkameněl, tedy pokud by měla pravdu dávná pověst o loupežnících, kteří se na hrádku usadili. Lidi z okolních vesnic sužovala banda hrdlořezů tak dlouho, až uspořádali prosebné procesí ke kapličce Panny Marie a ta je vyslyšela. Přes noc zkameněl jak hrad, tak i všichni mordýři. Brány Raubschlossu se prý otvírají na jen na Štědrý den a navíc jen v době, kdy se v božanovském kostele slouží půlnoční mše.
- Na samotném vrcholu Lopoty se nachází malé rašeliniště, kde podle jiné pověsti loupežníci týrali své oběti. Jeden muzikant prý musel hrát do chvíle, než i s housličkami zmizel v hlubinách. Odpovídal by tomu i německý název pro kopec Menschenmarter, tedy lidská muka.
K Devils Tower / Ďáblově věži do amerického Wyomingu jsme se už se seriálem #světovéČesko podívali, a to v článcích o hoře Bořeň a o Rotavských varhanách. Při srovnání s Korunou sem zamíříme potřetí: unikátní skalní monument na okraji Bear Lodge Mountains a Black Hills nepřitahuje jen horolezce, ale také pověsti. Původní indiánské kmeny vrch uctívaly jako posvátný a dodnes se tu konají nejrůznější obřady a oslavy.- Hora je vulkanického původu a vznikla zhruba před 50 miliony lety vytlačením žhavé lávy na povrch země. Měkčí horniny odstranila eroze a zbyla jen osamocená Ďáblova věž. Její rozpraskaný povrch je důsledkem chladnutí a krystalizace lávy.
- Nedaleko pak stojí neobyčejné sochařské dílo, socha Kruhu posvátného kouře. Autorem je japonský umělec Junkyu Muto, který je vytvořil jako poctu světovému míru. Zpodobňuje první vyfouknutí dýmu z pověstné dýmky míru.