Belle Époque, francouzsky krásná doba či krásné časy, se užívá jako označení necelých třiceti let přibližně mezi lety 1890 a 1914. Doba na přelomu 19. a 20. století byla podobně jako secese synonymem bezstarostného veselí a dekadence. Měla své symboly, například
pařížskou Eiffelovku, Titanic a plakáty Alfonse Muchy (1860–1939). Ty jsou známé skutečně po celém světě, ale v Česku najdete i řadu jiných děl, o kterých se tolik neví.
Od pytláků a soudců až do Ameriky
Narodil se před 160 lety v
Ivančicích na
Brněnsku a město si
Alfonse Muchu dodnes hýčká: společně s
hercem Vladimírem Menšíkem patří k nejslavnějším rodákům, oba tu také mají svá
muzea. Rodiče Muchovi se zřejmě zhlédli v písmenu A:
Alfons měl pět sourozenců,
Aloisii, Antonii, Annu, Andělu a Augusta. Svou kariéru Mucha zahájil na přání rodiny skromně a velmi neumělecky, jako soudní zapisovatel u ivančického soudu. O práci ale záhy přišel: záznamy totiž doplňoval portréty pytláků a zlodějů i karikaturami soudců.
Nakonec rodina svolila, aby se dal na umění, a pak už to šlo rychle, přes dílny divadelních kulis ve Vídni do akademie v Mnichově a dál do Paříže. Bezejmenný ilustrátor knih, novin a časopisů, který na samém začátku neuměl francouzsky ani slovo, se téměř přes noc proslavil jako
tvůrce divadelního plakátu pro melodrama Gismonda se Sarah Bernhardtovou v hlavní roli.
V Paříži na přelomu 19. a 20. století v období Belle Époque Mucha určoval módní styl a zažíval roky největší slávy:
v jeho dílně vznikaly plakáty, kalendáře a jídelní lístky, reklamy a scénické návrhy i plastiky, nábytek a šperky. Když později už jako hvězda odjel do Ameriky, podle vzpomínek svého vnuka tam zapůsobil jako Beatles: zaplnil titulní stránky novin a byl oslavován, kdekoli se objevil.
Od Slovanské epopeje až na Pražský hrad
Právě v Americe Mucha potkal chicagského milionáře
Charlese Richarda Cranea, který se zajímal o slovanský nacionalismus a uvolil se financovat jeho vrcholné dílo,
Slovanskou epopej. Tak se splnil velký Muchův sen: vizi dějin slovanských národů na dvaceti obřích plátnech dodnes obdivují miliony lidí po celém světě.
Na kolekci pláten začal Mucha pracovat roku 1910 po návratu do Čech, a to na
zámku Zbiroh, kde si od hraběte Jeronýma Coloredo-Mansfelda pronajal byt a ateliér. Kvůli Epopeji Mucha studoval kulturu Slovanů a dokonce se vydal na studijní cestu po Rusku, Polsku, Srbsku a Bulharsku. Prvních jedenáct pláten, vystavených roku 1919 v
pražském Karolinu, se dočkalo stejně nadšeného ohlasu jako Muchou navržená
první emise československých poštovních známek a
kolekce bankovek, které jsou dodnes pokládány za nejkrásnější tuzemská platidla. Ve stejné době Mucha zdarma, bez nároku na odměnu a jako dar českému lidu vyzdobil část interiéru
Obecního domu v Praze a podle jeho návrhů vznikly rovněž
pestrobarevné okenní vitráže s náboženskými výjevy v
katedrále sv. Víta na
Pražském hradě.
Tvorba
Slovanské epopeje Muchovi zabrala osmnáct let, ale cyklus zůstal nedokončený; malíř zemřel krátce před 79. narozeninami v červenci 1939 na zápal plic. Monumentální plátna byla v posledních letech vystavena v
Praze ve
Veletržním paláci, v roce 2020 se
epopej vrací na zámek v Moravském Krumlově.
Pár kousků do mozaiky Belle Époque
- Léto 2020 Muchovi přeje: Museum Kampa zdobí díla Alfonse Muchy a Pasty Onera a do Prahy se také po letech vrací slavná sbírka Muchových plakátů, kterou zkompletoval Ivan Lendl, někdejší nejlepší tenista světa. Jejich poslední vystavení v roce 2013 přilákalo 180 000 návštěvníků a expozice si tehdy vysloužila titul Nejnavštěvovanější výstava výtvarného umění v historii České republiky.
- Až do 19. 5. 2021 je k vidění v Obecním domě mimořádná výstava iMucha: slavná sbírka v pohybu, která vás obohatí o pohledy na nově získané mistrovské kousky a především o zážitek z digitálního zpracování.
- Po Japonsku až do listopadu cestuje výstava Timeless Mucha: Mucha to manga – the magic of line. Na Muchových dílech a širokém spektru prací umělců celého uplynulého století názorně ukazuje, jak tvorba českého umělce inspirovala autory japonských manga komiksů, zejména pak půvabné tváře a složité účesy dívčích hrdinek.
- S projektem #světovéČesko se tentokrát vypravíme za jiným slavným secesním malířem a Muchovým současníkem: Gustav Klimt (1862–1918) byl rakouský malíř žijící převážně ve Vídni, jeho otec Ernst Klimt, zlatník a rytec, ale pocházel z Travčic u Litoměřic. Přehlídku Klimtových secesních děl můžete obdivovat ve vídeňském Belvederu. Srdcem sbírky je 24 maleb od Gustava Klimta s jeho pozlacenými obrazy Polibek a Judith. Světový věhlas si získal především Polibek, malba o rozměrech 180 x 180 cm z let 1908/09, která ukazuje Klimta a jeho přítelkyni Emilii Flöge jako milenecký pár.
- Když v roce 1883 Gustav Klimt založil společně s bratrem Ernstem a kolegou ze studií Franzem Matschem umělecký dekoratérský ateliér, šlo tako o začátek spolupráce s věhlasným architektonickým ateliérem Fellner & Helmer. Díky tomu najdeme pár Klimtových děl i u nás: podílel se například na výzdobě divadla v Karlových Varech, pro divadlo F. X. Šaldy v Liberci vytvořil malovanou oponu.