Menu
 
+ Vložit článek
ÚvodAktuality#světovéČesko a skleníky: exotické cesty kolem světa pod jednou střechou
#světovéČesko a skleníky: exotické cesty kolem světa pod jednou střechou
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Příroda

#světovéČesko a skleníky: exotické cesty kolem světa pod jednou střechou

  • 13. června 2021
skleník zahrada rostliny oranžérie botanická zahrada zámecký park Libochovice kopec Česko výlet Univerzita Karlova okurka citrus Fata Morgana Antonio della Porta
Mít na zahradě skleník je dnes celkem běžná věc, kdysi ale byly výsadou bohatých šlechticů a králů. Kde objevíte ty nejstarší a naopak ty nejmodernější, co se v nich pěstovalo a pěstuje a co byste neměli přehlédnout? Pojďte se společně s portálem Kudy z nudy a seriálem #světovéČesko ponořit do vlhkého zeleného ticha pod sklem!
Uložit
Navštívit
4,5 z 5 (4x hodnoceno)
1 nejméně / 5 nejvíce
Popularita článku: 19 %
</> Embedovat
Praha
Singapur
Historie skleníků patrně odstartovala ve starověkém Římě při opulentních hostinách: císař Tiberius (42 př. n. l. – 37 n. l.) totiž miloval arménské okurky. Tuhle zvláštní zeleninu s latinským názvem cucumis melo si můžete vypěstovat i dnes, ale stejně jako Tiberius narazíte na problém: ani v Římě, ani u nás nebylo a není takové klima, které by dovolilo její pěstování pod širým nebem. Právě arménská okurka se tak postarala římským zahradníkům o vrásky a také o první skleník. Zvláštnímu zařízení se říkalo specularium: okurky se pěstovaly pod světlými plachtami impregnovanými olejem, které se v teplých dnech odkládaly a na noc se zase vracely. První opravdové skleníky zvané giardini botanico, tedy botanické zahrady, vznikly ve 13. století v Itálii. Odtud se umění budování skleníků postupně rozšířilo do dalších zemí, zejména do Nizozemí, Anglie a Francie.

Dva historické skleníky z 19. století: palmový skleník u zámku Lednice a palmový skleník v Schönbrunnu ve Vídni

Pradědeček našich skleníků stojí v Lednici

Skutečného skleníkového pradědečka najdete v Lednicko-valtickém areálu: obří palmový skleník u zámku Lednice byl postaven na části plochy bývalé dřevěné oranžerie. Vznikl v letech 1843–1845 z oceli, litiny a skla a podobně jako dnešní moderní skleníky i on ve své době patřil k zázrakům soudobé techniky. Je 92 metrů dlouhý, 13 metrů široký a 7,5 metrů vysoký, střechu podpírají štíhlé sloupy, opatřené ozdobnými litinovými obaly. Rostou v něm subtropické a tropické rostliny, některé z nich staré několik stovek let. Otevřeno je tu celý rok kromě ledna, a protože teploty ve skleníku mají tropické hodnoty, ani v zimě tady nebudete drkotat zuby.

Pro srovnání by se seriál #světovéČesko mohl vypravit do Anglie, kdyby ovšem slavný Crystal Palace, skleník postavený v letech 1850–51 pro průmyslovou výstavu v Londýně, nevyhořel. Zajímavý historický skleník můžete navštívit také ve Vídni, kam to máme docela blízko: Palmenhaus stojí v Schönbrunnu jen pár kroků od slavné zoologické zahrady. Budova je 113 metrů široká, 28 metrů vysoká a byla postavena v letech 1881–1882 ze skla a železa. A pro změnu v Českém ráji můžete posoudit, jak Palmenhaus posloužil jako vzor pro stavbu v českých zemích: palmový skleník u zámku v Kopidlně byl postaven roku 1894 právě podle schönbrunnského palmového skleníku.
palmový skleník u zámku Lednice
a palmový skleník v Schönbrunnu ve Vídni

…umouněná od popela, ale kominík to není…



Se skleníky si jejich bohatí majitelé často užili víc starostí než radostí: jedině v nich mohli pěstovat rostliny, které si přiváželi z exotických cest po světě, ale protože neuměli vyřešit větrání a k vytápění používali klasická kamna, některé rostliny byly sežehnuté, ty vzdálenější zase namrzaly a většina byla umazaná od sazí. Jenže módní diktát velel mít u svého sídla skleník či oranžerii (což je vlastně pouhé vznešenější označení skleníku, v němž se pěstovaly citrusy a jiné tropické ovoce), a tak se zejména během 19. století budovaly ostošest.

Řada z nich zanikla a dnes se obnovují, i když z nich zbyly třeba jen základy: to se týká například jednoho z ikonických míst dějin genetiky, torza Mendelova skleníku ve Starobrněnském augustiniánském opatství v Brně. Skleník zatím chybí i v obnovené Vrchnostenské zahradě na Pernštejně, jeho oprava by byla příliš nákladná.
 

Vzácné zámecké a klášterní skleníky

Jinde se ale staré skleníkové klenoty probudily k novému životu: starý palmový skleník tak objevíte například v zámecké zahradě v Opočně, krásně opravený litinový skleník je k vidění v parku u zámku v Lánech. Zrekonstruovaná je i oranžerie v zámeckém parku v Čechách pod Kosířem na Prostějovsku, vybudovaná šlechtickou rodinou Silva-Tarouca podle návrhu pražského architekta Ignáce Ullmana, oranžerie v parku u zámku Sychrov se dokonce proměnila v kavárnu. Oprav se dočká i vzácný historický palmový skleník v zámeckém parku v Libochovicích, kde například stále plodí jeden z letitých banánovníků.

Dva skleníky si prohlédnete také v Květné zahradě v Kroměříži: slouží k přezimování teplomilných rostlin, v hlavní sezoně se tak v uvolněných interiérech často konají krátkodobé výstavy. Obnovy se dočkala barokní oranžerie Břevnovského kláštera v Praze v zadní terasové části zahrady, která se dochovala v podobě torza.

Oranžerii a skleník objevíte i na Pražském hradě: v severní části Královské zahrady přiléhá k původní renesanční zdi empírový skleník. Vznikl kolem roku 1820 a zpočátku byl označován jako Zwinger, podle podobnosti se stejnojmennou památkou v německých Drážďanech. Naopak na opačném konci čeká moderní oranžerie, vůbec nejmladší budova Královské zahrady. Na první pohled vás upoutá svým novodobým designem. Prosklený tubus dlouhý skoro 90 metrů, který drží konstrukce z nerezové oceli, navrhla v roce 1999 architektka Eva Jiřičná. Stojí ale na stejném místě, kde již císař Rudolf II. nechával pěstovat citrusy a další teplomilné rostliny.

Skleník Fata Morgana v Botanické zahradě hlavního města Prahy v Troji a skleníky Flower Dome a Cloud Forest v Singapuru

Skleníkoví obři

Místem, kde si umění podává ruku s vědou, jsou skleníky v botanických zahradách.
Raritou je například skleníkový areál Botanické zahrady Liberec, vůbec nejstarší botanické zahrady v České republice. Má tvar rostlinných buněk, skládá z několika různě velkých expozičních pavilonů s plochou přibližně 3000 metrů čtverečních a velkou atrakcí je obří leknín Viktorie královská.

Další obří skleník prozkoumáte v Botanické zahradě hlavního města Prahy v Troji. Jmenuje se Fata Morgana, je 130 metrů dlouhý, 17 metrů široký a až 11 metrů vysoký. Budova tvarem připomínající protáhlé písmeno S je rozdělená na několik částí: z Mexika se přes Austrálii a Madagaskar vydáte do deštných lesů Jižní Ameriky a nakonec na stolové hory Venezuely a do And.

Na cestu kolem světa se dá vydat také v ohromném skleníku Flower Dome v Singapuru. Je zapsaný v Guinnessově knize rekordů jako největší na planetě a rostliny z různých světadílů tu jsou rozděleny podle svého původu. Pod skleněnou klenbou naleznete třeba zahradu s africkými baobaby, středomořský olivový háj nebo tulipánové pole připomínající Nizozemsko; dokonce tu nechybí ani další symbol země, větrný mlýn. Skleník Flower Dome zabírá rozlohu o 1,28 hektaru. Hned vedle pak je o něco menší skleníkový kolega: jmenuje se Cloud Forest a uvnitř vstoupíte do mystické džungle s vodopády, zahalené v mlze. Oba skleníky jsou součástí singapurské zahrady Gardens by the Bay.
Skleník Fata Morgana
Flower Dome a Cloud Forest v Singapuru
Skleník Fata Morgana – výlet exotickou přírodou v Praze Příroda

Skleník Fata Morgana – výlet exotickou přírodou v Praze

Užijte si procházku přes exotické hory, lesy a polopouště v jakoukoliv roční dobu, která potěší každého zvídavého návštěvníka. Pozoruhodná expoziční plocha činí svým originálním řešením z Fata Morgany evropský unikát.

Zámek Libochovice – rodiště slavného vědce Jana Evangelisty Purkyně Památky

Zámek Libochovice – rodiště slavného vědce Jana Evangelisty Purkyně

Libochovický zámek stojí na místě gotické tvrze, kterou nechal přestavět Jan z Lobkowicz na jednopatrový renesanční zámek v letech 1560–1564. Pozdější majitel Gundakar Dietrichstein, který koupil vyhořelý zámek od Šternberků, ho v letech 1682–1690 přestavěl do rozsáhlého barokního sídla.

Džungle, která nespí – večerní provázení skleníkem Fata Morgana

22. 11.23. 11.
Džungle, která nespí – večerní provázení skleníkem Fata Morgana

Navštívit tropický deštný prales v noci, to se podaří opravdu jen málokomu. Ve skleníku Fata Morgana tuto možnost máte. Přijďte se projít džunglí, která nespí.

Zámecký park Lány a palmový skleník Příroda

Zámecký park Lány a palmový skleník

Francouzská květinová zahrada v těsné blízkosti zámku plynule přechází v lesopark v anglickém stylu o rozloze 110 ha s pohodlnými promenádami. Přístup pro veřejnost je hlavní zámeckou bránou ze Zámecké ulice. V zahradě vás určitě upoutá krásně opravený litinový skleník, upravený J. Plečniekm.

Zámecký park a zahrada Libochovice Příroda

Zámecký park a zahrada Libochovice

V malebné krajině lemované romantickými kopci Českého středohoří se nachází město Libochovice. Toto nenápadné místo nabízí návštěvníkům krásný barokní zámek, na kterém se podílel italský stavitel Antonio della Porta a nejen to. Součástí areálu je také zahrada á la Versailles.

Botanická zahrada léčivých rostlin Hradec Králové Příroda

Botanická zahrada léčivých rostlin Hradec Králové

Botanická zahrada byla založena se vznikem Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy jako výukový pavilon v roce 1969. Expozice je rozdělena do dvou veřejně přístupných částí. Nádherné pohledy nabízí sbírkový skleník, kde jsou pěstovány rostliny ze subtropických a tropických oblastí.

Botanická zahrada Univerzity Palackého v Olomouci Příroda

Botanická zahrada Univerzity Palackého v Olomouci

Někdejší městská botanická zahrada je od 50. let minulého století ve správě Univerzity Palackého v Olomouci. Od dubna do října se otevírá studentům a žákům všech typů škol i široké veřejnosti.

Nejstarší botanická zahrada v Česku – Botanická zahrada Liberec

Nejstarší botanická zahrada v Česku – Botanická zahrada Liberec

Chloubou liberecké botanické zahrady jsou především sbírky tropických rostlin. Naleznete zde však i další unikáty, například nejstarší kamelie v Evropě a nejdéle pěstovanou bonsaj v Evropě. Ve skleníkovém areálu ve tvaru rostlinných buněk najdete také populární obří leknínovitou rostlinu viktorii.

Oranžerie v Královské zahradě Pražského Hradu Příroda

Oranžerie v Královské zahradě Pražského Hradu

Z původní fíkovny a oranžerie určené k pěstování exotického ovoce a středozemní flóry, se nedochovalo nic. Mohou za to švédská vojska, která Královskou zahradu dokonale zpustošila. Až po roce 1989 došlo k obnově skleníku, který dnes opět slouží k pěstování rostlin pro Pražský Hrad.

Sbírkové skleníky Olomouc Příroda

Sbírkové skleníky Olomouc

Palmový, kaktusový, tropický a subtropický skleník. Olomoucké Sbírkové skleníky najdete ve Smetanových sadech. Zabírají plochu 4100 m2, veřejně přístupných je více než 3000 m2. Zdejší botanické sbírky patří k největším a nejstarším v České republice.

Vonná stezka Botanickou zahradou hlavního města Prahy Příroda

Vonná stezka Botanickou zahradou hlavního města Prahy

Zavřete oči a nechte se vést vůní rostlin – trojskou botanickou zahradou vede Vonná stezka, originální vzdělávací projekt, který postupně zahrnuje jednotlivé expozice. Vznikl díky spolupráci Botanické zahrady hl. m. Prahy s přední českou odbornicí na vůně Petrou Hlavatou.

Botanická zahrada v Liberci – nejstarší botanická zahrada v České republice Příroda

Botanická zahrada v Liberci – nejstarší botanická zahrada v České republice

Má nejpestřejší sbírky exotických rostlin, obsahující také unikáty: nejstarší kamelie v Evropě a nejdéle pěstovanou bonsaj v Evropě. Doménami zahrady jsou sbírky orchidejí, kapradin, broméliovitých rostlin a masožravých rostlin. K tradici patří i pavilon akvárií.

Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně Příroda

Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně

Botanickou zahradu a arboretum Mendelovy univerzity najdete v brněnské čtvrti Ponava, nad fotbalovým stadionem Za Lužánkami. Její rozloha činí 11 hektarů, součástí zahrady jsou tropické skleníky a celkově zde roste na 13 tisíc rostlin.

Botanická zahrada Univerzity Karlovy – za tichým světem rostlin Na Slupi Příroda

Botanická zahrada Univerzity Karlovy – za tichým světem rostlin Na Slupi

Expozice botanické zahrady UK v Praze na Karlově jsou rozděleny na skleníkové a venkovní. Ve sklenících je stálá expozice tropů a suchých subtropů. Nejcennější expozicí je kolekce Středoevropské květeny, založená v roce 1904.