…umouněná od popela, ale kominík to není…
Se skleníky si jejich bohatí majitelé často užili víc starostí než radostí: jedině v nich mohli pěstovat rostliny, které si přiváželi z exotických cest po světě, ale protože neuměli vyřešit větrání a k vytápění používali klasická kamna, některé rostliny byly sežehnuté, ty vzdálenější zase namrzaly a většina byla umazaná od sazí. Jenže módní diktát velel mít u svého sídla
skleník či oranžerii (což je vlastně pouhé vznešenější označení skleníku, v němž se pěstovaly citrusy a jiné tropické ovoce), a tak se zejména během 19. století budovaly ostošest.
Řada z nich zanikla a dnes se obnovují, i když z nich zbyly třeba jen základy: to se týká například
jednoho z ikonických míst dějin genetiky, torza Mendelova skleníku ve Starobrněnském augustiniánském opatství v
Brně. Skleník zatím chybí i v obnovené
Vrchnostenské zahradě na Pernštejně, jeho oprava by byla příliš nákladná.
Vzácné zámecké a klášterní skleníky
Jinde se ale staré skleníkové klenoty probudily k novému životu: starý
palmový skleník tak objevíte například v
zámecké zahradě v
Opočně, krásně opravený
litinový skleník je k vidění v parku u
zámku v Lánech. Zrekonstruovaná je i
oranžerie v zámeckém parku v Čechách pod Kosířem na
Prostějovsku, vybudovaná šlechtickou
rodinou Silva-Tarouca podle návrhu
pražského architekta Ignáce Ullmana,
oranžerie v
parku u
zámku Sychrov se dokonce proměnila v kavárnu. Oprav se dočká i vzácný
historický palmový skleník v
zámeckém parku v
Libochovicích, kde například stále plodí jeden z letitých banánovníků.
Dva
skleníky si prohlédnete také v
Květné zahradě v
Kroměříži: slouží k přezimování teplomilných rostlin, v hlavní sezoně se tak v uvolněných interiérech často konají
krátkodobé výstavy. Obnovy se dočkala barokní oranžerie
Břevnovského kláštera v Praze v zadní terasové části zahrady, která se dochovala v podobě torza.
Oranžerii a skleník objevíte i na
Pražském hradě: v severní části
Královské zahrady přiléhá k původní renesanční zdi
empírový skleník. Vznikl kolem roku 1820 a zpočátku byl označován jako
Zwinger, podle podobnosti se stejnojmennou památkou v německých Drážďanech. Naopak na opačném konci čeká
moderní oranžerie, vůbec
nejmladší budova Královské zahrady. Na první pohled vás upoutá svým novodobým designem. Prosklený tubus dlouhý skoro 90 metrů, který drží konstrukce z nerezové oceli, navrhla v roce 1999
architektka Eva Jiřičná. Stojí ale na stejném místě, kde již císař Rudolf II. nechával pěstovat citrusy a další teplomilné rostliny.