Takzvaná
Ďáblova bible (Codex Gigas) vznikla ve 13. století patrně v
klášteře v Podlažicích u
Chrudimi – alespoň podle legendy, která knihu provází. Autorem prý byl
mnich, kterému hrozil
trest za uctívání satana. Aby se vyhnul děsivému zazdění zaživa, slíbil, že za jedinou noc napíše největší knihu, obsahující
všechny vědomosti světa. Dostal veškerý potřebný materiál a pustil se do díla, ale záhy mu začalo být jasné, že úkol je nad jeho síly. O půlnoci proto
zavolal čerta a upsal mu svou duši; ďábel pak nejenže knihu dokončil, ale dokonce se sám vtělil do nejznámější
ilustrace na straně 290.
Ďáblova bible, někdy označovaná za osmý div světa, byla velká cestovatelka: z
mateřského kláštera v Podlažicích putovala už kolem roku 1229, kdy končí záznamy o podlažickém bratrstvu, jako zástava do
cisterciáckého kláštera v Sedlci v
Kutné Hoře. Roku 1295 ji opat Pavel Bavor z Nečtin odkoupil pro
břevnovský klášter v
Praze, a s benediktiny pak za husitských nepokojů putovala do dobře opevněného
kláštera v
Broumově.
Tam přečkala husitské války i zničení podlažického kláštera, ale roku 1594 si ji
císař Rudolf II. odvezl do svých pražských sbírek. Zhruba o padesát let později se společně s dalšími starožitnostmi, uměleckými předměty a nejrůznějšími kuriozitami vydala na prozatím poslední cestu:
do Švédska jako válečná kořist z třicetileté války. Od té doby je uložena v Královské knihovně ve Stockholmu. Přes opakované snahy o návrat do Čech se
Ďáblovu bibli nepodařilo získat a domů se vrátila jen na několik měsíců, kdy od září 2007 do března 2008 byla vystavena v pražském
Klementinu.
Kopie Ďáblovy bible je nyní v Městském muzeu Žamberk
Kopie největší rukopisné knihy na světě,
Codexu Gigas neboli Ďáblovy bible, je nyní k vidění ve stálé expozici
Městského muzea v Žamberku. Díky laskavosti paní Pavlíny Rambové byla do muzea dlouhodobě zapůjčena maketa této unikátní památky, která vznikla v dílně
uměleckého knihaře Jiřího Fogla ze
Žamberka. Kniha opředená tajemstvím váží
75 kilogramů a na výšku měří téměř jeden metr. Nová expozice totiž vzdává hold historii žamberských knihařů, a tak zde vrcholné dílo knihaře Jiřího Fogla nemohlo chybět. Možná by se mohlo zdát, že výroba makety je nadbytečná, ale žádná fotografie nenahradí setkání s hmotnou podobou této knihy. Přijďte se přesvědčit!
Nová expozice, která disponuje také audio průvodcem, představuje i knihařské nástroje a vázání knihy téměř krok za krokem. Vystaveny jsou i další originální práce, jako například zmenšená kopie
Žlutického kancionálu.
Městské muzeum Žamberk je otevřeno
od úterý do pátku od
9:00 do 12:00 a od
13:00 do 17:00 hodin, během
víkendů pak
od 10:00 do 17:00 hodin. Vstupné je za 50 Kč.
Víte, že?
- Benediktinský klášter v Podlažicích u Chrudimi zničili husité a zbyly z něj jen nepatrné stopy. Dnes na stejném místě stojí kostel sv. Markéty.
- Dokonalá maketa Codexu Gigas vznikla v dílně žamberského knihařského mistra Jiřího Fogla.
- Kdyby Codex gigas psal skutečně ďábel, musel by tak činit s notným sebezapřením. Kniha totiž obsahuje opisy celé Bible, Kosmovy kroniky, kalendárium, seznam podlažického bratrstva a různé náboženské traktáty. Na druhou stranu v ní lze najít řadu světských textů, například zaklínadla. Nápadně chybí návod k vymítání ďábla, ačkoli benediktini exorcismus prováděli.
- Jak rychle píše ďábel? Kdyby dávný písař denně napsal jeden sloupec, tedy 106 řádek, a pracoval šest hodin denně šest dní v týdnu, dokončil by celý rukopis asi za pět let. Pokud si ale sám linkoval řádky a hotový rukopis iluminoval, odhaduje se, že práce se mohly protáhnout na dvacet (a možná dokonce třicet) let.
- Codex gigas se skládá z 310 pergamenových listů. Stránky mají rozměry 890 mm x 490 mm, kniha váží 75 kg a podle výpočtů by na výrobu potřebného pergamenu byly potřeba kůže asi ze 160 oslů či telat.