Božena Němcová se narodila ve Vídni, dětství a mládí ale strávila v
Kladském pomezí. Údolí
řeky Úpy u
zámku Ratibořice se dnes podle její nejznámější knížky nazývá
Babiččino údolí. Chodila do
školy do
České Skalice, v roce 1837 jí rodiče domluvili sňatek s úředníkem finanční stráže
Josefem Němcem. Jejich společný život nebyl jednoduchý, ale byl to právě Němec, kdo svou ženu přivedl k hlubokému a vřelému vlastenectví. Celé literární dílo Boženy Němcové je prodchnuté láskou k Čechám, české krajině a všemu slovanskému.
Přes
Červený Kostelec, Josefov, Litomyšl a
Polnou se Němcovi postupně přestěhovali do
Prahy. V té době už měli čtyři děti, a právě v Praze začala Němcová na popud přátel z vlasteneckých kruhů postupně psát pro noviny, kalendáře, almanachy a časopisy. Byly to především básně a povídky, postupně zpracovala také pověsti, písně, hádanky, hry a říkanky. Zajímavé jsou i její národopisné a cestopisné obrazy a obrázky ze Slovenska, z Uher,
Chodska a různých koutů českých zemí. Vedle
Babičky patří k jejím nejslavnějším dílům povídky
Chudí lidé, Chyže pod horami, Karla, Divá Bára a
V zámku a podzámčí.
Rodina Němcových trpěla nedostatkem peněz a nouzí, která vedla k častému stěhování; jen v
Praze vystřídali více než deset různých adres. Němcová zemřela unavená, zoufalá a vyčerpaná v pouhých jednačtyřiceti letech, v lednu 1862. Je pochovaná na
Vyšehradském hřbitově v
Praze, kde jsou pohřbeny i dvě z jejích dětí.
Po
Boženě Němcové je pojmenována řada ulic, náměstí a
parků, její pobyty připomínají četné
sochy a
pamětní desky. K nejznámějším patří bronzový
pomník Boženy Němcové na
Žofíně v
Praze, kde v roce 1843 Němcová tančila na svém prvním velkém plese. Řada jejích děl byla zfilmována, postava spisovatelky vystupuje i v řadě životopisných filmů. Poslední zatím byla televizní minisérie
Božena z roku 2020, kde se o hlavní roli podělily
Anna Kameníková a
Anna Geislerová.