Clary-Aldringen – šlechtický rod, který otevřel České Švýcarsko prvním turistům

Magické místo, v každém ročním období trochu jiné, ale pořád kouzelné, to je České Švýcarsko. Anebo České a Saské současně? Tentokrát se do oblíbené krajiny plné skal, strží a romantických výhledů podíváme trochu podrobněji a kromě deseti nejoblíbenějších míst oblasti České Švýcarsko na naší straně zabrousíme i za hranice, do německého národního parku Saské Švýcarsko. Schválně, jestli byste žebříček TOP 10 míst sestavili stejně jako my na portálu Kudy z nudy?

Krásnou dominantou mezi Krušnými horami a Českým středohořím je Doubravská hora s hradem Doubravka, který se od nepaměti tyčí nad Teplicemi. Jeho historie se datuje do 15. století, kdy jej na vrcholu hory dal vybudovat Jakoubek z Vřesovic.

Pravčická brána je jedna z nějvětších přirozených skalních bran na našem kontinentu. Její rozměry jsou úctyhodné, přesto se při pohledu zblízka zdají býti ještě větší. Cesta k ní je v letní sezóně otevřena denně, ovšem pouze ve směru od Hřenska.

Prozatím nejmladším národním parkem v České republice je Národní park České Švýcarsko, vyhlášený dne 1. 1. 2000 na celkové rozloze 79 km². Leží v Ústeckém kraji a přiléhá ke státní hranici, kde na něj navazuje Národní park Saské Švýcarsko (Nationalpark Sächsische Schweiz).

V srdci Národní parku České Švýcarsko zažijete projížďku na pramici, a to v Edmundově nebo Divoké soutěsce. Nad soutěskami vystupuje řada skal se zajímavými útvary. Divoká soutěska představuje nejcennější a nejzachovalejší část NP České Švýcarsko. Edmundova soutěska je stále uzavřena.

Národní přírodní památka Kaňon Labe (Labský kaňon) se táhne mezi městem Děčínem a obcí Hřensko. Protéká jím řeka Labe, jeho břehy lemují vysoké pískovcové skály a okolím vedou značené turistické trasy, které vám přiblíží krásnou přírodu s řadou skalních vyhlídek.

Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Dubí byl inspirován benátským kostelem Santa Maria dell Orto. Jedinečná památka z bílého a červeného mramoru se stala dominantou v hlubokém klínu Krušných hor. Stavba je výjimečným příkladem nejseverněji položené stavby benátské architektury v celé ČR.

Zámeček ve Mstišově na Teplicku sloužil jako restaurace, až do osudného požáru v září roku 2018. Od roku 2020 – 2022 probíhala rekonstrukce. Nyní již opět slouží turistům a výletníkům.

Nejstarší a jednou z nejhezčích upravených vyhlídek v CHKO Labské pískovce je vyhlídka Belvedér. Je z ní krásný výhled do 130 m hlubokého kaňonu řeky Labe a na stolové hory Zirkelstein a Kaiserkrone na německé straně hranice.

Rozmanitost české a moravské krajiny je pověstná. Termální prameny na západě, hory a podivuhodná skalní města na severovýchodě, zahloubaná krajina rybníků na jihu Čech nebo prosluněné vinice na jižní Moravě. Tyhle přírodní zázraky musíte konečně vidět na vlastní oči!

Národní park České Švýcarsko na samém severu Čech je nádherným místem skalních měst se zajímavými pískovcovými útvary. Jeho symbolem se stala Pravčická brána, ukrytá hluboko v lesích nedaleko Hřenska. Nezapomenutelným zážitkem je také plavba lodičkami v soutěskách vyhloubených řekou Kamenicí.

Čistá a nefalšovaná radost z objevování neznámého: kdo nezná Dubí na Teplicku, právě takové pocity může zažít při pohledu na kostel Neposkvrněného početí Panny Marie. Zdá se vám, jako by ho sem přenesli odněkud z Itálie? Nemýlíte se, jeho předlohou skutečně byl kostel Madonna dell'Orto v Benátkách.

České Švýcarsko je plné magických míst: jsou tu hluboké rokle a soutěsky, průzračné bystřiny a mohutné pískovcové skalní věže s vyhlídkami, údolí Labe lemované mohutnými stěnami Labských pískovců, proslulá Pravčická brána, kde se natáčel film Letopisy Narnie anebo nedaleké soutěsky řeky Kamenice, jimiž se dá proplout na pramici.

Proč se Teplicím až do druhé světové války říkalo Salon Evropy či malá Paříž? Bylo to kvůli atmosféře historického centra s elegantními domy, kulturní úrovni, působivé architektuře lázeňských sanatorií a hlavně zástupům lázeňských hostů z celé Evropy. Do nejstarších lázní v Česku zkrátka museli alespoň jednou v životě přijet všichni: králové, malíři, básníci a nejlepší umělci své doby.

Mezi Děčínem a Hřenskem protéká Labe pohádkovou krajinou pískovcových skal. Pohled do nejmohutnějšího pískovcového kaňonu v Evropě vás přenese na stránky Tolkienova Pána prstenů a do bájné Středozemě, a to včetně skalních romantických skalních mostů, divokých soutěsek, starodávných schodišť mezi skalami, žebříků a balvanů.

Růžová hora v Českém Švýcarsku si svou přezdívku Česká anebo Děčínská Fudžijama zaslouží. Obě hory spojuje sopečný původ, osamocená dominantní poloha i kouzelné fotografie, na nichž se z mlhy a mraků vynořují typické vrcholové kužely.

Malebná zdaleka viditelná kaplička se nachází při silnici na Komáří vížku. Prostory barokní kaple sv. Wolfganga, patrona horníků, se využívají k výstavám, menším církevním slavnostem a ke společným setkáním obyvatel z obou stran hranice.

V nově zrekonstruovaných prostorách zámku v Teplicích, kde sídlí Regionální muzeum, vznikla unikátní Grotta a sál s výmalbou. Je součástí expozice Po stopách zaniklého kláštera v Teplicích a románské krypty.

Růžovský vrch si díky své mohutnosti, kterou dominuje zdejší krajině, vysloužil přezdívku Děčínská Fudžijama. Lidově se mu říká jednoduše Růžák. Podobnost se vzdáleným asijským vulkánem dokládá nejen majestátní vzhled, ale také společný, sopečný původ.

K Pravčické bráně patří neodmyslitelně výletní zámeček Sokolí hnízdo. Začátkem 19. století stával u Pravčické brány malý kůrou pobitý domek, sloužící jako výčep. Teprve roku 1881 zde nechal majitel panství kníže Edmund Clary-Aldringen vystavět výletní zámeček nazvaný trefně Sokolí hnízdo.

Clari svatý mučedník (též Clarus – latinsky jasný/čistý), byl křesťanský duchovní umučený pravděpodobně kolem roku 396. Podle legendy byl tento duchovní a léčitel usmrcen po několika dnech mučení. Důvodem byla jeho neústupnost, kdy neprozradil úkryt dvou mladých lidí, které předtím pokřtil a oddal.