Na skok přes hranice: 10 + 1 tip pro výlet do Českého a Saského Švýcarska

Historie někdejší dřevařské osady, která vyrostla v kaňonu Labe u jeho soutoku s říčkou Kamenicí sahá do počátku 15. století. Dnes je Hřensko vstupní bránou do národního parku České Švýcarsko a zároveň se 115 metry nadmořské výšky nejníže položenou obcí v Česku.

Pravčická brána je jedna z nějvětších přirozených skalních bran na našem kontinentu. Její rozměry jsou úctyhodné, přesto se při pohledu zblízka zdají býti ještě větší. Cesta k ní je v letní sezóně otevřena denně, ovšem pouze ve směru od Hřenska.

Jako jedno z turistických center národního parku České Švýcarsko mají Jetřichovice o popularitu postaráno. Jetřichovické stěny jsou známá oblast plná pískovcových skalních měst i samostatně stojících věží s vyhlídkami. Mezi nejznámější patří Rudolfův kámen, Vilemínina stěna a Mariina skála.

Růžovému vrchu (619 m), nejvyššímu vrcholu v národním parku České Švýcarsko, místní neřeknou jinak než Růžák. Pro jeho tvar, mohutnost a dominantní postavení v krajině bývá také nazýván „Děčínská Fudžijama". Víte, že mu tohle přízvisko prý dal dánský pohádkář H. Ch. Andersen?

CHKO Labské pískovce je tvořena řadou soutěsek a kaňonů, které jsou obklopené věžemi a masivy místy tvořícími skalní města. Vznikla v roce 1972 na ploše 324 km² s cílem ochrany pískovcové krajiny, rozsáhlých přirozených lesů i kulturních památek, zejména lidové architektury.

Historicky první virtuální naučná stezka v Národním parku České Švýcarsko se zabývá historií vývoje lesních společenstev, popisuje druhy stromů a změny ve složení lesa, ke kterým došlo zásahy člověka. Dozvíte se tak zajímavosti nejen z historie, ale hlavně přírody Českého Švýcarska.

Mariina vyhlídka u Jetřichovic v Českém Švýcarsku má nový altán. Pro své úchvatné výhledy na další skály, například Jetřichovické skalní město, zříceninu hradu Falkenštejn či Bukovou horu, patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům. Vyhlídkový altánek je jedním ze symbolů Českého Švýcarska.

Naučná stezka Růžová prochází územím Národního parku České Švýcarsko a Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce. Jedná se o okružní trasu na které se dozvíte zajímavosti z přírody a bohaté historie nádherné krajiny mezi obcemi Růžová a Jetřichovice.

V srdci Národní parku České Švýcarsko zažijete projížďku na pramici, a to v Edmundově nebo Divoké soutěsce. Nad soutěskami vystupuje řada skal se zajímavými útvary. Divoká soutěska představuje nejcennější a nejzachovalejší část NP České Švýcarsko. Edmundova soutěska je stále uzavřena.

Tradiční promenádní cesta spojuje Pravčickou bránu s Mezní Loukou. Byla pojmenována podle sestry knížete Edmunda Claryho-Aldringena, průkopníka zdejší turistiky. Stezka vede po úpatí Křídelních stěn nejkrásnějšími partiemi Českého Švýcarska.

Údolí řeky Křinice patří od 19. století mezi oblíbené turistické cíle Českého Švýcarska. Místa však bývalo v minulosti hospodářsky významné také při plavení dříví do Saska.

Turistická sezona v Českém Švýcarsku začala v roce 2018 otevřením nově značené přeshraniční stezky. Přecházet volně hranice lze mezi Horní Poustevnou a Langburkersdorfem.

Světlík je zaniklá osada ležící asi 1,5 km severně od Horního Podluží, jehož je dnes součástí. U osady je velký stejnojmenný rybník, který dříve sloužil k rekreaci a dnes je chráněným hnízdištěm vodního ptactva.

Soutěska se nachází mezi Srbskou Kamenicí a Dolským mlýnem. Je lemována působivými skalními stěnami, které dosahují výšky až 80 metrů.

Říčka Chřibská Kamenice patří se svými meandry mezi skvosty národního parku České Švýcarsko. Jedná se o přírodní památku, která se nachází mezi obcemi Srbská Kamenice a Všemily.

Na pískovcovém ostrohu nad Hlubokým dolem, asi 2 kilometry od Brtníků a 12 km západně od Rumburka, se klenou nevelké stopy a zbytky strážného skalního Brtnického hrádku.

Romantický Dolský mlýn neleznete na soutoku řeky Kamenice a Jetřichovické Bělé, přibližně 1,5 km od obce Kamenická Stráň a 3 km od obce Jetřichovice v národním parku České Švýcarsko.

Přijměte pozvání k nám do Vlčí Hory v severních Čechách. Kromě výroby kosmetiky tu vytváříme také vlídné místo zasvěcené aromaterapii a přírodě, kde si můžete odpočinout a načerpat novou energii i inspiraci.

Hřenská Kamenice pramení v Lužických horách, teče Kytlickou vrchovinou a u České Kamenice přitéká do Krušnohorské soustavy. Právě nedaleko Hřenska protéká nádhernými soutěskami, za Hřenskem ústí do Labe. Vodákům je díky národnímu parku plavba po řece zakázána.

Malá Pravčická brána je přírodní skalní oblouk, která stejně jako Pravčická brána vznikla selektivním zvětráváním a odnosem kvádrových pískovců lavicovité odlučnosti. Na rozdíl od její větší sestry se však můžete projít nad jejím obloukem, kde byla upravena kovová vyhlídka.

Prozatím nejmladším národním parkem v České republice je Národní park České Švýcarsko, vyhlášený dne 1. 1. 2000 na celkové rozloze 79 km². Leží v Ústeckém kraji a přiléhá ke státní hranici, kde na něj navazuje Národní park Saské Švýcarsko (Nationalpark Sächsische Schweiz).

Růžová vyhlídka (432 m n. m.) se nachází v Růžovém hřebeni nedaleko Děčína nad údolím Labe a poskytuje pohled na Růžový hřeben, Děčínský Sněžník a Velký Zschirstein.

Rozhledna na Děčínském Sněžníku prošla rekonstrukcí, nově je od roku 2016 opět otevřena. Přístup na náhorní plošinu i Drážďanskou vyhlídku je bez omezení a provoz občerstvení je i nadále zajištěn.

Najděte sedm trpaslíků důmyslně vysekaných ve skále! Možná to zní lehce, ale úkol to není až tak snadný. Nechybí samozřejmě ani Sněhurka.

Osmikilometrová naučná stezka provádí návštěvníky přes trojici známých vyhlídek z Jetřichovic okolo skalního hrádku Šaunštejn do Vysoké Lípy. Na 16 zastaveních turisté získají vhled do kulturně-historických i aktuálních přírodních témat.

Město ve Šluknovském výběžku znají ti, kteří jezdí obdivovat přírodní krásy národního parku České Švýcarsko. Tady se rovněž zrodil nožík zvaný rybička s rukojetí ve tvaru ryby: připomíná místní nožířské tradice a zároveň zve na prohlídku nožířského muzea.

Děčín se rozkládá v široké kotlině na obou březích Labe. Z jedné strany se tyčí monumentální zámek, z druhé skála zvaná Pastýřská stěna s výletní restaurací. Severně od města se řeka zavrtává do pohádkové krajiny Labských pískovců, v okolí objevíte také řadu rozhleden v čele s Děčínským Sněžníkem.

Při procházkách tichými lesy na západ od Krásné Lípy, můžete narazit na očíslované informační tabule s poučnými texty. U mnohých z nich si nelze nevšimnout nápaditých pomůcek či odpočinkových míst. Jedná se o Köglerovu naučnou stezku Krásnolipskem, nejstarší přírodovědnou naučnou stezkou v Čechách.

Kyjovský hrad je 40 metrů vysoký skalní ostroh s pozůstatky dávného osídlení. Místo je dobře chráněno strmými skalními stěnami a skalními průrvami. Koncem 19. století byl k tomuto místu usnadněn přístup kyjovským horským spolkem vytesáním spousty schůdků.

Putování loupežnickou stezkou nás nadchne svou pestrostí, přírodními i historickými zajímavostmi a překrásnými výhledy. Na cestu se můžete vydat také s kočárkem.

Růžovský vrch si díky své mohutnosti, kterou dominuje zdejší krajině, vysloužil přezdívku Děčínská Fudžijama. Lidově se mu říká jednoduše Růžák. Podobnost se vzdáleným asijským vulkánem dokládá nejen majestátní vzhled, ale také společný, sopečný původ.