Krok – předák kmene Čechů ze starých legend

Národní pověst o Horymírovi a jeho věrném koni Šemíkovi patří k nejdojemnějším příběhům o lidském a koňském přátelství. Příběh se údajně odehrál za vlády bájného knížete Křesomysla v roce 846 a dodnes jej připomíná Šemíkův hrob v Neumětelích.

Říp, nepřehlédnutelnou dominantu rovin mezi Mělníkem a Roudnicí nad Labem, zná každý, počínaje pověstí o praotci Čechovi přes rotundu sv. Jiří a sv. Vojtěcha na vrcholku až po poučku, že alespoň jednou za život by měl na tuto horu vystoupit každý pravověrný Čech. Možná ještě víc je ale toho, co o Řípu zatím nevíte.

Hora Říp vystupující z rovin jižně od Roudnice nad Labem je památné místo české mytologie. Podle pověsti právě sem přišel praotec Čech, rozhlédl se po okolní krajině „mlékem a strdím oplývající“, a rozhodl se, že to je bude nový domov jeho lidu. Kdo ale byl ten legendární prapředek všech Čechů a odkud přišel?

Naplánujte si originální dovolenou a objevte Středočeský kraj. Vydejte se za zábavou, poznáním, historií nebo odpočinkem do Památníku Karla Čapka na Staré Huti či za tradičním řemeslem do sklárny Rückl v Nižboru. Objevte zámek Březnice, muzeum Eduarda Štorcha v Lobči nebo prozkoumejte Památník národního útlaku a odboje Panenské Břežany. Do svých plánů na výlety zařaďte i Hornický skanzen Mayrau ve Vinařicích, Památník Vojna coby jediný dochovaný komunistický lágr v Česku anebo si užijte výlet s vůní čerstvě upečeného chleba na Hamousův statek ve Zbečně.

Chráněná krajinná oblast a biosférická rezervace UNESCO je v porovnání s podobnými krajinami v Evropě zvláštností. Rozkládá se uprostřed Čech a téměř dvě třetiny rozlohy území pokrývají listnaté a smíšené lesy.

Přijměte pozvánku na selskou usedlost s roubeným obytným domem, zděnými chlévy, stájemi se sýpkou, stodolou, černou kuchyní a výměnkem. Její dějiny spolehlivě známe od přelomu 16. a 17. století. Poznejte, jak se kdysi bydlelo, hospodařilo, jaká lidé uměli řemesla a jaké měli zvyky.

Také vás nenechávají v klidu tajemná a záhadami opředená místa? Portál Kudy z nudy vám přináší tipy na výlety, ze kterých vám bude přebíhat mráz po zádech. Vypravte se spolu s námi na putování po místech, která jsou zahalena rouškou tajemství, záhadami a mystérii. Některá z nich jsou doslova prosycena příjemnou energií, kterou pocítí i ti, kteří běžně nejsou na takové vjemy citliví. Existují však i místa spojována s neštěstím a tragédiemi, kde již samotný pobyt nepřináší příjemné pocity a některá místa v sobě ukrývají záhady, které se dosud nepodařilo objasnit. Říká se, že v každé z legend leží pravda – pojďte objevovat místa s nimi spojená.

Vydejte se do tajemných zákoutí české a moravské krajiny, která od pradávna vzbuzovala v lidech zvědavost a podněcovala jejich fantazii. Poznejte místa opředená lidovými pověstmi a legendami, které se dodnes vypráví z generace na generaci.

Památná hora Říp patří mezi několik nejvýznamnějších míst a symbolů naší národní historie. Vztahuje se k ní základní pověst o příchodu našich předků do země a každý pravověrný Čech by měl alespoň jednou za život na tuto horu vystoupit.

Poznejte dávnou historii českého území. Legenda o praotci Čechovi vypráví o zemi pusté, neobývané, mlékem a strdím oplývající. Pravda ovšem vypadá zcela jinak. Slovanské kmeny nepřišly na neobydlené území, ale usadily se na místech, kde již v minulosti žili Keltové a Germáni. Kudy z nudy vás dnes zve na výlet do míst, která souvisí se starodávnými legendami, slovanskými rituály a prvními kmenovými hradišti.

Vydat se prozkoumat královské město Beroun i další místa spjatá s českou historií v okolí můžete pomocí cyklostezky a naučné stezky s názvem „Po stopách českých králů“. Pokud nechcete jet stejnou trasou tam i zpět, pro návrat lze využít vlak. Budeme-li počítat stezku v jednom směru, pak nabízí celkem 47 km krásné přírody, dechberoucích výhledů a pozoruhodných míst. Pojďme si projít jednotlivé úseky stezky společně, ať víte předem, kam se vydat.

Jedna z nejsilnějších přírodních svatyní v Česku, tak je označeno místo zvané Boží kameny (někdy také Boží kámen) nedaleko Strakonic. Lidé, kteří jsou schopni cítit vyvěrající energii, ji popisují jako mimořádně příjemnou a uklidňující.

Spolek Cesta Česka ve spolupráci s Klubem českých turistů otevřel Poutní cestu Blaník-Říp. Trasa propojuje dva bájné a historicky důležité vrcholy v České republice, je rozdělena do sedmi etap a měří necelých 190 kilometrů.

Křivoklátsko je prvním lesnickým parkem na území České republiky. Byl vyhlášen 13. května 2010 a v tomto pojetí je zřejmě i první v Evropě. Jedná se o zvláštní druh přírodní chráněné oblasti.

Velká rulová skála na návrší proti starobylé Kouřimi je opředena mnoha legendami. Některé pověsti praví, že se tu slétaly čarodějnice. Název skalky pochází zřejmě z 19. století a je odvozen od bájného knížete Lecha, který měl být bratrem praotce Čecha.

Naučná stezka se nachází v chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko – spojuje městys Křivoklát s obcí Zbečno přes území přírodní rezervace Brdatka, rozkládající se na strmém zalesněném svahu nad řekou Berounkou.

Studánka Rozárka pramení ze skály v nádherné přírodě CHKO Křivoklátsko blízko řeky Berounky na kraji obce Zbečno. První písemný záznam o studánce Sv. Rozálie je v kronice obce již z roku 1909.

V nedávno vysázené lipové aleji na Hodonínsku, mezi Ostrovánkami a areálem Bukovanský mlýn, stojí sochy bájných českých knížat a postupně zde vzniká Alej českých panovníků. Ta bude mapovat postavy českých dějin do roku 1918.

Stradonické vodopády jsou jedním z mála míst, kam zatím značky nevedou. Leží na bezejmenném potoce kousek za vesnicí Stradonice, která se nachází mezi Nižborem a Berounem. Vodopády se ukrývají v menší úzké rokli, která je obestavěna chatami. V horní části rokle se nachází několik kaskád a vodopád.

Pořádáme pro děti, ale i dospělé zážitkové prohlídky výstavy Starých pověstí Českých. Kněžna Libuše či praotec Čech vám přiblíží jak to tehdy mohlo být, děti si mohou vyzkoušet ruční mletí obilí,na chviličku se stát "kovkopem" v dole a případný nález diamatu výhodně "zpeněžit".

Blaničtí rytíři, praotec Čech, hrdinný kůň Šemík, česká verze krvavé paní z Čachtic, zlý rybníkář Krčín anebo slavná bílá paní rožmberská. Máte dojem, že o nich už bylo napsáno úplně všechno a slyšeli jste to přinejmenším stokrát? Přesvědčíme vás, že ještě pořád se zpod nánosu „kdysi“, „prý“ a „možná“ dá vykutat leccos zajímavého.