ÚvodČeská nejHistorickéZlatá bula sicilská – jedna z nejdůležitějších listin české historie

Zlatá bula sicilská – jedna z nejdůležitějších listin české historie

dějiny Česka Přemysl Otakar I. Basilej České království český král Václav IV. hrobka kníže láska chrám Karel IV. Rudolf II. Jan Nepomucký Ladislav Pohrobek Jiří z Poděbrad

Zlatá bula sicilská z roku 1212 poprvé v historii českých zemí zaručila tehdejšímu králi Přemyslu Otakarovi I. dědičný královský titul a potvrdila rovněž nedělitelnost, celistvost a suverenitu Českého království. Proč se jí ale říká sicilská, když byla vydána v Basileji?

Uložit

Navštívit

0 z 5 (0x hodnoceno)

1 nejméně / 5 nejvíce

Popularita článku: 96 %

</> Embedovat

Prvním českým králem byl v letech 1085–1092 Vratislav II., ale na dědičný titul si naši panovníci museli počkat ještě více než sto let. Definitivně ho zajistila až Zlatá bula sicilská, soubor tří listin, které byly vydány 26. září 1212 v Basileji. Na Sicílii bula nikdy nebyla, název je odvozený od pečeti, připojené k těmto listinám. Dokument vydal Přemyslu Otakarovi I. budoucí, tehdy teprve sedmnáctiletý Fridrich II. Štaufský (1194–1250), král římský a král sicilský. Protože v době vydání listiny ještě nebyl oficiálně císařem, listinu stvrdil pouze pečetí Sicilského království.

V bule, jak se označovaly významné listiny vydané středověkými císaři a papeži (a pro papežské buly se ostatně pojem užívá dodnes), Fridrich II. zaručil pro Přemysla Otakara I. dědičný královský titul a také to, že císař či jeho následovníci korunují každého, koho si čeští pánové zvolí; tím bylo zachováno právo české šlechty na volbu panovníka. Císař rovněž potvrdil nedělitelnost, celistvost a suverenitu Českého království. Nově se mezi výsady českého krále zařadilo jmenování pražských a olomouckých biskupů, kteří do té doby museli investituru získat od římského krále nebo císaře a být vysvěceni mohučským arcibiskupem.

Součástí Zlaté buly sicilské byly kromě hlavního privilegia i další dvě listiny. První obsahovala soupis statků a zboží, které spolu s funkcí obdrží Přemysl Otakar I., druhá s podobným obsahem byla určena jeho mladšímu bratrovi, moravskému markraběti Vladislavovi Jindřichovi, dalšímu významnému císařovu spojenci.

GPS:: 50,090797 14,400547

Region:: Praha

Obec:: Praha 1

Tipy na výlet:: Praha 1 a okolí

Nahlásit neaktuální obsah

Věda a historie není nuda: rok 1212 a Zlatá bula sicilská

Letopočet 1212 si jako rok vydání Zlaté buly sicilské z hodin dějepisu pamatuje kdekdo. Mnohem méně lidí ale ví, že Zlatá bula sicilská byla jedna z nejdůležitějších listin naší historie. Poprvé v historii českých zemí zaručila tehdejšímu králi Přemyslu Otakarovi I. dědičný královský titul a potvrdila rovněž nedělitelnost, celistvost a suverenitu Českého království.

#světovéČesko a katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha: klenot Pražského hradu

Hlavní a největší pražský chrám, duchovní symbol českého státu a impozantní koruna Pražského hradu: to je katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha. V jejím interiéru objevíte spousty zajímavostí a na prohlídku se vyplatí vyhradit si hodně času: jsou tu nádherně vyzdobené kaple, podzemní hrobka českých králů anebo obří náhrobek sv. Jana Nepomuckého z čistého stříbra.

Znáte české svaté patrony?

Víte, kolik máme českých svatých patronů? Všichni bychom nejspíš vyjmenovali sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Anežku Českou nebo sv. Ludmilu. Celkem je jich sedmnáct – znáte například sv. Radima nebo sv. Kosmu? Vydejte se spolu s námi po místech spojených historií i legendami s českými svatými patrony, známými i neznámými.

7 věcí, které nevíte o... Václavovi IV.

Vytoužený dědic a milovaný syn velkého císaře, rozporuplný král, jehož nálady se měnily jako počasí, a také stavitel hradů, za jejichž hradbami hledal útočiště před neklidným světem: tím vším byl Václav IV. Která místa jsou spojená s jeho osudy a která si oblíbil?

7 věcí, které nevíte o… láskách a vášních Přemyslovců

Kdy jindy se podívat do soukromí českých panovníků než právě teď? Je tu máj, lásky čas, a také nejlepší čas pro seznámení s domácnostmi přemyslovských knížat a králů. A samozřejmě královen a kněžen, mezi nimiž najdeme ženy urozené i prosté, mladé i staré, manželky, matky, vdovy i řeholnice, zapuzené i hýčkané, povolné i takové, které svůj osud pevně držely v rukou a nepustily.

Hrobka v katedrále sv. Víta v Praze – největší pohřebiště českých panovníků

V katedrále sv. Víta v Praze je pohřbeno celkem 14 knížat a králů. Z Kaple sv. Kříže vedou schody do podzemních prostor chrámu, kde se nalézá královská hrobka se sarkofágy Karla IV., jeho dětí, čtyř manželek a dalších českých králů; Václava IV., Ladislava Pohrobka, Jiřího z Poděbrad a Rudolfa II.