Arcidiecéze pražská
Pojem
diecéze či
arcidiecéze označuje
část církve, v jejímž čele stojí diecézní biskup s titulem arcibiskupa. Úřad Arcidiecéze pražské se nazývá
Arcibiskupství pražské. Sídlem arcibiskupa je
Praha, jeho oficiální rezidencí je od roku 1561
Arcibiskupský palác na
Hradčanském náměstí a sídelním kostelem
katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha na
Pražském hradě. Nejstarší diecéze v České republice vznikla v roce
973, na arcidiecézi byla povýšena roku
1344 a prvním arcibiskupem pražským pak byl
Arnošt z Pardubic.
Biskup, arcibiskup a jeho nástupce
Slovo
biskup je odvozeno z řeckého episkopos ve významu hledět shora, dohlížet či bdít. Je to nástupce apoštolů a přejímá poslání posvěcovat, vyučovat a spravovat svěřenou diecézi. Církevní hodnostáři obvykle odcházejí ze svých funkcí poté, co dosáhnou věku 75 let. Proces jmenování nových biskupů se řídí
církevním právem, kandidáty vybírají diecézní biskupové, konečný výběr ze
seznamu tří kněží patří papeži. Ideálně by mělo jít o muže kolem šedesátky s doktorským titulem z teologie nebo církevního práva.
Svatý Vojtěch
V hodnosti biskupa a arcibiskupa v čele pražské diecéze stálo již
63 mužů. Biskupů bylo 27, arcibiskupů 36. Na jméno saského kněze
Dětmara, který se roku 975 stal prvním pražským biskupem, leckdo zapomíná, velmi známý je naopak jeho nástupce
biskup svatý Vojtěch (okolo 957–997) z
rodu Slavníkovců.
K jeho volbě došlo
19. února 982 za účasti Boleslava II. na
Levém Hradci. Odhodlaný šiřitel křesťanské víry se mimo jiné zasloužil o rozvoj domácího latinského písemnictví a je považován za autora nejstarších českých a polských duchovních písní včetně známé
Hospodine pomiluj ny. Byl zavražděn při misijní cestě na území pohanských
Prusů.
Kardinálové
Prvním pražským
arcibiskupem, který dosáhl kardinálské hodnosti, byl nástupce prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic,
Jan Očko z Vlašimi. Kardinálové se podílejí na řízení katolické církve, tvoří poradní sbor papeže a pokud jsou
mladší 80 let (limit stanovil papež Pavel VI.), jsou povinni se účastnit konkláve, které volí nového papeže. Jinak jde o čestný titul, který není spojený s žádným úřadem, není omezený věkem ani časem. Při slavnostním jmenování dostane každý kardinál
biret (červený čtyřrohý klobouk), jmenovací dekret a kardinálský prsten s vyobrazením postav apoštolů Petra a Pavla a osmicípou hvězdou, symbolem Panny Marie. Kardinálům přísluší oslovení Vaše Eminence.
Titul kardinála měli téměř všichni pražští arcibiskupové během posledních 150 let, jmenovitě
Bedřich Josef kníže Schwarzenberg (1849–1885),
František de Paula hrabě Schönborn (1885–1899) i
Lev Skrbenský, svobodný pán z Hříště (1899–1916). Pak následovali dva arcibiskupové bez titulu kardinála,
Pavel hrabě Huyn (1916–1919) a
František Kordač (1919–1931), posledních pět arcibiskupů ale bylo vesměs kardinály:
Karel Kašpar (1931–1941),
Josef Beran (1946–1969),
František Tomášek (1977–1991),
Miloslav Vlk (1991–2010) i
Dominik Duka (2010–2022).
Svatováclavský pomník na Václavském náměstí v Praze
Místem, kde můžete pohlédnout do tváří hned
pěti českých svatých, je
pomník svatého Václava na
Václavském náměstí v
Praze od
Josefa Václava Myslbeka. Ten na něm pracoval více než třicet let a celé dílo se tak několikrát proměnilo. V jedné z pozdějších verzí doplnila jezdeckou sochu
svatého Václava čtveřice světců. Při čelním pohledu stojí vlevo
sv. Ludmila, vpravo
sv. Prokop (který má tvář sochaře Myslbeka), vzadu vlevo je
sv. Anežka Česká a vpravo
sv. Vojtěch, který má tvář arcibiskupa
Františka Schönborna.
Primas český
Když papež František jmenoval Jana Graubnera 37. pražským arcibiskupem, zároveň se stal
25. českým primasem. Jde o
čestný titul arcibiskupa pražského, který stojí v čele české církevní provincie. Titul českého primase je pražským arcibiskupům udělován od roku 1627, kdy vznikl na základě obnoveného zřízení zemského, a v minulosti byl spojený s
výsadou korunovat českého krále. Hlavou katolické církve v Česku je
předseda České biskupské konference. Arcibiskupové pražský a olomoucký jsou si jinak absolutně rovni.
Nuncius
Nuncius je
papežský úředník a prodloužená ruka papeže za hranicemi Vatikánu. Označení vychází z latinského nuntius, což znamená posel, a jedná se o papežova velvyslance v určité zemi. Úřad nuncia zastávají většinou biskupové, kteří nespravují konkrétní diecézi, pro jejich misi jim zpravidla je propůjčena hodnost arcibiskupa. Nuncius má důležitou roli při vybírání kandidátů biskupského úřadu a podobně jako arcibiskupové a biskupové obvykle po dosažení 75 let odchází do důchodu. Sídlem nuncia v České republice je od roku 1929
Apoštolská nunciatura v Dietrichsteinském paláci ve Voršilské ulici na
Novém Městě v Praze. Při jedné ze svých návštěv na pražské nunciatuře nocoval i
papež sv. Jan Pavel II. nebo
Benedikt XVI. Posledními nuncii v České republice byli
Giovanni Coppa (1990–2001),
Erwin Josef Ender (2001–2003),
Diego Causero (2004–2011),
Giuseppe Leanza (2011–2018) a
Charles Daniel Balvo (2018–2022), kterého vystřídal
Jude Thaddeus Okolo (od 2022).
Jak rozeznat církevní hodnostáře podle oblečení?
Kněžský oděv má za sebou nesmírně dlouhý vývoj. Začněme od těch nejjednodušších: duchovní při bohoslužbách oblékají dlouhý oděv sahající ke kotníkům, zvaný
klerika nebo
talár, na hlavě pak nosí čtyřhrannou pokrývku se třemi výběžky, zvanou
biret. V katolické církvi odpovídá
barva oděvu místu v kněžské hierarchii: bílou kleriku nosí papež, červenou kardinálové, fialovou či purpurovou biskupové a černou kněží. Papež a kardinálové nosí na hlavě ještě malou přiléhavou
čepičku (pileclum), liší se rovněž barvy ornátů. Bílý či zlatý
ornát nosí duchovní při různých svátcích a slavnostech, zelený se používá v liturgickém mezidobí, červený při svátku mučedníků a slavnosti Seslání Ducha svatého, fialový provází dobu postní a adventní, a černý ornát se používá při pohřbech a na svátek všech věrných zemřelých.
Insignie – odznaky hodnosti
Insignie jsou odznaky hodnosti světských či církevních funkcí. Podobnou funkci jako má u panovníků koruna a žezlo má u biskupů
mitra a
biskupská berla, nahoře zahnutá nebo zavinutá do spirály. Odznaky biskupské hodnosti jsou rovněž vyšité sandály, hedvábné rukavice či náprsní kříž na řetězu. Papežskou verzí mitry je
tiara, vysoká kuželovitá pokrývka hlavy se třemi korunami nad sebou a dvěma vyšívanými pásy. Řada oděvních doplňků je ale volitelná a církevní hodnostáři je používají jen dle svého uvážení.
Víte, že…?