ÚvodAktualityTradice: biskupové a arcibiskupové, církevní hodnostáři a čeští svatí
Památky

Tradice: biskupové a arcibiskupové, církevní hodnostáři a čeští svatí

Poslechněte si audio verzi článku
V pátek 13. května 2022 jmenoval papež František nového pražského arcibiskupa. Dominika Duku vystřídal Jan Graubner, dosavadní arcibiskup olomoucký. Vyznáte se ve funkcích církevních hodnostářů? Jak dlouho vlastně existuje Pražské arcibiskupství, kdy odcházejí arcibiskupové do důchodu a kdo z českých svatých tuto funkci zastával?
Papežská tiara
Biskupská mitra

Arcidiecéze pražská

Pojem diecéze či arcidiecéze označuje část církve, v jejímž čele stojí diecézní biskup s titulem arcibiskupa. Úřad Arcidiecéze pražské se nazývá Arcibiskupství pražské. Sídlem arcibiskupa je Praha, jeho oficiální rezidencí je od roku 1561 Arcibiskupský palác na Hradčanském náměstí a sídelním kostelem katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě. Nejstarší diecéze v České republice vznikla v roce 973, na arcidiecézi byla povýšena roku 1344 a prvním arcibiskupem pražským pak byl Arnošt z Pardubic.
 

Biskup, arcibiskup a jeho nástupce

Slovo biskup je odvozeno z řeckého episkopos ve významu hledět shora, dohlížet či bdít. Je to nástupce apoštolů a přejímá poslání posvěcovat, vyučovat a spravovat svěřenou diecézi. Církevní hodnostáři obvykle odcházejí ze svých funkcí poté, co dosáhnou věku 75 let. Proces jmenování nových biskupů se řídí církevním právem, kandidáty vybírají diecézní biskupové, konečný výběr ze seznamu tří kněží patří papeži. Ideálně by mělo jít o muže kolem šedesátky s doktorským titulem z teologie nebo církevního práva.
 

Svatý Vojtěch

V hodnosti biskupa a arcibiskupa v čele pražské diecéze stálo již 63 mužů. Biskupů bylo 27, arcibiskupů 36. Na jméno saského kněze Dětmara, který se roku 975 stal prvním pražským biskupem, leckdo zapomíná, velmi známý je naopak jeho nástupce biskup svatý Vojtěch (okolo 957–997) z rodu Slavníkovců.

K jeho volbě došlo 19. února 982 za účasti Boleslava II. na Levém Hradci. Odhodlaný šiřitel křesťanské víry se mimo jiné zasloužil o rozvoj domácího latinského písemnictví a je považován za autora nejstarších českých a polských duchovních písní včetně známé Hospodine pomiluj ny. Byl zavražděn při misijní cestě na území pohanských Prusů.
 

Kardinálové

Prvním pražským arcibiskupem, který dosáhl kardinálské hodnosti, byl nástupce prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic, Jan Očko z Vlašimi. Kardinálové se podílejí na řízení katolické církve, tvoří poradní sbor papeže a pokud jsou mladší 80 let (limit stanovil papež Pavel VI.), jsou povinni se účastnit konkláve, které volí nového papeže. Jinak jde o čestný titul, který není spojený s žádným úřadem, není omezený věkem ani časem. Při slavnostním jmenování dostane každý kardinál biret (červený čtyřrohý klobouk), jmenovací dekret a kardinálský prsten s vyobrazením postav apoštolů Petra a Pavla a osmicípou hvězdou, symbolem Panny Marie. Kardinálům přísluší oslovení Vaše Eminence.

Titul kardinála měli téměř všichni pražští arcibiskupové během posledních 150 let, jmenovitě Bedřich Josef kníže Schwarzenberg (1849–1885), František de Paula hrabě Schönborn (1885–1899) i Lev Skrbenský, svobodný pán z Hříště (1899–1916). Pak následovali dva arcibiskupové bez titulu kardinála, Pavel hrabě Huyn (1916–1919) a František Kordač (1919–1931), posledních pět arcibiskupů ale bylo vesměs kardinály: Karel Kašpar (1931–1941), Josef Beran (1946–1969), František Tomášek (1977–1991), Miloslav Vlk (1991–2010) i Dominik Duka (2010–2022).
 

Svatováclavský pomník na Václavském náměstí v Praze

Místem, kde můžete pohlédnout do tváří hned pěti českých svatých, je pomník svatého Václava na Václavském náměstí v Praze od Josefa Václava Myslbeka. Ten na něm pracoval více než třicet let a celé dílo se tak několikrát proměnilo. V jedné z pozdějších verzí doplnila jezdeckou sochu svatého Václava čtveřice světců. Při čelním pohledu stojí vlevo sv. Ludmila, vpravo sv. Prokop (který má tvář sochaře Myslbeka), vzadu vlevo je sv. Anežka Česká a vpravo sv. Vojtěch, který má tvář arcibiskupa Františka Schönborna.
 

Primas český

Když papež František jmenoval Jana Graubnera 37. pražským arcibiskupem, zároveň se stal 25. českým primasem. Jde o čestný titul arcibiskupa pražského, který stojí v čele české církevní provincie. Titul českého primase je pražským arcibiskupům udělován od roku 1627, kdy vznikl na základě obnoveného zřízení zemského, a v minulosti byl spojený s výsadou korunovat českého krále. Hlavou katolické církve v Česku je předseda České biskupské konference. Arcibiskupové pražský a olomoucký jsou si jinak absolutně rovni.
 

Nuncius

Nuncius je papežský úředník a prodloužená ruka papeže za hranicemi Vatikánu. Označení vychází z latinského nuntius, což znamená posel, a jedná se o papežova velvyslance v určité zemi. Úřad nuncia zastávají většinou biskupové, kteří nespravují konkrétní diecézi, pro jejich misi jim zpravidla je propůjčena hodnost arcibiskupa. Nuncius má důležitou roli při vybírání kandidátů biskupského úřadu a podobně jako arcibiskupové a biskupové obvykle po dosažení 75 let odchází do důchodu. Sídlem nuncia v České republice je od roku 1929 Apoštolská nunciatura v Dietrichsteinském paláci ve Voršilské ulici na Novém Městě v Praze. Při jedné ze svých návštěv na pražské nunciatuře nocoval i papež sv. Jan Pavel II. nebo Benedikt XVI. Posledními nuncii v České republice byli Giovanni Coppa (1990–2001), Erwin Josef Ender (2001–2003), Diego Causero (2004–2011), Giuseppe Leanza (2011–2018) a Charles Daniel Balvo (2018–2022), kterého vystřídal Jude Thaddeus Okolo (od 2022).
 

Jak rozeznat církevní hodnostáře podle oblečení?

Kněžský oděv má za sebou nesmírně dlouhý vývoj. Začněme od těch nejjednodušších: duchovní při bohoslužbách oblékají dlouhý oděv sahající ke kotníkům, zvaný klerika nebo talár, na hlavě pak nosí čtyřhrannou pokrývku se třemi výběžky, zvanou biret. V katolické církvi odpovídá barva oděvu místu v kněžské hierarchii: bílou kleriku nosí papež, červenou kardinálové, fialovou či purpurovou biskupové a černou kněží. Papež a kardinálové nosí na hlavě ještě malou přiléhavou čepičku (pileclum), liší se rovněž barvy ornátů. Bílý či zlatý ornát nosí duchovní při různých svátcích a slavnostech, zelený se používá v liturgickém mezidobí, červený při svátku mučedníků a slavnosti Seslání Ducha svatého, fialový provází dobu postní a adventní, a černý ornát se používá při pohřbech a na svátek všech věrných zemřelých.
 

Insignie – odznaky hodnosti

Insignie jsou odznaky hodnosti světských či církevních funkcí. Podobnou funkci jako má u panovníků koruna a žezlo má u biskupů mitra a biskupská berla, nahoře zahnutá nebo zavinutá do spirály. Odznaky biskupské hodnosti jsou rovněž vyšité sandály, hedvábné rukavice či náprsní kříž na řetězu. Papežskou verzí mitry je tiara, vysoká kuželovitá pokrývka hlavy se třemi korunami nad sebou a dvěma vyšívanými pásy. Řada oděvních doplňků je ale volitelná a církevní hodnostáři je používají jen dle svého uvážení.
 

Víte, že…?

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury Památky

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Chrám Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích Památky

Chrám Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích

Jednou z nejkrásnějších památek venkovského baroka je chrám Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích. Obdivované je jak samotné architektonické řešení kostela, tak i jeho vnitřní umělecká výzdoba a zasazení do okolní krajiny.

Malostranský chrám sv. Mikuláše v Praze Památky

Malostranský chrám sv. Mikuláše v Praze

Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně patří k nejpřednějším barokním stavbám Evropy a bývá označován za nejkrásnější stavbu českého baroka. Jeho mohutná kupole a štíhlá věž jsou neodmyslitelnou součástí panoramatu Pražského hradu. Zvonice překvapivě nepatří ke kostelu a má zvláštní vchod.

Poutní kostel Panny Marie Pomocné na Uhlířském vrchu Příroda

Poutní kostel Panny Marie Pomocné na Uhlířském vrchu

Ke vzniku barokního poutního kostela na Uhlířském vrchu u Bruntálu se pojí legenda. Podle pověsti na místě zabloudil při lovu místodržící Řádu německých rytířů Augustin Oswald Lichtenstein. Když byl blízko smrti, nalezl jej místní uhlíř a zachránil.

Arci-knížecí vodárna v Kroměříži Památky

Arci-knížecí vodárna v Kroměříži

Jedinečná technická památka dokumentující úroveň vodárenské techniky z přelomu 19. a 20. století. Vodárna není přístupná k prohlídkám.

Poutní stezky Východní Moravy: I. etapa Kroměříž – Velehrad Příroda

Poutní stezky Východní Moravy: I. etapa Kroměříž – Velehrad

Vydejte se na cestu spojující dvě nejvýznamnější poutní místa Moravy – Svatý Hostýn a Velehrad, poznejte dávnou historii naší země. Putování zahájíte v Kroměříži, městě památek UNESCO. Po sedmi dnech můžete putování zakončit na Velehradě, odkud bylo Slovanům před mnoha věky přineseno křesťanství.

Arcidiecézní muzeum Kroměříž Kultura

Arcidiecézní muzeum Kroměříž

Arcidiecézní muzeum Kroměříž bylo založeno na sklonku roku 2006 jako součást Muzea umění Olomouc. Detašované pracoviště muzea sídlí na Arcibiskupském zámku v Kroměříži, v části severozápadního křídla zámku.

Gotický kostel sv. Mořice v Kroměříži Památky

Gotický kostel sv. Mořice v Kroměříži

Kostel svatého Mořice v Kroměříži je jedna z největších gotických staveb České republiky. Kostel je sídlem kolegiátní kapituly u sv. Mořice v Kroměříži. Ze severu k němu přiléhá komplex Arcibiskupského gymnázia napojený Mlýnskou branou na Arcibiskupský zámek.

Kostel sv. Šimona a Judy Arnoštovice Památky

Kostel sv. Šimona a Judy Arnoštovice

Kostel sv. Šimona a Judy v Antošovicích u Votic byl postaven v přechodném slohu ve 13. století. Svědčí o tom například raně gotický portál v jeho průčelí, který je také velice cennou kamenickou prací.

Chrám sv. Benedikta v Pustiměři Památky

Chrám sv. Benedikta v Pustiměři

Dnešní kostel byl postaven v roce 1901 jako náhrada staršího, který byl o rok dříve stržen. Na vině tehdy byly četné trhliny zdiva. Nový kostel byl posvěcen 27.4.1902 olomouckým arcibiskupem Theodorem Kohnem.

Kostel sv. Jana Křtitele a Panny Marie Karmelské v Bystrém Památky

Kostel sv. Jana Křtitele a Panny Marie Karmelské v Bystrém

Kostel v Bystrém je zasvěcen sv. Janu Křtiteli a je údajně nejstarším poutním místem Panny Marie Karmelské u nás.

Klášter Milosrdných sester sv. Karla Boromejského ve Frýdlantu nad Ostravicí Památky

Klášter Milosrdných sester sv. Karla Boromejského ve Frýdlantu nad Ostravicí

Dominantní historickou budovou města Frýdlant nad Ostravicí je klášter milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Klášter je také nazýván Bedřichův ústav.

Kostel sv. Kateřiny ve Slezských Rudolticích Památky

Kostel sv. Kateřiny ve Slezských Rudolticích

Kostel sv. Kateřiny ve Slezských Rudolticích byl postavený v novorománském stylu v letech 1871-1874. Na tomto místě stával románský kostel.

Barokní kostel sv. Maxmiliána v Hukvaldech Památky

Barokní kostel sv. Maxmiliána v Hukvaldech

Kostel sv. Maxmiliána v horní části hukvaldského náměstí byl započat stavěn v roce 1759 a dokončen za biskupa Maxmiliána hraběte z Hamiltonu. Chrám je význačný především tím, že zde na varhany chodíval hrávat skladatel a zdejší rodák Leoš Janáček.

Arcibiskupský lovecký zámeček Bílá Památky

Arcibiskupský lovecký zámeček Bílá

Nedaleko kostela sv. Bedřicha na odbočce u potoka Velká Smradlavá byl v roce 1906 postaven arcibiskupský zámeček. Plášť zámečku chráněný šindelem si dodnes podržel původní vzhled.

Arcibiskupský lom – zatopený lom u Vápenné Příroda

Arcibiskupský lom – zatopený lom u Vápenné

Trochu skrytý zatopený lom se nachází na severním úpatí kopce Žulový vrch, jižně od osady Zelená hora. Lom je jednou z nejvýznamějších lokalit výskytu chráněného raka říčního.

Kaple sv. Antonína Paduanského u Javorníku Památky

Kaple sv. Antonína Paduanského u Javorníku

Kapli sv. Antonína Paduanského naleznete v Rychlebských horách na Javornicku. Místo je jinak zvané U Antoníčka nebo jenom Antoníček. Vedle kaple naleznete také pramen – neboli studánku sv. Antonína Paduanského s pitnou vodou.

Kaple sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti Památky

Kaple sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti

Kaple se sousoším věrozvěstů Cyrila a Metoděje postavená v roce 1898 v byzantském slohu, kteří toto místo podle staré pověsti navštívili. Před kaplí stojí bronzové sousoší sv. Cyrila a Metoděje od Albína Poláška z roku 1931.

Novogotický kostel Nanebevzetí Panny Marie v Cholině Památky

Novogotický kostel Nanebevzetí Panny Marie v Cholině

Obec se prvně připomíná r. 1141 v majetku olomoucké kapituly. Kostel Nanebevzetí Panny Marie vznikl přestavbou staršího gotického kostela, zasvěceného sv. Anně – zachováno středověké jádro (zdivo hlavní a příčné lodi, presbytáře).

Arcidiecézní muzeum Olomouc a Zdíkův palác Kultura

Arcidiecézní muzeum Olomouc a Zdíkův palác

Po rekonstrukci Zdíkova paláce, muzea a katedrály svatého Václava, se otevřel návštěvníkům nový pohled do dějin umění. Nad barokní obrazárnou vznikla nová expozice, která interaktivní formou představuje dějiny Svatováclavského návrší v Olomouci.

Poutní kostel Montserrat u obce Mutná Památky

Poutní kostel Montserrat u obce Mutná

Kostelík Mont Serrat stojí uprostřed lesa na romantickém místě, vzdáleném asi kilometr západním směrem od obce Mutná. Kostel bývá označován také jako Montserrat u Cizkrajova. Poutní kostel Bolestné Panny Marie má méno podle slavného španělského poutního místa.

Arcibiskupský palác Olomouc Památky

Arcibiskupský palác Olomouc

Oficiální sídlo olomouckých biskupů a arcibiskupů, místo, kudy kráčely dějiny, i budova, která hostila mnoho významných osobností – to vše je Arcibiskupský palác v Olomouci, významný příklad barokní palácové architektury na Moravě.

Broumovský klášter – impozantní komplex dle projektu K. I. Dientzenhofera Památky

Broumovský klášter – impozantní komplex dle projektu K. I. Dientzenhofera

Počátky kláštera sahají až do začátku 13. století. V roce 1999 byla v opatském kostele sv. Vojtěcha nalezena unikátní kopie Turínského plátna z roku 1651. Na světě se nachází kolem 40 podobných historických kopií, broumovská je však jediná ve střední Evropě (severně od Alp).

Arcibiskupský zámek Kroměříž – rezidence olomouckých biskupů Památky

Arcibiskupský zámek Kroměříž – rezidence olomouckých biskupů

V minulosti letní sídlo olomouckých arcibiskupů s obrazárnou a rozsáhlou knihovnou, památka UNESCO. Sněmovní sál bývá označován za jeden z nejkrásnějších rokokových interiérů v České republice, natáčel se tu například film Amadeus režiséra Miloše Formana.

Svatá Hora u Příbrami – obdivované mariánské poutní místo Památky

Svatá Hora u Příbrami – obdivované mariánské poutní místo

Známé evropské mariánské poutní místo, barokní architektonický skvost, se tyčí nad městem Příbram již více než 300 let. Původní kapli ze 14. stol. roku 1647 přebudovali jezuité na svatyni, Svatá Hora stala jedním z nejznámějších poutních míst ve střední Evropě. V roce 2015 byla rekonstruována.

Bazilika minor Panny Marie Pomocnice křesťanů ve Filipově Památky

Bazilika minor Panny Marie Pomocnice křesťanů ve Filipově

Významné mariánské poutní místo spjaté se zjevením Panny Marie dne 13. ledna 1866 a mimořádným uzdravením Magdaleny Kade. Jeho věhlas přetrval do 21. století. V monumentálním poutním kostele s čestným titulem bazilika minor se konají pravidelné česko-německé mše sv. a varhanní koncerty.

Muzeum historických kočárů Čechy pod Kosířem Památky

Muzeum historických kočárů Čechy pod Kosířem

Největší muzeum historických kočárů v České republice se detailně věnuje historii kočárů, jejich doplňkům a restaurování. Ve sbírkách najdete kočár arcibiskupský, smuteční ale také galerii dokumentů, tiskovin a plánů.

Kaple Narození Panny Marie na Kratochvíli Památky

Kaple Narození Panny Marie na Kratochvíli

Roku 1585 byl založen v rohu ohradní zdi letohrádku Kratochvíle kostelík, zasvěcený Panně Marii. Roku 1589 vysvětil papežský nuncius a přítel Viléma z Rožmberka Antonius Puteus právě dokončený kostelík Panny Marie.

Kostel sv. Prokopa v Chotouni Památky

Kostel sv. Prokopa v Chotouni

Kostel svatého Prokopa ve vesnici Chotouň je drobná barokní stavba vybudovaná jako kaple mezi lety 1708–10 podle projektu Jana Blažeje Santiniho. V Chotouni se podle legendy narodil kolem roku 978 jeden z pozdějších českých zemských patronů a zakladatel Sázavského kláštera, sv. Prokop.

Týnský chrám – kostel Matky boží před Týnem Památky

Týnský chrám – kostel Matky boží před Týnem

Kostel Matky boží před Týnem patří mezi nejvýznamnější pražské kostely. Původní románský kostel patřil ke špitálu kupců v dnešním Ungeltu. Na jeho místě byl ve 13. stol. postaven raně gotický kostel. Za husitských časů býval kostel hlavní baštou husitů.

Kostel Panny Marie Andělské – první kapucínská stavba v Čechách Památky

Kostel Panny Marie Andělské – první kapucínská stavba v Čechách

V dolní části Loretánského náměstí na Hradčanech stojí prostá jednolodní sakrální budova, kostel Panny Marie Andělské, nedílná součást areálu kapucínského kláštera. Je to nejstarší stavební celek řádu kapucínů v Čechách.

Arcibiskupský palác v Praze Památky

Arcibiskupský palác v Praze

Arcibiskupský palác v těsném sousedství Pražského hradu představuje jednu z nejvýznamnějších pozdně barokních staveb Prahy. Vznikl v šestnáctém století a do dnešního dne prodělal několik přestaveb mimo jiné od J. B. Matheye.

Kostel sv. Václava v Sazovicích Památky

Kostel sv. Václava v Sazovicích

V obci, kde kostel nikdy nebyl, vyrostla během dvou let velice moderní stavba, která slouží především náboženským účelům, ale své místo zde našel i kulturní život a komunitní centrum. Má moderní, nevšední tvar a jako každá podobná stavba v sobě ukrývá spoustu symbolů.

Invalidovna v Karlíně Památky

Invalidovna v Karlíně

Karlínská Invalidovna je jednou z nejstarších staveb této pražské městské části. Pro potřeby válečných veteránů ji začal stavět hrabě Petr Strozzi. Základní kámen Invalidovny byl položen za osobní účasti císaře Karla VI. dne 15. srpna 1732.

Kostel sv. Stanislava v Pitíně Památky

Kostel sv. Stanislava v Pitíně

Farní kostel sv. Stanislava je jednolodní orientovaná stavba s polygonálním závěrem kněžiště a čtyřbokou věží nad vstupem. Jedná se o výraznou dominantu obce Pitín.