Karel Kryl se narodil v
Kroměříži, v rodině knihtiskařů, která až do znárodnění ve městě vlastnila
tiskárnu. Karel chtěl být původně hrnčíř jako jeho pradědeček, absolvoval proto
Keramickou školu v
Bechyni, ale nakonec se rozhodl pro hudbu a poezii. Jeho první vydanou písní byla
Nevidomá dívka, kterou v roce 1968 nazpívala
Hana Ulrychová, první deska vyšla půl roku po invazi armád pěti socialistických států v čele se Sovětským svazem. Úvodní písničku
Bratříčku, zavírej vrátka prý Karel Kryl napsal hned v noci 21. srpna 1968 jako okamžitou reakci na
okupaci Československa.
S nastupující normalizací bylo jasné, že s jeho kariérou je konec, a tak když v září 1969 odjel do
Německa na písničkářský festival, už se do vlasti nevrátil. V exilu strávil dvacet let. Usadil se v Mnichově, dvaadvacet let působil jako redaktor
Svobodné Evropy, zároveň ale dál zůstal písničkářem. Skládal písně, psal básně a knihy, některé také ilustroval, a kromě toho koncertoval pro krajany po
Evropě i v zámoří a natočil řadu
desek.
Domů se vrátil záhy po
Sametové revoluci a stal se jednou z jejích tváří. Na žádost
Václava Havla, který chtěl zprostředkovat symbolické smíření disentu se společností, 4. prosince 1989 zpíval Kryl společně s
Karlem Gottem zaplněnému
Václavskému náměstí v
Praze československou státní hymnu. Kryl se sice přestěhoval blíž k německo-českým hranicím, aby to měl blíž domů, ale s polistopadovým vývojem spokojený nebyl, a kritizoval dění ve společnosti i tehdejší poměry. Zemřel nečekaně pár týdnů před svými padesátinami na infarkt.
Zádušní mši celebroval jeho přítel, arciopat benediktinského
Břevnovského kláštera Jan Anastáz Opasek v
klášterním kostele sv. Markéty. Karel Kryl je pochován na
Břevnovském hřbitově sv. Vojtěcha, jeho život a dílo připomíná
stálá expozice v rodné
Kroměříži.